1 Prezentace výsledků výzkumu – pro Policejní prezidium PHARE Výzkum spokojenosti občanů s prací Policie ČR 16. červen 2004 / ředitel klientských služeb: Pavel Šimoník, ředitel: Jan Tuček / © STEM/MARK, a.s.

2 Obsah prezentace  Cíle projektu  Metodika výzkumu  Obecné závěry  Výsledky výzkumu  Doporučení

3 Cíle projektu: Zmapovat spokojenost občanů s Policií ČR  Zmapovat pocit bezpečí občanů a obavy z trestné činnosti  Zjistit zkušenosti občanů s trestnou činností  Zjistit zkušenosti občanů s prací Policie ČR  Zmapovat důvěru občanů v Policii ČR a hodnocení její práce  Zjistit přístup občanů k prevenci kriminality a jejich názory na preventivní činnost Policie ČR  Podchytit zdroje informací o Polici ČR a jejich hodnocení  Odkrýt vnímání závažnosti problémů v rámci Policie ČR očima občanů (s důrazem na problematiku korupce) Zohlednit výsledky výzkumu v rámci zavádění modelu EFQM v rámci Policie ČR (bod 6, spokojenost klientů-občanů) Využít výsledky výzkumu v činnosti krajských policejních ředitelství

4 Metodika projektu Telefonické (CATI) dotazování  Prostřednictvím školených operátorů STEM/MARK  Dotazník převedený do podoby dotazovacího skriptu Výhody (+)  100 % kontrola rozhovorů a dat  Úspěšná aplikace při obdobných výzkumech v Evropě  Nižší náklady  Flexibilita a rychlost zpracování dat  On-line výsledky  Možnost náslechů rozhovorů zadavatelem výzkumu

5 Telefonické CATI dotazování

6 Realizace „Komunikační problémy“ související s metodikou CATI dotazování  Nízká obeznámenost s metodou mezi novináři, veřejností (i některými pracovníky MV ČR)  Hledání „senzace“ v metodice výzkumu ze strany některých médií  Medializace rozdílů výzkumů od různých agentur  Vliv metodiky CATI dotazování na „úroveň“ výstupů (použití jiné metody může vést k jiné hladině odpovědí, v tomto případě srovnatelné s výzkumy v evropských zemích)  Ověřena nevýznamnost vlivu vstupní formule rozhovoru „výzkum pro Policii ČR...“

7 Úspěšnost při oslovení respondenta  Úspěšnost při oslovování respondentů se nelišila od jiných CATI výzkumů  Počet kompletních rozhovorů umožňuje zpracování výsledků reprezentativně za jednotlivé kraje  Celkové odmítnutí účasti na výzkumu je více vázáno na cílovou skupinu a na délku dotazníku než na obsah výzkumu (téma policie)  Procentní složení důvodů odmítnutí rozhovoru ze strany oslovených respondentů:

8 Metodologie – informace o výzkumu Průběh dotazování:  3 fáze dotazování:  1. fáze - CATI: ( )1 582 rozhovorů  2. fáze - CATI: ( )2 380 rozhovorů  3. fáze – CATI: ( )1 684 rozhovorů  3. fáze - dotazníkové šetření: ( ) 777 rozhovorů  Průměrná doba rozhovoru se pohybovala okolo 26 minut  Dotazování Po-Ne (od 8:00 do 20:00) Velikost výběrového souboru:  Celkem: respondentů  V každém kraji: min. 800 respondentů Cílová skupina:  Populace ČR ve věku 15 a více let  Náhodný výběr z databáze telefonních stanic domácností a generování čísel MT  Korekce výběru prostřednictvím kvót (pohlaví, věk, vzdělání, velikost místa bydliště)

9 Expertní úvaha  míra spokojenosti je výsledkem porovnání očekávání hodnotitele s jeho hodnocením skutečnosti  je-li očekávání vyšší než hodnocená skutečnost, nabývá spokojenost záporných hodnot  je-li očekávání nižší než hodnocení skutečného stavu, nabývá spokojenost hodnot kladných  výslednou míru spokojenosti lze ovlivňovat působením na obě vstupní veličiny =- spokojenost hodnocení skutečnosti očekávání

10 Doporučení využití výsledků výzkumu v komunikaci:  uvnitř Policie ČR - jako motivaci k dalším změnám v přístupu policistů k občanům (oboustranná důvěra, společný zájem)  s médii - jako argumentační nástroj v případě poukazů na snižování důvěry občanů v Policii ČR („důvěryhodnost Policie je většinou dotazována bez širšího kontextu, pouze v rámci jiných institucí a je proto spíše ukazatelem image než celkové spokojenosti a tudíž silně podléhá mediálním vlivům“)  s občany – více se otevřít veřejnosti, pořádat častěji akce seznamující občana s prací policie. Přebrat iniciativu médiím, které podle samotných občanů jsou často ve vztahu k Polici ČR neobjektivní. Věnovat se podrobně dílčím problémům Policie ČR (dopravní přestupky policistů, nevhodné chování atd.). Ve větší míře komunikovat s veřejností úspěchy práce Policie ČR (konkrétní příklady)

11 Doporučení k následným výzkumům  Pravidelně sledovat spokojenost veřejnosti s prací policie v jednoročních cyklech = podmínka zpětné vazby  Kontinuálně mapovat názory a postoje veřejnosti -> eliminace jednorázových výkyvů v hodnocení Policie ČR  Možnost snížit vzorek na 600 respondentů v každém regionu  Realizovat i nadále metodou CATI » komparace dat » kontrola dotazovací situace » dostupnost respondentů » časová a organizační flexibilita » maximální penetrace populace mobilními i pevnými telefony » standard při provádění tohoto typu výzkumu  Spokojenost s prací Policie ČR dotazovat nadále kontextově, nikoliv samostatně  Zachovat tématickou osnovu dotazníku, držet logickou souslednost dotazování od pocitu ohrožení až po prevenci  Dotazovat nadále populaci nad 15 let

12 Obecné závěry Hodnocení a postoje k Policii ČR v populaci:  Poměrně ustálené  Dlouhodobě platné  Bez tendence ke krátkodobým výkyvům  Klíčové ukazatele stabilní ve všech 3 etapách výzkumu Převládající celková spokojenost s prací Policie ČR  Spokojenost s prací policie na místní i celorepublikové úrovni  Jedná se o spokojenost s výhradami (spíše spokojeni)  Příznivé hodnocení na základě podrobného dotazování všech okolností činnosti Policie (kontextové hodnocení)  Přestupky jednotlivců nemají zásadní vliv na celkově pozitivní vnímání práce Policie ČR Závěr = spokojenost je vztažena k práci řadových policistů

13 Obecné závěry Silné stránky (+)  Spokojenost jde napříč všemi skupinami populace  Spokojenost napříč regiony (výjimkou pouze Praha)  Spokojenost není zásadně ovlivněna kontakty občana s policií  Celkovou spokojenost potvrzuje i spokojenost v dílčích oblastech  Veřejnost vnímá zlepšení činnosti Policie ČR v čase  Korupce u policie je vnímána spíše jako záležitost jednotlivců Slabé stránky (-)  Informační politika Policie ČR (nedostatečná otevřenost vůči veřejnosti)  Nedostatečná informovanost o práci policie na místní úrovni  Postih přestupků uvnitř policie  Nižší míra zájmu o práci policie mezi veřejností

14 Obecné závěry Hrozby:  Hodnocení vnitřních procesů u Policie ČR (postih, kontrola)  Nerovný přístup k občanům, zneužívání postavení policisty  Latentní obavy z policie („kontaktu s ní se raději vyhnu“)  Policie ČR zejména díky mediálnímu obrazu vyvolává u občanů některé negativní postoje Příslib do budoucna:  Práce u Policie ČR je perspektivní povolání  Podpora zájmu dětí o práci u Policie ČR  Zájem o pravidelná setkání policistů s občany v místě bydliště  Občané si práce Policie ČR cení a jsou ochotni s ní spolupracovat nebo participovat na zvýšení bezpečnosti  Pouze 10 % si myslí, že zajištění bezpečnosti občanů a jejich majetku je především záležitostí Policie ČR

15 POCIT BEZPEČÍ

16 Pocit bezpečí

17 Pocit bezpečí

18 Pocit bezpečí

19 Pocit bezpečí

20 Pocit bezpečí

21 Pocit bezpečí - shrnutí Pocit ohrožení, obavy o bezpečnost pociťují 2/3 občanů  25 % - má silný pocit ohrožení  pocit ohrožení roste s velikostí místa bydliště (velkoměsta)  nadprůměrné obavy = Praha, střední a severní Čechy  podprůměrné obavy = Morava, jižní a východní Čechy Problémová místa v okolí bydliště  okolí hospod, heren, nočních klubů a diskoték (SČ, Praha, SM)  neosvětlená a málo frekventovaná místa (Praha, SČ)  místa s bezdomovci (Praha, SM), narkomany (Praha, SČ) Konkrétní obavy z trestných činů  jen 5 % občanů se neobává žádného trestného činu  nejvíce obav – ženy, lidé s VŠ vzděláním a osoby ve věku let  nejčastěji obavy – dopravní nehody, vandalství, kapesní krádeže a vloupání do bytu, domu

22 ZKUŠENOST S TRESTNOU ČINNOSTÍ

23 Zkušenost s trestnou činností

24 Zkušenost s trestnou činností

25 Zkušenost s trestnou činností

26 Zkušenost s trestnou činností

27 Zkušenost s trestnou činností

28 Zkušenost s trestnou činností

29 Zkušenost s trestnou činností

30 Zkušenost s trestnou činností

31 Zkušenost s trestnou činností - shrnutí Třetina občanů obětí trestného činu (včetně vandalství)  26 % - zprostředkovaná zkušenost skrze blízké  nejvíce zkušeností = Praha, střední a severní Čechy  59 % - nahlásilo trestný čin policii (nejvíce v Praze)  důvody nenahlášení – řeší sám; policie s tím nemůže nic dělat Spokojenost s vyřízením nahlášené události policií  poloviční spokojenost s postupem policie  45 % - spokojeno s vyřízením nahlášené události  37 % spokojeno s obojím (32 % nespokojeno)  nejvíce spokojeni – v ZČ a SM  kladně hodnocena – ochota, profesionalita a rychlost policistů  záporně hodnocena – informovanost o postupu policie

32 ZKUŠENOST S POLICIÍ ČR V MÍSTĚ BYDLIŠTĚ

33 Zkušenost s Policií ČR v místě bydliště

34 Zkušenost s Policií ČR v místě bydliště

35 Zkušenost s Policií ČR v místě bydliště

36 Zkušenost s Policií ČR v místě bydliště

37 Zkušenost s Policií ČR v místě bydliště - shrnutí Dvě pětiny občanů v kontaktu s policií v lokalitě bydliště  nejčastěji při silniční kontrole (32 %)  v souvislosti s oznámením deliktu, události – 13 % občanů  pozitivní zkušenost s přístupem policistů – okolo 70 % spokojených Návštěva obvodního a místního oddělení  11 % občanů navštívilo osobně  kladně hodnocena – upravenost a čistota vnitřních prostor, doba čekání na příchod policisty a možnost parkování (s výjimkou Prahy)  záporně hodnocena – možnost bezbariérového přístupu Dosažitelnost policie v místě bydliště  bezproblémová je znalost místa nejbližší policejní služebny  3/5 občanů se mohou spolehnout na rychlou pomoc policie (nejvíce v SM a JČ, nejméně v Praze)

38 INFORMOVANOST O PRÁCI POLICIE ČR

39 Informovanost o práci Policie ČR

40 Informovanost o práci Policie ČR

41 Informovanost o práci Policie ČR

42 Informovanost o práci Policie ČR

43 Informovanost o práci Policie ČR

44 Informovanost o práci Policie ČR

45 Informovanost o práci Policie ČR

46 Informovanost o práci Policie ČR

47 Informovanost o práci Policie ČR

48 Informovanost o práci Policie ČR

49 Informovanost o práci Policie ČR - shrnutí Zájem o práci policie projevuje 40 % občanů  27 % - intenzivní zájem, 47 % - povrchní zájem  zájem se zvyšuje s rostoucím věkem a vzděláním  nejvyšší zájem je v Praze, nejnižší na JM Dobře informováno o policii jen 25 % občanů  lépe informováni o práci policie v celé ČR než v místě bydliště (51% : 36%)  informovanost se zvyšuje s věkem (nejlépe lidé ve věku 60+)  nejméně informovaní Pražané  kombinace více informačních zdrojů, 4 a více = 66% (TV,celostátní tisk, rádia)  pouze 10 % občanů – čerpá informace přímo z policejních zdrojů  pozitivnější hodnocení Policie ČR – diváci publicistiky a zpráv ČT, čtenáři Práva  negativnější hodnocení policie – čtenáři Blesku, diváci zpravodajství TV NOVA

50 Informovanost o práci Policie ČR - shrnutí Objektivita mediálních informací o práci Policie ČR  23 % - plně spokojeno s objektivitou médi, 30 % - zcela nespokojeno  poloviční spokojenost = objektivní informování o úspěších policie  nespokojenost  = otevřenost policie vůči veřejnosti (28 % spokojených)  = objektivní informování o nezdarech policie (42 %)  největší zájem  = informace o pravomocích Policie ČR (73 %)  = preventivní opatření policie (72 %)  = plány a záměry policie do budoucna (67 %)  nezájem = informace o materiálním a finančním zabezpečení policistů (35 %)

51 HODNOCENÍ PRÁCE POLICIE ČR

52 Hodnocení práce Policie ČR

53 Hodnocení práce Policie ČR

54 Hodnocení práce Policie ČR

55 Hodnocení práce Policie ČR

56 Hodnocení práce Policie ČR

57 Hodnocení práce Policie ČR

58 Hodnocení práce Policie ČR

59 Hodnocení práce Policie ČR

60 Hodnocení práce Policie ČR

61 Hodnocení práce Policie ČR

62 Hodnocení práce Policie ČR

63 Hodnocení práce Policie ČR – shrnutí Celková spokojenost „s výhradami“ – spíše spokojen  neukotvená spokojenost, může snadno podléhat změnám  podrobný pohled na data odkrývá slabá místa  vyšší spokojenost s Policií ČR na republikové než na místní úrovni 33 % = celkově pozitivní hodnocení práce Policie ČR v místě bydliště  spokojeni se současnou prací a zároveň i pociťují její zlepšení v čase  nejčastěji - lidé ve věku let, obyvatelé středních měst, JČ a JM  50 % = neutrální (rozporné) hodnocení, 17 % = negativní hodnocení 47 % = celkově pozitivní hodnocení práce Policie ČR jako celku  spokojeni se současnou prací a zároveň i pociťují její zlepšení v čase  nejčastěji - lidé s VŠ vzděláním, dobře informovaní, JM a SM  38 % = neutrální (rozporné) hodnocení, 15 % = negativní hodnocení

64 Hodnocení práce Policie ČR – shrnutí Celkově příznivé hodnocení hlavních aspektů práce policie Silně pozitivní postoj – 9 %, slabě pozitivní – 46 %, neutrální – 15 % Poměrně vysoká prestiž profese policisty Silně pozitivní postoj – 8 %, slabě pozitivní – 58 %, neutrální – 25 % Pražané více skeptičtí a kritičtí než obyvatelé ostatních krajů SILNÉ STRÁNKY  Policisté vykonávají práci kvalitně a profesionálně  Policie má vstřícný přístup k občanům  Policii řídí schopní odborníci  Policisté dbají na svůj zevnějšek a upravenost

65 Hodnocení práce Policie ČR – shrnutí SLABÉ STRÁNKY  Rovnost přístupu k občanům z hlediska společenského postavení  Dostatečný postih přestupků policistů vedením policie  Časté zneužívání svého postavení policisty  Materiální a technické zabezpečení policie  Přiměřenost platů policistů PŘÍLEŽITOSTI  Policie ČR partnerem, na kterého se lze s důvěrou obrátit  Práce u policie je perspektivní povolání  Podpora dětí rodiči v případě jejich rozhodnutí pracovat u policie RIZIKA  Rovnost přístupu policistů k občanům z hlediska rasy, národnosti  Spolupráce místní samosprávy s Policií ČR  Proti policii nic nemám, ale spolupráci s ní se raději vyhnu  Profese policisty je spojena s větším rizikem než ostatní profese  Většina lidí nedokáže práci policistů ocenit (mínění občanů)

66 NEGATIVNÍ JEVY V PRÁCI POLICIE ČR

67 Negativní jevy v práci Policie ČR

68 Negativní jevy v práci Policie ČR

69 Negativní jevy v práci Policie ČR

70 Negativní jevy v práci Policie ČR

71 Negativní jevy v práci Policie ČR

72 Negativní jevy v práci Policie ČR

73 Negativní jevy v práci Policie ČR - shrnutí Třetina občanů zkušenost s nevhodným jednáním policistů  nejčastěji obyvatelé Prahy, nejméně Morava a STČ  většina nevyužila možnost podat stížnost (stěžovalo si pouze 9 %)  hlavním důvod pasivity = skepse k objektivnímu prošetření události  v případě podání stížnosti - nespokojenost s jejím vyřízením Míra korupce v Policii ČR se neliší od ostatních úřadů, institucí 13 % občanů deklaruje osobní zkušenost s korupcí policistů  nízká důvěra občanů ve snahu policie prošetřit korupci policistů  Praha = nejvíce zkušeností s korupcí a nejnižší důvěra v prošetření  důvěra v prošetření roste s mírou informovanosti o práci Police ČR

74 PREVENCE

75 Prevence

76 Prevence

77 Prevence

78 Prevence

79 Prevence

80 Prevence

81 Prevence

82 Prevence

83 Prevence

84 Prevence - shrnutí Tři čtvrtiny občanů považují zajištění bezpečnosti za společnou záležitostí občanů, policie a samosprávy  80 % občanů podniklo aktivní kroky k zajištění své bezpečnosti  nejčastěji speciální zajištění oken a dveří  nejvíce Pražané, dále obyvatelé STČ a SČ  plošná ochota informovat Policii ČR o trestném činu  nižší ochota svědčit pod svým jménem (62 %) Třetina má velký zájem o pravidelná informativní setkání s policií  nejvíce v SČ, nejméně v Praze Polovina občanů má osobní zkušenost s preventivní akcí Policie ČR  nejznámější akce Kryštof  oceňovaná prevence – silniční kontroly  nedostatečná prevence - pouliční kriminalita, kriminalita mládeže a potírání prostituce Pouze pětina občanů necítí nutnost zvyšování přítomnosti policie v ulicích  nejčastěji požadavek na posílení pěších hlídek společně s autohlídkami (35 %)  čtvrtina občanů by chtěla zřídit novou služebnu Policie ČR  kamerový systém = užitečný nástroj zvyšování bezpečnosti, nenarušuje soukromí

85 DOPORUČENÍ

86 Doporučení pro oblast budování image Policie ČR:  posilovat pojetí policie jako nezastupitelné služby občanům  oslabovat její vnímání jako represivní složky moci Zaměřit se v tomto směru zejména na komunikaci s mladší věkovou skupinou (do 30 let) a zvyšovat průběžně její informovanost o práci Policie ČR.

87 Doporučení pro oblast prevence:  zapojit samotné občany více do prevence trestné činnosti  komunikovat spoluodpovědnost a participaci občanů při zajištění jejich majetku i bezpečí  zintenzivnit systematickou preventivní činnost v oblasti pouliční kriminality, obchodu se ženami a distribuci drog mezi mládeží  rozšiřovat bezpečnostní kamerový systém, informovat o něm občany a využít jejich podpory při jeho prosazování  posilovat prevenci s důrazem na lokality Prahy, severních a středních Čech, kde je nejsilněji přítomen pocit ohrožení Výrazně zvýšit spolupráci v oblasti prevence s orgány místní samosprávy. Intenzivně a systematicky informovat o všech preventivních krocích veřejnost.

88 Doporučení pro oblast vnitřních procesů u Policie ČR:  razantně a transparentně řešit přestupky policistů  neprodleně a skrze vlastní kanály o nich informovat veřejnost  distancovat se od pochybení jednotlivců  zvláštní zřetel věnovat problematice korupce a protiprávního jednání policistů  v rámci „krizové komunikace“ citlivě poukazovat na obrovský počet policistů, výjimečnost velikosti instituce Policie ČR Nebát se kriticky poukázat na nedostatky v práci Policie ČR. Vztáhnout jejich řešení k přijímání modelu fungujícího v policejních sborech EU.

89 Doporučení pro oblast kontaktu Police ČR s občanem:  budovat partnerství a vzájemnou důvěru od úrovně místních, obvodních oddělení  zlepšit prostředí policejních služeben  rozšiřovat bezbariérový přístup do služeben  zajistit zpětnou informační vazbu pro občana Přistupovat k občanovi ve všech směrech jako ke klientovi

90 Doporučení pro oblast poskytování informací Policií ČR:  více využívat přímé cesty k informování  zvážit pravidelný přísun informací každému občanovi skrze vlastní informační nosiče – internet, bulletiny, osobní setkání, zprostředkovaný kontakt skrze kooperující instituce (samospráva, školy…)  systematicky pracovat s médii  hledat cesty pro větší medializaci pozitivních zpráv  posilovat zájem veřejnosti o informace o činnosti policie v místě bydliště a maximálně při tom využít všech dostupných informačních zdrojů Budovat otevřenou informační politiku Policie ČR. Postupně přenést těžiště informování z celorepublikové, na místní- lokální úroveň.

91 Doporučení pro oblast personálního rozvoje a lidských zdrojů:  otevřeně informovat o výhodách a rizicích práce policistů  přesvědčit veřejnost o snaze maximálně snížit rizika výkonu práce policisty  informovat o pozitivních trendech v materiálně-technickém zabezpečení Policie ČR, zapojit do něj co nejširší spektrum subjektů Využít zvyšující se prestiže profese policisty při náboru a vzdělávání budoucích policistů

92 DĚKUJEME ZA POZORNOST STEM/MARK, a.s. Na Hrázi 17/ Praha 8 Web: Ing. Jan Tuček ředitel STEMMARK a.s. Vedoucí projektu PHARE Mgr. Pavel Šimoník Client Service Director Telefon: