Nový občanský zákoník JUDr. Lukáš Glaser Jihočeský kraj 2014

Rekodifikace soukromého práva Dnem vstoupí v účinnost: – Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („NOZ“), – zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, („ZOK“) – zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí („KZ“). – zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních – zákon č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a některé další zákony (zákon o soudních poplatcích, zákon o státním zastupitelstvu, – zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní a zákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících) – zákon č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon s doprovodnou novelou o insolvenčních správcích – zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob – zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, který novelizuje dalších 124 zákonů („zákon zákonů“), mimo jiné také zákoník práce. – zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí – Zákon o veřejné prospěšnosti (zatím neprosazen) – změny daňové legislativy (zatím neprosazeny) – Ruší celkem 238 zákonných či podzákonných předpisů

NOZ Kodifikace soukromého práva v jednom předpisu Snaha o jednoduchost, obecnost, jazyk, jemuž porozumí každý člověk průměrného rozumu, snaha o používání českých výrazů na úkor cizích slov Výsledkem je názvosloví, které ne příliš koreluje s dnešní mluvou a může působit archaicky (rozhrady, pacht, závod, apod.) Snaha o abstrakci a obecnost proto, aby NOZ odolával lépe změnám by mohla být chápána i jako jistá nevýhoda – absence judikatury, absence zkušeností s NOZ, vysoká míra abstrakce, a s tím spojená i jistá nejistota v právních vztazích, ustanovení pojmů jako rozum průměrného člověka, obecně uznané zásady spravedlnosti a práva, obyčejné lidské cítění apod. NOZ staví na tom, že každá osoba vstupující do právních vztahů je určitou mírou poučená, je schopna do vztahů vstupovat s rozumnou péčí a opatrností Samozřejmě obsahuje i ustanovení, které se věnují postavení slabší strany (např. spotřebitelské smlouvy - § 1810 NOZ) Na druhou stranu se jedná i v regionu střední Evropy a v postkomunistických zemích o poměrně ojedinělé dílo, které vznikalo přes 12 let, jeho rozsah, kvalita a možnosti úpravy jsou daleko před dosavadně platným OZ z roku 1964 NOZ umožňuje v daleko větší míře autonomii ve smluvních vztazích, osobním statusu člověka, v možnosti si lépe podle svého uspořádat své právní vztahy, na druhou stranu naopak klade na člověka nároky, a předpokládá, že lidé jsou svéprávní jedinci (pokud nejsou ve svéprávnosti omezeni - již ne zcela zbaveni!) NOZ sice kodifikuje soukromé právo, ale má výrazné dopady i do práva veřejného!!

NOZ – základní změny NOZ na každého člověka ale i územně samosprávné celky (ÚSC) klade zvláštní úkoly, se kterými je nutné se seznámit (neznalost zákona neomlouvá, každý nechť střeží svá práva) Celkem 3081 ustanovení Změna zavedené terminologie oproti zákonu č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Absence právní kontinuity, zpravidla i absence kontinuity judikatury, pokud se nedá využít z důvodu obdobné úpravy v NOZ, obecně však záměrně platí zásada diskontinuity NOZ navazuje na návrh OZ z roku 1937, ideologicky sahá až k ABGB (1811), distancuje se od totalitního zákonodárství – lze v některých případech použít i prvorepublikovou soudní judikaturu Právní úprava do byla poplatná právní politice totalitní éry, podle níž i samo pojetí občanského zákoníku jako generálního předpisu soukromého práva bylo nepřípustnou právní abstrakcí a fikcí, a že jednotný občanský kodex soukromého práva kodifikován být nemá, naopak poukazovala na to, že mají být podle sovětského vzoru kodifikovány jednotlivé právní oblasti. NOZ představuje komplexní změnu a směřování k evropským kontinentálním zvyklostem a modernímu zákonodárství, což samo o sobě vyžaduje odpovídající kodexovou úpravu navazující na tuzemské právní tradice, jak se vyvíjely do roku 1948, a stejně tak i na standardy států, jejichž právní řády náležejí do oblasti kontinentální právní kultury Představuje větší důraz na svobodu a odpovědnost každého člověka, větší dispozitivnost a minimalizace zásahu státu do soukromoprávních vztahů Odstraňuje dualismus občanského a obchodního zákoníku - jednost soukromého práva

Vztah NOZ a stávajícího OZ Přechodná ustanovení § NOZ Obecně se práva a povinnosti posoudí podle OZ, který platil v době vzniku. Teprve od účinnosti NOZ se budou posuzovat nově vzniklá práva a povinnosti podle tohoto nového zákona. Stále tak není možné opomenout starý občanský či obchodní zákoník! Výjimka u některých smluvních vztahů – např. nájmy a jejich ukončení, cestovní smlouvy, účty Strany smlouvy si mohou sjednat, že již od nabytí účinnosti NOZ se i na smlouvy uzavřené podle stávajícího občanského zákoníku použije NOZ. (tzv. opt-in) Právo na náhradu škody se posuzuje podle dosavadních právních předpisů, pokud k porušení povinnosti stanovené právními předpisy došlo před nabytím účinnosti NOZ. Při střetu NOZ a stávajícího občanského zákoníku včetně posuzování uzavřených smluv a z nich plynoucích právních povinností je třeba vždy brát v úvahu přechodná ustanovení NOZ a posuzovat každý případ jednotlivě.

Vztah NOZ a správního práva Je NOZ lex generalis ke správnímu právu? Nejspíše ano, viz § 1 odst. 1 NOZ – uplatňování práva soukromého je nezávislé na uplatňování práva veřejného. Aby došlo k aplikaci soukromého práva, nemusí to správní právo výslovně povolit a stanovit, nicméně současně platí, že správní právo může aplikaci obecné (soukromoprávní) úpravy svou povahou speciality vyloučit, či více nebo méně podstatným způsobem modifikovat. § 3029 odst. 2 NOZ – „nestanoví-li tento zákon něco jiného, nejsou dotčena ustanovení právních předpisů z oboru práva veřejného, jakož i ustanovení jiných právních předpisů upravujících zvláštní soukromá práva.“ § 5 NOZ – presumpce pečlivosti a odbornosti osoby, která se hlásí k určitému stavu (úředník) – nejen při veřejné činnosti, ale i když se k takovému stavu přihlásí osoba při výkonu soukromé činnosti – např. při uzavírání kupní smlouvy § 8 NOZ – podle některých názorů řešení ustanovování zmocněnců zejména v dopravních přestupkových věcech z exotických zemí (ale toto platilo i dříve?) § 88 odst. 2 NOZ – veřejnost zasedání zastupitelstva obce a možnost pořizování nahrávek v rámci tzv. úřední licence § 13 NOZ – princip předvídatelnosti soudního rozhodování – obdoba zásady legitimního očekávání dle § 2 odst. 4 NOZ

Vztah NOZ a správního řádu NOZ má vliv na účastenství v řízení (svéprávnost, omezení, zbavení, znovu nabytí od pokud nerozhodne soud apod. - § 3032 a 3033 NOZ) NOZ má vliv i na veřejnoprávní smlouvy - vztah správního řádu a stávajícího občanského zákoníku v rovině veřejnoprávních smluv řeší výslovně znění § 170 správního řádu. – § 170 správního řádu poukazuje na přiměřené ustanovení NOZ – Nutné revidovat stávající veřejnoprávní smlouvy, zda není nutné je změnit s ohledem na přijetí NOZ a instituty, které se mohou přiměřeně použít Zastoupení účastníků správního řízení – Nutné reflektovat NOZ a nové typy zastoupení – např. nápomoc při rozhodování (§ NOZ)a zastoupení členem domácnosti (§ 49 až 54 NOZ – např. v řízení o sociálních dávkách, poskytování zdravotních a sociálních služeb) – Povaha NOZ jejich použití ve správním řádu nevylučuje Institut „nápomoc při rozhodování“ je příkladem tzv. podporovaného rozhodování. Nejde o klasický vztah zastoupení, kdy zástupce jedná jménem a na účet zastoupeného. Naopak jde o situaci, kdy účastník řízení jedná sám, ale za přímé pomoci a přítomnosti svých podporovatelů (rádců). Podpůrce proto nejedná místo účastníka řízení, nýbrž společně s ním. – Významným limitem tohoto institutu je skutečnost, že smlouva o poskytování podpory nabývá účinnosti dnem, kdy ji schválí soud. Vychází se tedy z odlišných předpokladů vůči „zastoupení členem domácnosti“, kdy k založení postačí jednostranné prohlášení, jež posléze také vyžaduje schválení soudu. – Může nahlížet podpůrce do spisu nebo nikoliv? Logickým výkladem a výkladem úmyslu zákonodárce ano Zastoupení členem domácnosti – Institut „zastoupení členem domácnosti“ je příkladem tzv. přímého zastoupení, kdy jménem účastníka řízení jedná zástupce, v daném případě člen jeho domácnosti. – Kdo může být zástupcem stanoví § 49 odst. 1 NOZ. Zastoupení členem domácnosti přichází v úvahu pouze u zletilých osob, kterým duševní porucha brání samostatně právně jednat. Tato podmínka musí být splněna k tomu, aby bylo možné uvažovat o využití tohoto druhu zastoupení.

NOZ – nové pojmy právní subjektivita = právní osobnost způsobilost k právním úkonům = svéprávnost právní úkon = právní jednání zastoupení na základě plné moci = smluvní zastoupení závazek = závazkový vztah (smluvní vztah), nikoliv dluh jako nyní půjčka = zápůjčka nájem = rozdělen na nájem a pacht (možnost užívat i plody a užitky – tedy např. pacht pozemku, pacht podniku, ale již nájem bytu) podnik = závod věcné břemeno povinnosti něco strpět nebo se něčeho zdržet = služebnost závdavek = Kdo jej dá, podává důkaz o smlouvě a současně poskytuje jistotu, že svůj dluh splní. Pokud se dluh nesplní z příčiny na straně toho, kdo dal závdavek, může si druhá strana závdavek ponechat. předkupní právo = Zákon hovoří o dlužníku (jde o označení pro povinného z předkupního práva), předkupníku (oprávněný) a koupěchtivém (osoba, která má zájem věc od dlužníka koupit).

NOZ – nové pojmy výprosa = výprosa je velmi podobná výpůjčce; od výpůjčky se však liší tím, že při výprose není dohodnuta doba, po kterou může výprosník půjčitelem poskytnutou věc užívat, ani účel, ke kterému může výprosník věc užívat. Výprosník užívá věc způsobem přiměřeným její povaze. rozhrady = ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi pozemky přivlastnění = u věci, která nikomu nepatří, umožňuje-li to zákon přestavek = přesahuje-li stavba malou částí na sousední pozemek právo stavby = zatížení pozemku stavbou výměnek = práva vymíněná vlastníkem nemovitosti v souvislosti s jejím prodejem odvážná smlouva = prospěch nebo neprospěch závisí na nejisté události - např. pojištění společná výkladová ustanovení - § 1959 NOZ (časové určení - pojmy)

NOZ - systematika Část první. Obecná část (§ 1-654) Část druhá. Rodinné právo (§ ) Část třetí. Absolutní majetková práva (§ ) Část čtvrtá. Relativní majetková práva (§ ) Část pátá. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná (§ )

NOZ - Systematika Část první. Obecná část (§ ) Hlava I. Předmět úpravy a její základní zásady (§ 1 -14) Hlava I. Předmět úpravy a její základní zásady (§ 1 -14) Hlava II. Osoby (§ ) Hlava III. Zastoupení (§ ) Hlava IV. Věci a jejich rozdělení (§ ) Hlava V. Právní skutečnosti (§ )

NOZ - Systematika Část druhá. Rodinné právo (§ ) Hlava I. Manželství (§ ) Hlava II. Příbuzenství a švagrovství (§ ) Hlava III. Poručenství a jiné formy péče o dítě (§ ) Hlava III. Poručenství a jiné formy péče o dítě (§ )

NOZ - Systematika Část třetí. Absolutní majetková práva (§ ) Část třetí. Absolutní majetková práva (§ ) Hlava I. Všeobecná ustanovení (§ ) Hlava II. Věcná práva (§ ) Hlava III. Dědické právo (§ )

NOZ - Systematika Část čtvrtá. Relativní majetková práva (§ ) Část čtvrtá. Relativní majetková práva (§ ) Hlava I. Všeobecná ustanovení o závazcích (§ ) Hlava I. Všeobecná ustanovení o závazcích (§ ) Hlava II. Závazky z právních jednání (§ ) Hlava II. Závazky z právních jednání (§ ) Hlava III. Závazky z deliktů (§ ) Hlava IV. Závazky z jiných právních důvodů (§ ) Hlava IV. Závazky z jiných právních důvodů (§ )

NOZ - Systematika Část pátá. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná (§ ) Část pátá. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná (§ ) Hlava I. Ustanovení společná (§ ) Hlava II. Ustanovení přechodná a závěrečná (§ ) Hlava II. Ustanovení přechodná a závěrečná (§ )

Zásady soukromého práva Občanský zákoník vytváří obecný základ soukromého práva (§ 9). Soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že a) každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí, b) rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany, c) nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých, d) daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny, e) vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká, a f) nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží. (3) Soukromé právo vyvěrá také z dalších obecně uznaných zásad spravedlnosti a práva

Základní zásady NOZ Autonomie vůle (§ 1 odst. 2 NOZ) - „Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.“ (opak veřejné právo!)veřejný pořádek Odklon od absolutní neplatnosti právních úkonů a prekluze práva – Subjekt práva se musí bránit aktivně a nespoléhat na to, že soud bude vyhledávat důvody neplatnosti a neposkytovat ochranu funkčním ujednáním. To s sebou nese vyšší míru odpovědnosti za smluvní ujednání, neboť strany se nebudou moci dovolávat absolutní neplatnosti právních jednání, tedy od počátku (neplatnost absolutní), ale pouze neplatnosti relativní (vyjma stanovených důvodů), tedy té, které se domůže sám účastník řízení. Dispozitivnost – NOZ dává účastníkům smluvních vztahů a obecně právních vztahů velkou míru samostatnosti a možnosti upravit si dle svých priorit smluvní vztahy a upravit si je tak, aby do nich zákon zasahoval co nejméně. Převážná část ustanovení NOZ, který je založen na smluvní svobodě (autonomie vůle) je dispozitivní povahy, to znamená, že poskytuje možnost odchýlení se od zákona. Smluvní strany se mohou odchýlit od zákona všude tam, kde to zákon nezakazuje. Zákaz v normě je vyjádřen slovy: „zakazuje se“, „nepřihlíží se“, „nesmí“, „musí“, „může jen“. Neformálnost (§ 559 NOZ) – „Každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.”

Základní zásady NOZ Ústavně konformní výklad (§ 2 NOZ) – „Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. “ Povinnost vykládat NOZ dle smyslu jednotlivých ustanovení (§ 2 NOZ), nikoliv dle gramatického výkladu. Ochrana dobré víry a poctivosti (§ 7 NOZ) – „Má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.” Zásada „práva patří bdělým“ (§ 3 NOZ) – každý je povinen dbát svých práv a „brát se sám o své štěstí“. Zákaz zneužití práva (§ 8 NOZ) – „Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.” Princip předvídatelnosti soudních rozhodnutí (§ 13 NOZ) – „Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.”

Základní zásady NOZ Zásada ochrany slabší strany (nájemce, spotřebitel apod.). Zásada respektování nabytých práv – práva, která vznikla předepsaným způsobem v souladu s právem, jsou chráněna, jedním z projevů je skutečnost, že zákon nepůsobí nazpět (viz přechodná ustanovení § 3028 NOZ). Zákaz výkladu v rozporu s dobrými mravy a výkladu vedoucímu ke krutosti a bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění (§ 2 NOZ).

NOZ a obce – základní pravidla Obec je právnickou osobou veřejného práva, jejíž vnitřní život je regulován přednostně zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů Použijí se na ni však i pravidla NOZ, slučuje-li se to s právní povahou obce, obec je právnická osoba jako každá jiná a pokud vstupuje do soukromoprávních vztahů, pak se i na její činnost NOZ vztahuje I pro obce a jejich zastupitelstva NOZ přináší revoluční změny Významné pravidlo péče řádného hospodáře, které se vztahuje na všechny členy obecních orgánů (§ 159 NOZ), kteří jsou voleni, jmenováni nebo jinak do funkce povoláni – tedy na všechny členy zastupitelstva a rady, včetně starosty a místostarosty. Každý z nich musí jednat s péčí řádného hospodáře, což zahrnuje povinnost loajality a řádné péče, s jejím nedodržením se pojí povinnost k náhradě případné škody. Každý člen zastupitelstva, rady a zejména starosta bude tedy muset při své činnosti jednat s péčí řádného hospodáře s tím, že v případě porušení tohoto zákonného příkazu, který nelze omezit, bude nést negativní důsledky svého jednání. I s ohledem na existující judikaturu Nejvyššího soudu ČR, vztahující se ke stávající právní úpravě, dle které se nelze zprostit jednoduše odpovědnosti pouze poukazem na následování doporučení odborných poradců, je zřejmé, že členové orgánů obce by měli od ještě více vnímat značnou odpovědnost spojenou s výkonem jejich funkce (k odpovědnosti volených funkcionářů za majetkové úkony (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 11 Tdo 454/2011)

NOZ – zakládání PO Obec může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce, pokud zákon nestanoví jinak – Nová právní úprava v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK). Obchodní korporace jsou též povinny přizpůsobit do 30. června 2014 společenské smlouvy úpravě zákona o obchodních korporacích a doručit je do sbírky listin vedené obchodním rejstříkem. Neučiní-li tak, rejstříkový soud je k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, může soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zrušit obchodní korporaci a nařídit její likvidaci. Korporační loajalita (konání v zájmu společnosti) a reflexní škoda (škoda, která vzniká na účasti v korporaci v důsledku škody způsobené členem nebo členem orgánu)

NOZ – zakládání PO Nové pojmy – Obchodní korporace (v.o.s, k.s., a.s., s.r.o., družstvo) – Ústavy (dnes o.p.s.) – Fundace (nadace, nadační fondy) – Spolky (dnes o.s.) a pobočné spolky (org. jednotky o.s.) – Jednotné místo pro vedení rejstříků právnických osob je nyní rejstříkový soud, a to i pro občanská sdružení (spolky) Nové zákony k ZOK – Zákon o veřejných rejstřících – Zákon o veřejné prospěšnosti – společnost, která přispívá k veřejnému blahu – získává daňové úlevy apod. – Zákon o přeměnách obchodních společností

Zástupci obce v jejích právnických osobách Na členy ZO, kteří vykonávají funkce v obchodních korporacích založených obcí se vztahují ustanovení ZOK i NOZ a členové ZO si musí být vědomi toho, že jejich případná účast ve společnosti zakládá další typ odpovědnosti. Péče řádného hospodáře (§ 159 NOZ) Pravidlo podnikatelského úsudku (Pokud člen orgánu dodrží všechny zákonné podmínky při svém jednání, nelze po něm rozumně požadovat, aby nesl odpovědnost za rozhodnutí, která se i přesto ukážou jako špatná.) podle § 53 ZOK je člen orgánu povinen nahradit korporaci újmu způsobenou svým jednáním v rozporu s povinností řádného hospodáře a vydat korporaci prospěch získaný takovou činností. Není-li vydání prospěchu možné, musí člen orgánu nahradit tento získaný prospěch v penězích. § 68 ZOK zakotvuje ručení členů, a to i bývalých, statutárního orgánu obchodní korporace za dluhy společnosti při splnění následujících podmínek: (i) bylo rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku; (ii) člen, a to i bývalý, statutárního orgánu věděl nebo měl a mohl vědět, že obchodní korporace je v hrozícím úpadku a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinil za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné; a (iii) o zákonném ručení členů rozhodne soud na návrh věřitele nebo insolvenčního správce. § 2911 NOZ - NOZ dále nově zavádí pojem domněnka nedbalosti (§ 2911 a násl.), kterou je též možné vztáhnout na výkon funkce statutárního orgánu. NOZ totiž vyvozuje nedbalost z jednání osoby, která přijala funkci statutárního orgánu, ačkoliv věděla (nebo měla vědět), že samotného výkonu této funkce s péčí řádného hospodáře není a v budoucnu nebude schopna – důkazní břemeno leží na členu statutárního orgánu

NOZ – nakládání s majetkem Návrat ke staré zásadě – povrch ustupuje půdě. NOZ stanoví, že stavba je součástí pozemku, že již nemá zpravidla být samostatnou věcí v právním smyslu (přechodná ustanovení) Vlastní-li nyní obec pozemek a na tomto pozemku stavbu, přestane být stavba samostatnou věcí v právním smyslu, splyne s pozemkem a obec bude nadále pouze vlastníkem jedné věci – pozemku, jehož součástí bude stavba. Vlastní-li obec pouze pozemek, anebo pouze stavbu na pozemku, získá ze zákona předkupní právo k druhé z těchto věcí a zároveň bude zavázána předkupním právem, bude-li chtít svoji věc zcizit. Např. obec vlastní pozemek, na kterém má nájemce zřízen rodinný dům. Rozhodne-li se nájemce rodinný dům prodat, musí jej nejdříve nabídnout ke koupi obci. Stejně tak rozhodne-li se obec pozemek zcizit, musí jej nejdříve nabídnout vlastníkovi domu.

NOZ – nakládání s majetkem Nová právní úprava nájemních vztahů – např. nové vymezení prostoru, jehož nájem podléhá speciálním pravidlům o nájmu bytu, ochrany nájemce bytu pomocí zákazu zkrácení jeho zákonných práv, anebo zrušením některých stávajících institutů – bytových náhrad nebo soudního přivolení k výpovědi z nájmu bytu. Nová právní úprava nájmu nebytových prostor- NOZ ruší stávající zákon č. 116/1990 Sb. Speciální pravidla se již týkají pouze těch situací, kdy je nebytový prostor pronajat za účelem podnikání, v ostatních případech se uplatňují pravidla obecného nájmu. Nová právní úprava pachtu - jelikož obce nyní často pronajímají za účelem hospodaření zemědělské či lesní pozemky, nutno upozornit na to, že podle NOZ se takový vztah nazývá pachtem a v jednotlivostech má odlišnou regulaci než nájem.

Prameny obcanskyzakonik.justice.cz Prezentace z konference „Obec a právo“ na téma obce a nový občanský zákoník Příručka k NOZ vypracovaná kolektivem autorů KÚ JČK Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) Důvodová zpráva NOZ ASPI (modul rekodifikace) JUDr. Lukáš Potěšil, Ph.D., Správní řád a nový občanský zákoník (Právní rozhledy č ) 2013

Děkuji za pozornost JUDr. Lukáš Glaser