PROČ? Pozitivní příklad Zviditelnění Zlepšení image městského obvodu Podpora „dobré věci“
KDO? Pracovníci úřadu Samospráva Pracovní skupina Občané
JAK? Výběr procesu pracovní skupinou Informování o vybraném procesu Využití příkladů dobré praxe z ČR
CO JE PARTICIPATIVNÍ ROZPOČET? Mechanismus, který umožňuje obyvatelům města zapojit se do rozhodování o části investic z městského rozpočtu Zapadá do širšího konceptu snahy o kvalitní veřejnou správu Naplňuje principy místní Agendy 21 (MA21) – cesta k udržitelnému rozvoji města, Poruba k programu přistoupila jako jediný ostravský obvod v r Je to opakovaný proces s předem stanovenými pravidly, rozdělený do etap s jasným harmonogramem
RADNICE UVOLNÍ ČÁST ROZPOČTU LIDÉ PŘIJDOU S NÁPADY, CO VYLEPŠIT NÁVRHY ODEVZDAJÍ PÍSEMNĚ ZKONZULTUJÍ JE S ÚŘADEM A PŘEDSTAVÍ SOUSEDŮM OBYVATELÉ HLASUJÍ O NEJLEPŠÍCH NÁVRZÍCH RADNICE VÍTĚZNÉ NÁVRHY ZREALIZUJE JAK FUNGUJE PARTICIPATIVNÍ ROZPOČET
PŘÍKLADY Z ČR A ZAHRANIČÍ Poprvé se participativní rozpočet uplatnil v brazilském Porto Alegre, metodu postupně přebírala další města Dnes v rámci Evropy již stovky úspěšných příkladů, tisíce příkladů z celého světa Z našich nejbližších sousedů vhodné příklady v Německu a Polsku – realizované projekty: výstavba dětských hřišť, parkovišť, oprava chodníků, výstavba komunitního centra, kulturní a sportovní akce V ČR první zkušenosti: Praha-Zbraslav, Praha 10, Třanovice, Příbor V roce 2016 plánuje realizaci participativního rozpočtu MOb Ostrava-Jih
PŘÍKLADY Z ČR O projektu Moje stopa Moje stopa je unikátním projektem radnice Prahy 10, který vychází z principů tzv. participativního rozpočtu. Smyslem participativního rozpočtu je přiblížit veřejnosti samosprávu, a to formou jejího zapojení do rozhodování o rozvoji městské části. V rámci právě spouštěného pilotního procesu vyzývá radnice městské části Praha 10 prostřednictvím projektu Zanech stopu na mapě Prahy 10 své občany, kteří mají potřebu něco změnit ve veřejném prostoru v místě svého života a mají konkrétní nápad, jak tuto potřebu řešit, aby se stali navrhovateli a zapojili se do rozhodování o Praze 10. Může se jednat o například o návrhy na vybudování, či obnovy dětských hřišť, úpravy parků, rekonstrukce vybraných objektů a další úpravy veřejných prostor. Finanční limity na jeden návrh jsou stanoveny v rozmezí Kč.
PŘÍKLADY Z ČR Role obyvatel je v uplatnění participativního rozpočtu klíčová, úřad v procesu plní funkci organizátora, odborného konzultanta a realizátora investic. Rozhodující moc je v rukou občanů, kteří z podaných návrhů vyberou ty, které radnice zrealizuje. Realizovány budou návrhy investiční povahy, jejichž souhrnné náklady nepřekročí částku Kč, která je v rozpočtu MČ Praha 10 pro rok 2015 na tyto investice určena. Politické vedení nebude do procesu zasahovat, zastupitelstvo MČ Praha 10 bude o průběhu procesu a o výsledcích pouze informováno.
6 DŮVODŮ PRO PARTICIPATIVNÍ ROZPOČET Participativní rozpočet Prohlubuje se VZTAH obyvatel K MÍSTU, kde žijí Otevírá DIALOG o nejlepším využití veřejných peněz Ukazuje, že SPOLUPRÁCE mezi radnicí a občany může fungovat Studnice NOVÝCH NÁPADŮ Posiluje DŮVĚRU lidí v politiky a úřad jako instituci OBČANÉ spoluvytváří budoucí tvář obce
JAK TO MŮŽE V PRAXI VYPADAT?
PROCES
PORUBSKÝ PARTICIPATIVNÍ ROZPOČET Konkrétní podoba procesu bude navržena pracovní skupinou Navržená částka pro pilotní ročník: Kč Navržený harmonogram informační kampaň: únor – květen 2016 výzva k podávání návrhů: červen 2016 posouzení proveditelnosti návrhů: září – říjen 2016 hlasování o projektech: říjen – listopad 2016 realizace vítězných projektů: 2017
VARIANTY Využití již existujících postupů – příklad Prahy 10 + rozšíření o tzv. klikací rozpočet Předvýběr tří projektů, o kterých budou lidé hlasovat Klikací rozpočet – finanční částka určená pro neziskové organizace v obvodu, lidé rozdělují Tzv. uliční projekt – sběr návrhů projektů dle jednotlivých částí v obvodu, doprovázeno např. pocitovou mapou nebo fotografickou soutěží, předvýběr projektů uličních, výběr prioritních, hlasování veřejnosti. ……..
„Participativní rozpočet je nástrojem spolupráce a lepšího poznávání potřeb občanů. Princip, kdy zastupitelstvo bere občany jako partnery, kterým se jednak sdělují a vysvětlují zásadní informace a se kterými se spolupracuje na tom, aby byl život v jejich obci příjemnější.“ Ilona Švihlíková, Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů v Praze
DĚKUJI ZA POZORNOST Dana Diváková Institut komunitního rozvoje