Situace v oblasti nelegální migrace v ČR Údaje platné ke dni

Tranzitní nelegální migrace v ČR  V celém roce 2014 zjištěno necelých 400 osob  V první polovině roku 2015 zjištěno cca 150 osob měsíčně  Od do (od zahájení policejního opatření v souvislosti s migrační krizí) zjištěno celkem 2450 osob, tj. v průměru téměř 1000 osob měsíčně  Převažuje zejména směr do Německa  Česká republika je stále zatím na okraji silnějšího proudu který vede z Maďarska přes Rakousko do Německa  Aktuálně osoby pouze nelegálně tranzitují přes Českou republiku, počty žádostí o ochranu přímo v ČR jsou sice vyšší o 65 % oproti roku 2014, ale stále nízké (od ledna 990 žádostí, polovina Ukrajinci, následují Kubánci a Syřané)  V případě zvýšení počtu žádostí o ochranu přímo v ČR by byl vytvořen další tlak na navýšení kapacit, tentokrát pobytových a integračních středisek, které jsou nicméně otevřené a dobrovolné

Tranzitní nelegální migrace dle státní příslušnosti od do  Z celkového počtu zjištěných nelegálních tranzitních migrantů byli nejčastěji zastoupeni občané: Sýrie (55 %), Afghánistánu (17 %), Pákistánu (9 %), Iráku (7 %), Bangladéše (5 %)  MV zahájilo řadu diplomatických jednání s velvyslanci Pákistánu, Iráku a Afghánistánu s cílem urychlit realizaci návratu do těchto zemí

Mimořádná opatření v souvislosti s tranzitní nelegální migrací  Zahájení policejního opatření v souvislosti s migrační krizí od – posílení pobytových kontrol na vytipovaných trasách, zejména Jihomoravský kraj, následně Pardubický, Středočeský, Ústecký, Plzeňský – podél trasy tranzitní migrace  Spolupráce Ministerstva vnitra/Policie ČR, Armády ČR, Vězeňské služby a dalších subjektů - ustanovení pracovní skupiny pro případnou dočasnou ochranu státních hranic nebo migrační vlnu velkého rozsahu  Aplikace pilotního projektu spolupráce na úseku státních hranic s Rakouskem v teritoriu Jihomoravského kraje

Procedura zajišťování a propouštění cizinců  Každá osoba, která nelegálně pobývá na území ČR musí být zadržena a příp. zajištěna z důvodu zjištění totožnosti a provedení úkonů spojených s jejím pobytem  Zajištění dle § 27 zák. č. 273/2008 Sb. (o Policii ČR)  Při kontrole zjištěn neoprávněný pobyt cizince v ČR (max. lhůta zajištění je 48 hodin od okamžiku omezení osobní svobody)  Pokud je shledán důvod k zajištění – riziko útěku a vyhýbání se vyhoštění nebo předání do jiné země, proběhne zajištění  Po zajištění dle § 27 zák. č. 273/2008 Sb. může následovat zajištění v zařízení pro zajištění cizinců dle § 124 a § 129 zák. č. 326/1999 Sb. (Zákon o pobytu cizinců)

Zajištění cizince za účelem správního vyhoštění dle § 124 zák. č. 326/1999 Sb.  Důvody zajištění :  Realizace správního vyhoštění vydaného ČR nebo jiným členským státem  Doba zajištění:  Maximálně 180 dnů, ve zvláštních případech 545 dnů (nezletilí bez doprovodu a rodiny s dětmi 90 dnů)  Ukončení zajištění:  Uplynula doba možného zajištění  Soud rozhodl o zrušení zajištění  Na základě žádosti cizince policie rozhodla o jeho propuštění  Pominuly důvody zajištění (např. vyhoštění nelze realizovat)  Cizinec byl vrácen do domovského státu Vždy se upřednostňuje dobrovolný návrat před nuceným návratem.  Funkčnost:  Systém je nastaven dle návratové směrnice EU, která mnoho z oblasti návratů zkomplikovala. S využitím těchto právních předpisů není tak složité se správnímu vyhoštění vyhnout. Proces samotný je nebývale dlouhý. Zároveň je velmi komplikovaný a často závislý na dobré spolupráci se zemí původu, která musí být ochotna cizince přijmout.

Zajištění cizince za účelem předání dle § 129 zák. č. 326/1999 Sb. dle readmisní dohody  Důvody zajištění :  Za účelem předání podle readmisní dohody (zajištěný nesmí být žadatelem o azyl v jiném členském státě)  Doba zajištění:  Stanovena s ohledem na lhůty konkrétní readmisní dohody, předání probíhá obvykle do 7 dnů, maximální lhůta zajištění je max. 180 dnů (nezletilí bez doprovodu a rodiny s dětmi max. 90 dnů)  Ukončení zajištění:  Uplynula doba možného zajištění  Soud rozhodl o zrušení zajištění  Na základě žádosti cizince policie rozhodla o jeho propuštění  Pominuly důvody zajištění (cizince nepřevzal dožádaný stát)  Cizinec byl předán  Funkčnost:  Funguje ve vztahu k Rakousku a Slovensku, ale pouze na případy osob, které nejsou registrovány jako Dublinské případy, tedy na osoby, které jsou na území EU nelegálně a ještě nebyly nikde zaregistrovány

Zajištění cizince za účelem předání dle § 129 zák. č. 326/1999 Sb. dle Dublinského nařízení  Důvody zajištění :  Za účelem předání podle Dublinského nařízení (státu EU, kde cizinec poprvé vstoupil)  Doba zajištění:  První zajištění je vždy na dobu 30 dnů a dále se prodlužuje podle průběhu Dublinského řízení na max. 42 dnů, pokud není podána žaloba  Ukončení zajištění:  Uplynula doba možného zajištění  Soud rozhodl o zrušení zajištění  Na základě žádosti cizince policie rozhodla o jeho propuštění  Pominuly důvody zajištění (cizince nepřevzal dožádaný stát)  Cizinec byl vrácen do domovského státu  Funkčnost:  Nefunguje, systém je postupně nedodržován. Do Řecka nelze vracet již mnoho let, protože nikdy nevytvořili funkční azylový systém, do Itálie nelze vracet, protože neplní podmínku registrace a nikdo tedy formálně neví, že cizinci přijeli přes Itálii, Maďarsko se snaží registrovat, ale nemá kapacity na fyzické převzetí osob zpět.

Propouštění cizinců  Propuštění ze zajištění a následná eskorta (předání podle readmise, předání podle Dublinského nařízení nebo nucený návrat do země původu) – je méně časté, efektivita nízká (zejména z důvodu nerealizace transferů do Maďarska)  Propuštění z důvodu uplynutí doby zajištění nebo rozhodnutí soudu – osoba může volně pobývat na území, dostane tzv. výjezdní příkaz k opuštění území ČR, nejčastější důvod  MV aktuálně zajistilo spolupráci s Českým Červeným křížem s cílem zajistit základní humanitární péči pro osoby propouštěné (strava, první pomoc, hygiena, cestovné), s dalšími organizacemi jednáme

Evropský kontext a návratová politika  Návratová politika se řídí tzv. návratovou směrnicí – ČR řádně transponovala  Efektivita návratů v EU je 39 % a i to je pravděpodobně nadnesené  V mnoha případech odmítají spolupracovat země původu, odmítají cizince přijmout (to bude předmětem listopadového summitu ve Valettě)  Pokud nelegální migrant podá žádost o azyl (i účelově) na hranicích EU nemá tato země právo cizince zajistit do detence (EU právo) a tito žadatelé pak využívají schengenského prostoru pro další pohyb po Unii (případ Maďarsko) a cesty dále směr do Německa, Švédska  Ostatní země na trase musí takto nelegálně procházející osoby zajistit a měly by je předat zpět do Maďarska (Dublinské nařízení), po dobu čekání na transfer mohou být osoby zajištěny pokud hrozí útěk, ale zajištění nesmí přesáhnout 42 dní  Sekundární migraci po EU tak lze jen stěží zastavit z důvodu absence právních nástrojů ( a to by byl pravděpodobně i problém s jakýmikoliv kvótami)  Ochrana hranic je tak naprosto zranitelná (každý nelegální migrant, který požádá o azyl se do EU a své vysněné země nakonec dostane)