Autor: Jiří Rozsypálek Obor: Arboristika Vedoucí práce: Doc. Dr. Ing. Libor Jankovský 2011/2012

 Padesátá až osmdesátá léta minulého století, Velká Británie hromadné hynutí jasanů (Fraxinus excelsior L.), oznaováno jako "ash dieback" či "ash decline". Původce neznámý, přičítáno špatným abiotickým či antropologickým vlivům  Devadesátá léta minulého století, odmírání jasanů v pobaltských zemích a severní evropě. Choroba označována jako "dying of ash" (odumírání jasanu), častý výskyt houby Verticillium dahliae Kleb. Zjištěn tracheomykózní charakter onemocnění.  V současnosti pozorováno chřadnutí jasanů po celém území Evropy. V roce 2006 popsán nový druh pravděpodobně patogenní houby Chalara fraxinea T. Kowalski.

 Práce v terénu  Sledovat fenologii houby Chalara fraxinea  Rychlost šíření houby Chalara fraxinea  Poškození rostlin dle fáze ontogeneze  Rozdíly v rezistenci a rozsahu poškození jasanů dle druhu nebo kultivaru dřeviny  Práce v laboratoři  Zjištění místa vniku infekce do rostliny  Způsob šíření infekce v rostlině  Lokalizace houby Chalara fraxinea v rostlině, dle ročních období.

 Metodika  Sledováno 10 jasanů ztepilých (Fraxinus excelsior L.) ve II.zóně.  5 zdravých a 5 infikovaných jedinců.  Četnost sledování jednou týdně.  Výsledky zaznamenávány pomocí fotoaparátu.  Výsledky  Rašení a vývin listů mírně opožděn, ale následně mnohonásobně vyšší přírůsty infikkovaných jedinců.  počátek schnutí listů na nových letorostech listy na nových letorostech zaschlé, pozorován vznik nových nekróz napadené letorosty usychají, obnovování asimilačního aparátu z proventivních a adventivních pupenů, namrzání nově vyrašených větviček.  Loňské nekrózy nerostou.

        

 Metodika  Sledováno 2234 jedinců ve všech třech zónách.  Četnost sledování dvakrát za jeden rok.  Napadené stromy rozlišovány dle viditelných symptomů infekce.  Výsledky zaznamenávány v terénu formou terénních zápisků.  Pro velké rozdíly v jednotlivých fázích ontogeneze jedinci rozděleni do 3 skupin.  Mladá výsadba (stáří 2 – 3 roky)  Dospívající jedinci (stáří 4 – 15 let)  Dospělí jedinci (stáří 15 a více let)

 Výsledky Skupina Celkem jedinců Nárůst % zdravínapadeníodumřelízdravínapadeníodumřelí Výsadba ,35 Dospívající ,63 Dospělí

 Metodika  Sledováno 80 jasanů ztepilých (Fraxinus excelsior L.) infikovaných houbou Chalara fraxinea.  Četnost sledování jednou za měsíc.  Výsledky zaznamenávány pomocí fotoaparátu a terénních zápisků.  Rozděleni do tří skupin dle fáze ontogeneze.  Mladá výsadba 2 – 5 let, pozorováno 40 jedinců v I.zóně.  Dospívající jedinci 5 – 15 let, pozorováno 20 jedinců ve II.zóně.  Dospělí jedinci 15 a více let, pozorováno 20 jedinců ve III zóně.

 Výsledky  Mladá výsadba 2 – 5 let.  Dospívající jedinci 5 – 15 let.  Dospělí jedinci 15 a více let.

 Metodika  Sledováno 224 jedinců.  Průzkum proběhl formou inventarizace jasanů ve městě Kroměříži.  PK – průměr kmene, V – výška stromu, S – fyziologické stáří, CH – rozsah poškození houbou Chalara fraxinea. Č.Taxon latinskyPK(cm)V(m)SCH 1Fraxinus excelsior Fraxinus angustifolia Fraxinus ornus16321

 Výsledky  PIS – počet inventarizovaných stromů, PINF – počet infikovaných jedinců, PNS – procento nakažených jedinců z celkového počtu. Druh či kultivar latinskyPISPINFPNS Fraxinus excelsior % Fraxinus excelsior Pendula26 100% Fraxinus excelsior Nana22522,7% Fraxinus excelsior Monophylla400% Fraxinus angustifolia8112,5% Fraxinus ornus Obelisk6434,7%

 Výsledky  Loňské nekrózy se již dále nerozrůstají infekce se nejspíše dostává do napadeného jedince každý rok znovu.  Proniká skrze listy (průduchy,hmyz) do letorostů, kde se začínají tvořit nové nekrózy.  Dutilka jasanová (Prociphilus bumeliae) jako vektor?  Na některých jedincích pozorovány na větvých útvary podobné acervuliím u sypavek.

 Metodika  Tento výzkum navazoval na předchozí kapitolu. Po zjištění místa vniku infekce do rostliny byl zkoumán způsob šíření infekce v pletivech infikované větve.  Díky výrazně odlišnému zbarvení napadeného dřeva, mohl být u čtyř tříletých jasanů ztepilých (Fraxinus excelsior L.) na nichž byly pozorovány čerstvé nekrózy proveden laboratorní test.  Jedinci byly v laboratoři postupně nastříháni na cca 4 mm tlusté koláčky a po každém řezu byl vyfocen průřez větví.

 Metodika  Pro účely tohoto rozboru byly čtyřikrát do roka odebráni dva jedinci jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior L.) ve věku 2 – 3 roky. Jeden zdravý a jeden infikovaný houbou Chalara fraxinea.  Následně byly v laboratoři z každého izolovány vzorky

 Výsledky  Z výsledků vyplývá, že nejlepší doba pro úspěšné izolace této houby je v období od začátku kalendářního roku, do konce dubna. V první a druhé sérii izolací (27.1. a 27.4.) roku 2011 bylo úspěšně získáno 30 kmenů této houby, přičemž 21v první lednové sérii a 9 ve druhé.  Nejlepším místem pro odběr vzorků na izolace je místo styku podkorních nekróz s ještě zdravou částí dřeva. S úspěšností izolace u zimních a jarních odběrů 60%. Dalším vhodným místem pro odebrání vzorků především v jarních termínech od března do dubna byla kupodivu báze kmínku z 50% odebraných vzorků se povedlo izolovat kulturu této houby.

 Práce v terénu  Celkem sledováno 2234 jedinců rodu Fraxinus.  Celkem pořízeno 5055 fotek.  Odebráno 13 jedinců jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior L.)pro laboratorní rozbory.  Práce v laboratoři  Odebráno 578 vzorků.  Izolováno 39 kmenů houby Chalara fraxinea.  Izolováno 76 kmenů ostatních neidentifikovaných hub.  Vyfoceno 352 fotek.