Práva uživatelů sociálních služeb v kontextu jejich práv a ošetřovatelské péče

2 Působnost veřejného ochránce práv  působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod  provádí systematické návštěvy míst, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě veřejnou mocí nebo v důsledku závislosti na poskytované péči, s cílem posílit ochranu těchto osob před mučením, krutým, nelidským, ponižujícím zacházením nebo trestáním a jiným špatným zacházením

3 Systematické návštěvy 1) zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova, ochranné léčení anebo zabezpečovací detence, 2) další místa, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě veřejnou mocí, zejména policejní cely, zařízení pro zajištění cizinců a azylová zařízení, 3) místa, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě v důsledku závislosti na poskytované péči, zejména zařízení sociálních služeb a jiná zařízení poskytující obdobnou péči, zdravotnická zařízení a zařízení sociálně-právní ochrany dětí

4 Činnost ochránce po návštěvě zařízení - je vypracována zpráva o zjištěních ze systematické návštěvy - součástí této zprávy mohou být doporučení nebo návrhy opatření k nápravě Ochránce vyzve zařízení, případně jeho zřizovatele, aby se k jeho zprávě, doporučením nebo návrhům na opatření k nápravě vyjádřili ve stanovené lhůtě. Po obdržení vyjádření nebo po marném uplynutí lhůty může ochránce postupovat tak, že 1) vyrozumí nadřízený úřad, 2) informuje veřejnost včetně sdělení jména a příjmení osob oprávněných jednat jménem zařízení.

5 Kdo má právo nahlížet do ošetřovatelské dokumentace klienta? ošetřovatelská dokumentace = zdravotnická dokumentace 1) pacient a další osoby se souhlasem pacienta 2) osoby bez souhlasu pacienta -poskytovatel má právo na úhradu účelně vynaložených nákladů -poskytovatel má povinnost mlčenlivosti

6 Sankce ve věcech nahlížení do zdravotnické dokumentace  správním deliktem poskytovatele zdravotních (sociálních) služeb je neumožnění nahlížet do zdravotní dokumentace či umožnění nahlížet do této dokumentace v rozporu se zákonem  možnost pokuty do Kč  řeší zpravidla příslušný krajský úřad (správní orgán, který udělil oprávnění k poskytování zdravotní péče)

7 Kdy respektovat přání člověka v případě nedodržení léčebného režimu? Odmítnutí diety  není stanoveno žádným právním předpisem  při vyžadování po klientech, aby se klienti podrobili dietnímu režimu, jde praxe zařízení či ustanovení domácího řádu, které uvedenou povinnost zakotvují, nad rámec zákona  možnost klienta poučit o zdravotních následcích, které může nedodržení způsobit  ideálně: formulář obdobný negativnímu reversu, který klient po poučení o možných následcích nedodržení diety podepíše

8 Přiměřené riziko  zařízení sociálních služeb by měly vytvářet takové podmínky pro život svých obyvatel, které by jim umožnily vést co nejsamostatnější život  podpora činností, které v původním prostředí tvořily běžnou součást života klientů  možnost klientů připravit si či ohřát stravu, uvařit kávu či učinit jiný potřebný úkon  na základě schopností konkrétního klienta  možnost požívat alkohol a kouřit jako v běžném domácím prostředí

9  u poskytovatele se nejedná o odpovědnost absolutní, ale je třeba ji posuzovat podle okolností konkrétního případu  rozsah odpovědnosti je možné vymezit v popisu služby, ve vnitřních dokumentech, smlouvě s klientem, individuálním plánu  bude-li zařízení ve vymezených situacích postupovat podle předem stanovených pravidel, snáze v případě potřeby prokáže, že dodrželo přiměřenou opatrnost a nezanedbalo náležitý dohled a zprostí se případné odpovědnosti  vytvoření bezpečného, ale co nejpřirozenějšího prostředí, ve kterém bude uživatelům umožněno provádět běžné činnosti, které pro ně mohou nést i jistá nebezpečí  snaha o minimalizaci rizika = nácvik situace či provádění činnosti s asistencí, posouzení přiměřenosti rizika  přiměřené riziko je přijatelné

10 Upřednostňování přání rodiny před přáními klienta  komunikace rodiny (příp. opatrovníka) a zařízení je prospěšná  rodina může poskytnout cenné informace o uživateli, které mohou v konečném důsledku přispět ke zkvalitnění služeb  konečné slovo v otázce volby by měl mít vždy uživatel  je vhodné zakotvit toto pravidlo ve vnitřním řádu zařízení = omezení nátlaku ze strany rodiny  u osob omezených ve svéprávnosti musí zařízení rozlišovat úkony, ke kterým je třeba souhlas opatrovníka, a jednání, která za právní úkon považovat nelze, a jež tedy souhlasu opatrovníka nepodléhají

11 Kdy a za jakých okolností respektovat odmítnutí ošetřovatelského úkonu, odmítnutí pracovníka? Právo volby lékaře  garantováno zákonem /§ 28 odst. 3 písm. b) ZZS/  vnitřní předpisy pobytových zařízení sociálních služeb musí být v souladu s uvedeným právem a dále by měly také plnit funkci informační  právo volby lékaře může být realizováno tím, že do zařízení dochází více praktiků  poskytovatel služby by měl zajistit doprovod k lékaři (v rámci příspěvku na péči), u soběstačných klientů v rámci fakultativní služby  podpora ve výběru lékaře a následné registraci

12 Povinnost podrobit se odborným vyšetřením, léčebnému režimu, příkazům lékařů  povinnost absolvovat určitá vyšetření a léčebné procedury se vztahuje pouze k určitým situacím uvedeným v zákoně  veškeré vyšetřovací a léčebné úkony lze provádět pouze na základě informovaného souhlasu pacienta  nemůže být nikomu stanoveno jako povinnost podrobit se obecně lékařským vyšetřením nebo jakékoliv léčbě  vnitřní předpisy zařízení vstupují do prostoru, který jim již nepřísluší

13 Odmítnutí ošetřovatelského úkonu, odmítnutí pracovníka  klient v sociálních službách může odmítnout ošetřovatelský úkon a konkrétního pracovníka, který tento úkon má provést  analogické uplatnění ZZS, kdy má pacient volbu poskytovatele zdravotních služeb, příp. právo odmítnout provedení konkrétního zdravotnického výkonu (výjimky – např. rychlá zdravotnická služba, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody)  poučit klienta o následcích odmítnutí  zjišťovat důvody odmítnutí  možnost odmítnutí ošetřovatelského úkonu by měla být stanovena ve vnitřním nařízení zařízení (např. domovní řád) tak, aby každý klient byl o možnosti odmítnout ošetřovatelský úkon, příp. jeho provedení konkrétním pracovníkem, vyrozuměn  možnost poskytovatele odmítnout přijetí do péče

14 Poznatky ze systematických návštěv zařízení sociálních služeb v ošetřovatelské části  jasně strukturovaný systém řízení a kontroly ošetřovatelské péče, s tím koresponduje přehledné a neduplicitní upořádání zdravotnické a ostatní dokumentace; zdravotnický personál a personál v přímé péči zná své povinnosti a odpovědnost; jasně definovaná odpovědnost spolu s kvalitně vedenou dokumentací jsou základními předpoklady pro poskytování sociální služby  dalším předpokladem, vedoucím k poskytování kvalitní péče, je znalost ošetřovatelských potřeb klienta a jejich reflexe v poskytované péči; při vstupu klienta do zařízení je vhodné vyšetření všeobecnou sestrou a následně rovněž praktickým lékařem; je vhodné provést množství screeningových testů (např. vyhodnocení úrovně soběstačnosti, zhodnocení psychického stavu, rizika pádu či dekubitů) a na základě nich je sestavit ošetřovatelský plán

15 Některá z doporučení ochránce ve vztahu k podávání léků a ošetřovatelské péči  léky bezpečně ukládat tak, aby k nim měl přístup pouze personál oprávněný s léky nakládat  léky, které nepatří žádnému aktuálnímu klientovi, zlikvidovat; pravidelně kontrolovat expiraci léčiv  nepodávat klientům léky na spaní již v brzkých večerních hodinách  informovat lékaře o tom, že klient má problém s polykáním léku, a požádat o předepsání léku v jiné formě, je-li to možné; konzultovat s lékařem, které léky je možné drtit, a ve vztahu ke konkrétním klientům mít od lékaře písemné stanovisko  v případě potřeby léky klientům vkládat do úst na lžičce  zavést objektivizované záznamy o příjmu stravy, ze kterých bude zjevné, zda klient snědl celou porci, polovinu, čtvrtinu; tyto záznamy pravidelně vyhodnocovat a ve spolupráci s nutričním terapeutem či lékařem stanovit navazující postup pro případ, že klient opakovaně nedojídá

16  stanovit klientům mikční režim, v jehož rámci bude řešeno, kdo používá inkontinenční pomůcky (pleny a vložky) na noc, kdo i přes den, komu má personál v přímé péči dopomáhat na toaletu a jak často  zavést standardizovaný způsob monitorování bolesti klientů, zejména těch, kteří mají omezené komunikační schopnosti  u klientů trpících syndromem demence věnovat zvýšenou pozornost tomu, zda netrpí depresí, a za tím účelem provádět pravidelné testy, či systematicky pozorovat možné příznaky  rozhodnutí o tom, že určitý klient již nebude posazován, vždy konzultovat s lékařem a zaznamenat do dokumentace klienta tak, aby bylo zjevné, kdo rozhodnutí učinil, kdy a co bylo důvodem  v případě potřeby informovat lékaře o povinnosti předat zařízení informace o zdravotním stavu klienta zařízení, které jsou nezbytné pro zajištění zdravotních a sociálních služeb

17  stanovit standardizované (tj. ne pouze nahodile a intuitivně vedené) postupy pro zaznamenávání průběhu poskytování sociální služby (pobyt na vzduchu, hygiena, mikční režim, polohování, úprava stravy, sledování depresivních stavů atp.); rovněž zavést efektivní systém předávání informací mezi ošetřovatelským a pečovatelským personálem, a to v písemné podobě  přizpůsobit péči o klienta a průběh jeho dne stádiu, v jakém se nachází jeho onemocnění a zajistit dostatečnou informovanost a proškolení personálu  všem klientům, kteří nemohou sami ven, zajistit možnost pravidelně (tj. v zásadě každý den) pobývat na čerstvém vzduchu a činit o tomto záznamy do dokumentace klienta  alespoň na částečný úvazek zaměstnat výživového specialistu nebo s ním konzultovat péči o klienty ohrožené malnutricí  ….

Děkuji za pozornost! JUDr. Jiří Matuška