Geneticky modifikované organizmy Barbora Kváčová Václav Řehout JU ZF v Českých Budějovicích Projekt FRVŠ 3556/2005

Definice GMO biologická Pojem GMO zahrnuje takové organizmy, jejichž genetický základ byl úmyslně pozměněn vnesením či vyjmutím nějakého genu (genů). Definice GMO legislativní GMO je organizmus, kromě člověka, jehož dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací.

Genetická modifikace = každá změna DNA přirozenáumělá Genetické modifikace vyvolané: - zářením - šlechtěním - křížením vedou ke vzniku odrůd, plemen, kultivarů apod. - přímou a záměrnou manipulací s DNA vedou ke vzniku GMO

Genové inženýrství (GI) = techniky vedoucí k umělé tvorbě geneticky pozměněných buněk nebo celých organizmů zásahem do jejich DNA výsledkem vznik nových modifikovaných genomů, transgenních organizmů, které by se za normálních okolností v přírodě nemohly vyskytnout

Cílem Cílem jsou v podstatě dva procesy: - vložení cizího DNA segmentu (genu, konstruktu) do DNA příjemce - vyřazení nežádoucího genu z funkce, tzv. genový knock-out

Techniky GI - identifikace a izolace genů, získání genového konstruktu - volba příjemce pro přenos genového konstruktu - volba metody pro přenos genového konstruktu

Konstrukce transgenu - modifikace izolovaného genu podmínka pro úspěšnou integraci a expresi genu Sekvence promotoru - přidána k transgenu z důvodu správné exprese genu (tzn. překlad do proteinového produktu) Terminační sekvence - signalizuje buňce zakončení sekvence genu Marker gen - přidán z důvodu identifikace úspěšného včlenění transgenu

Tvorba rekombinantní DNA (rDNA) rDNA je uměle vytvořená DNA. DNA z několika zdrojů je včleněna do jedné rekombinantní molekuly DNA.

Namnožení molekuly DNA získání identických kopií cílového transgenu nebo rDNA Molekulární klonování Molekulární klonování in vitro - procesem polymerázové řetězové reakce (PCR) Molekulární klonování in vivo - pomocí prokaryot (bakterie, např. E. coli), - pomocí eukaryot (kvasinky), - pomocí buněk savců rostoucích v tkáňových kulturách.

Polymerázová řetězová reakce (PCR) = enzymatické namnožení (amplifikace) DNA syntézou mnoha kopiií vybrané sekvence DNA - cyklická reakce o třech teplotních fázích: Denaturace: dvouvláknová DNA denaturována na dvě jednovláknové templátové molekuly DNA Annealing: nasedání oligonukleotidových sond (primerů) na obou stranách cílové DNA Elongace: syntéza nových vláken pomocí termostabilní DNA polymerázy od 5´konce ke 3´konci začínající od primerů Molekulární klonování in vitro

Schéma PCR v každém cyklu se množství DNA zdvojnásobí exponenciální amplifikace z každé molekuly původního templátu bude vytvořeno 2 n kopií, kde n je počet cyklů 30 cyklů = násobné namnožení DNA

Molekulární klonování in vivo vektor = molekula, která obsahuje všechny sekvence potřebné ke vstupu, přežití a množení v určité hostitelské buňce klonovací vektor = slouží nejen k přenesení do buňky, ale i k zajištění jejího klonování v buňce (plazmidy, fasmidy, kosmidy, bakteriofágy…) = namnožení určitých fragmentů DNA pomocí vektorů

Klonování DNA pomocí bakteriálního plazmidu

Příprava GM rostlin Příprava GM živočichů

Příprava GMO = logické pokračování klasických způsobů šlechtění a plemenitby zrychlení a zjednodušení tradičních postupů

Schéma tvorby GM rostlin - výběr genu(ů) pro dosažení požadované vlastnosti - izolace vhodného genu(ů) a klonování genu v baktérii - úpravy genu(ů) - transformace genu(ů) do genomu rostliny - selekce transformovaných rostlin - sledování projevu transgenu - testy v uzavřených prostorách laboratoří a skleníků - vyhodnocení biologické bezpečnosti - polní zkoušky transgenních rostlin - hodnocení biologické bezpečnosti - registrační zkoušky GM odrůdy Příprava GM rostlin

Existuje řada metod, kterými je docílena transformace transgenní DNA do rostlinných buněk. Nejčastěji využívanými: Metody transformace transgenu - transformace s využitím bakterií - přímá transformace

Příprava GM rostlin s využitím bakterií

Příprava GM rostlin přímou transformací

Příprava GM zvířat Cílem přenosu genového konstruktu: ` časné stadium vývinu embrya na úrovni 1 buňky (zygoty) před splynutím prvojader ` linie pluripotentních buněk

Příprava GM zvířat metodou mikroinjekce superovulace a oplození izolace buněk (zygot) mikroinjekce transgenu transfer vajíček do náhradnic

Transformace embryonálních kmenových buněk Výsledný jedinec je chimérou. Testace potomstva na přítomnost vloženého genu. Páření heterozygotních jedinců s cílem získat homozygotní transgenní linii.

Použití retrovirových vektorů - využití schopnosti retrovirů proniknout a začlenit svou genetickou informaci do jádra hostitelské buňky - zabudování genového konstruktu do viru tak, aby byla zachována schopnost množení a vnesení genetické informace do buňky - odstranění části genomu viru zodpovědné za zničení hostitelské buňky - přednost: zabudování pouze jedné kopie - omezení: velikost délky přenášených konstruktů (max. 10 kb) - obavy: schopnost virů navodit nádorové bujení, obnovení jeho patogenity

Klonování organizmů - technika používaná k vytvoření identických organizmů Reprodukční klonování - vytvoření duplikátu(ů) existujícího jedince Terapeutické klonování - strategie buněčné terapie

Reprodukční klonování - dvě techniky: přenos jádra zárodečné buňky přenos jádra somatické buňky

Cíle Cíle živočišného reprodukčního klonování: - produkce hospodářských zvířat (zlepšení kvality zvířat či jejich produktů) - produkce GM laboratorních zvířat (studium lidských chorob, testace nových léků) - produkce GM hospodářských zvířat (produkce vysoce terapeutických proteinů) - pokus záchrany ohrožených či vyhynulých druhů - zlepšení klonovaných domácích zvířat - produkce živočichů vhodných pro xenotransplantace

Schéma přenosu jádra zárodečnébuňky

Ovce Dolly -  5. července  14. února 2003 utracena z důvodu plicní infekce jádro oocytu nahrazeno jádrem somatické buňky s dospělé ovce vytvořena genetická kopie původní dospělé dárkyně - vyvinuta kolektivem vedeným Ianem Wilmutem (Roslin Institute, Skotsko) reprodukčním klonováním 

Vytvoření ovce Dolly

Terapeutické klonování - strategie buněčné terapie původní genetický materiál kmenových buněk nahrazen genetickým materiálem pacienta - využívá schopnosti embryonálních kmenových buněk regenerovat orgány či tkáně spuštěna jejich diferenciace ve specifické tělní buňky transplantace do místa poškozené tkáně bez spuštění imunitní reakce - postup:

Schématerapeutickéhoklonování

Diagnostika GMO v potravinách kvalitativní kvantitativní (průkaz přítomnosti GMO)(průkaz množství GMO) > 1% GMO v potravině  povinnost jejího označení vyplývající ze zákona PCR přítomnost transgenní DNA v potravině Imunochemické metody Trait Check ELISA přítomnost transgenního proteinu v potravině Real-Time PCR na přístroji Lightcycler 

Význam GMO farmacie a medicína: - výroba léčiv (inzulín, lidský růstový hormon, srážlivý faktor atd.) - studium chorob a vývoj léků zemědělství zemědělsko-potravinářská odvětví: - zlepšení technologických vlastností (odolnost herbicidům, houbovým a virovým chorobám, škůdcům, zvýšení nutriční hodnoty) - produkce farmaceuticky využitelných látek (obsah a kvalita lipidů a škrobu) - průmyslové aplikace a zpracování surovin (produkce enzymů pro potravinářský a papírenský průmysl, produkce biodegradovatelných polymerů) průmysl: - kvasný, textilní - výroba aminokyselin, bílkovin, škrobu životní prostředí: - likvidace ropných havárií a další....

Příklady GMO - efektů plodiny s rezistencí vůči herbicidům (sója, řepka, kukuřice, bavlník) plodiny produkující bakteriální insekticidní toxiny (brambory,kukuřice) plodiny s upraveným metabolismem cukru (brambory) plodiny s prodlouženou trvanlivostí (rajčata) plodiny produkující biodegradabilní polyestery, bioocel plodiny s upraveným poměrem látek (rajčata, řepka) bavlník s přírodně zabarveným vláknem rajčata, cukrovka s vysokým obsahem fruktanu dřeviny se sníženým obsahem ligninu pro výrobu papíru plodiny se zvýšenou odolností vůči stresu chladem či suchem plodiny se schopností asimilace vzdušného dusíku rýže produkující betakaroten peckoviny s odolností k viru šarky škodlivý hmyz přenášející gen způsobující neplodnost potomstva živočichové s rychlým růstem (losos)

Možnosti rizik GMO · zdraví lidí a zvířat (toxicita a kvalita/bezpečnost potravin, alergie, rezistence k léčivům) · životní prostředí (tvorba genu, transgenu nebo transgenních produktů, náchylnost necílových organizmů, rostoucí množství použití chemikálií v zemědělství, nepředpokládaná exprese genu a nestabilita transgenu) · zemědělství (rezistence/tolerance cílových organizmů, superplevele, změna nutriční hodnoty, snížení počtu odrůd a ztráta biodiverzity) · horizontální přenos genů (genetické znečištění pomocí pylu nebo rozptylováním semen, rozptylování transgenů nebo promotorů, přenos cizorodých genů do mikroorganizmů nebo vznik nových virů rekombinací) · všeobecné rizika (ztráta příslušnosti v systému, vyšší náklady v zemědělství, neplánování polních pokusů při odhadu rizika)

Právní úprava nakládání s GMO v ČR Zákon č. 153/2000 Sb. o nakládání s geneticky modifikovanými organizmy a produkty stanovení povinnosti fyzických a právnických osob tak, aby byla zajištěna ochrana zdraví člověka a zvířat, životního prostředí a biologické rozmanitosti stanovení postupu udělování oprávnění k nakládání s GMO a produkty stanovení systému kontroly nad dodržováním zákona a systému evidence uživatelů i GMO a produktů Cílem: v roce 2003 upraven s ohledem na nařízení EU

Zákon č. 78/2004 Sb. o nakládání s geneticky modifikovanými organizmy a genetickými produkty - v platnosti od 25. února zákon se vztahuje na nakládání s GMO, které si zachovaly schopnost reprodukce a nakládání s produkty, které tyto životaschopné organizmy obsahují Vyhláška č. 209/2004 Sb. Vyhláška č. 209/2004 Sb. o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organizmy a genetickými produkty

Zákon rozeznává 3 typy nakládání s GMO: Uzavřené nakládání Uvádění do životního prostředí Uvádění do oběhu - zahrnuje vznik a využití GMO pro výzkumné účely v izolovaných kultivačních a laboratorních místnostech - zahrnuje pěstování nebo chov v polních pokusech nebo experimentálních chovech a nakládání s jejich produkty pro výzkumné účely - zahrnuje běžné komerční pěstování GM rostlin či chov GM zvířat a výrobu a prodej výrobků obsahujících GMO

Zákon rozeznává 4 kategorie rizika: První kategorie činnosti bez rizika nebo s minimálním rizikem Druhá kategorie činnosti s rizikem škodlivého působení, které lze snadno odstranit obecně známými opatřeními Třetí kategorie činnosti s rizikem škodlivého působení, které můžou být odstraněny jen zvláštními náročnými zásahy Čtvrtá kategorie činnosti s rizikem škodlivého působení, které zanechává trvalé následky, které nemůžou být zcela odstraněny ani zvláštními náročnými zásahy

Další právní předpisy týkající se GMO: řeší označování potravin vyrobených GMO a uvádění nových potravin do oběhu Vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 372, 373 a 374/2000 Sb. Metodika hodnocení rizika pro geneticky modifikované vyšší rostliny Metodika hodnocení rizika pro geneticky modifikované mikroorganizmy Zákon č. 110/1997 Sb. Zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích (novelizován zákonem č. 306/2000 Sb.) 372/2000 Sb. vyhláška 372/2000 Sb. zrušena právním předpisem 209/2004 Sb.373, 374/2000 Sb. 209/2004 Sb., vyhlášky 373, 374/2000 Sb. zrušeny

Správní úřady na úseku nakládání s GMO a produkty Ministerstva životního prostředí zdravotnictví zemědělství Česká inspekce životního prostředí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Státní ústav pro kontrolu léčiv Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv Státní rostlinolékařská správa Státní zemědělská a potravinářská inspekce Orgány veterinární správy Celní orgány

Směrnice platné v EU Směrnice 2001/18/ES Směrnice 2001/18/ES o záměrném uvolňování GMO do životního prostředí Nařízení 1829/2003 Nařízení 1829/2003 o GM potravinách a krmivech Nařízení 1830/2003 Nařízení 1830/2003 o vysledovatelnosti a označování GMO a vysledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z GMO Nařízení 641/2004 Nařízení 641/2004 o podrobných pravidlech implementace nařízení 1829/2003 Nařízení 1946/2003 Nařízení 1946/2003 o pohybech GMO přes hranice Směrnice 90/219/EHSsměrnicí 98/81/ES Směrnice 90/219/EHS, změněná a doplněná směrnicí 98/81/ES o používání GM mikroorganizmů (GMM) v uzavřených prostorech

Stav problematiky ve světě (mimo zemí EU) Problematika GMO řešena v rámci: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Světová zdravotní organizace (WHO)

Geneticky modifikované léky - metody genového inženýrství umožňují produkci „rekombinantních“ léků při výrobě nehrozí kontaminace léku (např. lék pro hemofiliky kontaminovaný HIV); bezpečná, relativně levná výroba GM léky – erytropoetin, růstový hormon, interleukiny léky na hemofilii (faktor VIII), vakcína proti hepatitidě B Výhody: Nevýhody: hrozba ilegálního obchodu s léčivy, tendence k nadměrnému použití léků – „vše vypadá jako choroba / porucha“ Etika využívání GMO

Geneticky modifikované potraviny - využití GMO k produkci potravin je velmi diskutovaným problémem - probíhají diskuze na téma: označování potravin bezpečnost GM potravin pro spotřebitele (potvrzena pouze rizika alergií) ekologická rizika (stále málo informací  diskuze pokračují) Ochrana občanských práv

Reprodukční klonování lidí   ve většině zemí zakázáno zákonem - spojeno s množstvím etických, právních, sociálních i technických otázek - v roce 2002 Raelianská sekta a fa Clonaid prohlašovaly úspěšné naklonování prvního člověka  neposkytnuty však důkazy úspěchu

Klinické uplatnění terapeutického klonování se očekává během cca 10 let. Terapeutické klonování je předmětem vášnivých debat, protože v tomto procesu vznikají a zanikají embrya  etické problémy. Terapeutické klonování Diskuze zaměřena na definici momentu, od kterého musí být chráněn lidský život. vznikají a zanikají embrya

první pokusy s genovými manipulacemi u mikroorganizmů v Kalifornii konference v Asillomaru, stanoveny hlavní zásady zaručující bezpečnost dalšího výzkumu první směrnice pro práci s rekombinantní DNA první GM plodina - tabák, první genové manipulace u kukuřice ustanovena Česká komise transgenóze rostlin při Ministerstvu životního prostředí ČR EU vydala Nařízení rady 90/219 EC (později 98/81 EC) upravující nakládání s GMO v členských zemích unie poprvé pěstována GM kukuřice (Bt kukuřice) na volném poli (USA, Argentina) GMO v datech

poprvé pěstována GM kukuřice (Bt kukuřice) na volném poli (USA, Argentina) uvedeny na trh GM rajčata uvedeny na trh GM soja a kukuřice vydáno povolení Evropské komise pro dovoz GM sóji, GM kukuřice do Evropy - uvedena na trh GM řepka - protesty aktivistů Greenpeace - poprvé pěstována GM řepka na volném poli v ČR - první kampaň proti GMO v Praze EU přijala Nařízení rady o potravinách nového typu (vymezení způsobů hodnocení bezpečnosti potravin) - EU přijala směrnici o značení potravin vyrobených z GMO - rodí se ovce Dolly GMO v datech

EU přijala Nařízení rady o potravinách nového typu (vymezení způsobů hodnocení bezpečnosti potravin) - EU přijala směrnici o značení potravin vyrobených z GMO - rodí se ovce Dolly v členských zemích vstoupila v platnost povinnost značit na obalech potravin přítomnost surovin GMO původu vláda ČR zařadila zákon o GMO do legislativního plánu - EU vyhlásila moratorium na schvalování nových GMO - ministři životního prostředí „patnáctky“ schválili zpřísnění podmínek pro vstup GMO na trh Parlament ČR schválil zákon č. 153/2000 Sb. o nakládání s geneticky modifikovanými organizmy a produkty GMO v datech

zákon č. 153/2000 Sb. vstoupil v platnost - Greenpeace odhalilo závažné nedostatky v dodržování zákona č. 153/2000 Sb. ze strany firmy MONSANTO a MŽP ČR - analýzy potravinářských výrobků uváděných do oběhu na trhu v ČR obsahující kukuřici nebo sóju odhalily GMO suroviny - Evropská komise navrhla označování plodin a potravin obsahujících GMO protesty Greenpeace v Branišovicích na Znojemsku - studie odhadující ekonomické pozadí využívání GM plodin (Institute for Prospective Technological Studies, Join Research Centre; Soil Association) GMO v datech

vláda USA ohlásila, že podá stížnost Světové obchodní organizaci (WTO) proti „neoficiálnímu zákazu“ dovozu GMO do EU - Evropská komise vydala směrnici, jak lze pěstovat plodiny s GMO tak, aby se tyto organizmy nešířily na pozemky s organickými a konvenčními plodinami. - USA, Kanada a Argentina vyzvaly Evropskou unii prostřednictvím WTO, aby zrušila faktické moratorium na GMO Evropská komise povolila pěstování Bt kukuřice 2006 – 10 let po Dolly – klonován: skot, myši, jeleni, králíci, kočky, prasata, kozy, mufloni, muly, koně, jelenci, psi, antilota dzeren, gaur, banteng a naposled fretka GMO v datech

Vývoj pěstování GM plodin ve světě (mil. ha) Celosvětová výměra transgenních plodin mil. ha1,711,027,839,944,252,658,767,781,0 Zdroj: ~bsafesrv/background.htm

Hlavní země pěstování GM plodin (mil. ha)

Výměra pěstovaných GM plodin v roce 2004 (mil. ha) (mil. ha) Celosvětová výměra významných GM plodin SójaKukuřice Bavlna Řepka mil. ha48,419,39,04,3

Výměra pěstovaných GM plodin dle vlastností v roce 2004 (mil. ha) Celosvětová výměra GM plodin dle vlastností Herbicid tolerance Rezistence vůči hmyzu Bt/herbicid tolerance mil. ha58,615,66,8

Genová terapie Somatická GT - oprava genů v somatických buňkách bez jejich přenosu do další generace Zárodečná GT - změna genů již v gametách s přenosem do další generace

GMO x genová terapie (GT) pouze asociace definice GMO se nevztahuje na člověka GT se týká především člověka GT = léčba genů spočívající v: - opravě chybného genu - změně jeho exprese - odstranění (nahrazení) chybného genu

GTGMGMO ANO? NE?

GMO jsou mutanty. Ano, mutace vždy vznikají spontánně nebo jsou indukovány člověkem. Nejen GM sója, proti které je tolik odporu, ale i většina odrůd jablek, rajčat, obilnin a dalších plodin jsou mutanty, které dlouhodobě bez obav konzumujeme. GMO ano či ne aneb emoce zelených či vědecké argumenty

GMO ano či ne Konvenční plodiny jsou přirozené, GM plodiny umělé. Přirozené jsou snad jen lesní plody, některá volně žijící zvěřina a některé ryby- rozhodně ne však kapr a ostatní hospodářská zvířata a kulturní plodiny, jejichž současné genotypy jsou výsledkem genetických procesů řízených člověkem. aneb emoce zelených či vědecké argumenty

V potravinách z transgenních plodin „jíme geny.“ Geny jíme stále. Jíme geny z rostlinné i živočišné potravy, v jejichž každé buňce je okolo genů. Potrava je běžně kontaminována nepatogenními mikroorganizmy v množství až bakterií v jednom gramu. Bakterie má 3 – 5000 genů, takže v gramu nesterilní potravy běžně sníme kromě rostlinných a živočišných genů až půl miliardy bakteriálních. GMO ano či ne aneb emoce zelených či vědecké argumenty

V GM potravinách konzumujeme cizí geny. Gen je úsek molekuly DNA. Každá DNA je v zažívacím traktu rychle enzymaticky rozkládána na jednotlivé nukleotidy a jejich stavební kameny, které jsou u všech genů a u DNA všech organizmů shodné. Není tedy cizích nukleotidů. GMO ano či ne aneb emoce zelených či vědecké argumenty

GM plodiny zvyšují podíl genů a DNA v krmivech (potravinách). Gen vnesený např. do kukuřice tvoří v celkovém množství DNA přijatého potravou jen 0,0004%. Je neoddiskutovatelné, že takovéto zvýšení obsahu DNA v krmivu je zcela zanedbatelné. GMO ano či ne aneb emoce zelených či vědecké argumenty

V GM plodině konzumujeme kromě plodině vlastních i cizí geny. Ano, ale rozložené DNA na její stavební jednotky nepoznáme, z kterých genů pouhé čtyři možnosti nukleotidů pocházejí. Je to stejně lhostejné jako, z jakých slov pocházejí písmenka v těstovinové polévce. GMO ano či ne aneb emoce zelených či vědecké argumenty

Transgenoze je hraní si na Boha. Při genetických modifikacích jde v podstatě o přenos genu od dárce příjemci, kteří by se jinak nemohli přirozenou cestou křížit. Šlechtitelé však jež dávno překonali problém přenášení genů mezi druhy i rody. Např. smíchali geny pšenice a žita, koně a osla aj., které by se od Boha nikdy nezkřížili. GMO ano či ne aneb emoce zelených či vědecké argumenty

GM potraviny mohou vyvolat alergie. Ve všech schválených transgenních potravinách sou pouze geny, jejichž genové produkty běžně jíme. Je-li však někdo alergický na beta-karoten, nemůže proto karotku, pak ovšem nebude moci ani geneticky modifikovanou rýži s obsahem beta-karotenu. GMO ano či ne aneb emoce zelených či vědecké argumenty

Není důkazu, že transgenní potraviny jsou dieteticky nebezpečné. Požadavek stoprocentní bezpečnosti je fikce. U jakékoliv potraviny snášíme vždy důkazy opačné, dokazujeme jejich nebezpečnost, např. jedovaté houby. Nebezpečná GM potravina se nikdy nemůže dostat na trh. Nikdy ostatně nebyl přeložen důkaz, že vepřový bůček není rizikový. GMO ano či ne aneb emoce zelených či vědecké argumenty

Transgenozí se vnáší do přírody nové geny, které mohou uniknout kontrole. Geny používané pro transgenozy jsou brány z přírody, tedy z jiných existujících organizmů. Např. gen tolerující glyfosfát byl do sóji přenesen z bakterie rodu Agrobacterium. Této bakterie je v půdě řádově 1 milion v gramu. Prakticky stejný gen mají i jiné rody bakterií žijících v půdě, na povrchu rostlin i ve vodě. Příroda je tedy dostatečně „zamořena“ vlastním genem. GMO ano či ne aneb emoce zelených či vědecké argumenty

Transgenní plodiny vytlačí tradiční odrůdy a sníží biodiverzitu. Zemědělství bude vždy dávat přednost výkonným odrůdám před méně výkonnými, byť tradičními. To není specialita transgenních organizmů /plodin. to platilo vždy pro výkonnější odrůdy i plemena. Ostatně biodiverzitu snižují katastrofálně v globální měřítku jiné antropogenní vlivy. GMO ano či ne aneb emoce zelených či vědecké argumenty

Modifikovaný gen z rostlin se může zabudovat do dědičné informace živočišné buňky. Ano, ale se stejně mizivou pravděpodobností jako kterýkoliv jiný gen. Zatím však nebyl v živočišném genomu nalezen gen pocházející z rostlin, vůbec, natož pak z rostlin modifikovaných. Pokud by však i k tomu došlo pak modifikované geny vždy tvoří jen netoxické produkty, které by živočišné buňce nemohly škodit a navíc by byly zabudovány jen do omezeného počtu somatických buněk (např. leukocytů, které mají jen omezenou životnost). GMO ano či ne aneb emoce zelených či vědecké argumenty

K čemu výkonné GMO, když má EU nadbytek potravin. Kdyby nic jiného, jejich využití vede ke snížení chemizace, omezení výjezdů techniky, zvýšení kvality potravin a nakonec i k možnosti využití zbývající plochy při stejné produkci pro nezemědělskou činnost. GMO ano či ne aneb emoce zelených či vědecké argumenty

Pěstování plevelům a škůdcům rezistentních plodin vede ke snížení biodiverzity – biologické rozmanitosti v krajině. Naopak, lepší výnosy, nižší energetické, chemické a pracovní vstupy umožní zmenšit podíl orné půdy a tím zvětšit plochy přirozených biotopů. GMO ano či ne aneb emoce zelených či vědecké argumenty

Transgenní plodiny jsou rizikové. Transgenní plodiny jsou nejpodrobněji a nejpřísněji testované potravinářské suroviny. Toto testování z nich naopak činí nejméně rizikové zdroje potravin. O výsledcích transgenoze víme stokrát víc než o výsledcích šlechtění za využití záření a přitom tímto způsobem vzniklé mutanty přicházejí do spotřeby bez jakýchkoliv testů. GMO ano či ne aneb emoce zelených či vědecké argumenty

Jedním z dalších argumentů proti GM plodinám je vedle sebe existující konvenční a ekologické zemědělství, vyrábějící bioprodukty. Pyl z GM rostlin může být přenesen na geneticky nemanipulované rostliny. Následnou kontrolou může být transgen v bioproduktech identifikován, což může znamenat vysokou pokutu pro biofarmáře, zrušení registrace biofarmy a nakonec i vrácení získaných dotací na provoz biofarmy. Obdobné riziko je kontaminace včelího medu pylem z transgenních rostlin, jsou-li pěstovány cca blíže než 5 km od umístění včelstva. Opatření proti tomuto riziku jsou bez bližšího komentáře nanejvýš zřejmá. GMO ano či ne aneb emoce zelených či vědecké argumenty

Používání geneticky modifikovaných organizmů může způsobit nekontrolované rozšírční transgenů do okolního prostředí a může způsobit narušení přírodní rovnováhy. I realizaci tohoto argumentu brání složité metody testování GM plodin před jejich uvedením do pěstování v polních podmínkách. GMO ano či ne aneb emoce zelených či vědecké argumenty

Objektivním a konkrétním rizikem je přenesení trasgenu od kulturní rostliny do příbuzných plevelných druhů. Je však málo pravděpodobné, že by trasgen plevelný druh zvýhodňoval natolik, aby vytlačil ze životního prostředí původní populace. GMO ano či ne aneb emoce zelených či vědecké argumenty