NÁRŮST NÁBOŽENSKÉ DIVERZITY V 19. STOLETÍ

Struktura přednášky  Důsledky 2. náboženského probuzení  Evangelikalismus: Od alternativy k mainstreamu  Další alternativa: Adventismus  Za obzor křesťanství: Nová náboženská hnutí  Posilování diverzity: Transformace amerického katolicismu  Posilování diverzity: Proměny amerického židovství

Důsledky 2. náboženského probuzení

2. náboženské probuzení (2NP) s sebou přineslo zásadní “překreslení” náboženské mapy USA, a to zejména z následujících důvodů: 1) Postupné snižování vlivu a pozice “tradičních” náb. skupin (kongregacionalisté, luteráni, episkopalisté, apod.) a nástup “ne-tradičních” skupin vycházejících z evangelikalismu a spojených s myšlenkou re-born christianity (probuzenecké křesťanství) (baptisté, metodisté) 2) Vznik relativně velkého množství nových náboženských hnutí, často velmi synkretistických (LDS, Křesťanská věda, Theosofie apod.), resp. nástup “specifických” křesťanských proudů (adventisté)

Důsledky 2. náboženského probuzení Vedle 2NP se na “překreslení” náb. mapy USA podílely další socio- ekonomické faktory. Zejména pokračující demografické změny spojené s nárůstem migrace, ekonomický rozmach a pokračující expanze na Západ: 1) Vlivem rostoucí migrace dochází k posilování náboženských skupin mimo dominantní náb. tradici (protestantismus), zejména katolicismu a judaismu, které je doprovázeno jejich vnitřní diverzifikací 2) Z podobných důvodů dochází i k příchodu “nebiblických” náboženských systémů, zejména buddhismu a čínských náb. systémů

Evangelikalismus Od alternativy k mainstreamu

Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu  Etos náboženského probuzení vedl k důrazu na náboženský aktivismus a s ním spojené nové pojetí misie (každodenní život je misií), pietismu a náboženského individualismu  Těmto požadavkům odpovídalo založení některých náboženských skupin, zejména metodistů

Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu  Na metodistický étos (mission mind) doplněný o millenianismus a víru v konečné vykoupení (restorianismus) navázaly další náboženské skupiny, které v této době zažívají velký rozkvět (baptisté) nebo vznikají jako nezávislé a nové denominace (Učedníci Krista /Disciples of Christ/)  Tyto skupiny často navazovaly na armiánskou teologii, která více odpovídala jejich intencím

Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu Baptisté:  Původ celého hnutí se klade na začátek 17. století, kdy skupina “anglikánských separatistů” vedených Johnem Smythem (1570 – 1612) přijala myšlenku křtu dospělých.  Na něj navázal Thomas Helwys (1550 – 1615), který založil první baptistickou kongregaci

Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu  Smyth i Helwys přijali teologický pohled Jacoba Arminia (1560 – 1609), podle kterého je spása nabídnuta všem a nikoli jen skupině předem vyvolených (kalvinistická predestinace)

Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu  Zakladatelem baptistické tradice v Sev. Americe byl Roger Williams, který v roce 1638 založil první baptiskou církev  Sám Williams, ale tuto církev nakonec opustil

Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu  Centrem baptismu se ale stává Pennsylvánie, kde je v roce 1707 vlivná Philadelphia Baptist Association (PBA)  Až do 1. velkého probuzení však baptismus zůstává spíše okrajovou záležitostí  K prvnímu dramatickému nárůstu dochází mezi lety 1770 a 1790, kdy se počet baptistických sborů zvyšuje z 254 ( členů) na 978 ( členů)

Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu  První polovina 19. století přinesla další expanzi baptismu na níž se podílely následující čtyři faktory: 1) Odmítání formálního vzdělání kazatelů 2) Akceptování baptistických myšlenek nebylo nutně spojováno s opouštěním dosavadních církevních struktur 3) Baptismus byl v souladu s politickým etosem nově vzniklého státu 4) Důraz na dobrovolné členství spojené s vnitřním obrácením se

Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu  To vše vedlo k další výrazné expanzi baptismu v letech 1800 až 1850  Baptismus se přitom šířil především v nově osidlovaných západních teritoriích

Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu  Podobně jako v 1NP baptističtí kazatelé nehráli žádnou významnější roli ani v 2NP, nicméně samotného hnutí se s jeho myšlenkami výrazně ztožňovalo  Především pak s důrazem na vnitřní obrácení se a aktivní “náboženský” život často spojovaný s explicitní misijní a pastorační činností  Právě v důsledku toho byla v roce 1814 založena první celostátní baptistická organizace – General Missionary Convention of the Baptist Denomination in the United States for Foreign Missions (Triennial Convention)

Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu  Podpora misijní činnosti a s ní spojené aktivity (např. podpora vzdělávání misionářů a duchovních) začala narážet na odpor některých sborů, zejména v jižních a západních státech USA

Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu  Primitivní/antimisijní baptismus stavěl především na kritice vůči centralizaci baptistického hnutí, která byla spojená s vytvářením celostátních struktur, které se vyžadoval proces zefektivňování misijní činnosti. Podle jeho zastánců totiž tento trend ohrožoval autonomii jednotlivých sborů  Dalším důvodem bylo přimknutí se k tradiční kalvinistické teologii spásy a odmítání armiánství

Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu  Mnohem vážnější konflikt se objevil ve 40. letech 19. století, kdy uvnitř baptistického hnutí vrcholil spor o abolicionismus  Progresivistické sbory ze severu USA, často podpotující aktivity Triennial Convention byly výrazně pro- abolicionistické  V květnu 1845 proto jižní sbory založily Southern Baptist Convetion (SBC), které reprezentovalo konzervativní z antimisijního baptismu část hnutí spojovaná před občanskou válkou i s podporou otroctví

Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu

Kristovi učedníci (Disciples of Christ):  Jde asi o nejvýznamnější restorianistické hnutí vzniklé v rámci 2NP, které mezi lety 1830 až 1860 získalo více než členů  Základem hnutí byl důraz na budování “Novozákonní církve”, odmítnutí formalizovaného vyznání a zdůrazňování kongregacionalistické struktury

Evangelikalismus: od alternativy k mainstreamu  Hnutí vzniklo spojením dvou původně nezávislých skupin – Učedníků založených Bartonem W. Stonem a Křesťanské Asociace založené Alexandrem Campbellem

Další alternativa Adventismus

Další alternativa: adventismus  Jedním z nejvýznamnějších “produktů” 2NP je bezesporu adventistické hnutí  To navazuje na poměrně široké hnutí tzv. premilenialismu (=očekávání, že k druhému příchodu Krista dojde ještě před rokem 2000), typického svým důrazem na doslovný výklad Bible a silným důrazem na prézentní eschatologii a apokalyptické vnímání konce světa  Vliv tohoto hnutí se odráží např. i v teologii LDS

Další alternativa: adventismus  Za duchovního otce adventismu je považován William Miller (1782 – 1849), farmář a baptistický kazatel, který předpověděl 2. příchod Krista na období mezi a (později posunuto na )

Další alternativa: adventismus  Období, které nastalo po nenaplněném proroctví bylo označováno jako Velké zklamání a vedlo k velkému poklesu věrohodnosti premilenialismu  Část stoupenců hnutí přijala interpretaci Hirama Edsona, podle které konec světa začal vstupem Krista do nebeské velesvatyně

Další alternativa: adventismus  Na “edsonovskou” interpretaci 2. příchodu Krista (adventu) navázala skupina Millerových stoupenců, která se již před Velkým zklamáním odlišovala od ostatních svěcením soboty jako dne klidu (sabatariáni)  Tato skupina vedená Josephem Batesem, Ellen G. Whiteovou a Jamesem Whitem se stal dominantní formou adventismu a z jejího jádra vznikla Církev adventistů sedmého dne (7DA)  Vznik 7DA je spojen s tzv. Konferencí v Albany (1845), kde se z post-milleritského hnutí vytvořily 4 skupiny – Evangelikální adventisté, Unie život a advent, Advent křesťanská církev (1860) a 7DA (1863)

Další alternativa: adventismus  Prominentní postavení získala Ellen G. Whiteová (1827 – 1915), která tvrdila, že měla sedm vidění cesty k Novému Jeruzalému

Další alternativa: adventismus  Na základě vizí E. Whiteové se začala formovat dogmatika nově se utvářejícího hnutí, která se kromě “tradičních” premilenialistických důrazů zaměřovala i na takové otázky jako výchova dětí, vzdělávání misionářů, církevní struktura a především otázky zdraví a reformy výživy (zákaz alkoholu, tabáku, čaje, kávy a masa, především vepřového)  Vztahy 7DA s okolní společností byly velmi napjaté (vláda USA byla např. identifikována s bestií z Apokalypsy)

Další alternativa: adventismus  Jednou z dalších skupin, která navázala na adventistické hnutí byla Biblická a traktátní společnost Strážná věž, založena v roce 1880 Charlesem T. Russelem  V roce 1931 se tato skupina přejmenovala na Svědky Jehovovi

Diferenciace amerického protestantismu

Za obzor křesťanství Nová náboženská hnutí

Za obzor křesťanství: nová náboženská hnutí  2NP dalo významný impetus i celé řadě náboženských skupin a hnutí, která svým charakterem významně přesáhla rámec křesťanství  Nejvýznamnějším z nich byla LDS a jeho různé rozrody (viz předchozí přednáška)  Kromě LDS vznikají i další hnutí a skupiny, které navazují jednak na některé americké myšlenkové proudy (např. Nová myšlenka) či na kulturně odlišné tradice (buddhismus, hinduismus)

Za obzor křesťanství: nová náboženská hnutí  Mezi takové skupiny patří zejména Křes’tanská věda a Theosofie  Kromě náboženského synkretismu jsou obě tyto skupiny charakteristické specifickou antropologií, důrazem na holistický výklad světa a člověka, stejně jako specifickým výkladem moudrosti a na ní založené intrepretaci křesťanství, případně dalších náb. tradic

Za obzor křesťanství: Křesťanská věda  Zakladatelkou hnutí byla Mary Baker Eddyová, která pocházela z kongregacionalistckého prostředí  Rozhodující vliv na ní mělo setkání s Phineasem P. Quimbym (1802 – 1866), který byl známým léčitelem vycházejícím z kombinace mesmerismu a některých myšlenek transcendentalismu

Za obzor křesťanství: Křesťanská věda  Výsledkem setkání s Quimbym bylo zásadní přehodnocení dosavadního pohledu na člověka, které Eddyová představila v knize Věda a zdraví (1875)  Ta je vedle Bible považována příznivci Eddyové za posvátný text  V relativně krákté době si Eddyová získala celou řadu následovníků a v roce 1879 vzniká Kristova církev, Scientisté později známá jako Křesťanská věda

Za obzor křesťanství: Křesťanská věda  Eddyová byla přesvědčena, že Boží zjevení je kontinuální proces, který neskončil příchodem JK, ale je dostupný i každému jedinci  Díky tomu je schopen objevit svoji skutečnou podstatu  JK byl pro ní především osobou, která plně pochopila podstatu lidské bytosti jakožto Syna Božího a měl by se tak stát příkladem následování

Za obzor křesťanství: Křesťanská věda  V tomto kontextu je Bůh vnímán spíše “metafyzicky” jako univerzální princip, který je přítomen v lidské mysli  Falešné poznání vede nejen k zkreslené představě světa, ale má za následek i existenci zla, hříchu a nemocí

Za obzor křesťanství: Křesťanská věda  Křesťanská věda je jedním z nejvýznamnějších představitelů tzv. metafyzické tradice (J. Butler, C. Albanese)  Anticipuje celou řadu fenoménů, které ovlivní americké “myšlení” a americkou náboženskou scénu ve 20. století: - pozitivní myšlení - New Age

Posilování diverzity Transformace amerického katolicismu

Posilování diverzity: transformace amerického katolicismu  Katolicismu byl v USA přítomen od “počátků americké historie”  Na území pozdějších USA se dostává ze tří zdrojů: 1) španělské misie (Florida, Kalifornie, Nové Mexiko) – zaměřuje se především na pův. obyvatelstvo 2) pronikání z francouzských kolonií (Nová Anglie, Illinois) - zaměřuje se především na pův. obyvatelstvo 3) “anglický” katolicismus (Maryland)

Posilování diverzity: transformace amerického katolicismu Františkánská misie v Santa Barbaře (CA) – příklad vlivu “španělského” katolicismu Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Baltimore (MD) – první katolická katedrála v USA

Posilování diverzity: transformace amerického katolicismu  Až do poloviny 19. století tvořili katolíci spíše malé skupiny bez většího vlivu na své okolí a byli roztroušeni po celém území  Již v této době mají mnohé katolické komunity silnou vazbu na etnický původ svých členů: Němci – Pennsylvánie Irové – Nová Anglie Angličané – Maryland

Posilování diverzity: transformace amerického katolicismu  K zásadní proměně začíná docházet ve 40. letech 19. století, kdy vlivem hladomoru odchází do USA velká irská diaspora  Jde většinou o velmi chudé vrstvy, které jsou chápány jako problematické – nízká vzdělanost, jiné kulturní zvyky, velký vliv katolického kléru

Posilování diverzity: transformace amerického katolicismu  I přes výraznou diskriminaci vliv irských katolíků narůstá především díky výraznému nárůstu jejich počtu kolem roku 1850 jich byl již  Dlouhou dobu se u nich projevovala tendence k izolacionismu, posílená nejen napjatým vztahem k okolí, ale systémem školství, které bylo plně v rukou “irské” katolické církve

Posilování diverzity: transformace amerického katolicismu  Další významnou etnickou skupinou spojenou s katolicismem byli Němci, jejichž přítomnost byla v polovině 19. století výrazně posílena (cca )  Vzhledem k nízkému sociálnímu statutu irských katolíků se ale od nich výrazně distancovali – Cahenslyismus (podpora etnicky organizované církevní struktury)  Byli rovněž sociálně a ekonomicky mnohem úspěšnější (velkou roli zde sehrálo jejich dobré vzdělání) – hráli významnou roli v oblasti Midwest a Cincinnati, St. Louis a Milwaukee

Posilování diverzity: transformace amerického katolicismu  K další migrační vlně katolíků dochází po konci občanské války, kdy do USA přichází velké skupiny katolíků zejména z Polska (cca ) a Itálie (cca )

Posilování diverzity: transformace amerického katolicismu  I polský katolicismus s sebou nesl jistá specifika  Zřejmě ze všech nejvíce v sobě spojoval nacionalismus a úzkou vazbu na institucionální struktury katolické církve  Poláci nebyli rovněž spokojeni se svým zastoupením v hierarchii katolické církve, což vyústilo v roce 1904 ke vzniku Polské národní katolické církve

Posilování diverzity: transformace amerického katolicismu  Na rozdíl od polské či německé katolické komunity se italská komunita spíše distancovala od oficiálních struktur katolické církve  Šlo o důsledek politické situace v Itálii – proces tzv. Risorgimenta (sjednocení Itálie)

Posilování diverzity: transformace amerického katolicismu

Posilování diverzity Proměny “židovské” Ameriky

Posilování diverzity: proměny “židovské” Ameriky  Židovské osídlení na území USA sahá až do poloviny 17. století, kdy se na území nizozemské kolonie Nový Amsterodam (New York) usadila skupina sefardských Židů  Skupina se časem přesídlila do tolerantnějšího Rhode Island, do města Newport  Šlo ale o relativně malé skupiny (kolem roku 1800 celkem cca lidí)

Posilování diverzity: proměny “židovské” Ameriky  Zde byla v roce 1692 postavena nejstarší synagoga v USA (Touro)  Někteří Židé, např. Haym Solomon (1740 – 1785), se aktivně zapojili do války o nezávislost

Posilování diverzity: proměny “židovské” Ameriky  K zásadnímu obratu dochází po roce 1820, kdy začínájí do USA masově přicházet aškenázští Židé ze střední a východní Evropy  Tato přistěhovalecká vlna vrcholí na přelomu 19. a 20. století

Posilování diverzity: proměny “židovské” Ameriky  Vedle výrazného nárůstu počtu židovských obyvatel a proměny jejich “nábožensko-kulturního backgroundu” dochází vlivem amerického prostředí i k výrazné diferenciaci uvnitř samotného judaismu

Posilování diverzity: proměny “židovské” Ameriky

Doporučená literatura k tématu  Yazebeck, Y. – Smith J. I. – Esposito, J. L. (eds.), Religion and Immigration, Walnut Creeck: Altamira Press 2003, s. 33 – 53, s. 105 – 159  O’Toole, J. M., The Faithful. History of Catholics in America, Cambdridge (MA): Harvard University Press 2008, s. 11 – 145  Diner, H. R., Jews in America, Oxford: Oxford University Press 1999, s