Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor:Mgr. Martina Slánská Kalhousová Název materiálu: VY_32_INOVACE_6_CLOVEK_ A_ SVET_02 Kdo je filosofem? Téma sady:Člověk a svět Obor, ročník:Ekonomické lyceum / Obchodní akademie, 4. ročník Datum vytvoření:březen 2013 Anotace:Filosofie x věda, x ideologie, x náboženství, filosof a filosofování Metodický obsah:Výklad nového učiva, výzva k četbě filosofického textu

Filosofie = věda Filosofie se zabývá nejobecnějšími otázkami světa Byla původně chápaná jako souhrn veškerého poznání (Řecko) = synonymem pro vědu Postupně docházelo k oddělení věd od filosofie:  v antice - matematika, fyzika, astronomie…  v 19. století - psychologie, sociologie…

Filosofie x vědy Vědy mají pevně stanovený předmět a pole působnosti Filosofie usiluje o vidění světa v celku Filosofie chce vysvětlit svět ve všech souvislostech Filosofie hledá příčinu a smysl všeho, co je, nechce rozškatulkovávat svět do věd Příklad: Fyzika se ptá, jaká je struktura atomu, vesmíru a jak to funguje Filosofie se ptá, zda je vůbec atom a vesmír možný a jakým způsobem jsou vztaženy k nám lidem

Filosofie x ideologie Ideologie je myšlenková soustava vyjadřující zájmy určité vrstvy lidí vůči druhé ideologii. Je budovaná na stranických předsudcích a člověk do ní vnáší svá přání Filosofie se snaží vyrovnávat jednotlivé dílčí zájmy Filosofie se snaží nacházet to společné, co je za nimi Filosofie nepodléhá stranickým předsudkům Filosofie a ideologie používají často stejný pojmový aparát, hranice proto nelze jednoznačně vymezit Každá filosofie obsahuje ideologické prvky Mnohá ideologie je filosoficky zdůvodňovaná

Filosofie x náboženství Náboženství má od začátku určitý předpoklad (vyšší princip), ke kterému se vztahuje a nezpochybňuje ho Filosofie předem dané východisko nemá Mnohé filosofie jsou s náboženstvím úzce spjaty Náboženství často zahrnuje ryze filosofické otázky

Kdo filosofuje? Jistě existuje rozdíl mezi „profesionálním“ filosofem a běžným člověkem Každý z nás má schopnost a potřebu po svém filosofovat (živě přemýšlet) Filosofování je lidskou záležitostí V antice se pěstovala na tržištích (+ v otevřených školách), ne v chrámech Až později se tzv. „školská“ filosofie od života odtrhla a vytvořila zkreslený obraz filosofa jako do sebe uzavřeného, nepraktického člověka

Jak se filosofuje? Z hlediska filosofie neexistuje nezajímavý problém Důležité pro filosofii je tázání Filosofii nelze ztotožňovat se vznešenými a duchaplnými slovy Filosofie často opakuje staré myšlenky DŮLEŽITÉ je schopnost dívat se na věci nově, se zaujetím, jinak, než je tomu v běžném životě Filosofie nachází svou živnou půdu ve světě naší každodennosti. Tento svět však překračuje.

Kdy filosofujeme a proč? Člověk o světě moc nepřemýšlí, jeví se mu jako souhrn úkolů – každodenní svět je tedy světem obstarávání To však trvá jen do okamžiku, kdy je „vše“ v pořádku Každý z nás, dříve či později, zažije „burcující“ okamžik, který ho vytrhne ze zaběhlých kolejí světa bezpečí (a nudy). Ne vždy je to příjemné – zjistíme, že se celý život za něčím honíme, co nemá vůbec cenu. Jsme otřeseni nemocí, smrtí.. – už nevidíme svět tak jednoduše jako dřív, zproblematizoval se, naplnil tajemstvím a palčivými otázkami Sežeňte si informace o Životních pohybech (Frontovém zážitku) od Jana Patočky a diskutujte nad nimi.

A co dál? Stanou se z nás „kulhaví poutníci“ (J.Čapek), kdy na jedné straně obstaráváme (musíme žít), na druhé straně hledáme, co je skryto za světem Pro někoho to jsou lidé méně výkonní, ale oni našli určitý řád, pocit, že život má smysl K tradičním podnětům, které vedou k překroční světa každodennosti a přivádějí nás do oblasti filosofie je: údiv, pochybnost, nejistota Nikdo se jim nevyhne, nelze je odmítat Pokud si toho nevšímáme, proklouznou nám mezi prsty běžné radosti života (rodina, pohyb…)

Zdroje a autorská práva DUDÁK, Vladislav. a kol. Občanská nauka pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2005, 326 s. ISBN HOGENOVÁ, Anna. Přednáška - Profesní etika. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2002 Dílo smí být dále šířeno pod licencí CC BY-SA. Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Všechna neocitovaná autorská díla jsou dílem autora. Všechny neocitované kliparty a další grafické objekty jsou součástí prostředků výukového sw Smart Notebook a MS Office.