Produkce obilovin Obiloviny výrazně ovlivňují výživovou bilanci světové populace ve všech světadílech a mají mezi ostatními zemědělskými produkty výsadní postavení, a to jak v uplatnění pro přímou lidskou výživu (především pšenice a rýže), tak i jako krmné obilí pro výživu hospodářských zvířat, kde nepřímo ovlivňují produkci masa, mléka a do značné míry i tuků.

Produkce obilovin v jednotlivých státech kolísá především vlivem povětrnostních podmínek v jednotlivých letech, změnou v osevních plochách i úrovní a intenzitou zemědělské výroby. Obiloviny jsou rovněž jednou z hlavních položek světového obchodu. K tradičním exportérům jako jsou USA, Kanada, Austrálie přibyla Evropská unie, v poslední době jsou přebytky i v Indii a v některých letech i v Číně, která je největším světovým producentem pšenice. Pravidelnými exportéry obilí se stávají také Ukrajina, Rusko a Kazachstan.

Využití jednotlivých obilovin je rozdílné, což ovlivňuje dostupnost obiloviny, životní úroveň a konzumní návyky populace, úroveň zpracovatelského průmyslu, obchod aj. Využití pšenice pro lidskou výživu činí celosvětově 66 %, v Německu 42 %, v USA 60 %, v Řecku 82 %, v ČR 35 %; u žita celosvětově připadá na lidskou výživu 33 %, v Německu 58 %, v USA 15 %, v ČR 92 %.

Obiloviny v potravě jsou dodavatelem hlavních živin a energie (bílkoviny, sacharidy), obohacují stravu četnými nutričně a biologicky hodnotnými látkami, jako jsou vitamíny a popeloviny a také látkami balastního charakteru jako je např. vláknina, která má příznivý vliv na některé fyziologické funkce trávicí soustavy, ochranně působí vůči ischemické chorobě a má další pozitivní vlastnosti.

Cereálie se řadí do skupiny označované jako funkční potraviny (nutriceutika, „designer foods“) či potraviny pro speciální zdravotní účely, jež mají zvýšený obsah tzv. „fytochemikálií“, které mají ochranný účinek vůči některým onemocněním (flavonoidy, glukanáty, fytáty, karotenoidy aj.).

Využití obilovin pro lidskou výživu - velmi pestré (výrobky pekařské, těstoviny, trvanlivé pečivo, výrobky extruzní technologie, ječné kroupy, ovesné vločky, rýže, loupané a drcené obilky na různé kaše apod.) ke krmným účelům průmyslové - např. sladovnický ječmen jako surovina pro výrobu sladu a piva, z pšenice a kukuřice se průmyslově získává škrob, jehož deriváty mají velmi široké uplatnění k výrobě alkoholických nápojů širší energetické využití etanolu, získaného kvasnou cestou z obilovin, které se již v některých státech realizuje (palivová příměs do benzínu ETBE z kvasného lihu)