Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu Psychotické poruchy – schizofrenie (VY_32_INOVACE_ ) AutorMgr. Monika Malá Tematická oblastPatopsychologie Ročníkosmý Datum tvorbyZáří 2012 Anotace Prezentace je určena pro výuku patopsychologie v semináři v psychologie v maturitním ročníku, seznamuje studenty s problematikou psychotických poruch – zvláště schizofrenie a syndromy této poruchy. Metodický pokyn Šablona slouží jako digitalizovaná učebnice pro žáky semináře z psychologie, jednotlivé strany prezentace na sebe tematicky navazují, řeší problematiku psychopatologie. Časová dotace materiálu je 30 minut.

  schizofrenii,  schizoafektivní psychózy,  afektivní poruchy. Mezi psychózy řadíme

  1% populace.  Vzniká v mladém věku let.  Více příčin vzniku onemocnění: dědičnost ( větší množství genů), změny ve struktuře mozkové tkáně (například úbytek v určité oblasti, hlavně v prefrontální oblasti levé hemisféry), psychosociální faktory. Schizofrenie

 Dělíme :  prenatální ( působení na plod – hypoxie, podvýživa plodu),  perinatální ( mechanické poranění mozku, hypoxie),  postnatální (nejbližší příbuzní jedince, způsob života). Vnější vlivy vzniku schizofrenie

  dítě je častěji uzavřené a izolované od svého okolí,  konfliktní nebo nepřátelské vztahy rodičů,  nestandardní role a pozice jednotlivých členů,  narušená komunikace a nápadnost z hlediska struktury i obsahu,  neschopnost pojmenovat a řešit problémy,  neschopnost zvládnout negativní emoce. Riziková rodina:

  opakování a dlouhodobé prožívání stresových situací,  jedinec je proto více citlivý a zranitelnější,  snížená schopnost adekvátně rea govat na různé životní události. Další faktory vzniku schizofrenie:

  eliminovat stresující jevy,  konzumace surovin s vysokým obsahem jódu,  vyhýbat se alergenům,  odpočívat, dostatek spánku,  zdravá životospráva. Jak si mohu pomoci sám:

  symptomy pozitivní (např. halucinace, blud),  symptomy negativní (např. apatie). Klinické projevy schizofrenie:

  Signál propuknutí nemoci.  Mohou mít charakter iluzí.  Nejčastější jsou sluchové – pacient hovoří o hlasech nebo slyšinách: - hlasy mluví přímo k nemocnému (obviňují, vyhrožují…), - v mírnější formě komentují chování nemocného, - hovoří o nemocném jakoby „za jeho zády“. Halucinace

  Kvalitativní porucha myšlení.  Jde o chybné přesvědčení, které se rozvíjí jako způsob řešení pocitů úzkosti a situace, ve které se člověk nachází.  V bludu je nemocný středem veškerého dění, což bývá často v protikladu k reálné situaci.  Znakem je jeho nevyvratitelnost, silný pocit evidentnosti a nesmyslnost obsahu.  Nemocný je o bludu tak silně přesvědčen, takže může být nebezpečný sobě i okolí. Bludy

  Vyvrátit blud nelze.  Budeme-li se o to snažit, vyvoláme další úzkost nebo agresi.  Nutná hospitalizace na uzavřeném oddělení psychiatrie a stav pacienta upravovat léky. Bludy II

  porucha myšlenkového tempa – bradypsychismus – až k myšlenkovému zárazu nebo tachypsychismus, kdy myšlení může dosáhnout takového tempa, které nestačí tempu řeči = myšlenkový trysk,  řeč se může stát nesouvislou – logorhea,  extrémní podoba nesouvislé řeči se nazývá slovní salát,  mohou se objevit neologismy (nelogická bizardní pojmenování). Další příznaky:

  stažení do sebe – izolace,  neschopnost porozumět světu ( derealizace ) – vše se jeví cizí,  poruchy emotivity – nepřiměřené reakce, přecitlivělost a silná citová labilita – později nastupuje citová otupělost, apatie a útlum, časté jsou ambivalentní pocity vůči lidem a okolí,  pocity depersonalizace (Jsem to opravdu já?) – může dojít ke zhroucení vlastní identity doprovázené úzkostí, panickým strachem, kdy se nemocný snaží vysvobodit ze svého stavu. Další projevy:

  Čtyři základní typy : 1. paranoidní, 2. hebefrenní, 3. katatonní, 4. simplexní. Typy schizofrenie

  Vyznačuje se : 1.paranoidními obsahy bludů a halucinací, 2.nemocný je přesvědčen o tom, že je pronásledovaný nebo podváděn (patologická žárlivost). Paranoidní schizofrenie

  Vyznačuje se: - propuká v nižším věku (15 – 25 let), - mívá podobu protrahované puberty s podivným uvažováním, šaškováním a klackovitým chováním neodpovídajícím věku, - typický projev je filozofování a inkoherentní myšlení spojené s vytvářením neologismů, - nedostatek sociálních zábran, nevhodné žertování, sklony k toulání, nedbalost o zevnějšek. Hebefrenní schizofrenie

  Projevuje se nápadnými změnami v pohybové aktivitě ve dvou variantách: - produktivní forma (echolálie nebo echopraxie), - stuporózní forma (jedná zcela opačně, než byl vyzván, typická vosková ohebnost = flexibilitas cerea – pacient zůstane v poloze, do které byl uveden. Katatonní schizofrenie

  Propuká v nižším věku.  Je méně nápadná.  Zpočátku je nemocný lenivý a sociálně nepřizpůsobivý.  Začíná se toulat a má sklony k apatii a autismu.  Myšlení se postupně zhoršuje až na úroveň demence. Simplexní schizofrenie

  Období prodromální : -ne zcela typické příznaky, -zvýšená zranitelnost a slabost ega, -nápadná introverze, -omezená schopnost osamostatnění (závislost na nejbližších), -obtíže v mezilidských vztazích, -nižší výkon, -tělesné stesky neurčitého charakteru. Průběh a prognóza

  Bývá různý  Často forma opakovaného střídání chorobných atak s remisemi  Onemocnění může mít i epizodický průběh (1x)  Maligní průběh onemocnění se projevuje rychlým defektem osobnosti  Pro chronický (reziduální) průběh je typické přetrvávání některých symptomů Průběh onemocnění

  stigmatizace nemocného,  lidé mají k nemocným odmítavé postoje,  vzhledem k věku často nemají partnerský vztah,  náročné je i vyrovnání se s nemocí pro rodinu,  doporučuje se rodinná psychoterapie nebo svépomocné skupiny. Sociální rozměr schizofrenie:

  Psychofarmakologická léčba (neuroleptika)  Psychoterapie  Socioterapie  Biologická terapie – např. šoková terapie Léčba

 Postihuje 0,02% populace dětí do 10 let. 2:1 chlapci : dívky U chlapců je průběh onemocnění horší. Čím dříve se nemoc objeví, tím horší má prognózu. Pomalu se zhoršují kognitivní a sociální funkce.  Děti bývají citově labilní, případně odtažité, motoricky neobratné a nesoustředěné.  Emoce neprožívají – apatie, plochost nebo naopak přecitlivělost, ambivalentnost. Specifika schizofrenního onemocnění v dětském věku

 Další projevy: - neschopnost přijímat a zpracovávat informace, - poškození rozumových úsudků, chudost uvažování, -pocity depersonalizace, -halucinace a bludy u dětí starších 7 let, -změny v aktivitě, -narušený vztah k lidem – ztrácí schopnost empatie a zájem o kontakt, má problémy se společenskými normami a přiměřenou komunikací. Specifika schizofrenního onemocnění v dětském věku

  Zdroj:  Mgr. Kateřina Juklová, Mgr. Radka Skorunková: Základy psychopatologie, Gaudeamus, Univerzita Hradec Králové, 2009, Hradec Králové