ÚP,RP ÚAP ÚS P+R

 1. zastavěné území (§189 odst.1)  2. plochy výroby (fotovoltaika)  3. plochy občanského vybavení  4. plochy k obnově  117. zastavitelná plocha

 11. urbanistické hodnoty  12. region lidové architektury  13. historicky významná stavba  14. architektonicky cenná stavba  15. významná stavební dominanta



 2. plochy výroby

1. ANO sjednocená data za celé území ČR, kraj 2. NE vizualizace nastavení vzhledu (mxd,styl) 3. NE Přebíraní dat (ÚP zpracován ve stejném DM) 4. NE úspora nákladů pro nákup SW (nejrozšířenější DM) 5. NE přehlednost pro zpracovatele ÚPD (rozdílné verze 1-3) Pro zpracování ÚPD plně vyhovuje otevřený vektorový formát (dgn,dwg,dxf výkres 2D S-jtsk) v adresářové struktuře dle vyhl.500/2006 (jev1.-119)

 verze č. 1 verze č. 2  UA02P00 UC01P00  Z_UCO1P00 UU03P00  T_UC01P00 UU05P00  UF01P00 U01P00  UF02P00 UU01P00

 ÚP pracuje s plochami ne s liniemi  1.zastavěné území  117.zastavitelná plocha

 Podmínky pro příznivé životní prostředí lze charakterizovat jen jako průměrné – zastavěná niva řeky Moravy s velmi negativním vlivem dopravy (Moravský Písek, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice)  Rovněž průměrné podmínky jsou pro území mezi Pomoravím a Bílými Karpaty, tady je nedostatkem odlesněná krajina a nízká biodiverzita (Kozojídky, Žeraviny, Blatnice, Blatnička, Lipov, Louka, Tasov, Hroznová Lhota,)  Naopak dobré hodnocení má většina obcí v rámci CHKO Bílé Karpaty (Radějov, Kněždub, Malá Vrbka, Hrubá Vrbka, Kuželov, Javorník, Nová Lhota, Suchov, Velká nad Veličkou) - území s vysokou ochranou přírody. Jde o významnou oblast z hlediska ochrany krajiny se zabezpečenou legislativní ochranou - biosférická rezervace CHKO Bílé Karpaty.

 Vyváženost hospodářského pilíře lze posuzovat také podle chybějících pracovních příležitostí v území. Nedostatek zaměstnavatelů nutí většinu ekonomicky aktivních obyvatel k vyjíždění za prací. Celé území lze charakterizovat jako velmi nestabilní, s minimálním zázemím hospodářského rozvoje. Největším problémem území je chybějící hospodářský rozvoj regionu. Příčiny jsou zejména v administrativním rozdělení (spádovost do Zlínského kraje) a periferností oblasti území Jihomoravského kraje. Jedná se nejenom o vzdálenosti od větších center osídlení, ale i o charakter území - niva řeky Moravy a po staletí utvářené a přesně definované obchodně historické vazby mezi městy (Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Strážnice) a členitý reliéf Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Vznik státní hranice ještě zvýšil izolovanost oblasti zejména Horňácka a spolu s tradičním nedostatkem pracovních příležitostí vytváří hlavní problém území. Novým trendem je úplné zastavění ploch pro výrobu

 Novým trendem je následná migrace z Veselí nad Moravou do větších měst - Zlín, Brno. Nejvýraznějším rysem dalšího očekávaného vývoje obce bude výrazná regrese obyvatel (Index stáří populace 114). Další nepříznivou tendencí v ORP je odchod mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí.  V území je poměrně rovnoměrně zastoupena základní veřejná infrastruktura. Nedostatkem je chybějící základní infrastruktura pro cestovní ruch a chybějící sportovní zařízení (kryté bazény a přírodní koupaliště).

1. v územně plánovací dokumentaci demografický vývoj - územní plán zhodnotí stávající rozvojové plochy, jejich rozsah, kvalitu a vhodnost pro zástavbu; nevhodné plochy z návrhu vyjme a určí případně jiné nebo nové plochy na základě demografického vývoje větrná a vodní eroze - územní plán prověří plochy ohrožené větrnou a vodní erozí a navrhne protierozní opatření 2. v nadřazené územně plánovací dokumentaci koncepční řešení pro zvyšující se perifernost celého území; velká vzdálenost k hospodářskému centru Jihomoravského kraje (21 ORP) 3. mimo oblast územního plánování nastavení sytému dotací tak, aby nevznikaly nové disparity v území - příkladem jsou fotovoltaické elektrárny (trvalé zábory ZPF, vliv na krajinu a turistiku a úplné zastavění ploch pro výrobu);

Odkaz na ÚAP ORP Veselí nad Moravou analytickych-podkladu/d /p1=