Psychické násilí na pracovišti... Pojmosloví, diagnostika, obrana, (ochrana), a prevence … PhDr. Pavel Beňo Tel: n

Role a místo práce v životě člověka … (Citáty)  V práci útěcha, spokojenost, bohatství a moc. (Karel J. Erben)  Bez práce a bez tvojej účasti ani samo božstvo neurobí s tebou zázrak. ( Ján Kalinčiak)  V práci a vědění je naše spasení. (František Ladislav Rieger)  Ohavné řemeslo = nemít žádnou práci. ( Nicolas Boileau-Despréaux)  Cokoliv člověk získá snadno bez práce, mívá většinou pochybnou hodnotu. (Leonid Maximovič Leonov)  Nejdrahocennějším kovem je práce. Ulévají se z něho lidé.. (E. Burke)  Práce není jakákoliv činnost, ale jen ta, která mění svět. (Václav Bělohradský )  Nikdy není lidská mysl naladěna radostněji, než když našla svou pravou práci. ( Wilhelm Von Humboldt)  Nic tak neoslabuje charakter člověka jako myšlenka, že najde životní štěstí v něčem jiném než ve vlastní práci. (W. Faulkner )  Práce je nejlepší prostředek k tomu, abychom milovali život. ( Ernest Renan)

Koncept důstojné práce (ILO 1999) - „decent“ work, „dignity“… „würdige“ Arbeit, „gute“ … Práce - mužů i žen – která probíhá v podmínkách 1.svobody (freedom), 2.rovnosti (equity), 3.bezpečí a jistoty (security) a 4.lidské důstojnosti (human dignity) zdroj: Jak vidíte situaci ve Vaší firmě? (Na škále 0 – 100%?) V posledních letech se v kontextu výkonu práce mluví o „moderním otroctví“ (modern slavery). Myslíte si, že oprávněně? Mluví se však také o „slušné“ příp. „férové“ firmě. Podle čeho - podle jakých „znaků“ – lze takovou firmu (roz)poznat?

Přesto, že někteří autoři tvrdí (kupř. J. Bauer), že tendence ke spolupráci a férovosti jsou lidem vrozené … … ukazuje se, že pracoviště současnosti může být velmi nebezpečným místem! - A nikoli jenom kvůli fyzickým podmínkám výkonu práce! (Stres, vyhoření a jiné nemoci, sebevraždy, karoshi atp. …)

Mezi všemi tzv. „stresory“ v práci dominuje v posledních letech tzv. psychosociální stres! (psycho-sociální = „o vztazích“)

Průkopníci vztahové kultury… Caroll M. Brodsk y (USA) … svoji první knihu o tzv. obtěžování v práci (harassment at work) napsal v roce „… Obtěžování jsou opakované a (vy)trvalé pokusy jednotlivce trápit, snižovat/ponižovat, rušit, mařit či naopak vyžadovat reakci od jiné osoby. Je to jednání či zacházení, které se skládá z provokací, nátlaku, zastrašování, ponižování či jiných způsobů znevažování druhých.“

Průkopníci vztahové kultury… Heinz Leymann (DE, SE) Je považován za průkopníka výzkumu tzv. MOBBINGU (psychický teror od kolegů s cílem někoho „vyloučit“) v pracovním životě. Takové komunikační chování je nepřátelské, neetické, nactiutrhačné! Pro odlišení od „běžného konfliktu“ navrhoval sledovat frekvenci a délku takových útoků. (Minimálně 1x týdně, minimálně po dobu 6-ti měsíců…) To je ovšem poněkud relativní ! Leymann chtěl původně termín „mobbing“ rezervovat pro chování na pracovišti (dospělí) a „bullying“ se podle něj měl používat pro chování ve škole (děti a mládež). To se ovšem nepodařilo!

„Chaos“ nebo „vztahová patologie“ ?  Šikana- Ubližování, ponižování, týrání (většinou fyzické).  Mobbing – Psychoteror od kolegů na pracovišti, vyloučení.  Bossing - „mobbing ze šéfovských pater …“  Bullying - hrubé a surové zacházení v práci.  Straining (H. Ege, 2014) – nové označení, právní kategorie?  Staffing - kolektiv (staff) se snaží „odrovnat“ svého šéfa  Stalking - pronásledování („lovec vs. kořist“).  Harassement - obtěžování, nejenom sexuální …  Diskriminace - odlišování a vylučování, „jiné“ zacházení  Whistleblowing - upozorňování, oznamování … „pískání na poplach“!

Agrese & násilí -Fyzické -Psychické -Sexuální Násilí však zůstane násilím! Ať již má jakoukoli podobu či jméno! Podrobnější analýza nebo členění nám pomáhá si násilí lépe uvědomit! Co je podle Vás „psychické násilí“?

Co všechno je násilím … Slovní útok; Citové vydírání; Sociální izolace; Zamezení disponovat financemi, vydělat si je; Omezování osobní svobody; Zastrašování; Vyhrožování; Očerňování, pomluvy; Smyšlená udání; Manipulace; Fyzický útok; Šikana; Kyberšikana; Kyberstalking–sledování; Sexuální obtěžování; Znásilnění; Patologická sexuální agresivita – ponižování, ovládání, otročení; Domácí násilí; Loupeže a přepadení; Nepřímé útoky (ničení soupeřových věcí, Ubližování jeho blízkým i zvířatům); Vandalismus; Terorismus; Vražda; Sebevražda; Sebepoškozování. Zdroj:

Formy psychického násilí: -Izolace a sociální násilí -Hrozby, nátlak a vyvolávání strachu -Nadávky, znevažování a šíření fám -Zesměšňování a urážení na veřejnosti -Obtěžování a teror Pozor! Děti mohou být navíc ohroženy: odmítáním nebo odpíráním lásky; zneužíváním za účelem naplnění narcistických potřeb rodičů; vytvářením pocitů viny; zanedbáváním (které je často definováno i jako jedna z forem fyzického násilí); mobbingem nebo šikanou ve školním prostředí či přes internet.

 Slovní útoky a agrese – ať již od šéfa, či jiných spolupracovníků: ponižování, zesměšňování, nadávky, ignorance, výhrůžky, kritika, urážení.  Nefungující tým: donášení na kolegy, šíření pomluv s cílem očernit a zdeptat, záměrné vyčleňování z kolektivu, nadřazování se a ponižování druhých, izolace a odtažitý přístup ke kolegovi, konstantně vyvíjený tlak na druhého.  Útoky na vykonanou práci: Zcizení a znehodnocení výsledků práce, navozování pocitu nedostatečnosti, přidělování nesplnitelných úkolů či termínů.  Diskriminace: odlišování, znevýhodňování (např. rasová diskriminace, znevýhodňování podle věku).  Informační politika: zadržování a zatajování informací, vyloučení z porad, nemožnost vyjádřit beztrestně svůj názor.  Šéf je můj nepřítel?: znevýhodňování zaměstnance při odměňování, vyhrožování výpovědí, zakazování přestávek, okřikování.  Krádeže (ekonomické násilí): kradení, ničení nebo schovávání věcí (např. pracovních pomůcek).  Nerespektování nového šéfa (staffing), popř. „likvidace“ nového zaměstnance (mobbing).  Nevhodné sexuální dotírání (návrhy): sexuální obtěžování.  Násilí ze strany nadřízeného. (Názory studentů, UJAK, 2015)

Další otázky v kontextu pojednání o tématu: Kde se násilí v člověku bere? Je vrozené, naučené, nebo tzv. „situační“ – kupř. reakcí na frustraci? Existují rozdíly mezi jednotlivci a skupinami v míře používání násilí? Jsou to rozdíly individuálního nebo spíše kulturního charakteru? A čím si je lze vysvětlit? Míra výskytu fyzického násilí v práci je v současné době v ČR – kupř. v porovnání s USA – relativně nízká. Míra výskytu psychického násilí se naopak zdá být vysoká! - Čím je to podle Vás způsobeno? Jak se díváte na možnost, že při tzv. „ zcivilizování“ a „zkulturňování“ společnosti dochází také k proměně (transformaci) fyzického násilí do násilí psychického? Jaké jsou podle Vás pozitivní a negativní stránky (dopady) psychického násilí?

Kdo vlastně jsou tito „šarmantní násilníci“? -2006: „Snakes in suits“ (Hadi v oblecích) – P. Babiak + R. Hare s podtitulem Psychopat jde do práce … ( Academia Praha, 2014): Zásadní otázka: Dostáváme se do područí psychopatů? A kdo je psychopat? – Více jak 20 % manažerů? Jde o násilí jednotlivce/ů ?

Strukturální, skupinové a politické násilí … Jako strukturální násilí bývá označen „… systém opatření, kterými ten který režim omezuje rozvoj individuí - jím ovládaných a jemu podřízených subjektů - a zabraňuje, aby dosáhly svých plných možností. Součástí takových represivních systémů jsou např. podpora nebo využívání rasismu, sexismu, xenofobie a jiných forem dělení a ovládání společnosti „(J. Galtung)

Strukturální násilí dle J. Galtunga Sociálně psychologické a sociologické hlediska

Čtyři typy násilí … podle Philippa Bourgoise 1. Přímé politické násilí - fyzická represe, politické mučení, ozbrojený zásah. 2. Strukturální násilí - vyplývá z politicko-ekonomického uspořádání společnosti a institucionalizováných podmínek nerovnosti ( trh práce & nezaměstnanost, rozdělení hmotných statků a moc peněz ve společnosti („penězovody“), chudí vs. bohatí – doma či v zemích tzv. „třetího světa“, atp. („Kapitál, proletariát, vykořisťování …“) 3. Symbolické násilí - Je to vlastně míra, v jaké ti „ovládání „ a „bezmocní“ přijímají své ponížení. (Fungování a legitimizace nerovnosti a dominance na interní úrovni.) Toto symbolické násilí pak třídní, rasové a sexuální nerovnosti či sociální vyloučení ve společnosti naturalizuje jako cosi běžného, ba neviditelného. Významnou roli přitom při takové „symbolizaci“ hrají média! 4. Každodenní násilí – kupř. vandalství, kriminalita, domácí násilí, tzn. násilí, se kterým se setkáváme ve všedním životě. Toto násilí je často úzce provázáno s násilím strukturálním (např. kriminalita a chudoba) a symbolickým (legitimizace nerovnosti pohlaví a sexuální či domácí násilí).

Skupinové a politické násilí … Násilí je velké téma a to, co je to násilí a kdy je legitimní, je zcela zásadní také z pohledu, jak naše společnost vypadá, jak funguje a do jaké míry ji můžeme (z)měnit! Násilí je však po století využíváno jako nástroj pro dosažení skupinových zisků a politické moci. Politiku a politickou moc lze z takovéhoto pohledu chápat také jako … „ovládat“, „mít navrch“ a v neposlední řadě jako „mít větší zisk na úkor druhých“. „Násilí je protikladem moci, protože moc pramení z masové spolupráce, kdežto k násilí není třeba velkého počtu lidí, stačí účinná technologie.“ (Hannah Arendtová)

Míra vztahové patologie (psych. násilí - mobbingu, obtěžování, atp.) ve společnosti je funkcí podmínek -Individuálních (osobnost, charakter, vztah minimálně 2 osob) -Skupinových ( kupř. firemní kultura) -Celospolečenských (ekonomicko-politická struktura společn.). Obrana/ochrana v konkrétní případě násilí na pracovišti může být sice obtížná, ale dobrým startem je přitom a)porozumění celkové situaci včetně tzv. vztahové dynamiky b)dostatek empatie a respektu (vcítění) k utrpení druhého, c)jistá (potřebná) míra tzv. civilcourage (poškozených a tzv. bystanders) – tzn. odvahy a chuti situaci řešit. A povede-li se vám pak navázat efektivní dialog všech zúčastněných stran, máte vlastně již vyhráno!

Možnosti obrany a ochrany před psychickým násilím (v práci či jinde …) Řešení konkrétních případů je sice individuální záležitostí, několik obecnějších pravidel však existuje: -Pravděpodobnost střetů s psychickým násilím je vysoká! -Nezůstávejme se svými křivdami sami! -Spojme síly a budujme vztahy a zájmové skupiny (SPAS?), které budou lépe kontrolovat, firmy, organizace či stát! -Mějme na paměti prevenci!

2 otázky k zamyšlení … :  Umíme rozpoznat psychické násilí a (o)chránit se před ním sami?  Jakým způsobem nás dnes chrání stát (úřady, policie, soudy, atp.) před psychickým násilím?

Zkušenosti antimobbingového poradce v ČR … Počátky antimobbingu v ČR (1999, Práce a vztahy) Antimobbing (anti-mobbing) – souhrn zkušeností a „rad“ jak se bránit či (o)chránit v situaci nebo před tzv. vztahovou patologií (šikana, mobbing, bossing, obtěžování, staffing, straining, pronásledování, diskriminace, atp. …) Tzv. „i ntervence“ pak může mít několik podob v rovině a) individuální, b) organizační (vnitrofiremní) c) veřejné. Za efektivní cestu k nápravě považujeme vybudování „silné“ (mezinárodní) zájmové skupiny či komunity!!!

Citáty na závěr …  Svět je plný ochotných lidí - jedni jsou ochotni pracovat, druzí jsou ochotni nechat je pracovat. (Robert Frost)  Když dospělí nemají rádi svou práci, nestávkují. Chodí jen každý den do práce a dělají všechno na půl. (Homer Simpson)  Nejtvrdším kritikem je ten, kdo je k naší práci lhostejný. (Sinclair Lewis)  Obyvatelé velkoměst jsou lidé, kteří přišli z venkova do města tvrdě pracovat, aby si pak mohli dovolit přesídlit na venkov. (Georges Mikes)  Lidstvo nebude šťastné do té doby, dokud všichni lidé nebudou mít uměleckou duši, tj. dokud všichni nebudou mít radost ze své práce. (Auguste Rodin)  Dejte lidem práci, která je pro ně výzvou. Jak přijdete na to, která to je? Docela jednoduše. Zeptejte se jich. (Joseph O'Connor )

A ještě jeden citát – úplně na konec … Život bez práce je nudný, ale bez lásky je nesnesitelný. (Paul Gauguin)

Otázky? Použitá literatura: Beňo P., Šarmantní násilníci, Portál 2015, ISBN Děkuji za pozornost! Tel.: nebo