ŠkolaKatolické gymnázium Třebíč, Otmarova 22, Třebíč Název projektuModerní škola Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ ŠablonaIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor DUM Mgr. Helena Průžová Název DUM Jazyk a styl žurnalistiky Kód DUM VY_32_INOVACE_7.1.5 Datum vytvoření Předmět Český jazyk a literatura Tematická oblast Mediální výchova Výstup ŠVP Mediální produkty a jejich významy Anotace DUM Prezentace přináší přehled o stylu mediálních sdělení a zabývá se zejména jejich kompozicí a jazykovou charakteristikou. Metodický popis Prezentace slouží jako podpůrný materiál pro výklad učitele, ale je vhodná také k samostudiu pro žáky. Hodnocení Materiál se osvědčil, přispěl ke zkvalitnění výuky. Autor prohlašuje, že řádně uvedl všechny použité zdroje. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

 styl = výběr jazykových prostředků pro konkrétní komunikaci, proniká všemi jazykovými rovinami  je ovlivňován slohotvornými činiteli

 objektivní slohotvorní činitelé: - funkce sdělení - připravenost nebo nepřipravenost - prostředí (soukromé – veřejné) - jazyková forma (mluvenost – psanost) - vztah k tématu (vážný, humorný, ironický, …) - přítomnost adresáta a jeho interakce (monologičnost – dialogičnost)

 subjektivní slohotvorní činitelé: - osobnost autora sdělení, jeho nálada - vzdělání a intelekt - věk a pohlaví, tělesný stav - sociální role - komunikační záměr - vyjadřovací dovednosti

 tlak profese jako specifický faktor: - časová tíseň při přípravě textu (práce na něm, nutnost úprav, mnohdy těsně před uzávěrkou) - málo pohodlí a klidu pro práci - nepravidelnost rytmu (nárazová práce, služby) - povinnost psát spíše o tématech žádaných vedením redakce nebo diváky než o vlastních - malá zpětná vazba - nutnost vysoké kázně a sebekontroly (etický kodex, nepodléhat tlakům apod.)

 výstavba sdělení je ovlivněna typem média (např. podoba zprávy v TV x rozhlase x novinách x online zpravodajství se může velmi výrazně lišit)  na kompozici se podílejí i nejazykové složky  jejich funkce a podíl souvisí s typem média: - v tisku / online zpravodajství zejm. fotografie (reálná x ilustrační x z archivu x z med. agentur) - v TV zpravodajství práce s kamerou (snímání, práce s natočeným materiálem pro reportáž apod.)

 kompozice je ovlivněna rozsahem (tendence ke kratšímu rozsahu zpráv - co nejvíce a co nejrůznějších na úkor hloubky x v tištěných médiích více prostoru), menší rozsah znamená menší členitost textu  odlišnost psaných, mluvených a online zpráv (psané zprávy: větší členitost – titulky, mezititulky, shrnující úvod x mluvené: začíná pozadím zprávy a až poté významové jádro x online: nahoře nejaktuálnější informace, na konci původní)

 titulky (+ nadtitulky, podtitulky) – první informace, rozhodují o tom, zda čtenář bude číst dále  úvodní, shrnující odstavec (čelo, hlava – lead) –obsahuje nejdůležitější informace (tj. odpovědi na hlavní otázky KDO, CO, KDE, KDY) → nejde o úvod – jeho součástí je zpravidla domicil (místo, o kterém se píše / kde vzniká zpráva)  tělo, trup zprávy – podrobnější informace vztahující se k události – vyjádření konkrétní osoby, dále dílčí téma (+ další vyjádření nebo konfrontace), poté pozadí události

 toto členění se nazývá princip obrácené pyramidy = nejdůležitější v úvodu, čtenář se dostává postupně k méně důležitým informacím, k pozadí události (background)  je nejrozšířenější  praktické důvody: 1) čtenář se dozví stěžejní informaci (i když text nedočte) 2) texty se krátí odzadu

 další možné způsoby kompozice – příklady: a) chronologická – u delších zpráv b) stavebnicová – dílčí informace spojené hlavním tématem, např. výčet měst a u každého informace o kapacitě školek nebo VŠ kolejí  fíčrové zprávy (stejně jako story – žurnalistický příběh) využívají vyprávěcího postupu

 reportáž – důležitý děj, vzbudit napětí (úvod), popis událostí, citování zdrojů  komentář – práce s argumenty, staví se proti sobě, poté vlastní názor, jeho rozvedení, pointa  fejeton – postrádá typický úvod, začátek tedy musí být co nejpoutavější –překvapivá otázka či tvrzení, přímá řeč (mikropříběh), slovní hříčka, příp. přímý vstup, dále se text rozvíjí až k pointě (příměrem, opakováním motivů, odbočkou, mikropříběhem)

 projevuje se individualita, snaha o originalitu  titulky – kratší než u zpráv, originální, působivé, např. Kritizovat třesk? Raději potichu Sýrie: válka mezi zlem a zlem Co bylo v Rathově krabici?  součástí titulků mohou být nadtitulky nebo podtitulky  u delších textů mezititulky (nadpis odstavce)  v časopisech tzv. výkřiky, umístěné libovolně (i přes fotografii), např. Geometrické tvary propůjčí koupelně nadčasovost.

 shrnující (jádro sdělení)  akcentující jeden aspekt  dramatický (mikropříběh)  otázkový (Vysídlení, nebo vyhnaní? Mnozí čtenáři už začínají přeskakovat články věnované odsunu...)  citátový („Oj, to bude švanda,“ zpívá se v jedné české opeře. Po nedělní debatě…)  nepřímý (zdánlivě nesouvisející s titulkem)

 požadavky: spisovnost, neutrálnost, srozumitelnost, přesnost vyjadřování  napětí mezi tzv. automatizovanými vyjádřeními (ustálenými výrazy nebo slovními spojeními, např. balíček zákonů, odpovědná místa) a aktualizovanými (ve snaze zaujmout čtenáře)  z původně nového, aktualizovaného pojmenování (např. utahování opasků – 90. léta) se častým používáním může stát automatizované vyjádření, příp. novinářské klišé

větší prostor pro originalitu, autorský styl → projevuje se i v práci s jazykem:  vtip, ironie, nadsázka  obrazná vyjádření (obezita státní správy)  frazeologismy a jejich aktualizace (např. voda nad zlato; co Čech, to deblový šampion – po US Open)  aluze = narážky (Otevřete oči, přicházím – spekulace o návratu V. Klause)  expresivní výrazy (syrský grázl Asad – editorial)

 jsou spjaty s dobou, platí pro ně proces automatizace (postupem zaniká originalita)  jednoslovná i víceslovná pojmenování, frazémy: např. praní špinavých peněz, časový horizont, (napříč) politickým spektrem, tunelovat, pád železné opony, mít signál o něčem, volební lídr  nadužíváním přechází v klišé (palčivá otázka, horký favorit, bouřlivé ovace, drtivá porážka), týká se i módních slov (filozofie trhu)

„Já sem ještě velkej bojovník proti tý spořádaný armádě sterilů, který by chtěli mluvit spisovně.“ 1 (J. Kraus) 1 BARTOŠEK, J. – DAŇKOVÁ, H. Žurnalistika a škola: příručka pro učitele mediální výchovy. 2. vyd. Frýdek-Místek : Václav Daněk, ISBN , s. 60.

 ADÁMKOVÁ, P. a kol. Český jazyk a komunikace pro střední školy. 3.–4. díl. Učebnice. 1. vyd. Brno : Didaktis, 2012, 128 s. ISBN  BARTOŠEK, J. – DAŇKOVÁ, H. Žurnalistika a škola: příručka pro učitele mediální výchovy. 2. vyd. Frýdek-Místek : Václav Daněk, 2010, 207 s. ISBN  BARTOŠEK, J. Jazyk žurnalistiky. In DANEŠ, F. Český jazyk na přelomu tisíciletí. 1. vyd. Praha : Academia, 1997, s. 42–65, 24 s. ISBN  ČECHOVÁ, M. Současná česká stylistika. 1. vyd. Praha : ISV, 2003, 342 s. ISBN  KOL. AUTORŮ Metodická příručka mediální výchovy. 1. vyd. Vydalo Centrum Vysočina v rámci projektu Centrum mediální výchovy, tisk Pross reklama, 2012, 149 s.  KOSTEČKA, J. Český jazyk pro 2. ročník gymnázií. 1. vyd. Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 243 s. ISBN  LABISCHOVÁ, D. Didaktika mediální výchovy. 1. vyd. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, 2011, 121 s. ISBN  MINÁŘOVÁ, E. Informativní a persvazivní funkce jako konstituující faktor projevu. Funkční styl publicistický. In ČECHOVÁ, M. – KRČMOVÁ, M. – MINÁŘOVÁ, E. Současná stylistika. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, s. 244–283, 40 s. Jazykověda a literární věda. ISBN  NIKLESOVÁ, E. Teorie a východiska současné mediální výchovy. 1. vyd. České Budějovice : Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, 2007, 140 s. ISBN