Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb Dějiny pedagogiky NÁZORY JANA ÁMOSE KOMENSKÉHO Mgr. Irena Kudláčková

Východiskem jsou filozofické názory Postoj k životu – idealistický Největší autorita – Bůh

Zdroje poznání 1. zdroj teorie poznání je MATERIALISMUS Základem je hmota. Podle Komenského je to VĚC. Věc podle Komenského poznáváme prostřednictvím zrcadel poznání. Zrcadla poznání: Ruka – každou věc, kterou chci poznat, vezmu do ruky (smysly) Jazyk – Pídím se po tom, jak se ta věc jmenuje (vytváření pojmů) Rozum (mysl) – Logicky si zdůvodňuji, proč ta věc tady je, jak se s ní zachází.

2. zdroj teorie poznání je SENZUALISMUS (senzus – smysl) Poznání se má dít pomocí smyslů 3. zdroj – EMPIRISMUS (empirie – zkušenost) Pro uchování poznatků je důležité, aby došlo k opakování, používání v praxi – vytváření zkušenosti.

4. zdroj – PEDAGOGICKÝ REALISMUS (OPTIMISMUS) - Protože máme smysly, svět je pro nás poznatelný. - Z každého člověka lze vychovat člověka dobrého. - To se promítá do jeho PEDAGOGICKÝCH ZÁSAD.

ZÁSADY 1) NÁZORNOSTI – výchova se má dít přirozeným způsobem. Prostřednictví smyslů (senzualismus) 2) PŘIROZENOSTI – člověk je součástí přírody. - Snaha o napodobení požadavků přírody. - Čím dříve začneme výchovně působit, tím lépe. (Na malé děti – menší požadavky, na větší děti – větší) - Dnes hovoříme o individuálnímu přístupu – respektování věkových a individuálních zvláštností jedince

3) DEMOKRATIČNOSTI – výchova a vzdělání je určeno všem: bez rodílů pohlaví původu sociálního rozdělení Výchova a vzdělávání by mělo probíhat: v mateřském jazyce a celý život 4) AKTIVITY - Člověk má poznávat sám. Vlastní aktivitou a činností. Žák má být aktivní. Učitel jen usměrňuje žáka.

5) PEDAGOGICKÝ OPTIMISMUS Z každého lze výchovou vytvořit dobrého člověka. Ve výchově se objevují všechny zásady. Napomáháme k přirozenému vývoji, neboť vše pozdější závisí na úrovni předchozího, nebo se o předchozí úroveň opírá a závisí na ní. Pedagogika je NÁSTROJ K PŘETVÁŘENÍ SVĚTA. Prostředkem je ŠKOLA – DÍLNA LIDSKOSTI.

VELKÁ DIDAKTIKA (DIDAKTIKA MAGNA) Napsána česky. Vznikla v Lešně. Rozdělena na 3 části: 1. část – problematika OBECNÉ PEDAGOGIKY ( kapitola) 2. část – PROCES VZDĚLÁVÁNÍ A VYUČOVÁNÍ ( kap.) 3. část – ORGANIZACE ŠKOLNÍHO VYUČOVÁNÍ ( 26. kap. až do konce)

PROBLEMATIKA OBECNÉ PEDAGOGIKY (1.část) Cíl výchovy – Povznesení se k Bohu. - Prostředkem toho je zbožnost. - Dosáhnout tohoto vrcholu může pouze vyvolený. Povznesení se k Bohu má 3 předstupně: POZNÁNÍ SEBE A SVĚTA – prostředkem je vzdělání. OVLÁDNUTÍ SEBE – sebepoznání a snaha změnit se k lepšímu. Prostředem je MRAVNOST. POVZNESENÍ SE K BOHU

PROCES VZDĚLÁVÁNÍ A VYUČOVÁNÍ – 2. část 1) Komenský byl propagátorem HROMADNÉHO VYUČOVÁNÍ, v mateřském jazyce a s jedním učitelem Výhody: - učí se všichni bez ohledu na pohlaví - proces sebevzdělávání – učení z chyb ostatních 2) VŠICHNI STEJNÉ POMŮCKY 3) NEPŘETĚŽOVAT ŽÁKA zbytečným učením. Pravidelně denně 4 vyučovací hodiny. Požadavek na prázdniny.

5. Nutnost MÍRNÉ KÁZNĚ BEZ POUŽITÍ NÁSILÍ metody: - příklad - pravidla - cvičení - poučování 6. ve vyučování vycházíme ze SYNKRETICKÉ METODY (aktivizující metoda jedince). - Vychází z myšelnkových operací (analýza, syntéza, abstrakce, dedukce, indukce...)

ZÁSADY NA VYUČOVÁNÍ Spíše málo než mnoho Nejprve blízké, později vzdálené – nejdříve by dítě mělo poznat jemu blízké, později další cíle Nejprve pravidelné, později nepravidelné – nejdříve musíme vytvořit pravidelný režim – např.spánek. Později můžeme zařadit nepravidelnost – např.necháme dítě déle vzhůru.

ŠKOLSKÝ SYSTÉM - 3.čás t Aktivnost v získávání poznatků zdůrazňuje: systematičnost posloupnost respektování individuálních zvláštností V PAMPÉDII VE VŠEVÝCHOVĚ (PANSOFIA) – myšlenka na všeobecný systém vzdělávání. - Mělo by se začínat už před početím a před narozením. - Před narozením probíhá výchova k manželství, k rodičovství, péče o plod v mateřském těle.

VÝVOJ: 1.období – do 6.let – DĚTSTVÍ ŠKOLA KLÍNU MATEŘSKÉHO (rodina) - Napsal příručku Informatorium školy mateřské. - Určena rodičům, učitelům, chůvám, pomocníkům kapitol – od kapitoly se věnuje složkám výchovy. Objevuje se výchova tělesná, pracovní, mravní, náboženská. - Rozpracovává obsahovou náplň, metody a prostředky. 2.období – let – CHLAPECTVÍ ŠKOLA OBECNÁ - Měla by být v každé obci a všechny děti ji navštěvovat Výuka v mateřštině.

3.období let – JINOŠSTVÍ ŠKOLA LATINSKÁ - Dívky spíše v rodině, ve vzdělávání pokračují chlapci. - Vyučuje se zde i latina. - Latinská škola by měla být v každém větším městě. 4.období – let – MUŽNÝ VĚK AKADEMIE Ve velkých městech. Završení vzdělávání. Před usazením a založením rodiny, by měl mladík procestovat svět. Ve 24.letech by proces výchovy neměl končit. ŠKOLA DOSPĚLOSTI – (profesní) ŠKOLA STÁŘÍ ŠKOLA SMRTI

KOMENSKÝ – závěr - Už za svého života byl velmi uznávaný a vyhledávaný. - Celý život byl knězem - Jeho pedagogické názory jsou moderní stále dnes – UČITEL NÁRODŮ - Velmi pilný spisovatel – napsal asi 150 děl - Procestovat Evropu a seznámil se s mnoha názory

Informační zdroje: Vlastní materiály z dob studií na střední škole CIPRO, Miroslav. Průvodce dějinami pedagogiky. 1.vyd. Praha: Panorama, 1984.