Evropský správní prostor Veřejná správa v EU 1

Evropský správní prostor 2  Souhrn všech evropských institucí a jejich aktivity  (EK, EIB, Europol, Eurojust ….)  Systém správních institucí na jednotlivých národních úrovních členských států EU  Harmonizace výkonu správy  Společná pravidla a principy pro výkon státoprávních a samosprávných funkcí

Problém harmonizace: diference systémů VS 3  Systémy státní služby (kariérní systém, systém merit, smíšený systém)  Míra centralizace a decentralizace, postavení regionálních celků  Země s tradicí správního práva (Fra, N, Rak)  Země s tradicí správní kultury (IR, UK)  Skandinávské země, středoevropský model … & Napoleonský systém, anglosaské země…  Federální státy x unitární státy  Postavení prezidenta, volba starostů apod.  Sídelní struktura: role obcí a měst v systému správy

Evropský správní prostor EAS – European Administrative Space 4  EAS: sbližování v činnosti jednotlivých národních správ  Příčina vytváření EAS:  Potřeba kontaktu mezi úředníky státní správy členských států a úředníky Evropské unie  Požadavky na zpracování a dodržování práva EU (aquis communautaire)  Postupný vývoj evropského systému správního soudnictví  Koordinovaná politika EU  unijní orgány dělí své pravomoci s členskými zeměmi  státy obvykle tyto politiky provádějí a unijní orgány pak pracují na jejich slaďování  Těžiště rozhodování o politice je na úrovni národních států  Stále větší tlak – Evropa 2020

Význam budování Eas  EU právní subjektivita, ekonomická a politická unie  Právní i správní společenství  Proto snaha o koordinaci správních systémů  Zavádění společných prvků s cílem podpory demokratizace systému správy – demokratizace evropské společnosti  Nadčasové zákony a pravidla, záruka lidských práv (Rada Evropy)  Zásada oddělení výkonné, zákonné a správní moci  Garance svobody občana, ochrana práv (bezpečnost, majetek), zákonnost správy, právní jistota, volby  Snaha o modernizaci VS, efektivita VS (hospodářský růst) 5

Konvergence národních a evropských správních politik 6  sbližování základních zásad VS, obecné standardy pro činnost VS,  Evropské principy VS: - Právní stát - Technické a manažerské kompetence - Organizační kapacita - Účast občanů na rozhodování, zapojení veřejnosti - Standardy pro chování správních úředníků - Právo na soudní přezkum spr. rozhodnutí - Spravedlivý přístup ke správním rozhodnutím

EAS ve světle rozšiřování EU 7  Turecko  Ukrajina  Chorvatsko (práva homosexuálů)  Srbsko, Černá hora  aj.

EAS: neformalizované evropské správní právo 8  Obecný předpoklad: členské země přijímají automaticky principy EAS - ty jsou pouze zřídka formalizovány v písemné právní podobě, ani nejsou předmětem kodifikací  eticky a legálně závazné  evropeizace národních veřejných správ a správního práva členských zemí EU při respektu národních odlišností  1 z podmínek vstupu do EU pro kandidátské země: transformace a modernizace VS (ČR program Phare, ESF)  Požadavkem na vstup je i existence a účinné fungování institucí, které zajistí aplikaci komunitárního práva a komunitární politiky

Konvergenční správní prostor: základní předpoklady 9  Spolehlivost jednotlivých systémů veřejné správy  Schopnost těchto systémů vhodně a včas reagovat na požadavky implementace legislativních a správních opatření  Souladnost a konvergence národních a evropských správních politik  „Dobré“ zákony  Vhodné, vyhovující správní instituce  Soubor právních a dalších hodnot zakotvených ve státní službě

Principy evropského správního práva 10  princip správy prostřednictvím práva,  Princip legality  princip proporcionality,  princip právní jistoty,  princip legitimního očekávání,  princip nediskriminace,  princip práva na slyšení v procesu správního rozhodování,  princip předběžného opatření,  princip spravedlivých podmínek přístupu k správním soudům,  princip nesmluvní odpovědnosti orgánů veřejné správy.

4 hodnotové pilíře ESP  Spolehlivost a předvídatelnost správního práva (právní stát, právní jistoty, správa prostřednictvím práva, přiměřenost výkonu správní agendy – zatížení občana, profesionalita státních úředníků)  Otevřenost a transparentnost (vnější kontrola výkonu VS)  Odpovědnost za výkon VS za přijatá rozhodnutí  Účinnost a efektivnost (kvalita řízení VS, náklady x prospěch veřejné akce, úspěšnost v dosahování cílů definovaných ve VEP)  Doporučující pilíře EU k moderní evropské veřejné správě 11

Základní rysy správních reforem v EU  Naplňování základních principů ESP  Demokratizace (subsidiarita)  Decentralizace  Dekoncentrace  Transformace VS + Reforma VS + Modernizace VS  Cíle: - Zlepšení poskytování služeb, standardizace služeb - Informační technologie - Posilování transparentnosti,finanční efektivity - Etika ve VS - Personální politika (vzdělávání, posilování počtu žen ve VS, integrace zájmů zdravotně postižených, etnických menšin apod.) 12

Implementace principů EAS v legislativě ČR 13  Evropská charta místní samosprávy  zákon o správním řízení  zákony organizační povahy, jimiž se zřizují ministerstva a jiné správní úřady i orgány územních samospráv  zákon o svobodném přístupu k informacím  zákon o státní službě  Územní samosprávy

Proces modernizace VS v ČR v souvislosti se vstupem do EU (Výběr projektů) 14  Racionalizace procesů v ústřední státní správě  Efektivní horizontální komunikace a podpora tvorby celostátních strategií  Zavádění a rozvoj řízení kvality v ústřední státní správě  E-government  Využití soukromých zdrojů pro veřejné investice  Sjednocení a prohloubení kontroly v ústřední státní správě  Koordinace a komunikace mezi jednotlivými úrovněmi VS  Vytvoření nejvyššího správního soudu (2002)

15 Zkvalitnit vládnutí je pro Českou republiku mimořádně důležité, a to především při:  stanovení a realizaci strategických cílů pro celou zemi  zlepšování výkonu veřejné správy na úrovni centra, krajů i obcí  řešení střetu různých zájmů hledáním, přijetím a realizací rozumných kompromisů zohledňujícího veřejné zájmy  rozvíjení produktivního dialogu mezi politiky, úředníky a občany zkvalitnění veřejné politiky posílením strategického řízení, meziresortní koordinace a hodnocení politika přijetím etického kodexu chování politiků zlepšení veřejné správy zavedením celoživotního vzdělávání a průběžného hodnocení úředníků, jejich lepším výběrem, uplatněním cílově programového řízení a financování, svobodného přístupu k informacím, účinnou kontrolou zvýšení kompetence politických stran a jejich zatraktivnění pro občany zprůhledněním jejich financování, rozvíjením systému politického vzdělávání, zlepšením personální práce a spolupráce se sympatizanty - nestraníky růst míry občanské angažovanosti občanskou výchovou ve školách, otevřením prostoru pro neziskové organizace v legislativní tvorbě a správním rozhodování, vtahováním občanů do dialogu o veřejných záležitostech s politiky a úředníky

16 Horizontální, vertikální a participativní koordinace a slaďování politik, strategický přístup k otázkám s dlouhodobým dopadem, rovnovážné zahrnutí ekonomického, sociálního a environmentálního pilíře – stav na počátku 21. století standardní součást tvorby a realizace politik obecné přijetí uvedených přístupů a jejich cílené posilování snahy o uplatnění daných přístupů nemají širší podporu

Místní a regionální správa v zemích EU 17  Posilování role samosprávy jako jednoho z pilířů ESP  Přibližování VS občanům  Podpora partnerství a participace  Debyrokratizace – opět přiblížení správy – posilování role územní správy  Možnost blízkých kontaktů s občany a jejich problémy  Filozofie decentralizace: podpora efektivity místní ekonomiky – plánování, podpora MSP, zajištění infra a služeb  Diference mezi postavením a velikostí měst v zemích EU: podobné rysy  Programy podpory místního občanství: 2013 Evropa pro občany

 Zajištění vybraných veřejných služeb – obligatorní, fakultativní  Srovnání kompetencí územních samospráv  Realizace dalších rozvojových opatření dle požadavků občanů (komunitní centra, bezpečnost, sportovní plochy apod.)  Snaha o udržení či zlepšení stávající kvality života obyvatelstva vyžaduje a často se i odráží ve spolupráci obcí při zajištění veřejných služeb  Podobně mohou obce spolupracovat při prosazování svých cílů u služeb garantovaných státem či krajem.  Efektivita služeb-potřeby místa – potřeba zjistit zájmy a potřeby populace  Finanční nároky na služby – zapojení různých typů partnerů do realizace projektů Role obcí, měst a regiionů v ESP 18

Reprezentace územních samospráv se podílí na přípravě dokumentů Rady Evropy  Evropská rámcová úmluva o přeshraniční spolupráci  Evropská charty místní samosprávy  Nejdůležitější novou legislativní iniciativou Kongresu evropských místních a regionálních orgánů je návrh Evropské charty regionální samosprávy 19

Evropská charta místní samosprávy  nutnost ústavního a zákonného zakotvení místní samosprávy  vytyčuje zásady týkající se povahy a rozsahu působnosti a pravomocí místní samosprávy  požaduje samostatnost v záležitostech utváření vlastních organizačních struktur, získávání kvalifikovaných pracovníků a určení podmínek pro výkon volených funkcí  vymezuje správní dohled nad činností místní samosprávy a pravidla pro získávání finančních prostředků, která vylučují ohrožení samostatnosti místní samosprávy  opravňuje místní samosprávy ke spolupráci a vytváření vlastních sdružení  právo na samosprávu je chráněno možností nápravy soudem v případech jeho porušení 20

Evropská charta regionální samosprávy  přijat v červnu 1997 jako Doporučení Kongresu místní a regionální samosprávy  navazuje na zásady obsažené v Evropské chartě místní samosprávy, ale rozšiřuje jejich obsah a celý koncept decentralizace  některé členské státy Rady Evropy zatím nemohou takovýto rozšířený koncept přijmout vzhledem k velké diversifikaci nebo naopak nedostatku vyšších stupňů samosprávy (důsledek značně odlišných geografických, ale i politických a hospodářských podmínek 21