ODBORNÁ DISKUZE k projektovému záměru MŠMT v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Rozvoj komunitních škol v ČR

O čem to dnes bude? Geneze projektu Systémové projekty v pojetí MŠMT (IPN) Obsah projektu Výstupy projektu Cíle projektu Klíčové aktivity Realizační tým

O projektu ROZKOŠ Jedná se návrh Individuálního národního projektu MŠMT Celý název je Rozvoj komunitních škol v ČR Nositelem projektu je odbor 60 (rovné příležitosti ve vzdělávání) MŠMT ČR Projekt byl schválen poradou vedení MŠMT ČR dne Rozpočet projektu: Kč

Geneze projektu ROZKOŠ V roce 2007 byla v rámci Moravskoslezského kraje identifikována mezi venkovskými školami potřeba zavést principy komunitního vzdělávání (či je spíše institucionalizovat, protože mnohde tak již fungují) Svět vzdělávání a Mikroregion Poodří předložily projekty, které se ucházely o ESF financování, ale z prostředků globálních grantů nebyly projekty podpořeny

Návrh systémového řešení Na základě neúspěchu v rámci globálních grantů MSK byl koncept nabídnut MŠMT Ex-ministr Liška pověřil rozpracováním konceptu D. Bartůška, B. Bernarda a H.Böhma Projekt vznikal v rozmezí leden 08– květen 09 a byl schválen Poradou vedení MŠMT V současnosti jsme v procesu veřejných diskusí

Další kroky Veřejná projednávání v Opavě a v Brně Vyjednávání o projektu se zprostředkujícím subjektem (odbor CERA MŠMT ČR) Schválení třema hodnotiteli Podpis ministryně a vydání rozhodnutí Implementace projektu od

Individuální projekty národní MŠMT V rámci Prioritní osy 4 Systémový rámec celoživotního učení může být IPn realizován pro cílové skupiny všech 14 krajů ČR (tj. včetně území hl.m. Prahy). Příjemcem v rámci této prioritní osy může být pouze MŠMT.

Proces Po předložení v rámci výzvy prochází Ipn procesem hodnocení. Po hodnocení formálním a hodnocení přijatelnosti je projekt předán k věcnému hodnocení, které provádějí 3 nezávislí hodnotitelé vybraní z Centrální databáze hodnotitelů OP VK. Pokud by některý z těchto hodnotitelů IPn nedoporučil k realizaci, je projekt vrácen k dopracování. V případě, že projekt projde úspěšně všemi fázemi hodnocení (mj. všichni 3 nezávislí hodnotitelé jej doporučí k realizaci), postupuje do fáze posouzení ze strany Expertní skupiny OP VK. Expertní skupina OP VK je poradním orgánem ministra školství, mládeže a tělovýchovy a je složena z odborníků na jednotlivé úrovně vzdělávání, financování školství, kurikurální reformu, evaluační aktivity atd.

O čem projekt je? Projekt podporuje novou organizační formu práce školy, která si klade za cíl rozvíjet vlastní nabídku služeb zejména v oblasti celoživotního učení. Škola tím zefektivňuje své klasické vzdělávací působení, a stává se iniciátorem rozvojových vizí v oblasti celoživotního učení, zájmového vzdělávání, výchovy, sociálního klimatu školy i obce. Funguje jako Centrum rozvoje místní komunity.

Komunitní škola? Základními pilíři centra rozvoje místní komunity je smysluplné vyplňování volného času žáků, aktivní spolupráce rodičů se školou, další vzdělávání veřejnosti a získávání finančních i materiálních partnerů. Škola je jimi vnímána jako služba, která vnímá poptávku veřejnosti a otevírá se žákům, veřejnosti, zřizovateli i dalším organizacím

Výstupy Projekt je zaměřen na rozjezd 150 komunitních škol v ČR, 50 koordinátorů komunitních škol bude navíc v projektu zaměstnáno formou DPČ, přičemž prostředky na jejich platy budou použity na rozjezd své činnosti a tvorbu portfolia nabídky komunitních aktivit. Projekt bude vyvíjet vzdělávací kurzy a metodiku pro přípravu koordinátorů komunitních aktivit na školách a bude síťovat tyto školy.

Cíle projektu I. Vytvoření stabilních podmínek pro dlouhodobý rozvoj komunitních škol, které naplňují moderní roli školy, která funguje jako Centrum rozvoje místní komunity. Umožnit 50 pilotním školám včetně školských zařízení pro zájmové vzdělávání fungovat jako Centrum rozvoje místní komunity a založit tak zárodky lokálních a dílčích sítí KŠ v ČR, přičemž dalších 100 koordinátorů bude proškoleno bez návazného příspěvku na jejich mzdu. Zkvalitňovat mezivrstevnické vztahy Podpora zvyšování zaměstnanosti a tvorba nových pracovních příležitostí pro místní NNO a OSVČ v oblasti služeb školám i veřejnosti v dalším a zájmovém vzdělávání

Cíle projektu II. Motivovat ředitele školy a školských zařízení pro zájmové vzdělávání ke zvýšení efektivity využití vybavení školských zařízení, zvýšení participace veřejnosti na finanční podpoře školy a komunitního projektu Podpořit společenské uznání učitelské profese, zvýšením možností prezentovat aktivity školy a školských zařízení pro zájmové vzdělávání při komunitních programech jak rodičům žáků, tak veřejnosti Budování místního partnerství a vztahů v komunitě. Podpora rozvoje a oživení venkova, udržení základní občanské vybavenosti v obci Zapojení krajských a místních samospráv do podpory rozvoje KŠ formou organizace 27 kulatých stolů/konferencí Institucionální zajištění konceptu komunitního školství a organizace metodické podpory

Klíčové aktivity 1.Výběr participujících škol. 2.Tvorba doporučených standardů. 3.Příprava lektorů budoucích koordinátorů komunitních škol. 4.Komunikace s pedagogickou veřejností. 5.Příprava koordinátorů komunitních škol a jejich začlenění do škol – vzdělávací program. 6.Vývoj a ověřování portfolia aktivit vhodných pro KŠ. 7.Evaluace, ověření užitých metod, doporučení pro další šíření.

KA1: Výběr škol V rámci této aktivity proběhne výběr partnerských škol pro následné zajištění proškolení koordinátorů komunitních škol Tato klíčová aktivita proběhne na základě informací, které byly zpracovány z prostředků technické pomoci v druhé polovině roku Tato analýza, poskytla vstupy cenné pro orientaci jak posuzovat "připravenost jednotlivých škol v ČR" v naplňování nové organizační práce školy. V rámci celé ČR došlo ke zmapování stavu v cca 40 školách. Kromě 40 zmapovaných škol má přípravný realizační tým připraveno prostředí (a minimálně v moravských krajích dalších 110 škol). Samotný výběr komunitních škol tedy proběhne jednak na základě výše uvedeného již hotového průzkumu, tak i podle schopnosti těchto škol plnit i další znaky komunitní školy. V první řadě bude zřetel kladen na kontrolu existence dohody se zřizovatelem, který se zaváže k udržitelnosti konceptu projektu (a tím souvisejícím financováním) i po skončení financování z ESF.

KA 2: Tvorba standardů V rámci této klíčové aktivity budou zpracovány doporučené standardy, které budou „certifikovat“ školy přívlastkem komunitní. Konkrétní podoba těchto standardů bude předmětem práce realizačního týmu tohoto projektu. Obecně lze konstatovat, že tyto doporučené standardy budou sestaveny ze souboru indikátorů, po jejichž naplnění se škola bude moci stát „certifikovanou“ komunitní školou. Tyto standardy budou sledovat základní ukazatele plnění cílů projektu.

KA3: Příprava lektorů V rámci této klíčové aktivity bude vytvořen komplexní vzdělávací program pro úzkou skupinu 20 lektorů a koordinátorů sítí komunitních škol, který bude založen na 20 školících dnech. Program bude akreditován v systému DVPP. Kromě toho vznikne i systém e-learningové podpory pro účastníky tohoto kurzu.

KA4: Komunikace s pedagogickou veřejností V rámci projektu dojde k organizaci 27 setkání se zástupci cílové skupiny na krajích, kterých se zúčastní odhadem 810 osob Kromě toho setkání budou zorganizovány 3 pravidelné roční celostátní konference KKŠ, kde dojde ke sdílení příkladů dobré praxe, stejně tak budou každoročně k 1.3. uspořádávány akce k Mezinárodnímu dni komunitních škol. Bude vytvořena studie připravenosti prostředí pro Rozvoj KŠ v ČR (13 studií pro jednotlivé kraje). Pro ulehčení komunitních aktivit na školách vznikne a bude šířen manuál "Jak založit a řídit komunitní školu?". Již na začátku projektu vznikne informační web projektu, který bude posléze doplňován o vhodné podklady.

KA 5: Příprava koordinátorů KKŠ dělá vstupní AC Uskutečníme 6 dvacetidenních vzdělávacích programů. Výstupem této kl.aktivity bude 150 proškolených koordinátorů komunitních škol, kteří budou tvořit zárodek budoucího "komunitního hnutí" v ČR. Absolventi si z kurzu s výjimkou certifikátů odnesou i Plán komunitního rozvoje škol, na nichž budou působit. Po absolutoriu dvou třetin kurzu budou účastníci zahajovat pod metodickým vedením regionálních pracovníků fungování v rolích koordinátorů komunitních škol na „svých“ ZŠ. Tato koordinace bude posléze úzce navázána na klíčovou aktivitu 6, v jejímž rámci bude docházet k vývoji a ověřování portfolia aktivit, které budou poté komunitními školami využívány.

KA6: Vývoj portfolia aktivit pro KŠ V rámci aktivity vznikne portfolio aktivit komunitních škol (bude zpracováno 50 cca desítistránkových case studies), které budou poté jednotně pojaty jakožto příloha k Manuálu založení a řízení komunitní školy, který vznikne v rámci klíčové aktivity 2. Dojde i k ověření funkčnosti 50 plánů komunitního rozvoje v konkrétních 50 školách. Toto portfolio aktivit bude ověřeno i v podmínkách 50 pilotních komunitních škol

KA 7: Zhodnocení Výstupem klíčové aktivity bude hodnotící zpráva, které zanalyzuje situaci ve všech školách, které se do projektu prostřednictvím koordinátorů komunitních škol zapojí. Tato hodnotící zpráva bude syntetizována do analýzy, která bude poté poskytnuta odborným útvarům MŠMT a jeho přímo řízených organizací, pedagogickým fakultám, profesním organizacím, zřizovatelům škol a samotným školám. Tato hodnotící zpráva bude působit multiplikačně a lze očekávat, že v přímé reakci na ni vzniknou v rámci celé ČR další komunitní školy.

Realizační tým I. Složen ze zástupců MŠMT a regionálně působících expertů z místních zdrojů Klíčovými osobami v rámci projektu bude 50 koordinátorů komunitních škol, kteří budou po dobu cca 2 let dostávat příspěvek k platu ve výši Kč brutto formou DPČ (dalších 100 koordinátorů obdrží příspěvek „pouze“ ve formě školení a zapojení do IPO)

Koordinátor KŠ V rámci této části jejich úvazku, která bude věnována projektu, budou koordinátoři vyvíjet a ověřovat portfolio aktivit vhodných pro komunitní školy tak, aby mohly být univerzálně aplikovány v jakékoli škole v ČR. Budou rovněž komunitně orientováni, což v sobě obnáší zejména spolupráci s místními úřady, které mají nejzásadnější roli ve zřizování komunitních škol, protože na jejich bedrech leží tíha financování činnosti konkrétních komunitních škol. Zásadním úkolem koordinátora bude zajistit udržitelnost projektu, přičemž podstatná část financí pro udržitelnost výstupů projektu by měla ležet na bedrech zřizovatelů komunitních škol, což bude doloženo závaznými prohlášeními zřizovatelů 50 pilotních škol.

Děkuji za pozornost!