Vyhodnocení průzkumu bezdomovectví v obcích s rozšířenou působností

28. srpna Schválení Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v České republice do roku 2020 Přijetí funkční definice bezdomovectví ETHOS – proběhl online dotazníkový průzkum v ORP a správních obvodech hl. m. Prahy Osloveno 227 ORP/správních obvodů Dotazník vyplňován sociálními pracovníky, návratnost 97,4% Průzkum o bezdomovectví

Osoby bez střechy - viditelně bez domova Osoby bez domova Osoby s nejistým bydlením Osoby s nevyhovují cím bydlením Bezdomovectví = souhrnné označení pro heterogenní skupinu

Ohrožení ztrátou bydlení - osoby obývající nevhodné bydlení – žijící v provizorních a neobvyklých stavbách, v neobyvatelných + přelidněných bytech + přechodně bydlící, bez právního nároku u rodiny, u přátel, ve squatu… osob Nejvíce osob v Moravskoslezském kraji (28 tisíc), v Ústeckém kraji (14 tisíc) Nejnižší počet osob v Královéhradeckém kraji (2 tisíce) Nebydlení – osoby bez střechy (venku nebo v noclehárně), bez bytu (ubytovny, azylové domy…) osob – (23,6% ženy, 11,9% nezletilí, 10,3% nad 65 let) Nejvíce v Moravskoslezském kraji (13,8%) a v Praze (9,5%) Odhad výsledků

Využívané : sociální práce obce, činnost OSPOD, odborné sociální poradenství Chybějící výstavba nového obecního fondu, nízkonákladové bydlení, krizové bydlení provozované obcí Prevence depistáž, poradenství Nástroje řešení

Příprava zákona o sociálním bydlení

Zákon je konzultován s klíčovými aktéry, proběhly již desítky jednání a další se chystají. Ministerské resorty: Ministerstvo pro místní rozvoj, Úřad vlády, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo financí, Ministerstvo vnitra Obce a kraje: Svaz měst a obcí, Sdružení místní samospráv, Asociace krajů Český statistický úřad Neziskové organizace: Platforma pro sociální bydlení, Lumos, Centrom Rada vlády pro lidská práva, Rada vlády pro záležitosti romské menšiny S kým MPSV jedná při přípravě zákona

Proč Koncepce sociálního bydlení a zákon o sociálním bydlení Nejednotnost výkladů a realizace sociálního bydlení Neexistence jednotného systému sociálního bydlení Vysoké náklady na bydlení; nájemné a platby za služby Nedostatek volných a dostupných nájemních bytů Rostoucí počet osob bez domova nebo osob ohrožených ztrátou bydlení. 1 /2

Rezidenční segregace, rozšiřování sociálně vyloučených lokalit (studie MPSV Analýza sociálně vyloučených lokalit, květen 2015) Nedostatečná provázanost mezi nástroji státních a municipálních veřejných politik. Místní nedostupnost služeb nebo sociální práce. Nedostatečně vymezené (i legislativně) povinnosti jednotlivých aktérů sociálního bydlení. Roztříštěná spolupráce jednotlivých aktérů. Proč koncepce sociálního bydlení a zákon o sociálním bydlení 2 /2

STRUKTURA VYPLACENÝCH DÁVEK Rok / období Dávky na bydlení Doplatek na bydlení (v mil.) Příspěvek na bydlení (v mil.)

1.Současný pilíř bydlení se státní podporou v podobě dávek (finanční podpora státu při hrazení nákladů spojených s bydlením pro zajištění udržitelnosti bydlení) současnost - 2 dávky - příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, budoucnost (koncepce SB) – úprava sociálních dávek, sociální práce a sociální služby. 2. Nový systém dle sociálního bydlení Krizové bydlení/ stávající sociální služby typu azylový dům Sociální byty Dostupné byty + sociální práce a intenzivní prevence ztráty bydlení 2 základní pilíře sociálního bydlení podle Koncepce sociálního bydlení

Posilují se práva měst a obcí při realizaci sociálního bydlení Sjednocují se a specifikují povinností měst a obcí při zajišťování sociálního bydlení a sociálních potřeb obyvatel Obce a města získají finanční prostředky na zajišťování a realizaci systému sociálního bydlení (dotace na sociální práci, investiční prostředky atd.) Odbourává se neodpovědné jednání a obchod s chudobou Posilování prevence ztráty bydlení Posilování spolupráce mezi státem, obcemi a dalšími poskytovateli sociálního bydlení z neziskové, církevní i komerční sféry Výhody Koncepce sociálního bydlení ČR 2015 – 2025 a zákona

1 Krizové bydlení 3 Dostupný byt 2 Sociální byt Tři formy sociálního bydlení 1. Krizové bydlení nově upravená forma sociální služby určeno osobám, které získají osvědčení a potřebují ihned ubytovat a sociální pomoc, na dobu ne delší než 6 měsíců. 2. Sociální byt (součást bytového fondu obce) zkolaudovaný prostor určený k trvalému bydlení se sníženými standardy bydlení povinná sociální práce s osobou/ osobami v tomto bytě 1. Krizové bydlení nebo stávající sociální služby typu azylový dům nově upravená forma sociální služby určeno osobám, které získají rozhodnutía potřebují pomoc ihned, na dobu maximálně 6 měsíců. 2. Sociální byt (součást fondu sociálního bydlení na úrovni obcí) zkolaudovaný prostor určený k trvalému bydlení povinná sociální práce s osobou/ osobami v tomto bytě 3. Dostupný byt Zkolaudovaný prostor určený k trvalému bydlení, sociální práce dobrovolná.

nemá zajištěno (osoba bez domova) nebo nevlastní bydlení (osobní vlastnictví, družstevní podíl), bydlí v nejistém (bez nájemní nebo podnájemní smlouvy) nebo nevyhovujícím bydlení (žije v obydlí, které není zkolaudováno pro bydlení), nebo společně s osobami, se kterými je posuzována, vynakládá více než 40% svých započitatelných příjmů (dle zákona o životním a existenčním minimu, dle zákona o hmotné nouzi, § 9 zákona č. 111/2006 Sb.) na bydlení a zároveň jí po úhradě nákladů na bydlení nezbyde částka vyšší než 1,6 násobek životního minima. Tato příjmová situace trvá nejméně šest po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Vždy příjmový a majetkový test. Cílová skupina sociálního bydlení

osoby pobírající starobní důchod či osoby splňující podmínku dosažení věku pro pobírání starobního důchodu dle věku narození osoby se zdravotním postižením, tedy osoby pobírající invalidní důchod III. stupně, dle § 39, odst. 2, písm. c zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění domácnosti pečující o nezaopatřené děti (viz § 11 a násl. zákona č. 117/1995 Sb.) osoby pečující o osobu, která má přiznaný příspěvek na péči v II., III. a IV. stupni žijící v jedné domácnosti, oběti domácího násilí, osoby opouštějící školská zařízení ústavní výchovy, zařízení sociálních služeb (viz § 34 ZSS) nebo zařízení zdravotních služeb (viz § 9, zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách) nebo věznice (viz § 8, zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody) nebo náhradní rodinnou péči (viz zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí) lidé diskriminovaní na základě diskriminačních důvodů dle zákona č. 198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů. Zvláště ohrožené skupiny

Dobrovolný vstup Žádost podaná u příslušného úřadu práce Rozhoduje trvalé bydliště (minimálně 6 měsíců), výjimkou získání nového zaměstnání Úřad práce posuzuje bytovou nouzi, realizuje sociální šetření, příjmový a majetkový test. Vydává a odejímá rozhodnutí o nároku na podporu ze systému sociálního bydlení S rozhodnutím jde držitel na příslušný obecní úřad (obecní úřad ORP nebo pověřený obecní úřad, kde se posuzuje intenzita bytové nouze (do 30 kalendářních dní) Opětovně lze o vydání rozhodnutí žádat nejdříve po šesti měsících od odejmutí rozhodnutí v případě porušení povinnosti spolupráce se sociálním pracovníkem. Vstup do systému

Současný stav Návrh koncepce sociálního bydlení Role obcí Otázky a odpovědi

V sociálních bytech je povinnou podmínkou účasti na systému sociální práce. Nájemníci jsou aktivní při zpracování Plánu individuální podpory, kde jsou stanoveny kroky pro zlepšení bytové a sociální situace. Tyto podmínky jsou povinní plnit. Pokud neplní, může být vydán podnět úřadu práce na odebrání rozhodnutí. Opětovně se do systému mohou hlásit až po 6 měsících od data odebrání rozhodnutí. Návaznost na systém sociálních dávek. Sociální bydlení a prvky motivace

Fungování systému sociálního bydlení

Obce, které mají již nyní povinnost vykovávat určité kompetence ve vztahu k zákonu o sociálních službách a zákonu o hmotné nouzi, resp. se jedná o obce, které mohou získat dotaci na výkon sociální práce (viz § 102 a § 103 zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), a § 65a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“). Systém sociálního bydlení mohou poskytovat i obce prvního stupně, ale jedná se pouze o dobrovolnou aktivitu. Kdo má povinnost realizovat sociální bydlení? 1 /2

Obec uzavírá smlouvu s občanem s rozhodnutím. Obec může využít vlastní bytový fond, neziskových organizací, soukromých vlastníků, církví či církevních organizací. Je možnost uzavírat svazky s dalšími obcemi. Díky investiční podpoře státu dostane obec možnost obnovy stávajícího bytového fondu či výstavby nového, rovněž možnosti pořízení nového bytového fondu. Zajistit odpovídající velikost fondu sociálního bydlení na svém území. V sociálních bytech je povinná sociální práce (NNO nebo dotační titul na soc. práci dle zákona o soc. službách), u dostupných bytů dobrovolná. Sociální či dostupný byt je přidělován bez zbytečného odkladu. Role obcí 2 /2

Investiční a provozní dotace: 3 mld. Kč Účelová dotace na sociální práci: 1,4 mld. Kč (přibližně sociálních pracovníků) Financování speciálního režimu sociální služby azylový dům (státní rozpočet) Využití systému sociálních dávek IROP, OP Zaměstnanost Sociální bydlení jako veřejná podpora: Rozhodnutí Komise (EU) č. 2012/21/EU o použití čl. 106 odst. 2 SFEU na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu Úř. věst. L 7, (Rozhodnutí SGEI), a to formou vyrovnávací platby. Financování systému 1 /2

MPSV hlavní gestor Metodicky vede, zajišťuje rejstřík sociálních a dostupných bytů. Bude zajišťovat komunikaci s obcemi, ÚP atp. Provozní a investiční dotace do sociálního bydlení MMR Dohled nad stavebním řádem a technicko-hygienickými standardy MF Zajišťování finančních prostředků Role státu v systému sociálního bydlení

Děkuji za pozornost.