Název školy: ZŠ Klášterec nad Ohří, Krátká 676 Autor: Bc. Michael RADIMERSKÝ Název materiálu: VY_32_INOVACE_19_31_ VYNÁLEZY A OBJEVY, KTERÉ ZMĚNILY SVĚT- II. FÁZE PRŮMYSLOVÉ REVOLUCE Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Anotace: Prezentace pro 8. ročník. POMOCNÝ MATERIÁL K VÝKLADU

Vynálezy, které změnily svět II. fáze průmyslové revoluce

ŽÁROVKA Žárovka je jednoduché zařízení k přeměně elektrické energie na světlo. Funguje na principu zahřívání tenkého, obvykle wolframového vodiče elektrickým proudem, který jím protéká. Při vysoké teplotě vlákno žárovky září především v infračervené oblasti, zčásti i ve viditelném světle.

Thomas Alva Edison

Thomas Alva Edison v roce 1879první žárovka byla rozsvícena 21. října 1879 a svítila 40 hodin. Jeho předchůdcem byl Heinrich Göbel. Technologicky výrobu žárovky zvládl Thomas Alva Edison v roce první žárovka byla rozsvícena 21. října 1879 a svítila 40 hodin. Na trh byly uvedeny žárovky v provedení s bambusovým vláknem a standardní šroubovací paticí E27 v roce Svítily asi 600 hodin a stály poměrně dost - 1 dolar 15 centů. Edison ale není vynálezcem žárovky. Jeho předchůdcem byl Heinrich Göbel. První pokusy se žárovkou lze datovat k roku 1805 (Humphry Davy). Jako datum jejího vynalezení je často uváděn rok 1854 a jméno Göbel, ale výrobou žárovky v soudní síni Edison dokázal, že prvenství ve využití patří jemu.

Edisonova žárovka ukazující různé formy uhlíku vlákna, 1883.

Žárovka v českých zemích První elektrické světlo v našich zemích měl Robertův cukrovar v Židlochovicích Zde se rozsvítila žárovka již v roce První divadlo s vlastním elektrickým osvětlením na evropské pevnině mělo Brno - Mahenovo divadlo bylo otevřeno koncem roku První elektrické světlo v našich zemích měl Robertův cukrovar v Židlochovicích, jeden z nejmodernějších podniků té doby. Zde se rozsvítila žárovka již v roce Na pařížské výstavě svítily žárovky v roce 1881 a téhož roku měla elektrické osvětlení Daňkova strojírna v Praze. První divadlo s vlastním elektrickým osvětlením na evropské pevnině mělo Brno - Mahenovo divadlo bylo otevřeno koncem roku Elektrické osvětlení v Národním divadle bylo zadáno v roce I přes protesty Františka Křižíka se však v Čechách nejprve upřednostňovalo obloukové osvětlení.

EDISONOVA ŽÁROVKA, 1880

FONOGRAF Fonograf je první přístroj na nahrávání a reprodukci hlasu. Jeho vynálezcem byl roku 1877 Thomas Alva Edison, který si jej 19. února 1878 nechal patentovat a prvním záznamem byla dětská říkanka Mary had a little lamb. Fonograf je první přístroj na nahrávání a reprodukci hlasu. Jeho vynálezcem byl roku 1877 Thomas Alva Edison, který si jej 19. února 1878 nechal patentovat a prvním záznamem byla dětská říkanka Mary had a little lamb. V roce 1888 berlínský herec Emile Berliner nezávisle na něm vyvinul gramofon, který jej následně nahradil. Záznam na fonografu byl uchováván na válečku - tím se lišil od pozdějšího gramofonu, kde médiem byla plochá deska.

Princip činnosti Váleček byl zhotoven z kovu a byla do něj vysoustružena spirálová drážka, která vedla jehlu. Edison přes tento váleček u svého původního přístroje nalepil staniol (u pozdějších fonografů se namísto staniolu používala vrstva vosku). Záznam se prováděl přes kovový trychtýř který zesiloval zvuk a dno měl přelepené membránou (původně z rybího plynového měchýře). Na konci membrány byla přilepená jehla. Při záznamu se akustické kmity membrány přenášely na jehlu a ta protlačovala staniol. Při snímání se naopak kmity jehly přenášely na membránu a ta kmitáním vytvářela zvuk.

TELEFON Je telekomunikační zařízení, které přenáší hovor prostřednictvím elektrických signálů. Existují ale i telefony založené na neelektrických principech. Je nutno poznamenat, že současný telefon nemá jednoho vynálezce, ale je výsledkem postupného vylepšování a vynálezů velkého množství lidí.

ALEXANDER GRAHAM BELL

Alexander Graham Bell 1876italský vynálezce Antonio Meucci už v roce 1849 Podle dalších zdrojů vynalezl telefon i Philip Reis v roce 1860 Obvykle je vynález telefonu přisuzován vynálezci jménem Alexander Graham Bell. Jeho první telefon byl sestrojen v Bostonu (USA) v roce Podle novějších údajů vynalezl telefon italský vynálezce Antonio Meucci už v roce Jeho prvenství bylo v červnu roku 2002 oficiálně potvrzeno například i kongresem Spojených států. Podle dalších zdrojů vynalezl telefon i Philip Reis v roce 1860, ale jeho vynález pracoval na principu doteku velmi jemného kontaktu. Vysílač (mikrofon) byl vyroben z pivní bečky a tvarem připomínal lidské ucho. Přijímač (reproduktor) byl vyroben z pletací jehlice a krabice od doutníků. Tento telefon mohl skutečně přenášet lidský hlas -,ale velice zkresleně a muselo se do něj mluvit správnou hlasitostí, aby kontakt pracoval správně. Telefon lépe než hlas přenášel hudbu. První rozhovor učinil Reis z fyzikálního sálu školy, kde vyučoval fyziku, do blízkého bytu svého přítele učitele zpěvu. O prvenství vynálezu k jednotlivým částem vynálezu bylo vedeno mnoho soudních sporů. Zvláště společnost Bell Telephone se snažila agresivně chránit své patenty. Výsledkem byly ale spíše další nejasnosti. Věc komplikuje i to, že vynálezci spíše předváděli své objevy novinářům a průmyslníkům, místo publikace ve vědeckých časopisech.

PLNÍCÍ PERO Plnicí pero je psací nástroj umožňující psaní a kreslení tekutým barvivem (inkoust, tuš). Inkoust je veden do hrotu pera jednak gravitací, současně i na principu kapilár. Nejobvyklejší způsoby doplňování inkoustu do plnicích per je buď výměna jednorázově použitelných již naplněných inkoustových zásobníků, dále pak konvertor nebo vestavěný pístový mechanismus, do nichž je inkoust nasáván prostřednictvím hrotu pera.

První záznamy o používání per fungujících na principu zásobníku tekutého inkoustu pocházejí z 10. století. V roce 1636 potom německý vynálezce Daniel Schwenter popisuje pero vyrobené ze dvou brků, z nichž jeden slouží (za pomoci korku jako zásobník inkoustu, druhý jako hrot). Za otce plnicího pera by potom bylo možné označit Lewise Edsona Watermana, objevitele kapilárového systému vedení inkoustu perem a zakladatele firmy Waterman Významnější rozvoj a vynálezy, jež by se daly označit jako plnicí pera v dnešním slova smyslu, potom přicházejí zhruba v polovině 19. století. Za otce plnicího pera by potom bylo možné označit Lewise Edsona Watermana, objevitele kapilárového systému vedení inkoustu perem a zakladatele firmy Waterman. Největší rozvoj plnicích per potom nastává na počátku 20. století a v současné době jsou častěji užívána kuličková pera.

PSACÍ STROJ Psací stroj je zařízení, které přenáší text, který uživatel píše na klávesnici, na papír. Může být ruční („mechanický“) nebo elektrický. Elektrické se dále člení na elektromechanické a elektronické.

Psací stroj se skládá z klávesnice a mechanického nebo elektricky poháněného zařízení, které přenáší psaný text. Tento mechanismus může být vybaven pamětí, zařízením pro opravu psaného textu. Další součástí je výstupní zařízení, které umožňuje vytisknout text na papír. Liší se podle typu psacího stroje. Může to být typový koš, kulová hlavice, typové kolo apod. Papír bývá posunován nejčastěji pomocí válce. Horizontální posun papíru zabezpečuje posuvný vozík. Podle typu stroje se posunuje válec s připevněným papírem po každém úhozu (vytištění jednoho znaku) o jeden krok doleva, nebo psací zařízení o jeden krok doprava. Toto neplatí v případě jedná-li se o znak umístěný na tzv. mrtvé klávese - například ´, ˇ, ¨.

HISTORIE Historie psacího stroje sahá až do roku 1714, kdy Henry Mill patentoval jeho první podobu. Další významná událost se odehrála v roce 1874, kdy pánové Christopher Latham Sholes a Carlos Glidden prodali krachující zbrojovce E. Remington & Sons psací stroj, který nazvali Typewriter. Historie psacího stroje sahá až do roku 1714, kdy Henry Mill patentoval jeho první podobu. Jeho řešení se však nedochovalo, ale rozložení kláves nebylo takové, jaké se používá dnes. Další významná událost se odehrála v roce 1874, kdy pánové Christopher Latham Sholes a Carlos Glidden prodali krachující zbrojovce E. Remington & Sons psací stroj, který nazvali Typewriter. Ten uměl psát pouze verzálky a příliš úspěšný nebyl. Za pět let se jej prodalo jen 5000 kusů. Brzy ovšem firma přišla s druhou verzí, která už obsahovala přeřaďovač (shift) a už bylo možné psát malá i velká písmena pomocí stejných kláves.

V roce 1888 bylo toto rozložení kláves přijato v Torontu v Americe na sjezdu odborníků jako standard. Už při vývoji první verze Typewriteru se C. L. Sholes potýkal s nepříjemným problémem. Když se na stroji příliš rychle psala písmena, jejichž typové páky byly těsně vedle sebe, docházelo k jejich častému zasekávání a psaní se tak stalo velmi obtížným. Proto přišel vynálezce Typewriteru se zajímavou myšlenkou: typové páky s nejčastěji používanými písmeny anglické abecedy umístil dále od sebe a zároveň zvolil takové rozložení, které by pisateli umožnilo rychlý způsob psaní (mohl mačkat klávesy rychle za sebou pomocí všech deseti prstů, tehdy ještě zpaměti). Vítězství v soutěži v rychlosti a přesnosti psaní dalo přednost tomuto rozložení kláves před všemi ostatními (různé počty řad kláves atd.). V roce 1888 bylo toto rozložení kláves přijato v Torontu v Americe na sjezdu odborníků jako standard.

Česká klávesnice vychází z německých psacích strojů, které se do Čech začaly dovážet koncem 19. století. Ty měly přehozené klávesy Z a Y, protože Z se v němčině používá mnohem častěji než Y. Díky úspěchu Typewriteru II převzaly toto rozložení další společnosti, které ho rozšířily do celého světa. Některé národy zavedly drobné úpravy. Česká klávesnice vychází z německých psacích strojů, které se do Čech začaly dovážet koncem 19. století. Ty měly přehozené klávesy Z a Y, protože Z se v němčině používá mnohem častěji než Y. Jelikož se v té době v Čechách psalo hlavně německy, zcela přirozeně bylo toto rozložení převzato. Nejen v Německu, ale i u nás je z ergonomického hlediska výhodnější umístění Z na horní písmenné řadě. Ve Francii to je ještě komplikovanější. Používá se tam rozložení QWERTY, ale přehozením Q a W s písmeny A a Z se došlo ke klávesnici AZERTY. Podobných změn a úprav existuje ještě víc.

ŠICÍ STROJ Od svého zavedení v polovině 19. století zvýšil šicí stroj dramaticky efektivnost a produktivitu oděvního průmyslu. Šicí stroj je textilní stroj určený ke spojování látek nebo jiných materiálů pomocí nití. Šicí stroje byly vynalezeny za první průmyslové revoluce aby se snížil podíl ručního šití v textilních manufakturách. Od svého zavedení v polovině 19. století zvýšil šicí stroj dramaticky efektivnost a produktivitu oděvního průmyslu.

HISTORIE První návrh šicího stroje si dal patentovat Angličan Thomas Saint roku 1790, jeho návrh však nebyl nikdy realizován. Roku 1814 představil první fungující model stroje s řetízkovým stehem a jedinou nití rakouský vynálezce Josef Madersperger Roku 1830 postavil fungující stroj s řetízkovým stehem francouzský krejčí Barthélémy Thimmonier Potřeba mechanizace šití vznikla zejména v souvislosti se vznikem masových armád počátkem 19. století. První návrh šicího stroje si dal patentovat Angličan Thomas Saint roku 1790, jeho návrh však nebyl nikdy realizován. Roku 1814 představil první fungující model stroje s řetízkovým stehem a jedinou nití rakouský vynálezce Josef Madersperger. Ani zdokonalený stroj z roku 1839 však neměl úspěch. Roku 1830 postavil fungující stroj s řetízkovým stehem francouzský krejčí Barthélémy Thimmonier, který vybudoval manufakturu s 80 stroji, jež však řemeslníci nakonec zničili, protože se obávali o práci.

Šití vázaným stehem s dvojí nití, strojní jehlou (s očkem blízko hrotu) a člunkem vynalezl Walter Hunt roku Použitelný stroj na stejném principu zkonstruoval Američan Elias Howe roku 1845, který jehlu opatřil drážkou. Inženýr Isaac Merrit Singer člunkový stroj zjednodušil, opatřil patkou, napínáním niti a pedálem. Zároveň zavedl leasingový prodej strojů a měl s nimi velký úspěch Roku 1877 patentoval Joseph Merrow první obšívací stroj (overlock) a roku 1889 uvedl Singer na trh stroj s elektrickým pohonem. Šití vázaným stehem s dvojí nití, strojní jehlou (s očkem blízko hrotu) a člunkem vynalezl Walter Hunt roku Použitelný stroj na stejném principu zkonstruoval Američan Elias Howe roku 1845, který jehlu opatřil drážkou. Inženýr Isaac Merrit Singer člunkový stroj zjednodušil, opatřil patkou, napínáním niti a pedálem. Zároveň zavedl leasingový prodej strojů a měl s nimi velký úspěch, i když prohrál proces s Howem a musel mu zaplatit velké odškodné. Značka Singer pak po celém světě znamenala totéž co šicí stroj. Wilson a Wheeler vynalezli rotační člunek a podavač látky s vratným pohybem. Roku 1856 se čtyři největší americké firmy dohodly na patentech a všichni další výrobci jim museli platit licenční poplatky. Roku 1877 patentoval Joseph Merrow první obšívací stroj (overlock) a roku 1889 uvedl Singer na trh stroj s elektrickým pohonem.

ROZHLAS – RÁDIO Rozhlas je telekomunikační zařízení pro jednosměrný přenos zvuku na dálku. Rozhlas je telekomunikační zařízení pro jednosměrný přenos zvuku na dálku. Cizím slovem, které už ale v češtině značně zdomácnělo, se také rozhlas označuje výrazem rádio. Obvykle jako přenosové médium slouží vysokofrekvenční elektromagnetické (radiové) vlny, ale používají se i metalické linky (rozhlas po drátě, místní rozhlas) a v poslední době se rozhlas šíří i pomocí internetu a vysíláním ze satelitních družic.

HISTORIE ROZHLASOVÉ TECHNOLOGIE James Clerk Maxwell matematicky popsal princip šíření elektromagnetických vln James Clerk Maxwell matematicky popsal princip šíření elektromagnetických vln Heinrich Rudolf Hertz poprvé experimentálně prokázal existenci těchto vln a zkonstruoval předchůdce dnešní dipólové antény Heinrich Rudolf Hertz poprvé experimentálně prokázal existenci těchto vln a zkonstruoval předchůdce dnešní dipólové antény Nikola Tesla předvádí první veřejnou demonstraci rádia a radiového spojení Nikola Tesla předvádí první veřejnou demonstraci rádia a radiového spojení Alexander Štěpanovič Popov zkonstruoval první bezdrátovou telegrafickou stanici za využití hromosvodu coby antény Alexander Štěpanovič Popov zkonstruoval první bezdrátovou telegrafickou stanici za využití hromosvodu coby antény Guglielmo Marchese Marconi telegrafuje na vzdálenost přes tři kilometry za použití dodnes používaného čtvrtvlnného unipólu (využil uzemnění) Guglielmo Marchese Marconi telegrafuje na vzdálenost přes tři kilometry za použití dodnes používaného čtvrtvlnného unipólu (využil uzemnění) Valdemar Poulsen vyvinul telegraf pomocí netlumených kmitů, který vysílal morseovku na určité frekvenci a byl již teoreticky schopen přenášet řeč Valdemar Poulsen vyvinul telegraf pomocí netlumených kmitů, který vysílal morseovku na určité frekvenci a byl již teoreticky schopen přenášet řeč Quirino Majorana uskutečnil první „hovor“ (na vzdálenost 75km) Quirino Majorana uskutečnil první „hovor“ (na vzdálenost 75km) Lee de Forest snímá zvuk opery Carmen a přenáší jej rozhlasově Lee de Forest snímá zvuk opery Carmen a přenáší jej rozhlasově 20. a 30. léta - příchod elektronek, snadné zhotovení rozhlasového přijímače, tzv. krystalky, učinilo tuto technologii široce dostupnou 20. a 30. léta - příchod elektronek, snadné zhotovení rozhlasového přijímače, tzv. krystalky, učinilo tuto technologii široce dostupnou

HISTORIE ROZHLASOVÉHO VYSÍLÁNÍ VE SVĚTĚ první rozhlasový přenos z Metropolitní opery v New Yorku první rozhlasový přenos z Metropolitní opery v New Yorku rozhlas vysílá výsledky amerických prezidentských voleb rozhlas vysílá výsledky amerických prezidentských voleb v Anglii zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání BBC v Anglii zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání BBC ve Kbelích dne 18. května začíná vysílat český rozhlas „Radiojournal“ ve Kbelích dne 18. května začíná vysílat český rozhlas „Radiojournal“

GRAMOFON Gramofon je zařízení pro přehrávání gramofonových desek, nosičů s mechanickým analogovým záznamem zvuku. Gramofon je zařízení pro přehrávání gramofonových desek, nosičů s mechanickým analogovým záznamem zvuku. Byl nejvýznamnějším přehrávačem masově šířených zvukových záznamů od počátku 20. století až do jeho 80. let. Gramofon se vyvinul ze dvou přístrojů: hracích strojků se záznamem hudby na děrovaném kotouči a fonografu zaznamenávajícího zvuk na váleček. Gramofon se vyvinul ze dvou přístrojů: hracích strojků se záznamem hudby na děrovaném kotouči a fonografu zaznamenávajícího zvuk na váleček. Jeho princip byl uveden už v Edisonově patentu na fonograf, podaném 19. února Edison se ale soustředil na vývoj fonografu, který považoval za technicky dokonalejší (na válci má pohyb po spirále stále stejnou rychlost, zatímco na desce se při konstantní úhlové rychlosti rychlost posuvu mění).

Emile Berliner Souboj mezi fonografem a gramofonem trval od 90. let 19. století až do 20. let 20. století, a byl ukončen zánikem Edisonovy továrny v roce Gramofon samotný vynalezl Emile Berliner, který proti Edisonovu vynálezu navrhl použít namísto hloubkového záznamu záznam stranový a preferoval desky místo válců. Souboj mezi fonografem a gramofonem trval od 90. let 19. století až do 20. let 20. století, a byl ukončen zánikem Edisonovy továrny v roce Původní gramofony byly poháněny ručně natahovaným hodinovým mechanismem na pero a zvuk byl vytvářen mechanickým přenosem záznamu z drážky gramofonové desky na velkou ozvučnou membránu reproduktoru (tzv. gramofonová trouba). Původní gramofony byly poháněny ručně natahovaným hodinovým mechanismem na pero a zvuk byl vytvářen mechanickým přenosem záznamu z drážky gramofonové desky na velkou ozvučnou membránu reproduktoru (tzv. gramofonová trouba). S rozvojem elektrotechniky a po nástupu elektroniky byly gramofony postupně výrazně zdokonaleny o elektrický pohon a elektrické zesilování zvuku.

KINEMATOGRAF Kinematograf je zastaralý výraz pro původní konstrukci prvních filmových promítaček. V přeneseném významu se také jednalo o původní název pro dnešní termín kino či biograf. V dnešní době se toto slovo používá jen velice zřídka, pokud ano tak jedině jakožto označení pro přenosné či pojízdné kino. Kinematograf vynalezli Auguste a Louis Lumièrové roku Kinematograf vynalezli Auguste a Louis Lumièrové roku 1895.

bratři Lumiérovi by bez svých předchůdců nikdy nedokázali poskládat svůj cinématograph dohromady Lumiérovi přišli ve správnou chvíli, posbírali poznatky svých předchůdců a 28. prosince 1895 promítli pohyblivé obrázky celému sálu v Grand Café v Paříži O skutečném vynálezci filmu se mezi filmovými historiky vedou dlouhé spory. Faktem je, že bratři Lumiérovi by bez svých předchůdců nikdy nedokázali poskládat svůj cinématograph dohromady. Už jen to, že šest let před nimi Thomas A. Edison vytvořil přístroj zvaný kinetoscope, což byla vlastně promítačka, ve které se již pohyboval 35mm filmový pás, určená ovšem pouze pro jednoho diváka. Lumiérovi přišli ve správnou chvíli, posbírali poznatky svých předchůdců a 28. prosince 1895 promítli pohyblivé obrázky celému sálu v Grand Café v Paříži.

Internetové zdroje pro obrázky:

_01_KMJ.jpg content/uploads/2010/09/Gramophone_19141.png B410-17F449D687B6%7D.jpeg images/832/gramophone jpg/sr=1 content/uploads/2010/02/Lumiere_600x338.jpg grapheProjection.png/220px-CinematographeProjection.png c219ab5.jpg

Použité zdroje: Obrázky jsou z a nepodléhají žádným autorským právům. Není-li uvedeno jinak je materiál dílem autorky podle učebních osnov odpovídajících ŠVP vyučovaných podle učebnic: ČAPKA, František. VYKOUPIL, Libor. Dějepis pro 8. ročník. NOVOVĚK. 1. vydání. Nový Malín: Nová škola, s. r. o., učebnice vytvořená v souladu s RVP ZV. ISBN Učebnice je vybavena doložkou: „Schválilo MŠMT čj. 1657/ dne 26. ledna 2009 k zařazení do seznamu učebnic pro základní školy jako součást ucelené řady učebnic pro vzdělávací obor Dějepis s dobou platnosti šest let.