Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_43_06 Název materiáluVýznamné osobnosti fyziky 5 AutorMgr. Petr Lintner Tematická oblastSeminář z fyziky Tematický okruhDějiny fyziky Ročník3 Datum tvorbysrpen 2013 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
Významné osobnosti fyziky 5
Joseph John Thomson (1856 – 1940) [1] anglický fyzik r objevil elektron při zkoumání katodového záření určil poměr hmotnosti a náboje elektronu navrhl hmotnostní spektrometr objevil existenci izotopů prvků tvůrce prvního modelu atomu objevil přirozenou radioaktivitu draslíku prokázal, že atom vodíku má jediný elektron r obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev elektronu a za výzkum vodivosti plynů
Ernest Rutherford (1871 – 1937) [2] novozélandský fyzik objevil atomové jádro objevil proton a teoreticky předpověděl existenci neutronu vytvořil planetární model atomu uskutečnil první umělou transmutaci objevil poločas rozpadu radioaktivních prvků pojmenoval záření alfa, beta a gama r obdržel Nobelovu cenu za chemii za výzkum rozpadu prvků a chemii radioaktivních látek
Albert Einstein (1879 – 1955) [3] německo-americký teoretický fyzik v letech působil jako profesor na Pražské univerzitě zformuloval speciální a obecnou teorii relativity vysvětlil fotoelektrický jev vypracoval teorii Brownova pohybu ke konci života pracoval na jednotné teorii pole r obdržel Nobelovu cenu za fyziku za vysvětlení fotoefektu a zásluhy o teoretickou fyziku
Pierre Curie (1859 – 1906) [4] francouzský fyzik a chemik společně se svou ženou objevili a izolovali radium a polonium společně se svým bratrem objevili piezoelektrický jev objevil, že stálý magnet ztrácí své magnetické vlastnosti po překročení určité teploty (Curieova teplota) r obdržel Nobelovu cenu za fyziku za výzkum radioaktivního záření
Maria Curie-Sklodowska (1867 – 1934) [5] francouzská fyzička a chemička polského původu společně se svým mužem objevili a izolovali radium a polonium vysvětlila příčiny radioaktivity v rozpadu atomových jader r obdržela Nobelovu cenu za fyziku za výzkum radioaktivního záření r obdržela Nobelovu cenu za chemii za izolaci čistého radia
Enrico Fermi (1901 – 1954) [6] italsko-americký fyzik zabýval se výzkumem jaderných reakcí, kvantovou teorií, fyzikou elementárních částic a statistickou fyzikou objevil jadernou transformaci vyvolanou bombardováním pomalými neutrony r uskutečnil první řízenou řetězovou štěpnou reakci pojmenoval neutrino r obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev jaderných reakcí vyvolaných pomalými neutrony
Max Karl Ernst Ludwig Planck (1858 – 1947) [7] německý fyzik jeden ze zakladatelů kvantové teorie vyslovil předpoklad o kvantování energie záření formuloval zákon vyzařování absolutně černého tělesa zabýval se také klasickou termodynamikou – zobecnil třetí větu termodynamickou v teorii relativity objevil vztah mezi hybností, energií a hmotností r obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev kvantové teorie
Louis Victor Pierre Raymond de Broglie (1892 – 1987) [8] francouzský fyzik vyslovil teorii o vlnových vlastnostech částic zabýval se také relativistickou kvantovou mechanikou a strukturou atomového jádra r obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev vlnově korpuskulárního dualismu částic
Erwin Schrödinger (1887 – 1961) [9] rakouský fyzik zpočátku se věnoval fyziologické optice – přispěl k teorii barevného vidění na základě de Broglieovy hypotézy o dualismu částic zformuloval vlnovou mechaniku později se věnoval teorii elektromagnetického pole a teorii relativity pokoušel se o zformulování sjednocené teorie pole r obdržel Nobelovu cenu za fyziku za rozvoj kvantové teorie
Werner Karl Heisenberg (1901 – 1976) [10] německý fyzik zabýval se kvantovou teorií zformuloval maticovou kvantovou mechaniku odvodil relaci neurčitosti – poloha a hybnost objektu nemohou být současně přesně změřeny zabýval se také studiem feromagnetismu r obdržel Nobelovu cenu za fyziku za vybudování základů kvantové teorie
Paul Dirac (1902 – 1984) [11] anglický fyzik položil základy kvantové elektrodynamiky a kvantové teorie pole odvodil relativistickou rovnici pro elektron položil základ studia magnetického momentu a spinu elektronu předpověděl existenci pozitronu a dalších antičástic r obdržel Nobelovu cenu za fyziku za rozvoj kvantové teorie
Richard Phillips Feynman (1918 – 1988) [12] americký fyzik zabýval se kvantovou elektrodynamikou vypracoval jednoduché grafické vyjádření probíhajících kvantových procesů (Feynmanovy diagramy ) byl vynikajícím pedagogem stál u počátku nanotechnologie r obdržel Nobelovu cenu za fyziku za rozvinutí kvantové elektrodynamiky
Stephen William Hawking (nar. 1942) [13] anglický teoretický fyzik věnuje se především kosmologii a kvantové gravitaci studoval teorii černých děr – zavedl entropii a teplotu černé díry jeho největším objevem je tzv. Hawkingův efekt – vyzařování hmoty černých děr v oblasti rentgenového a gama záření, které může vést až k jejich vypaření pokouší se o spojení kvantové teorie a obecné relativity
Lev Davidovič Landau (1908 – 1968) [14] sovětský fyzik zabýval se kvantovou mechanikou, kvantovou elektrodynamikou, supratekutostí, supravodivostí, fázovými přechody, fyzikou plazmatu, diamagnetismem a teorií neutrin r obdržel Nobelovu cenu za fyziku za práci v oboru supratekutosti
Použité zdroje: SVOBODA, Emanuel aj. Přehled středoškolské fyziky. 4. upravené vydání. Praha: Prometheus, s. ISBN Wikipedie: Otevřená encyklopedie. [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupný na Použité obrázky: [1] Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [2] Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [3] Turner, O. J. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [4] Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na [5] Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [6] Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [7] Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [8] Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [9] Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na [10] Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na
[11] Nobel Foundation. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [12] Thiel, T. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [13] Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [14] Nobel Foundation.Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na