Postavení mladých lidí ve vědě: problémy a výzvy PhDr. Marta Vohlídalová, Ph.D. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i , Brno, CEITEC 1

PROMĚNA ROLE VĚDY VE SPOLEČNOSTI: věda jako nástroj poznání a lidské emancipace (měřítkem užitečnosti je obecný společenský prospěch) → věda jako prostředek ekonomického růstu a prosperity (měřítkem užitečnosti je (okamžitý) ekonomický profit) ( Linková, Stöckelová 2012) PROMĚNA FINANCOVÁNÍ VĚDY A JEJÍHO HODNOCENÍ: Zavedení Metodiky hodnocení v roce 2004, od roku 2009 Metodika jako základ pro výpočet institucionální dotace Zvyšování závislosti institucí VaV na účelovém financování (Např. AV ČR: institucionální dotace 2007: 62 %, 2013: 35 %), kritika ze strany mezinárodního auditu výzkumu, vývoje a inovací v ČR (hranice 50 %) Snižující se úspěšnost žadatelů GA ČR (35,7 % , 20,8 % , 16,5 % ) PROMĚNA USPOŘÁDÁNÍVĚDECKÉ PRÁCE: Zvyšující se důraz na akademickou mobilitu – mobilita jako předpoklad excelence (viz i pravidla pro žadatele o Juniorské granty GAČR) a budování konkurenceschopné vědy a potažmo i ekonomiky (viz tzv. ERA Comminucation 7/2012). 2 PROMĚNY VĚDY

Dynamizace uspořádání vědeckých týmů: mizení pozic samostatných vědeckých pracovníků, nárůst počtu dočasných postdoktorských pozic vyžadujících extrémní mobilitu (prostorovou, časovou) i soutěživost (Linková, Červinková 2013) Doktorské a postdoktorské pozice: často nízké pracovní standardy, většina smluv na dobu určitou, část z nich není kryta sociálním pojištěním, v případě doktorandů často DPP, DPČ (x sociální pojištění, mateřská) Problémy pracovních smluv na dobu určitou: ztráta nároku na odstupné v případě ztráty pracovní pozice, celková ekonomická nejistota, rodičovství a mateřství; řetězení postdoktorských stáží Zákaz řetězení pracovním smluv na dobu určitou: novela zákoníku práce z roku 2011 rušící výjimku pro instituce VaV a VŠ ohledně řetězení pracovních smluv (dnes: pravidlo „dvakrát a dost“, max. délka smlouvy 3 roky) x realita Představy o ideální pracovní dráze: Ph.D., postdoktorská stáž, samostatná/vedoucí pozice x reálné možnosti jejího naplnění 3 ROSTOUCÍ NEJISTOTA A PREKARIZACE VĚDECKÉ PROFESE I

Jak se s touto situací vyrovnávají mladí vědci a vědkyně? (viz Cidlinská, Linková 2013) Silná normalizace nejistoty práce, trvalá pracovní pozice jako nadstandard, nejčastější odpověď týkající se profesních plánů (s výjimkou ukončení Ph.D.): „nevím“ V ěda je mladými lidmi chápána spíše jako zaměstnání (intelektuálně a časově náročné), nikoliv jako poslání, kterému je třeba obětovat vše a který je hlavním smyslem života Možnost odchodu z vědy jakožto nedílná součást uvažování o další kariéře: Perspektiva uplatnění mimo vědu? Omezený soukromý výzkumný sektor, akademická orientace doktorských programů, stereotypní představy zaměstnavatelů (překvalifikovanost, nedostatek praxe), absence kariérního poradenství na VŠ/institucích VaV Selhávající „ekonomie příslibu“: velké pracovní nasazení, flexibilita a nejistota na začátku pracovní dráhy byly tradičně vykupovány příslibem budoucího osamostatnění se, stability a tvůrčí svobody, které však již nelze garantovat 4 ROSTOUCÍ NEJISTOTA A PREKARIZACE VĚDECKÉ PROFESE II

KOMBINACE VĚDECKÉ PRÁCE A RODIČOVSTVÍ Vědci/kyně mezi dvěma mlýnskými kameny (Vohlídalová 2013, Linková, Červinková 2013) Nastavení vědeckého pracovního prostředí: ideál lineární pracovní dráhy nepřerušovaný kariérními přestávkami, časová rozpínavost práce, soutěživost → preferovaný model: „minimální mateřství“ – Banalizace problému kombinace práce a rodičovství –flexibilita jako všelék, individualizace problému, důraz na roli vlastní volby a svobodného rozhodnutí kombinace práce a péče Nastavení institucionálních podmínek péče: -Konzervativní rodinná politika (důraz na dlouhý pobyt žen s dětmi v domácnosti, reálná nedostupnost volby zkrácené varianty rodičovské, nedostupnost zařízení péče i pro děti starší 3 let, absence zařízení pro děti mladší 3 let) – Preferovaná podoba mateřství: „intenzivní mateřství“ (Hays 1996) – maximální pozornost věnovaná dítěti, dlouhodobý pobyt matky v domácnosti – Představa o nesouladu mezi zájmy dítěte a ekonomickou aktivitou matky (x Fr a jiné kulturní kontexty) (Dudová, Hašková 2010) – Tradiční dělba genderových rolí v domácnosti (včetně dvoukariérních párů) Reálná volba možnosti kombinace práce a péče je značně omezená a podmínky pro kombinaci vědecké profese a rodičovství jsou nevyhovující, což negativně ovlivňuje zejména ženské pracovní dráhy

AKADEMICKÁ MOBILITA Akademická mobilita jako jedna z priorit Evropských vědních politik Z mobility se stává předpoklad kariérního růstu → vylučování těch, co nejsou (nemohou) být mobilní – Genderové rozdíly (zkušenosti s mobilitou v ČR - HEI sektor 45% m, 33% ž, veřejní výzkumný sektor 70 % m a 53 % ž; EC 2010) ; – odlišné vzorce: ženy kratší stáže do 6 měsíců v době PhD, muži častěji delší pobyty a postdoktorské stáže a regulérní pracovní pozice – Rodinný stav a rodičovství a zejména mateřství (Moguérou 2004, Shauman a Xie 1996) Malá pozornost věnovaná dopadům mobility na soukromý život migrujících vědců a jejich rodin a partnerů Metodologie: 16 rozhovorů s vědci a vědkyněmi se zkušeností s mobilitou, 16 společných rozhovorů s akademickými páry

AKADEMICKÁ MOBILITA, PARTNERSKÝ A RODINNÝ ŽIVOT, NÁVRATY Genderové rozdíly v uspořádání soukromého a rodinného života v důsledku mobility (migrující vědkyně – LAT, migrující vědci – stěhování rodin) (Vohlídalová 2014, Červinková 2010, Vohlídalová, Červinková 2013) Genderové rozdíly v argumentaci Dopady mobility na partnerky mobilních vědců: – „two-body problem“ (Wolf-Wendel 2009) – problémy s hledáním práce, uzavřené pracovní trhy a nedostatečná podpora ze strany institucí (x podmínky migrujících pracovních elit) – stagnace pracovní kariéry, zvětšování mezery mezi jeho a její kariérou – pocity ztráty životní náplně, deprese, partnerské konflikty Problémy spojené s kombinací mobility a rodičovství: – vysoké pracovní vypětí spojené s postdoktorskými stážemi – finanční nákladnost – problémy v podobě pojištění členů rodiny (mimo EU) – zátěž pro děti Problémy při návratu a integraci do českého vědeckého prostředí -zahraniční zkušenost a seznam kvalitních publikací negarantuje dobrou pracovní pozici a adekvátní finanční ohodnocení po návratu (viz selhávající ekonomie příslibu).

ZÁVĚREM Kdo může v takto nastaveném pracovním prostředí prospívat? Kdo bude schopen a ochoten v takto nastavené vědě pracovat? Jaké znalosti a jaká výzkumná témata tito „vyselektovaní“ pracovníci přinesou? Budou tato zjištění prospěšná všem skupinám společnosti? Děkuji za pozornost!

Linková, Cidlinská, Tenglerová, Vohlídalová, Červinková: Nejisté vyhlídky: proměny vědecké profese z genderové perspektivy, SLON 2013

LITERATURA European Commission (2010). Study on mobility patterns and career paths of EU researchers. Final Report. Brussels: EC. ( European Commission. (2012a). Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions: A Reinforced European Research Area Partnership for Excellence and Growth. Brussels: EC. Červinková, A. (2010). „Postdokovat po světě“: genderové politiky akademické mobility. Gender rovné příležitosti výzkum, 11(1), 49–59. Moguérou, P. (2004). A double gender-family inequality phenomenon in the international mobility of young researchers. ( Dudová, R., Hašková, H „Diskursy, instituce a praxe péče o děti do tří let ve francouzsko-české komparativní perspektivě“. Gender, rovné příležitosti, výzkum 12 (2): Hays, S The cultural contradictions of motherhood. New Haven, CT: Yale University Press. Linková,M., Červinková, A „Vlastní laboratoř“: Akademické trajektorie a gender v současných biovědách.“ Gender, rovné příležitosti, výzkum 14 (1): Linková, M., Stockelová, T „Public accountability and the politicization of science: The peculiar journey of Czech research assesment.“ Science and Public POlicy 39 (2012): Shauman, K., & Xie, Y. (1996). Geographic mobility of scientists: sex differences and family constraints. Demography 33(4), Vohlídalová, M., Červinková, A Vědci a vědkyně v pohybu: o akademické mobilitě. Praha: SOÚ AV ČR. Vohlídalová, M „Acadmic mobility in the context of linked-lives“. Human Affaires 24 (1): Vohlídalová, M „Vědkyně mezi dvěma mlýnskými kameny: o podmínkách kombinace práce a rodičovství ve vědecké profesi“ Pp in Linková, M. et al. Nejisté vyhlídky: proměny vědecké profese z genderové perspektivy. Praha: Sociologické nakladatelství. Wolf-Wendel, L., S.B. Twombly, S. Rice. (2003). The Two-Body Problem. Baltimore: The Johns Hopkins University Press.