PLAVÁNÍ V KONDIČNÍCH PROGRAMECH Lekce č. 26 Irena Čechovská Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Fyziologie- dýchací systém v zátěži
Advertisements

Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.
VYTRVALOST Michl Lehnert.
VYTRVALOST Michl Lehnert.
ZÁTĚŽOVÉ VYŠETŘENÍ Robergs a Roberts – EXERCISE PHYSIOLOGY.
METABOLICKÁ ADAPTACE NA TRÉNINK
Fyziologie tělesné zátěže-oběhový systém
C licence FAČR Biomedicínské aspekty pohybových aktivit.
TRÉNINKOVÉ ZATÍŽENÍ Michal Lehnert Osnova přednášky:
VYTRVALOSTNÍ SCHOPNOSTI. VYTRVALOST SCHOPNOST PROVÁDĚT POHYBOVOU ČINNOST PO DLOUHOU DOBU SCHOPNOST ODOLÁVAT ÚNAVĚ PŘEKONÁVAT VZDÁLENOST URČITOU INTENZITOU.
Metodický list Výuka probíhá diskusní formou. Hledáme odpověď na otázku – proč je užitečné věnovat se sportovní činnosti či jiné intenzivní pohybové činnosti.
Funkční testy sportovců
Atletická průprava pro canicross
Trénink běžeckých disciplín
Reakce a adaptace oběhového systému na zátěž
Příklady tréninkových jednotek Praha Veličiny používané u tréninkových jednotek A.Délka zátěže (km, čas) B.Intenzita zátěže C.Délka a intenzity.
Sportovní výkon, sportovní výkonnost
Aerobní zdatnost Školení trenérů licence A
ZÁKLADY PRESKRIPCE PROGRAMU POHYBOVÉ AKTIVITY
Fyziologie zátěže CHR-test
Sportovní trénink jako proces bio-psychosociální adaptace
Osnova přednášky: 1.Charakteristika tréninkové jednotky (TJ), typy TJ. 2.Struktura TJ – úvodní, hlavní a závěrečná část. Obsah a význam jednotlivých částí.
Kondiční příprava a plánování ve volejbale
Diagnostika plavecké úrovně a plavecké techniky
Výkonnost srdečního oběhu Školení trenérů licence A Fakulta tělesné kultury UP Olomouc Biomedicínské předměty Doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc.
Energetické krytí. Energetické krytí 1) Systém ATP - CP Rychlostní zatížení s dobou trvání výkonu přibližně 15 s využívá jako hlavní energetický.
Fyziologické Aspekty Cyklických Sportů
© Tom Vespa. Měkota Je to soubor předpokladů provádět aktivitu: a) určitou nižší intenzitou co nejdéle b) stanovenou dobu (vzdálenost) co nejvyšší intenzitou.
Motorické schopnosti (Physical Abilities, Motorische Eigenschaften)
ROZVOJ VYTRVALOSTI David Zahradník, PhD.
TEORIE SPORTOVNÍHO TRÉNINKU
Měření aerobní kapacity Školení trenérů licence A Fakulta tělesné kultury UP Olomouc Biomedicínské předměty Doc. MUDr. Pavel Stejskal, CSc.
Fyziologie sportovních disciplín
PLÁNOVÁNÍ SPORTOVNÍHO TRÉNINKU
Dětský aerobik Pod pojmem dětský aerobik rozumíme rozmanitá cvičení za hudebního doprovodu, která vycházejí především z aerobiku pro dospělé, ale také.
Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra gymnastiky Gymnastika II. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem,
Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra gymnastiky Gymnastika II. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem,
Didaktika TV Efektivita vyučovací jednotky Libor Bouda.
Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra gymnastiky Gymnastika II. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem,
Plavání ve zdravotně orientovaných pohybových programech Lekce č. 27 Irena Čechovská, červen 2006 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním.
Vytrvalostní schopnosti (endurance abilities, Ausdauerfähigkeit)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra gymnastiky Gymnastika II. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem,
jen pro vnitřní potřebu
Vytrvalostní a koordinační schopnosti
TECHNIKA PRSA – ČINNOST HORNÍCH KONČETIN DÝCHÁNÍ
Specifické didaktické formy ve vyučovací jednotce
STARTOVNÍ SKOK Z BLOKU Lekce č. 21
TECHNIKA MOTÝLEK – modifikace delfínového vlnění Lekce č. 20
Rychlostní disciplíny - kraul Tereza Kousalová
Neurofyziologie a pohybový systém 8.seminář
Krasobruslení Jméno: Veronika Vrtělová UČO: Obor: RVS/T
Pohybové schopnosti a dovednosti
Anaerobní práh.
TECHNIKA PRSA POHYBOVÝ CYKLUS POD HLADINOU
Zátěžové testy W170 Jan Horáček.
TECHNIKA ZNAK – poloha, činnost dolních končetin Lekce č. 15
Fyziologie tělesné zátěže
Kondiční příprava ve sportu
ATLETIKA přednáška.
TECHNIKA ZNAK – základní obrátka, „kotoulová˝ obrátka Lekce č. 18
TECHNIKA ZNAK – rotace, souhra Lekce č. 17
TECHNIKA KRAUL – poloha, činnost dolních končetin Lekce č. 5
VYTRVALOST Michl Lehnert.
KONDIČNÍ PŘÍPRAVA Michal Lehnert.
PERIODIZACE Michal Lehnert.
TRÉNINKOVÁ JEDNOTKA Michal Lehnert.
TECHNIKA KRAUL – základní a kotoulová obrátka Lekce č. 9
TECHNIKA KRAUL – rotace, dýchání Lekce č. 7
LEKCE č. 12 PRSA TECHNIKA Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy.
Technika kraul – činnost horních končetin Lekce č. 6
Transkript prezentace:

PLAVÁNÍ V KONDIČNÍCH PROGRAMECH Lekce č. 26 Irena Čechovská Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy.

Úvod do problematiky Základní pojmy kondiční plavání tělesná zdatnost aerobní zdatnost parametry F.I.T.T.

Jak postupovat při tvorbě kondičního programu stanovit si jasné a přiměřené cíle naplánovat si dlouhodobý pohybový režim zvážit frekvenci a dobu zatěžování ve vodě, rozložení v týdenním cyklu zajistit si vhodné podmínky (přístup do bazénu i prostor pro kondiční plavání, příjemnou sociální skupinu s podobnými cíli)

Jak postupovat při tvorbě kondičního programu ověření plavecké úrovně (kvalita techniky plavání, plavecké dovednosti), korekce chyb v „hlavní“ plavecké technice, postupný rozvoj dalších plaveckých technik a plaveckých dovedností

Parametry F.I.T.T. Frequency = frekvence počet a frekvence tréninkových jednotek v časovém úseku jak často? Intensity = intenzita velikost zátěže, naplavané metry určitou rychlostí s jakou intenzitou? Time = trvání délka trvání tréninkových jednotek jak dlouho? Type = druh pohybové aktivity obsah činností co?

Maximální srdeční frekvence Výpočet teoretické hodnoty Muži: SF max = 220 – věk Ženy: SF max = 226 – věk pro ženy Při plavání je hodnota SF snížena o zhruba 7-13 tepů za minutu.

Příklad výpočtu optimálního pásma intenzity zátěže klidová SF72 věk33 let SFmax = = 115 intenzita 60%(115 x 0,60) = 131 intenzita 85%(115 x 0,85) = 154 pásmo úderů za minutu

Pracovní zóny udržovací aerobní trénink rozvíjející trénink přetěžující trénink

Udržovací aerobní trénink intenzita zatížení se pohybuje kolem 60 % - 70 % SFmax touto intenzitou se zatěžujeme z celkového tréninkového objemu zhruba z 25% činnosti mají charakter delšího rozplavání, pomalých cvičení, delšího vyplavání, odpočinkové činnosti.

Rozvíjející trénink Trénink při mírnější intenzitě : intenzita zatížení se pohybuje okolo 70 % - 80 % SFmax zatížení představuje nejméně 50 % celkového tréninkového objemu pro činnosti je typické souvislé nebo intervalové plavání s krátkým odpočinkem, dynamické činnosti převážně na místě prováděné bez přerušení nebo intervalově více jak 12 min Trénink při vyšší intenzitě: kolem 80 % - 90 % SFmax je typický střídavý nebo intervalový trénink, činnosti převážně na místě prováděné bez přerušení nebo intervalově střední a krátkodobě vyšší intenzitou tvorba laktátu je v rovnováze s jeho odstraňováním

Přetěžující trénink intenzita mírně nad 90 % SFmax je obvykle plánován do 25 % celkového objemu intenzita zatížení se pohybuje kolem anaerobního prahu (těsně pod i nad ním).

Kontrola kondiční přípravy Má být: průběžná doplňována jednorázovým ohodnocením ukazatelů tělesného, funkčního a pohybového rozvoje (např. laboratorní vyšetření, kontrolní terénní testy) Cílem je: sledovat a provádět aktuální přizpůsobení úrovně intenzity cvičení nebo jeho obsahu ve vztahu k plánovanému cíli zamezit nebezpečí přetěžování organismu