RVP ZV – metodika tvorby školních vzdělávacích programů ve vzdělávací oblasti „Člověk a příroda“ se zaměřením na vzdělávací obor přírodopis Doc. PaedDr. Ladislav Podroužek, Ph.D. Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni

Systém kurikulárních dokumentů v ČR

Utváření a rozvoj klíčových kompetencí žáků

Úvodem vysvětlení několika základních pojmů: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělání je kurikulární dokument státní úrovně, který normativně stanovuje obecný rámec základního vzdělání Klíčové kompetence souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro rozvoj osobnosti žáka (kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské, pracovní)

RVP ZV → Vzdělávací oblasti → Vzdělávací obory (samostatně – integrovaně) → Etapa vzdělání → Vzdělávací obsah: Očekávané výstupy + Učivo Očekávané výstupy stěžejní část vzdělávacího obsahu jednotlivých vzdělávacích oblastí – jsou závazné a mají činnostní povahu (prakticky zaměřené a využitelné v životě) Učivo je stěžejní část vzdělávacího obsahu jednotlivých oborů vzdělávacích oblastí, je prostředkem k dosažení očekávaných výstupů a je charakterizováno výčtem vzdělávacích témat, které musí škola nabídnout žákům k osvojování

ŠVP → Učební osnovy + Průřezová témata (Výchova demokratického občana, osobnostní a sociální výchova, environmentální výchova, mediální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, interkulturní výchova) → Učební plán Školní vzdělávací program je kurikulární dokument školní úrovně Učební osnovy jsou částí školního vzdělávacího programu vymezující obsah vzdělávacích předmětů zařazených do vzdělávacích oblastí (zahrnují i obsah průřezových témat) Učební plán část ŠVP obsahuje organizaci a tabulaci vyučovacích předmětů (dotace hodin, poznámky k realizaci a organizaci předmětů)

Proč zavádět RVP ZV?

Pro tvorbu ŠVP je nutné důkladně provádět didaktickou analýzu učiva TRANSMISIVNÍ POJETÍ VYUČOVÁNÍ předpokládá: žák neví (neumí) a do školy přichází, aby se vše naučil učitel ví a do školy přichází, aby vše naučil toho, kdo nic neví (učitel je garant pravdy) inteligence je prázdná nádoba, která se postupně naplňuje kladením poznatků na sebe KONSTRUKTIVISTICKÉ POJETÍ VYUČOVÁNÍ předpokládá: žák ví a přichází do školy, aby přemýšlel nad svými poznatky, aby je organizoval, prohloubil a rozvinul a to ve skupině (dítě je tedy „nějak“ kompetentní) učitel zajišťuje, aby každý žák mohl dosáhnout co nejvyšší úrovně za účasti a přispění všech (učitel je garant metody) inteligence je určitá oblast, která se modifikuje a obohacuje rekonstruováním

Vzdělávací cíle označují změnu, které má být dosaženo u žáků v průběhu výuky. cíle kognitivní (poznávací) tj., vědomosti a intelektuální dovednosti, cíle afektivní (postojové, emocionální) tj. postoje, získané hodnoty cíle psychomotorické, tj. psychomotorické dovednosti při manipulaci s předměty, při pozorováních a pokusech. Každé výchovné a vzdělávací cíle musí splňovat tyto požadavky: konzistenčnost, tj. nižší cíle musí být podřízeny cílům vyšším, přiměřenost, tj. cíle musí být náročné, ale splnitelné s ohledem na individuální a věkové zvláštnosti žáků, s ohledem na dostupné vyučovací prostředky a s ohledem na podmínky školy, jednoznačnost, tj. cíle musí být formulovány tak, aby nebyl možný různý výklad jejich smyslu kontrolovatelnost, tj. stále musí existovat možnost zjistit, zda je cíl splněn (na kontrolu může navazovat hodnocení).

V praxi se zaměříme při vymezování cílů na tyto požadavky: požadavek takového vymezování cílů, aby bylo možné dále z nich formulovat konkrétní a kontrolovatelné nižší cíle, požadavek nahradit citování obsahu předmětů výčtem témat přesným formulováním konkrétních cílů, požadavek jednoznačného vymezování a formulování cílů tak, aby nebyla možné jejich různá interpretace, požadavek vymezování cílů tak, aby vyjadřovaly jednoznačně výkon žáka a nepopisovaly jen předpokládanou činnost vyučujícího ve vyučování.

Provádění didaktické analýzy 1. etapa je založena na rozboru obsahu učiva a zkoumání vzdělávací hodnoty tématu (tématickém celku) z hlediska určení materiálních a formálních cílů tématu, rozboru pojmů, vztahů a obsahových vazeb v učivu, tj. pochopení jeho struktury. Musí proto dojít k: určení, které pojmy jsou v daném celku výchozí, dále určení jejich logické struktury a hierarchie v daném celku - pojmová analýza určení vztahů, principů, souvislostí a vazeb mezi pojmy - vztahová analýza určení užitečnosti daného učiva pro další vzdělání žáků a pro jejich praktickou činnost - praktická analýza.

Provádění didaktické analýzy 2. etapa je založena na rozboru učebních činností žáků, Pro usnadnění analýzy učebních činností jsou vhodnou pomůckou taxonomie učebních úloh, které jsou nejčastěji vyjádřeny formou výkonů žáků (Bloomova taxonomie výukových cílů v kognitivní oblasti). Učební úlohy jsou podle této taxonomie rozděleny do 5 kategorií: úlohy vyžadující pamětní reprodukci poznatků úlohy vyžadující jednoduché myšlenkové operace s poznatky úlohy vyžadující složitější myšlenkové operace s poznatky úlohy vyžadující sdělení poznatku úlohy vyžadující produktivní (tvůrčí) myšlení

Provádění didaktické analýzy 3. etapa je založena na zjišťování vertikálních (mezi jednotlivými ročníky a stupni školy) a horizontálních (mezi jednotlivými předměty v jednom ročníkumezipředmětových vztahů.

Kroky didaktické analýzy Výběr období, očekávané kompetence a vhodného obsahu ke splnění dané kompetence, včetně zvoleného počtu hodin. Stanovení konkrétních výchovných a vzdělávacích cílů, tj. které vědomosti, dovednosti, myšlenkové a poznávací činnosti si má žák osvojit ve vybraném obsahu. Zamyslet se nad zkušenostmi, které by žáci s učivem mohli mít a konfrontovat nový obsah učiva s již osvojeným učivem.

Kroky didaktické analýzy Promyslet strukturu (pojetí)učiva a možnosti jeho didaktického zpracování ve vyučování. Promyslet varianty aktivní činnosti žáků ve vyučování a aktivního přístupu žáků k učení. Na základě promyšlené struktury učiva a činnosti žáků provést výběr konkrétních vyučovacích forem, vyučovacích metod a vyučovacích prostředků (pomůcek ).

PODROBNĚJŠÍ INFORMACE o didaktické analýze získáte: PODROUŽEK, L.: Úvod do didaktiky prvouky a přírodovědy pro primární školu. Plzeň, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2003, ISBN

Vzdělávací oblast „Člověk a příroda“ Fyzika Chemie Přírodopis Zeměpis Integrovaný předmět: „Člověk a příroda“

Co je integrovaný předmět ? Vychází z integrované výuky – spojení učiva jednotlivých předmětů nebo podobných kognitivních oblastí v jeden celek. Důraz je kladen na komplexnost a globálnost poznání s využitím multilaterálních mezipředmětových vazeb v obsahu. Výsledkem je nový syntetický předmět bez formálního dělení na jednotlivé obory.

PODROBNĚJŠÍ INFORMACE o integrované výuce získáte: PODROUŽEK, L: Integrovaná výuka na základní škole, Plzeň, nakladatelství Fraus, 2002, ISBN

Vzdělávací obor „Přírodopis“ Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru: Obecná biologie a genetika Biologie hub Biologie rostlin Biologie živočichů Biologie člověka Neživá příroda Základy ekologie Praktické poznávání přírody

Vzdělávací obor „Přírodopis“ Vzdělávací obsah Očekávané výstupy Učivo Průřezová témata

Očekávané výstupy vybraného vzdělávacího obsahu BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ Očekávané výstupy žák: porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy

Učivo vybraného vzdělávacího obsahu stavba těla, stavba a funkce jednotlivých částí těla - živočišná buňka, tkáně, orgány, orgánové soustavy, organismy jednobuněčné a mnohobuněčné, rozmnožování vývoj, vývin a systém živočichů - významní zástupci jednotlivých skupin živočichů - prvoci, bezobratlí (žahavci, ploštěnci, hlísti, měkkýši, kroužkovci, členovci), strunatci (paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci) rozšíření, význam a ochrana živočichů - hospodářsky a epidemiologicky významné druhy, péče o vybrané domácí živočichy, chov domestikovaných živočichů, živočišná společenstva projevy chování živočichů

Vhodná průřezová témata přiřaditelná vzdělávacího obsahu – environmentální výchova Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování umožňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích k prostředí ukazuje modelové příklady jednání, která jsou žádoucí i nežádoucí z hledisek životního prostředí a udržitelného rozvoje napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o životní prostředí na místní, regionální, evropské i mezinárodní úrovni učí hodnotit objektivnost a závažnost informací týkajících se ekologických problémů učí komunikovat o problémech životního prostředí, vyjadřovat, racionálně obhajovat a zdůvodňovat své názory a stanoviska V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty vede k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů vede k pochopení významu a nezbytnosti udržitelného rozvoje jako pozitivní perspektivy dalšího vývoje lidské společnosti podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví

Vztah očekávaných výstupů a učiva v etapě tvorby ŠVP vzdělávacího oboru přírodopis BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ Očekávané výstupy žák: porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ Učivo stavba těla, stavba a funkce jednotlivých částí těla - živočišná buňka, tkáně, orgány, orgánové soustavy, organismy jednobuněčné a mnohobuněčné, rozmnožování vývoj, vývin a systém živočichů - významní zástupci jednotlivých skupin živočichů - prvoci, bezobratlí (žahavci, ploštěnci, hlísti, měkkýši, kroužkovci, členovci), strunatci (paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci) rozšíření, význam a ochrana živočichů - hospodářsky a epidemiologicky významné druhy, péče o vybrané domácí živočichy, chov domestikovaných živočichů, živočišná společenstva projevy chování živočichů

1. krok tvorby ŠPP vzdělávacího oboru přírodopis Naším cílem je: Stanovit, které učivo vzdělávacího obsahu maximálně vyhovuje pro dosažení očekávaných výstupů.

2. krok tvorby ŠPP vzdělávacího oboru přírodopis Pokusit se vlastním způsobem strukturovat (koncipovat) vzdělávací obor na různých úrovních podle vybraných referenčních rámců (způsobů pojetí – uspořádání učiva)

Tradiční způsoby koncipování učiva jsou: Koncipování učiva podle ročních období (Fenologické koncipování), např. učiva), „Zima je tady“, „Jarní příroda“, Život na podzim“ apod. Epizodické koncipování učiva, např. „U lékaře“, „V hájovně“, při výlovu rybníka“ apod. Regionální (domovědné) koncipování učiva, např. příroda okolí domova  vesnice (město)  okres  kraj  stát. „Naše zahrada“, „Parky našeho město“ apod. Koncipování podle biotopů (Ekologické koncipování učiva),např. „V lese“, „U rybníka“ aj. Tento způsob je často využíván v přírodopise u učiva ekologického charakteru. Koncipování podle vědních systémů, např. Obratlovci“, „Horniny a nerosty“, „Vodstvo Evropy“ apod. Koncipování podle časové chronologie, např. Fylogeneze života, člověka“ apod.

Jak se vyvíjelo pojetí přírodopisu u nás, resp. Jeho referenčních rámců? 1933 Normální učební osnovy Fenologické, ekologické, epizodické pojetí, důraz na praktická kritéria, jen příležitostně vědecky soustavné vyučování, konsolidace biologických oborů v jednotlivých ročnících, důraz kladen na formativní rozvoj osobnosti žáka 1954 Učební osnovy pro 1. VVŠ ročník Koncipování podle vědních systémů, postup od jednoduších organismů ke složitějším Přírodopis chápán jako zmenšenina biologických disciplin.

Jak se vyvíjelo pojetí přírodopisu u nás, resp. Jeho referenčních rámců? 1960 Učební osnovy pro ZDŠ Koncipování podle vědních systémů, postup od složitějších organismů k jednodušším. Strukturování podle praktických kritérií. Konsolidace biologických oborů v jednotlivých ročnících 1976 Učební osnovy pro ZŠ Koncipování podle vědních systémů, postup od jednodušších ke složitějším. Zrušena konsolidace biologických oborů v jednotlivých ročnících. Částečně využíváno ekologické koncipování učiva.

Jak se vyvíjelo pojetí přírodopisu u nás, resp. Jeho referenčních rámců? 1991 Učební plán a osnovy pro ZŠ Koncipování podle vědních systémů, postup od jednodušších organismů po složitější. Není konsolidace biologických oborů, závaznost osnov na 70 % Důraz kladen na regionální prvky výuky Učební osnovy pro přírodopis s výrazným ekologickým zaměřením Ekologické pojetí v kombinaci se systematickým pojetím. Uplatňování konsolidace a komasace biologických oborů v jedn. Ročnících. Koncipování učiva podle praktických kritérií.

Jak se vyvíjelo pojetí přírodopisu u nás, resp. Jeho referenčních rámců? 1996 Vzdělávací program Obecná škola Ekologické pojetí, vývojově systematické pojetí, epizodické pojetí. Uplatňování komasace a konsolidace biologických oborů Důraz kladen na poznávání přírody regionu. Důraz kladen na formativní rozvoj osobnosti žáka Vzdělávací program Základní škola Koncipování podle vědních systémů, postup od jednodušších organismů ke složitějším. Epizodické koncipování učiva. Uplatňování konsolidace a komasace biologických oborů.

Jak se vyvíjelo pojetí přírodopisu u nás, resp. Jeho referenčních rámců? 1997 Vzdělávací program Národní škola Koncipování podle ekologického pojetí, podle vědních systémů, postup od jednodušších po složitější organismy. Epizodické a chronologické koncipování. Možnost integrace přírodovědných předmětů RVP ZV (3. verze) Pojetí závislé na ŠVP jednotlivých škol.

Děkuji za pozornost.