Životní prostředí, ekologie, ekologismus I Prezentace vytvořena s podporou grantu FRVŠ

Ekologie - slovo mnoha významů  Vědní obor zabývající se vztahy mezi organismy (navzájem) a vztahy mezi organismy a jejich minulým, současným a budoucím prostředím (fyziologické reakce jedinců, strukturu a dynamiku populací, interakce mezi druhy, uspořádání biologických společenstev, zpracování a využití energie a látek v ekosystémech, ovlivnění organismů prostředím a prostředí organismy)  Politické i nepolitické aktivity spojené s ochranou životního prostředí (význam, ve kterém slovo ekologie - Ecology - užívají novináři nejčastěji - i v angličtině)

Ekoetika  Vztah člověka a životního prostředí, otázka důstojného přežití člověka i přírody  Jde o etickou otázku, protože souvisí s činností člověka (člověk se může vůči přírodě chovat různým způsobem)  Jde o sociálně-etickou otázku, protože má podstatný ekonomický a politický rozměr, tuto otázku nelze efektivně řešit pouze na individuálně-etické rovině

Ekoetika  udržení funkceschopného ekosystému, biodiverzity  neznečišťování životního prostředí  trvale udržitelné využívání zdrojů (vzduch, voda, obnovitelné a neobnovitelné zdroje)  Antropocentrismus x biocentrismus Je člověk důležitější?

„Kořistnický“, neproduktivní způsob hospodaření (lovci a sběrači) Lidské aktivity se však od zvířecích liší tím, že nejsou stále stejné, vyvíjí se a stupňují.

Vznik zemědělství (pěstování obilí a domestikace zvířat) V oblasti Blízkého Východu došlo v 9. až 7. tisíciletí př. Kr. k zásadnímu předělu v lidských dějinách - člověk začal záměrně pěstovat některé druhy divokého obilí. Tím, že lidé určitým rostlinám vylepšovali podmínky růstu - odstraňovali plevel, zalévali, vybírali ty s větším množstvím zrn - došlo v průběhu cca jednoho tisíce let ke kvalitativnímu skoku v množství získaných obilných zrn. Do Evropy se zemědělství rozšířilo s lidem tzv. kultury s lineární keramikou v průběhu 6. tisíciletí př.Kr. Neolitická revoluce

Vypalování lesů, vznik bažin, vyhynutí některých rostlin, zasolení půd nevhodným zavlažováním mořskou vodou (to vedlo ve svých důsledcích k pádu mocných říší Blízkého Východu), podzolizace půd, zvýšení eroze a vznik záplav. Vypalování lesů bylo např. prokazatelně příčinou rozsáhlé ekologické katastrofy před 4500 lety na celém Iberském poloostrově (agarská kultura). Neolitická revoluce

- Kromě rozvoje zemědělství, stálého zvyšování potřeby dřeva, dochází k rozvoji těžby a zpracování nerostných surovin. - Znečištění ovzduší olovem došlo všestranným využíváním tohoto kovu v antice - Kácení lesa již nejenom k získání úrodné půdy, ale ve Středomoří i k využití dřeva k průmyslovým účelům. (Středomoří, zejména Řecko, taktéž Británie) Středověk

Kruh environmentálních problémů (W.E. STEAD, J.G. STEAD, 1998)

př. Kr 5 milionů 1000 př. Kr 80 milionů Rok milionů milionů milionů miliarda miliardy miliardy miliardy miliard miliard ,8 miliardy 2050 odhad 7 – 11 mld. Počet lidí na Zemi

Ekologismus  Ekokonzervatismus - konzervace a uchování přírodního dědictví jakožto tradiční hodnoty  Ekosocialismus - hlavní příčinu environmentální krize považuje kapitalismus s jeho dravostí, egoismem a vykořisťováním přírody  Ekoanarchismus - idea ekonomicky soběstačných komun založených na vzájemné kooperaci, tradičním zemědělství, skromnosti spotřeby  Ekofeminismus - kapitalismus a ekologická devastace mají kořeny v mužské kořistnické mentalitě západní civilizace. Sexuální dělba práce vedla totiž muže k tomu, aby si podmaňovali ženy, chápe svět přírody jako ženský, svět kultury a techniky jako mužský.

Problémy environmentalismu  Romantické pojetí přírody a představa, že řešení je v návratu k životnímu stylu minulosti  Nedocenění významu dosažených výsledků rozvoje (výživa, zdraví, dlouhověkost, efektivita výroby a zemědělství, Kuznetsova křivka)  Malthusiánské představy, nepochopení charakteru ekonomiky (nenulový součet), podcenění revitalizačních schopností přírody, přecenění antropogenního faktoru změn v přírodě  Antihumanismus (opatření proti člověku, redukce populací, neselektivní biocentrismus, parareligiózní motivy)

Diferenciace problémů Objektivní znečištění (olovo, rtuť, dioxiny, freony, DDT apod.) Likvidace ekosystémů (pralesy, desertizace, voda, některé druhy) X Globální oteplování, vyčerpání zdrojů, jaderná energie, antihumanismus

Ekologie a ekonomika Ekologismus kritizuje tradiční ekonomiku, kterou považuje za „neudržitelnou“ a proti ní navrhuje politiku trvale udržitelného rozvoje (sustainable developement), extrémní formou je idea tzv. „budhistické ekonomiky“.