Z ATMĚNÍ SLUNCE V Ř ECKÉ MYTOLOGII Pavla Černá 2011 Střední škola pro knihkupce a nakladatelské pracovníky

POUŽITÉ ZDROJE Literatura: PETIŠKA, E.: Staré řecké báje a pověsti, Praha, Albatros, 1976 Internetové zdroje: Jiné zdroje: PETIŠKA, E.: Staré řecké báje a pověsti – CD, Praha, Supraphon Music a.s., 2009

Z ATMĚNÍ SLUNCE Je jistý astronomický jev, který nastává, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně zakryje Toto nastane pouze, pokud je Měsíc v novu Dříve lidé věřili, že jde o zastření tvář boha slunce Hélia První, kdo úspěšně předpověděl zatmění slunce, byl (podle Hérodota) řecký filosof, matematik a vědec Thalés z Milétu Toto zatmění nastalo 28. května r. 585 př. n. l

S TARÉ ŘECKÉ BÁJE A POVĚSTI Staří Řekové se domnívali, že za některými (tehdy) nevysvětlitelnými záhadami stojí bohové. Božskou přítomnost nacházeli v mnohém: -přírodní jevy -prastaré zvyky a tradice -nemoci -války

VÝKLAD NEZNÁMÉHO Báje o Prométheovi: Prométheus stvořil člověka, Prométheus nosil prsten s kamenem kavkazské skály, Bohové poslaly k Ephimétheovi Pandoru se zlatou schránkou Báje o Orfeovi: Zvířata i zeleň se přesunula na holou horu za Orfeovým hlasem. Orfeova hlava doplula na ostrov Lesbos Báje o králi Midasovi: Král Midas smyl ze svého těla přání, které proměnilo ve zlato vše, čeho se dotkl Báje o Založení Théb: Zeus se zamiloval do princezny Europy, unesl ji a pojmenoval po ní světadíl,

J AK PŮSOBILO ZATMĚNÍ SLUNCE NA OBYVATELE STARÉHO Ř ECKA Dříve lidé vnímali zatmění jako zlou věc Měli strach z požáru, protože měli na paměti věštbu, že země i nebesa shoří a svět zajde v plamenech Báli se také, že by to mohl být trest od bohů. Ale zároveň věřili, že je bohové zachrání A také se báli, že i bohové by mohli v něčem selhat

B ÁJE O F AETHONTOVI

F AETHONTOVA R ODINA Otec – Hélios: bůh slunce, syn Titánů Hyperiona a Theie, patřil mu Rhodos, byl mu zasvěcen kohout, každý den pouť od východu na západ, Éos-Jitřenka Matka – Ókeana Klyméné: Nymfa vnějších moří jedna z dcer titána Ókeana a jeho ženy Téthys její sestry (Dióna, Elektra, Kalypsó, Styx, Tyché) veselé a krásné kromě Styx Sestry – sedm dcer Hélia a Theie tzv. Héliovny

B ÁJE O F AETHONTOVI Diův syn Epasfos urazí při hádce Faethonta Faethon je nešťastný, protože mu nechtějí věřit, že jeho otec je bůh S matčiným souhlasem odchází k otci Matka mu poradí, ať jde stále na východ k vysoké skále

B ÁJE O F AETHONTOVI Na konci cesty se tyčí sluneční hrad boha Hélia Vedle Héliova trůnu stojí zvláštní postavy Faethon svěří otci co ho trápí Hélios mu slíbí splnit jakékoli přání Faethon si přeje řídit otcův vůz

B ÁJE O F AETHONTOVI Hélios lituje svého slibu, ale už jej nemůže zrušit Dává synovi poslední rady. Ten však neposlouchá. Je příliš nedočkavý Začíná svítat Létající koně se zapřahají do slunečního vozu

B ÁJE O F AETHONTOVI Faethon se vydává na cestu Koně poznávají nezkušeného jezdce a splaší se Faethon se podívá dolů a dostává závrať Tam, kde se rozkymácený vůz přiblíží k zemi, vyšlehnou plameny

B ÁJE O F AETHONTOVI V Africe se sluneční vůz přikloní k zemi vzniknou pouště a zčerná pleť národům Vaří se i moře Rozpukanou půdou se dostává světlo i do podsvětní říše Matka Země prosí Dia, aby ji zbavil utrpení

B ÁJE O F AETHONTOVI Zeus vyslyší tyto prosby a bleskem srazí Faethonta ze slunečního vozu. Faethon se zřítí na zem a zemře Jeho tělo nalezly vodní víly a pohřbily ho. Na náhrobek napsaly: Padl, ale při velkém, odvážném činu.

B ÁJE O F AETHONTOVI Jeho otec Hélios zahalí v hlubokém smutku svojí tvář. Uprostřed dne nastane noc – ZATMĚNÍ SLUNCE Jeho matka dlouho putovala po světě, až našla synův hrob na ostrově Éridon Faethonthovi sestry naříkaly po celé měsíce. Až se nakonec proměnily v olše

B ÁJE O F AETHONTOVI Matka je chtěla ochránit a strhávala z nich ratolesti. Z ran vytryskly krůpěje a tuhli na slunci v jantar Hélios dodnes truchlí pro svého syna. V noci kanou ze hvězd jeho slzy – rosa

F AETHON OD G USTAVA M OREAUA

S HRNUTÍ Každá kultura, a že jich na světě není málo, má své báje či pověsti V těchto bájích se většinou skrývají nějaké jinotaje, vysvětlení a ponaučení Dnes si ani neumíme představit, jakou fantazii museli naši předkové mít, aby dokázali vysvětlit nevysvětlené Zanechali nám tu po sobě své báje a pověsti a my dnes mám krásné poslání: hádat, co nám tím asi chtěli říct

KONEC