Mgr. Vladimíra Brčáková

Návrh na didaktickou interpretaci Kainarovy básně Vlak s vězni ze sbírky Nové mýty  při práci s textem je nutné zohlednit věk a studijní zaměření žáka coby determinantu didaktické interpretace (dále jen DI)  navržený metodický scénář nelze vnímat jako manuál na vzorovou interpretaci vybraného textu → tento přístup by byl v rozporu s novými didaktickými trendy, jež hlásají individualizaci edukačního procesu  záměr studijní opory spočívá v rozšíření metodického repertoáru u pedagogů a v nabídce didaktické pomoci při utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáka

Interpretační komentář k básni  fragmentárnost a neurčitost → charakteristické rysy Kainarova stylu ve sbírce Nové mýty  zájmena „To“ a „Něco“ odkazují k zvěcněnému člověku  událost snímána věcným pohledem mluvčího → svědek s dokumentaristickou ambicí  stylizace do věcného pohledu provokuje a umožňuje emoční doplnění ze strany čtenáře  vězni zvěstují poselství o konci války, které však bude vykoupeno jejich životy  výrazná epizující tendence básníkovy lyriky

Cíle didaktické interpretace  cíle DI se liší od cílů interpretace odborné  DI se primárně nezaměřuje na text, ale na žáka a aktivity, které vedou k všestrannému rozvoji jeho osobnosti  DI umocňuje zážitek z četby, který v sobě integruje emocionální, fantazijní, racionální i volní složky recipientovy osobnosti  DI podněcuje kreativní recepci a ochotu ke korekci prekonceptů  DI prohlubuje porozumění textu – zejména takovým poetickým jevům, které ve vztahu k umělecké struktuře fungují jako dominantní

Jak učinit z četby dobrodružství?  metoda střihové techniky (četba realizována po jednotlivě odtajňovaných strofách) → žák je nucen intenzivněji doplňovat prázdná místa + předjímat průběh fiktivní situace  motivační funkce didakticky podporovaného tajemství: Co nebo kdo se skrývá za tajemným „To“?  návrhy vlastních titulů pro báseň  srovnání s Kainarovým titulem  četba celé básně

Emocionální komunikace s uměleckým textem  bez adekvátního emocionálního prožitku by katarzní účinek díla nebyl možný  z emocionálního prožitku čtenáře vycházíme a zároveň jej v dialogu s uměleckým textem rozvíjíme  v konkrétním kontextu je recipientovo historické povědomí o látce holocaustu nutné k tomu, aby v něm četba evokovala pocity, jež jsou potencionálně zakódované ve struktuře textu  za tímto účelem můžeme využít výklad – aktivizovaný dialogem, diskusí  alternativa k výkladu – myšlenková mapa (dále jen MM)

Myšlenková mapa  klasická forma záznamu poznámek je nahrazena grafickým záznamem, který vizualizuje (zpřehledňuje) vztahy mezi pojmy  MM lze uplatnit jako metoda motivační, zároveň jako metoda k prohloubení dosavadních znalostí či k jejich hodnocení  vhodná pro všechny organizační formy výuky  společná prezentace MM nutná

Základní diagram MM

Ukázka finální MM

Uplatněné metody tvořivé dramatiky  tvorba scénářů  vnitřní monolog náhodných kolemjdoucích  fiktivní rozhovor kolemjdoucích (další varianta: rozhovor reportéra a svědka)  vcítění do postavy  čtení v roli  inscenace  recitace jako metoda interpretačního čtení  „dotvářky“ textu

Literární výchova X dramatická výchova  zatímco v literární výchově se text interpretuje, v dramatické výchově se používá (slouží pouze jako inspirativní východisko pro simulování modelových situací, jejichž řešením se žáci připravují na situace životní)  metody tvořivé dramatiky jsou v literární výchově funkčně uplatněny tehdy, jsou-li prožitky žáka spojeny s osvojováním významů literárního textu

Recitace Kainarových básní v podání Karla Hlušičky  Vlak s vězni  Bubínek  Po vojně

Diskuse na téma „nový mýtus“  Co to je mýtus?  Jaká je jeho původní funkce?  Proč si lidé vyprávěli mýty?  Potřebují dnešní moderní lidé nějaké dnešní moderní mýty?  Má dnešní moderní doba nějaké velké mytické příběhy?  Jak rozumíte pojmu „nový mýtus“? Co si pod tímto pojmem představíte?