Rostlinstvo v tropickém deštném lese

STROMOVÁ PATRA Střední patro tropického deštného pralesa má mnohem stálejší mikroklima a vyšší vlhkost než vrstva nejvyšší. Zde rostou stromy v hustém zápoji, je zde již méně světla a stálejší teplota. Listy stromů jsou větší a měkčí, mají hladký povrch, aby po nich dobře stékala voda. Některé z nich už nemají květy na koncích větví, ale na silných kmenech (jako například kakaovník). Život zde zdaleka není tak bohatý a pestrý jako nad korunami této střední vrstvy. V přízemí je téměř stoprocentní vlhkost a husté příšeří. Půda je většinou holá, není zde hustý podrost. Rostliny mají většinou velké, nápadně utvářené a měkké listy - mohou si to dovolit, v přízemí pralesa nikdy nevane vítr. Po jejich voskovém povrchu nadbytek vody rychle stéká. Na zem dopadá jen přibližně 1 % světla. V této části rostou převážně mechy, řasy a kapradiny. Půda, na které prales roste je velmi tvrdá, jílovitá a velmi špatně se do ní stromům zavrtávají kořeny. Odhaduje se, že jen stromů na Jávě rostlo více než tisíc druhů, na Srí lance 1500 a v amazonském pralese téměř tři tisíce. Počet jiných rostlin dosud neznáme, a pokud jde o živočichy, pak zoologové tvrdí, že v tropických deštných pralesích jde počet druhů jen u hmyzu do desítek milionů. Toto obrovské bohatství, z větší části dosud nepoznané, nám mizí před očima. Tisíce, možná desetitisíce pralesních druhů jsou ohroženy vyhynutím. A ohrožen je i celý tropický deštný prales.

CITRONÍK Citroník pravý je stále zelený stromek dosahující 3 - 10 m. Má zelený přímý kmen s velkým počtem trnitých větví. Ty jsou porostlé oválnými, kopinatými listy, které jsou na pohled velmi lesklé a jasně zelené. Silně aromatické bílé až narůžovělé květy vyrůstají v paždí listů nebo na konci větví. Plodem jsou citróny. Charakteristický pro citrusové plody je vysoký obsah vitamínu C a citroník není výjimkou. Jeho užíváním se snižuje krevní tlak, zvyšuje se odolnost vlásečnic, má protizánětlivé a protialergické účinky. Je silným bojovníkem proti chřipce a nachlazení. Silice z citroníku je hojně využívána v potravinářském a kosmetickém průmyslu.

KAKAOVNÍK PRAVÝ Je vždyzelený strom, který měří 5-8 m, má tlustý kmen. Listy jsou tmavě zelené, až 30 cm dlouhé, lesklé. Květy vyrůstají přímo na kmeni nebo na silných větvích. Kakaovník kvete ve dvou hlavních vlnách, ale květy se tvoří v menším množství po celý rok. Plod je až 30 cm dlouhá protáhlá bobule hnědavé až červené barvy. Semena, tzv. kakaové boby, jsou asi 2 cm dlouhá.

KÁVOVNÍKY Kávovník je rostlina keřovitého vzrůstu a dosahuje výšky až 3 a 5 metrů, maximálně až 10 metrů. Poskytuje plody, ze kterých se vyrábí káva. Plody mají zprvu zelenou barvu, později přechází do červené

LIÁNY Liána je popínavá rostlina s dřevnatým stonkem. Koření v zemi a používá kmen stromu jako oporu pro svůj stonek. Tím se dostane do vyšších pater lesa a získá více světla pro fotosyntézu. Některé liány jsou užívané i jako okrasné rostliny. Liány jsou dobře známé z tropických deštných lesů. Tyto liány obvykle překlenují jednotlivé stromy a tak spojují celý prales do jednoho komplexu. Tím umožňují stromovým živočichům dostat se ze stromu na strom .Některé liány udrží i člověka.. Liány si vyvinuly několik základních způsobů, jak se udržet na podkladě. Prvním způsobem je ovíjení, a to buď pravotočivé nebo levotočivé. Jiné liány, jako je plamének si zase vyvinuly přísavky Třetí možností jsou různé úponk.y

ORCHIDEJE V nitru tropického lesa však lze spatřit i podmanivou krásu květů orchidejí . Těch roste na Madagaskaru několik tisíc druhů a téměř sto procent jich je endemických. Rostou hlavně ve vyšších partiích na kůře stromů, přičemž větve jim slouží pouze jako podklad či opora. Orchideje tedy nejsou parazitické rostliny, jak se mnoho lidí mylně domnívá.

KAUČUKOVNÍK Z kaučukovníku vytéká latexové mléko které se sbírá na plantážích a používá se k výrobě kvalitní měkké gumy na gumování. Kaučukovníky po 30 – 50 letech přestanou vytvářet mléko. Dřevo z kaučukovníků se používá k výrobě různých předmětů např. dřevěných podlah.

BANÁNOVNÍK Je to vytrvalá bylina, i když to není strom, dosahuje výšky až 10 m. Každá rostlina vytváří plody jen jednou a potom její nadzemní část zahyne. Nová rostlina vyroste z oddenku, asi za 8 měsíců vykvete a přinese plody.

DUB KORKOVÝ Dosahuje výšky až kolem 20m, kmen a větve jsou různě pokřivené. Využívá pro získávání přírodního korku olupováním kůry. Tento strom má schopnost regenerovat svou kůru. První sklizeň se může provést po cca 25 letech od výsadby, ale kvalitní korek pro výrobu zátek se získá až po třetí sklizni tedy až po 75 letech. Korek z prvních sklizní se zpracuje převážně na dekorativní účely. Pěstují se na korkovníkových plantážích.