MOBBING JAKO FENOMÉN NARUŠUJÍCÍ KLIMA ŠKOLY A JEJÍ SPOLEČENSKÉ POSLÁNÍ Jihlava, Krajský úřad Tomáš Čech Katedra sociální pedagogiky Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita

1. NÁSILÍ VE ŠKOLE Vazba žák → žák šikana Vazba učitel → žák násilí a šikana od učitele směrem k dítěti (např. forma manipulace, Bendl, Voňková, 2010) Vazba žák → učitel (rodič → učitel) násilí a šikana ze strany žáků, popř. rodičů (Tomášek, 2008; Bendl, 2010) Vazba učitel → učitel mobbing (bossing, staffing – Čech, 2010)

2. MOBBING A JEHO POJETÍ V ČESKÉ ODBORNÉ TERMINOLOGII Šikana v obecném slova smyslu (fyzická i psychická újma); koresponduje s označením šikany v některých zemích. V užším pojetí šikana mezi dospělými na pracovišti (jde převážně o újmu psychickou a psychosomatickou – znaky psychoteroru).

ŠIKANA (bullying) vs. MOBBING vyskytuje v primitivnějších společenstvích jako je např. škola nebo vojenské prostředí představuje jednodušší formy agrese spočívající především ve fyzických útocích více impulzivní, spontánní, primitivnější, zjevná vyskytuje se ve vyspělejších sociálních prostředích s propracovanějším systémem soc. vztahů převládá psychická forma útoků s převážně psychickou a psychosomatickou újmou rafinovanější, zákeřnější, méně nápadný a skrytý, oproti fyzickému násilí také hůře dokazuje (Leymann, 1993; Albrecht, 2010; Čech, 2010)

Formy mobbingu MOBBING  psychické násilí mezi osobami v relativně stejné nebo podobné pracovní linii BOSSING  iniciátorem je vedoucí pracovník (angl. boss – šéf) STAFFING  útoky podřízených zaměstnanců s cílem úplného znemožnění nebo zničení vedoucích pracovníků nebo vedení

Mobbing v prostředí školy?

3. VÝZKUMY MOBBINGU SE ZAMĚŘENÍM NA ŠKOLNÍ PROSTŘEDÍ Stát Autoři výzkumu Cílová skupina Výzk. vzorek Výskyt NorskoMatthiesen a kol. 1989Učitelé846 % ŠvédskoLindroth a Leymann, 1993Zaměstnanci MŠ2306 % FinskoBjörkvist a kol., 1994Univerzitní zaměstnanci33817 % DánskoFTF, 2001Orgány místní správy, státní orgány, sociální pedagogové % SlovenskoRohn, Kariková, 2007 Kariková, Nábělková a kol., 2008 Učitelé MŠ, ZŠ, SŠ Učitelé a vychovatelé - mateřské školy - 1. stupeň ZŠ - 2. stupeň ZŠ - střední školy - vychovatelé ve ŠD ,5 % Ø 15 % 19 % 4 % 9 % 18 % 50 %

4. KVANTITATIVNÍ VÝZKUM MOBBINGU V ČESKÝCH ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH Cíl: Zmapovat výskyt mobbingu a bossingu v českých základních školách Základní soubor: učitelé základních škol v České republice Výběrový soubor: 4393 učitelů, výzkumný soubor 1103 respondentů (návratnost 25,1 %) Výzkumná metoda: dotazník 2 fáze: deskripce a indukce

Struktura dotazníku Sociodemografické a identifikační údaje o respondentovi Sociodemografické a identifikační údaje o respondentovi Povědomí a informovanost o mobbingu Povědomí a informovanost o mobbingu Vnímání závažnosti výskytu mobbingu v prostředí škol Vnímání závažnosti výskytu mobbingu v prostředí škol Vlastní zkušenost za dobu praxe Vlastní zkušenost za dobu praxe Vlastní zkušenost na aktuálním pracovišti Vlastní zkušenost na aktuálním pracovišti Délka vystavování psychickým atakům Délka vystavování psychickým atakům Formy mobbingu Formy mobbingu Reakce na mobbing a strategie obrany Reakce na mobbing a strategie obrany Původci mobbingu Původci mobbingu Vztahy, klima ve škole Vztahy, klima ve škole (sociální klima pracovního kolektivu, vztahy v rámci školy, kvalita vedení školy)

Oběť mobbingu a bossingu během pedagogické praxe (deskriptivní analýza) 17,2 % 23,1 % 17,2 % → 9,3 %23,1 % → 14,3 %

Oběť mobbingu a bossingu na současném pracovišti (deskriptivní analýza) 7,1 % 7,1 % → 3,7 %7,1 % → 4,1 %

Induktivní analýza zkušenosti s mobbingem Potvrzena závislost na: stupni školy Nepotvrzena závislost na: velikosti školy velikosti města, kde se škola nachází specifické funkci ve škole

Formy mobbingu a bossingu (deskriptivní analýza)

5. KVALITATIVNÍ ANALÝZA VÝSKYTU MOBBINGU VE ŠKOLE Z POHLEDU OBĚTI Hlavní výzkumný cíl: Analyzovat v kvalitativní rovině zkušenosti pedagogů na základních školách s mobbingem. Dílčí výzkumné cíle zaměřeny na: Analýzu počátku a podmínek výskytu mobbingu mezi pedagogy, průběh a formy mobbingu, přístupy v řešení a obraně mobbingu, osobnostní a profesní dopad mobbingu na oběť. Výzkumný soubor: 13 informantů (učitelů – obětí mobbingu) Výzkumná metoda: polostrukturované interview Vyhodnocení: zakotvená teorie (otevřené, axiální, selektivní kódování)

PARADIGMATICKÝ MODEL NA ZÁKLADĚ SELEKTIVNÍHO KÓDOVÁNÍ

Strategie zvládání šikany na pracovišti

Důsledky mobbingu: Osobnost šikanovaného, narušení psychické rovnováhy, výrazné psychické a zdravotní problémy Kvalita života a interpersonálních vztahů Pracovní výkon jedince Klima školy a pracovního kolektivu

6. NÁVRHY NA ŘEŠENÍ, PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ Na státní úrovni: Legislativní a zákonné úpravy. Dostatečná osvěta. Kompetentní osoby a instituce pro prevenci a řešení mobbingu. Odborná a poradenská pomoc (školení a výcvik odborníků). Na úrovni škol: Antimobbingová ujednání jako součást pracovní smlouvy. Kvalita klimatu a interpersonálních vztahů ve škole. Participace a spoluzodpovědnost zaměstnance za kvalitu interpersonálních vztahů, pracovního prostředí a zdraví sebe a svých spolupracovníků. Odborník v rámci školy s kompetencemi pro jeho metodickou a preventivní činnost. Nepřehlížet impulsy a znaky, které mohou naznačovat jakoukoliv formu nežádoucího jednání – pracovník musí mít neustálou jistotu, že v případě potřeby nalezne u vedení a určeného odborníka oporu a pomoc v řešení jakéhokoliv problému.

Etické otázky: Zneužívání moci a postavení Zneužívání vzdělání a inteligenčního potenciálu Diskriminace osoby v zaměstnání a pracovním procesu Porušování základních lidských práv

ČECH, T. Mobbing jako negativní fenomén v prostředí základních škol. Brno : Masarykova univerzita, ISBN

DĚKUJI ZA POZORNOST.