Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Ekonomika obrany a bezpečnosti VOJENSKÉ ALIANCE A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE V OBRANĚ

Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Úvod Základní pojmy Politická teorie vojenské aliance Ekonomická teorie vojenské aliance Mikroekonomická analýza aliančního zabezpečení obrany Ekonomické aspekty aliančního zabezpečení obrany Závěr Obsah přednášky

ÚVOD VOJENSKÉ ALIANCE A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE V OBRANĚ

Cílem Cílem této přednášky je ukázat a vysvětlit ekonomické aspekty aliančního zabezpečení obrany jak v rovině vojenské tak v rovině hospodářské. Dílčí cíle Dílčí cíle této přednášky je možné spatřovat v: – popsání historického vývoje aliančního zabezpečení obrany, – vymezení politické a ekonomické teorie vojenské aliance a ukázat rozdíly v předmětu zkoumání, – provedení mikroekonomické analýzy aliančního zabezpečení obrany s důrazem na sdílené náklady a typologii poskytovaného statku, – popsání v obecné rovině ekonomických aspektů vstupu do vojenské aliance – popisu a vymezení základních principů financování vybraného aliančního svazku. Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Úvod

ZÁKLADNÍ POJMY VOJENSKÉ ALIANCE A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE V OBRANĚ

Teorie vysvětlující vznik aliancí Definice Typologie aliancí Důvody vzniku Historická retrospektiva Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Základní pojmy

Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Úvod BALANCE OF POWER  ”BALANCE OF POWER” – „Rovnováha sil“ BALANCE OF THREAT  ”BALANCE OF THREAT.” – „Rovnováha hrozeb“ TEORIE VYSVĚTLUJÍCÍ VZNIK „ALIANCÍ“

Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Úvod Proč státy vytváří aliance? Kdy jsou aliance vytvářeny? Když bude aliance zformována, jakou bude mít velikost? Proč se aliance rozpadají? Jaké síly nebo události vedou státy k tomu, že opouští bezpečnostní vazby, které již jednou přijaly? A proč některé aliance přetrvají i když čelí takové vypjaté situaci? Proč některé aliance přežijí i tehdy, když jejich původní příčina existence zmizí? Proč, jak a za jakých podmínek se státy začleňují do aliance? Jaké jsou užitky a náklady aliance? Jak jsou užitky a náklady sdíleny jednotlivými členy aliance? Mohou malé státy stále prosazovat své vlastní bezpečnostní zájmy v alianci? Mohou se stát nedílnou součástí aliance?

podobně smýšlející regionální aktéři hledají ochranu před společným nepřítelem, aliance zavazuje své členy v určitých jasně definovaných případech použít ozbrojené síly proti vnější hrozbě (kolektivní obrana) – neřeší otázky sporů mezi vlastními členy! – vedle funkce kolektivní obrany může aliance působit jako nástroj odstrašení malé státy se spojují s velmocemi, aby zvýšily svůj mocenský potenciál a snížily pravděpodobnost vlastního napadení velmoci vstupují do aliance, aby se malé státy nespojily a nenapadly velmoc Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Základní pojmy - Definice

Dle Liska: „ Aliance je svazek více zemí, který je založen na základě psané, většinou dobrovolné formální smlouvy, dohody nebo ujednání mezi státy, které se zavazují koordinovat své chování a politiky v případě vzniku vojenského konfliktu“. Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Základní pojmy - Definice

HopmannJohn Sullivan Dle Hopmann and John Sullivan. For them three elements are essential for an association to qualify as an alliance: 1) a formal treaty – open or secret 2) it must be directly concerned with national security issues 3) the partners must be nation-states Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Základní pojmy

The analysis of some of the most important definitions of the concept of alliance in the alliance literature showed three important things: there is no single definition there is no single definition that is accepted by all or most of the authors, not much energy has been spent up to now to develop a theoretically useful and practical definition of the concept of alliance, the existing definitions are only of limited use because most of them are too vague and too broad. Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Základní pojmy – současný stav

Bueno de MesquitaSinger,Ward Dle Bueno de Mesquita, Singer, Ward: „Spojenectví“ (An Alignment) „Koalice“ (A Coalition) „Aliance“ (An Alliance) Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Základní pojmy – Typologie mezinárodních svazků

Definice (Small, Singer, 1969) - základní typy vojenských aliancí: Obranný pakt (NATO – 1949) Smlouva o neútočení (Hitler – Stalin pakt – 1939) „Přátelská dohoda“ /Entente/ (Přátelská dohoda mezi Velkou Británií a Francií z roku 1904) Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Základní pojmy – Typologie aliance – formální hledisko

Podle povahy zájmu (hmotné x ideologické) Podle rozdělení moci (homogenní x heterogenní) Podle rozsahu zájmu (limitované x obecné) Podle doby trvání (dočasné x permanentní) Podle charakteru (obranné x expanzivní) Podle efektivnosti Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Základní pojmy – Typologie aliance – dle H. J. Morgenthau

Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Základní pojmy – Důvody vzniku Odstrašily nepřítele. Odstrašily nepřítele. Vyhrály válku, pokud by odstrašování neuspělo. Vyhrály válku, pokud by odstrašování neuspělo. Uspokojování zájmů, nedosažitelných bez společné akce (otázka vhodnosti a prospěšnosti) Uspokojování zájmů, nedosažitelných bez společné akce (otázka vhodnosti a prospěšnosti) Zajištění transparentnosti chování aliančních partnerů Zajištění transparentnosti chování aliančních partnerů PODLE ŠEFČIKA STÁTY VSTUPUJÍ DO ALIANCÍ Z DŮVODU: PODLE SABROSKEHO STÁTY VSTUPUJÍ DO ALIANCÍ PROTO ABY:

Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Základní pojmy – Historická perspektiva Dominantní forma bezpečnosti po většinu 19. a 20. století Starý a účinný diplomatický nástroj zvyšování moci státu – nejstarší dochovaná alianční smlouva z roku 1296 př. n. l. mezi egyptským faraónem Ramsessem II. a chetitským králem Chattušilišem III. – smlouva byla nepřímo zaměřená proti rostoucí moci Asýrie – „Zaútočí-li jakýkoliv nepřítel na území Ramsesse, nechť Ramsess řekne velkému krály Chetitů: pojď se mnou proti němu se všemi svými silami… Rozhněváli se Ramsess na své otroky, když se vzbouří a půjde je potlačovat, musí s ním ruku v ruce jít i král Chetitů.“

Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Základní pojmy – Historická perspektiva (nové jevy) Vojensko–politické spojenectví se uzavíralo velmi živelně, nahodile a většinou velmi krátce před předpokládaným nebo plánovaným konfliktem. Zpravidla po ukončení konfliktu se koalice rozpadla. Po druhé světové válce Po druhé světové válce však můžeme sledovat následující nové jevy: – Koalice se tvoří velmi dlouho před možným vypuknutím konfliktu – Aliance se tvoří na základě ideologických zájmů – V rámci aliancí dohází k intenzivním integračním procesům – Dochází ke zrychlování internacionalizačním procesům

POLITICKÁ TEORIE VOJENSKÉ ALIANCE VOJENSKÉ ALIANCE A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE V OBRANĚ

vytváření vzájemných svazků. „BALANCE OF POWER“ je teorie, která vysvětluje pohnutky jednotlivých států k účelovému chování v rámci mezinárodních vztahů a které vedou k vytváření vzájemných svazků. Jde o chování, států jehož cílem je udržení přibližné rovnováhy sil mezi mnoha „rivaly“ na politickém poli, čímž dochází k prevenci vzniku převahy jakéhokoliv státu. Kritickým pro celý tento systém je ochota jednotlivých národních vlád změnit vzájemné svazky podle toho jak to situace vyžaduje k zachování rovnováhy sil. Jednotlivé státy v tomto systému „rovnováhy sil“ si mohou vybrat ze dvou možností svého chování: a)Vyvažování a)Vyvažování („Balancing“) nebo b)Přidávání se k silnější straně („Bandwaging“) též označováno jako „stádový efekt“ Bibliography: See H. J. Morgenthau, Politics Among Nations (1960); Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Politická teorie vojenské aliance

Teorie „Rovnováha hrozeb“ byla předložena Stephenem M. Waltem v článku nazvaném „Alliance Formation and the Balance of World Power„ jež byl vydán v časopise „ Mezinárodní bezpečnost“ (Journal of International Security)v roce Teorie „Rovnováhy hrozeb“ modifikuje do té doby velmi populární teorii „Rovnováhy sil“. Na základě této teorie ochota států vytvářet vzájemné svazky je určena (ovlivňována) hrozbami, které předjímají ze stran jiných států. Walt tvrdí, že státy budou prostřednictvím spojenectví vyrovnávat hrozící nebezpečí (hrozby), ačkoliv velmi slabé státy budou s největší pravděpodobností následovat ostatní státy s narůstajícím nebezpečím z důvodu ochrany jejich vlastní bezpečnosti. Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Politická teorie vojenské aliance

Příkladem doložení této teorie je chování evropských států před a v průběhu I. a II. světové války, kdy národy s významně větší společnou silou se spojili proti rozpoznané sílící hrozbě expanze Německa. Walt identifikoval čtyři základní kritéria, dle kterých jednotlivé státy hodnotí celkovou nebezpečnost a tedy hrozby představované jinými státy: a)celková síla (velikost, populace a ekonomický potenciál), b)geografická blízkost, c)útočný potenciál a d)ofensivní úmysly. S narůstajícími předchozími kapacitami je stát, který jimi disponuje, ostatními státy chápán jako potenciální hrozba a následně tyto státy spojenectvím tuto hrozbu balancují. Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Politická teorie vojenské aliance

EKONOMICKÁ TEORIE VOJENSKÉ ALIANCE VOJENSKÉ ALIANCE A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE V OBRANĚ

NÁKLADY ZABEZPEČENÍ OBRANY Problém charakteru statku Problém určení užitku ze sdílené aliance a vymezení odpovídajících nákladů na jejich „úhradu“ „Free rider problem“ Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomická teorie vojenské aliance

UNILATERÁLNÍ VERSUS BILATERÁLNÍ (MULTILATERÁLNÍ) ZABEZPEČOVÁNÍ OBRANY Unilaterální Unilaterální zabezpečení obrany – stát nese břemeno autonomního zabezpečení obrany sám - nákladnější Bilaterální Bilaterální (multilaterální) zabezpečení obrany – možnost sdílení nákladů – nerovnoměrné rozložení břemene („free rider problem“) Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomická teorie vojenské aliance

NÁKLADY A UŽITKY ALIANČNÍHO ZABEZPEČENÍ OBRANY C  B Politické C  B – Kolektivní obrana – Kolektivní bezpečnost – Omezení autonomie – Kritika za „špatná řešení“ – Nebezpečí či riziko nedodržení závazku ze strany spojenců Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomická teorie vojenské aliance

NÁKLADY A UŽITKY ALIANČNÍHO ZABEZPEČENÍ OBRANY Vojenské C  B Vojenské C  B – Přístup k nejmodernějším vojenským technologiím – Předávání, přijímání a sdílení nejlepších „vojenských postupů“ – Nutnost naučit se komunikovat „stejným jazykem“ - interoperabilita Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomická teorie vojenské aliance

NÁKLADY A UŽITKY ALIANČNÍHO ZABEZPEČENÍ OBRANY EkonomickéC  B Ekonomické C  B – Nižší náklady na zabezpečení obrany – Společné sdílení nákladů na zabezpečení kolektivní obrany – „Free Rider“ problém – Ekonomický růst a rozvoj(zahraniční investice) – Rozvoj obranného průmyslu Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomická teorie vojenské aliance

HOSPODÁŘSKÉ VZTAHY V RÁMCI ALIANCE „Smluvní strany …. budou usilovat o vyloučení konfliktu ze své mezinárodní hospodářské politiky a budou podporovat vzájemnou hospodářskou spolupráci mezi jakýmikoli smluvními stranami nebo mezi všemi smluvními stranami.“ Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomická teorie vojenské aliance Motto:

Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomická teorie vojenské aliance Současné vojensko – ekonomické vztahy mohou zahrnovat nejen klasické formy mezinárodní dělby práce, jako je: – zahraniční obchod, – úvěr a půjčky, ale i: – kooperaci ve výrobě a – společný výzkum a vývoj. Formy hospodářské spolupráce Obecně

Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomická teorie vojenské aliance Formy hospodářské spolupráce Konkrétně I.Směna vojenské techniky, zbraní a materiálu II.Specializace a kooperace ve vojenské výrobě III.Vědecko-technická spolupráce IV.Součinnost v řídící a plánovací činnosti V.Mezinárodní ekonomická integrace

Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomická teorie vojenské aliance

Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomická teorie vojenské aliance

Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomická teorie vojenské aliance

Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomická teorie vojenské aliance

Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomická teorie vojenské aliance

Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomická teorie vojenské aliance

Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomická teorie vojenské aliance Období1949 – – – současnost Strategická koncepce Štít a meč (1949 – 1956) Hromadná odveta (1956 – 1968) Pružná reakce (1968 – 1981) Přímá konfrontace (1981 – 1991) Krizový management (1991 – současnost) Příslušný model Olson – Zeckhauserův model Model smíšeného statku Upřesňující modely vycházející z modelu smíšeného statku Charakter obranyNetržníPolotržní

Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomická teorie vojenské aliance

Druhy poskytované alianční obrany Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomická teorie vojenské aliance

Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomická teorie vojenské aliance

Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomická teorie vojenské aliance

Olson – Zeckhauserův model koaličního zabezpečení obrany Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomická teorie vojenské aliance

Model smíšeného statku - Van Ypersel de Striha Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomická teorie vojenské aliance modelu smíšeného statku V modelu smíšeného statku produkuje každý členský stát aliance jisté množství obrany, k pokrytí svých národně specifických zájmů ve formě tzv. individuální obrany. Množství zdrojů, Množství zdrojů, které je možné relokovat do civilního užití v případě členství v alianci odpovídající modelu smíšeného statku je nižší než v případě aliance odpovídající modelu čistě veřejného statku. lépe odpovídající skutečnosti, Model smíšeného statku je možné považovat za lépe odpovídající skutečnosti, jelikož mimo společných aliančních zájmů reflektuje i zájmy národní.

Model smíšeného statku - Van Ypersel de Striha Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomická teorie vojenské aliance

Model klubového statku Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomická teorie vojenské aliance Vznik EU v roce 1992 Nová strategická koncepce z roku 1991 Strategická koncepce NATO z roku 1999 Evropská bezpečnostní a obranná identita Množství zdrojů Množství zdrojů, které je možné relokovat do civilního užití v případě členství v alianci odpovídající modelu klubového statku je nejnižší v porovnání s případem aliance odpovídající modelu čistě veřejného statku a modelu odpovídající smíšenému statku.

Model Klubového statku Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomická teorie vojenské aliance

MIKROEKONOMICKÁ ANALÝZA ALIANČNÍHO ZABEZPEČENÍ OBRANY VOJENSKÉ ALIANCE A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE V OBRANĚ

Zajišťování obrany unilaterálně

E F Y U2U2 D2D2 C2C2 D0D0 FREE RIDING PROBLEM Z AJIŠŤOVÁNÍ OBRANY B ILATERÁLNĚ - A LIANČNĚ

Zajišťování obrany aliančně

EKONOMICKÉ ASPEKTY ALIANČNÍHO ZABEZPEČENÍ OBRANY VOJENSKÉ ALIANCE A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE V OBRANĚ

Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomické aspekty aliančního zabezpečení obrany aliančního zabezpečení obrany

Two levels of costs consideration – the costs of maintaining military forces (national interests) – the costs of civil and military representation in Alliance (multinational interests) NATO funds are devoted essentially to those expenditures which reflect the interests of all member countries. With few exceptions, NATO funding does not therefore cover the procurement of military forces or of physical military assets such as ships, submarines, aircraft, tanks, artillery or weapon systems. Military manpower and materiel are assigned to the Alliance by member countries, which remain financially responsible for their provision. Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomické aspekty aliančního zabezpečení obrany

NATO Airborne Early Warning and Control Force An important exception is the NATO Airborne Early Warning and Control Force, a fleet of radar-bearing aircraft jointly procured, owned, maintained and operated by member countries and placed under the operational command and control of a NATO Force Commander responsible to the NATO Strategic Commanders. investments directed towards collective requirements Alliance-wide communications systems NATO also finances investments directed towards collective requirements, such as air defence, command and control systems or Alliance-wide communications systems which cannot be designated as being within the responsibility of any single nation to provide. Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomické aspekty aliančního zabezpečení obrany

Sdílení nákladů (Costs Sharing) zohledňuje zapojení do struktur NATO Vychází i z principu platební schopnosti zohledňuje i proces rozšiřování NATO Formule pro rozvržení břemene nákladů vznikla v 50. letech minulého století Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomické aspekty aliančního zabezpečení obrany

Tři typy rozpočtů Civilní rozpočet Vojenský rozpočet Programy bezpečnostních investic (NSIP) Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomické aspekty aliančního zabezpečení obrany

The Civil Budget is established and executed under the supervision of the Civil Budget Committee and is primarily funded from the appropriations of Ministries of Foreign Affairs. It covers the operating costs of the International Staff at the NATO Headquarters in Brussels: the execution of approved civilian programmes and activities; and the construction, running and maintenance costs of facilities including the personnel costs associated with providing conference services for all meetings of NATO committees and subordinate groups, security services, etc. Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomické aspekty aliančního zabezpečení obrany

The Military Budget, established and executed under the supervision of the Military Budget Committee, is largely financed from the appropriations of Ministries of Defence. It covers the operating and maintenance costs and, with the exception of major construction and system investments financed by the NATO Security Investment Programme, the capital costs of the international military structure. This includes: – the Military Committee, the International – Military Staff and associated Agencies, – the two NATO Strategic Commands (ACE and ACLANT) and associated command, control and information systems, – research and development agencies, procurement and logistics agencies, – and the NATO Airborne Early Warning and Control Force. Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomické aspekty aliančního zabezpečení obrany

Infrastructure Committee The NATO Security Investment Programme is implemented under the supervision of the Infrastructure Committee within annual contribution ceilings approved by the North Atlantic Council. needed to support the roles of the NATO recognised as exceeding the national defence requirements of individual member countries. The Programme finances the provision of the installations and facilities needed to support the roles of the NATO Strategic Commands recognised as exceeding the national defence requirements of individual member countries. The investments cover such installations and facilities as: – communications and information systems, radar, military, – headquarters, – airfields, – fuel pipelines and storage, – harbours, and navigational aids. Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Ekonomické aspekty aliančního zabezpečení obrany

ZÁVĚR VOJENSKÉ ALIANCE A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE V OBRANĚ

Vytváření svazků mezi národy a státy patří mezi základní přirozené projevy zabezpečování a uchovávání národních zájmů a samotné existence státu. Z historického pohledu současná podoba aliancí dosahuje propracovanější podoby a reaguje na objevující se nové výzvy. Vznik aliance zahrnuje nejen politické, ale i ekonomické motivy. Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Závěr

ZDROJE KE STUDIU VOJENSKÉ ALIANCE A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE V OBRANĚ

Vojenské aliance a mezinárodní spolupráce v obraně Zdroje ke studiu

DĚKUJI ZA POZORNOST V PŘÍPADĚ DOTAZŮ MNE MŮŽETE KONTAKTOVAT NA Ing. Aleš OLEJNÍČEK, Ph.D. Katedra EKONOMIE Skupina EKONOMIKY OBRANY STÁTU Kancelář K-65/100 (Bytovky) Tel.: