Ing. Petr Bačík, Ph.D.

Podstata podniku Podstata podniku PODNIK PODNIK Günter Wöhe - publikace „Úvod do podnikového hospodářství“ (1993) - definuje podnik jako plánovitě organizovanou hospodářskou jednotku, v níž se zhotovují a prodávají věcné statky a služby. Günter Wöhe - publikace „Úvod do podnikového hospodářství“ (1993) - definuje podnik jako plánovitě organizovanou hospodářskou jednotku, v níž se zhotovují a prodávají věcné statky a služby. V obchodním zákoníku v §5 odst.1 je stanoveno:“Podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit “. V obchodním zákoníku v §5 odst.1 je stanoveno:“Podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit “. pokud definujeme faktory podniku dle Gutenberga se jedná o tyto: pokud definujeme faktory podniku dle Gutenberga se jedná o tyto: 1. kombinace výrobních faktorů 1. kombinace výrobních faktorů 2 princip hospodárnosti 2 princip hospodárnosti 3. princip finanční rovnováhy 3. princip finanční rovnováhy podnik je nástroj pro zhodnocování kapitálu jeho vlastníků podnik je instituce pro výkon podnikatelské činnosti podnik je instituce pro výkon podnikatelské činnosti

PODSTATA PODNIKÁNÍ PODSTATA PODNIKÁNÍ podnikání je upraveno obchodním zákoníkem č.553/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V obchodním zákoníku je stanoveno:“Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku “. V obchodním zákoníku je stanoveno:“Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku “. podnikání je charakterizováno: dosažením zisku jako přebytku výnosů nad náklady dosažením zisku jako přebytku výnosů nad náklady zisk se docílí uspokojováním potřeb zákazníků zisk se docílí uspokojováním potřeb zákazníků potřeby zákazníků uspokojuje podnikatel svými výrobky a službami prostřednictvím trhu, tím musí čelit riziku potřeby zákazníků uspokojuje podnikatel svými výrobky a službami prostřednictvím trhu, tím musí čelit riziku vkladem kapitálu do podniku, a to vlastní nebo cizí vkladem kapitálu do podniku, a to vlastní nebo cizí

PODNIKATEL V obchodním zákoníku je stanoveno: “ Podnikatelem je: 1. Osoba zapsaná v obchodním rejstříku (fyzická nebo právnická). 2. Právnická a fyzická osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění. 3. Osoba, která podniká na základě jiného živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů. 3. Osoba, která podniká na základě jiného živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů. 4. Fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.“ 4. Fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.“

PODNIKATEL PODNIKATEL Bez něj by podnik nemohl vzniknout a existovat. Bez něj by podnik nemohl vzniknout a existovat. Vkládá do podnikání myšlenku (podnikatelský záměr). Vkládá do podnikání myšlenku (podnikatelský záměr). Určuje strategii dosažení podnikatelského záměru. Určuje strategii dosažení podnikatelského záměru. Vybírá si a za tržní cenu získává zdroje pro realizaci podnikatelského záměru. Určuje jejich kombinaci. Vybírá si a za tržní cenu získává zdroje pro realizaci podnikatelského záměru. Určuje jejich kombinaci. Předurčuje velikost hodnoty tvořené podnikem. Předurčuje velikost hodnoty tvořené podnikem.

PODNIK JAKO INSTITUCE PRO VÝKON PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI podniky jako instituce pro výkon podnikatelské činnosti se vzájemně značně liší. podle společných znaků lze vytvořit skupiny podniků - typy podniků. třídění podniků na typy = typologie Typologie podniků musí být provedena podle určité důležité obecné proměnné vlastnosti podniků, která umožňuje jejich zřetelné rozlišení. podniky podle právní formy – podniky podle právní formy – podniky podle sektorů a hospodářských odvětví – podniky podle velikosti – podniky podle typu výroby – sdružení podniků

podniky jako instituce pro výkon podnikatelské činnosti se vzájemně značně liší. podle společných znaků lze vytvořit skupiny podniků - typy podniků. třídění podniků na typy = typologie Typologie podniků musí být provedena podle určité důležité obecné proměnné vlastnosti podniků, která umožňuje jejich zřetelné rozlišení. podniky podle právní formy – podniky podle právní formy – podniky podle sektorů a hospodářských odvětví – podniky podle velikosti – podniky podle typu výroby – sdružení podniků

1.PODNIKY JEDNOTLIVCE (fyzické osoby – soukromí podnikatelé, živnostníci podnikající podle zákona č.455/1991 Sb.,samostatně hospodařící rolníci, fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost podle zvl.předpisů) Podniky jednotlivce mají obvykle formu živnosti Podniky jednotlivce mají obvykle formu živnosti

2. OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI Osobní společnosti Osobní společnosti Veřejná obchodní společnost Veřejná obchodní společnost Komanditní společnost Komanditní společnost Kapitálové společnosti Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným Akciová společnost Akciová společnost 3. DRUŽSTVA 4. STÁTNÍ PODNIKY

1.Rozpočtové a příspěvkové organizace (školy,soudy,státní zdravotnická zařízení apod.) 2.Příspěvkové organizace (kulturní zařízení- divadla,knihovny,muzea apod.) 3. Občanská sdružení (spolky,hnutí,kluby,svazy apod.) 4. Nadace (Nadace Český literární fond, pod.)

Základní kriteria při volbě právní formy Základní kriteria při volbě právní formy ručení ručení oprávnění k řízení oprávnění k řízení počet zakladatelů počet zakladatelů nároky na počáteční kapitál nároky na počáteční kapitál administrativní náročnost administrativní náročnost účast na zisku účast na zisku finanční možnosti finanční možnosti daňové zatížení daňové zatížení zveřejňovací povinnost zveřejňovací povinnost

1.Sektor primární (podniky prvovýroby – zemědělství, lesnictví, těžební průmysl apod.) 2.Sektor sekundární (podniky druhovýroby – strojírenství, potravinářský a textilní průmysl) 3. Sektor terciální (podniky „nevýrobní“ – služeb, obchod, doprava, banky apod.)

Další členění sektorů: Další členění sektorů: – Sektor zemědělství ( vlastní zemědělství, rybolov,lesní hospodářství) – Sektor průmyslu (těžební a zpracovatelský průmysl, výroba a distribuce elektrické energie, plynu a vody, stavebnictví) – Sektor služeb (obchod, peněžnictví a pojišťovnictví,doprava,skladování a spoje,školství,zdravotnictví,veterinární a sociální činnost a ostatní služby)

1.V České republice se hospodářská odvětví klasifikují podle Odvětví klasifikace ekonomické činnosti – OKEČ (průmysl - 17 odvětví, zemědělství – 3 odvětví, služby – 9 odvětví) A – Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství A – Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství B – Rybolov, chov ryb,přidružené činnosti v rámci rybolovu C – Dobývání nerostných surovin (CA,…) D – Zpracovatelský průmysl (DA,DB…) E – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody F – Stavebnictví G – Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží H – Pohostinství I – Doprava, skladování, pošty a telekomunikace J – Peněžnictví a pojišťovnictví K - Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj L – Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení, M – Školství N – Zdravotnictví, veterinární a sociální činnost O – ostatní veřejné, sociální a osobní služby P – Domácnosti zaměstnávající personál Q - Exteritoriální organizace a spolky

Kriteriem je počet zaměstnanců, velikost obratu, velikost kapitálu nebo zisku. V Evropské unii se používá třídění: – Mikropodniky ( 1 – 9 zaměstnanců ) – Malé podniky (10 – 49 zaměstnanců) – Střední podniky (50 – 249 zaměstnanců ) – Velké podniky (více než 250 zaměstnanců)

Podle „P.Druckera“ základní kategorie (typy) výroby: Výroba na zakázku Výroba na zakázku Vázaná (pevná) hromadná výroba Vázaná (pevná) hromadná výroba Pružná (flexibilní) hromadná výroba Pružná (flexibilní) hromadná výroba Plynulá (proudová) výroba Plynulá (proudová) výroba

 Zakladatelský projekt  Zakladatelský rozpočet

- Formalizovaný dokument odrážející založení podniku - Komplexně řeší: - CO vyrábět – jaké jsou příležitosti - JAK a na jakém zařízení a místě vyrábět - Výsledek – zda daný projekt je reálný, proveditelný a jaký efekt zajistí podnikateli z investovaného kapitálu

Vymezení základních cílů podnikání Specifikace trhu, na který podnik vstupuje (velikost, konkurence, bariéry atd.) Zvláštní výhody, který daný produkt či služba přinese, jaká bude odlišnost Způsob založení podniku (obor apředmět podnikání, velkost a právní forma) Rozpočet zdrojů a potřeb (rozvaha, výsledovka, výkaz cash-flow, rozdělená zisku a investiční program) Daňové zatížení (DPH, spotřební daň, daň z příjmů atd.) Pojištění podniku Životní prostředí (vliv projektu na okolí, odpady a likvidace…) Reference o sobě (osobách) zakladatele

- Je součástí zakladatelského projektu - Tvoří informační bázi k tomu, aby podnikatel získal další investory, kteří by mu poskytli dodatečné zdroje nezbytné pro rozjezd podniku - Skládá se ze 3 důležitých částí - zahajovací rozvaha - výsledovka (výkaz zisku a ztráty) - cash-flow

 společnosti se řídí v České republice zákonem 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Ve smyslu §68 obchodního zákoníku jsou upraveny dva způsoby zrušení společnosti, a to:  Zrušení s likvidací  Zrušení bez likvidace  Rozdíl mezi těmito druhy zrušení podniku spočívá v tom, že v případě zrušení podniku bez likvidace přechází jmění společnosti na právního nástupce. Tímto procesem obvykle prochází podnik v případě sloučení, splynutí nebo rozdělení. V druhém případě se v rámci úkonů vedoucích k zániku společnosti majetek rozdělí mezi věřitele, pokud uplatňují své pohledávky, a zbytek mezi vlastníky

 Uplynutí doby, na kterou byl podnik založen  Dosažení účelu, pro který byl zřízen  Rozhodnutá společníků o zrušení podniku  Rozhodnutí soudu o zrušení podniku  Rozhodnutí o sloučení, splynutí nebo přeměně v jinou společnost nebo družstvo  Zvláštní důvody  Smrt společníka  Zánik právnické osoby, která je společníkem  Zbavení nebo omezení právní způsobilosti společníka  Výpověď společníka (v případě založení společnosti na dobu neurčitou)  Prohlášení konkursu nebo zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku

 K tomu, aby mohlo dojít k realizaci zániku bez likvidace, například v důsledku sloučení firem, je nezbytné, aby statutární orgány zúčastněných společností vypracovaly projekt přeměny. Jedná se o rozsáhlý a věcně náročný dokument, který slouží jako základ pro rozhodování vlastníků o přeměně. K důležitým, pracným a finančně náročným součástem projektu patří audit, tržní ocenění transformujících se společností nezávislými znalci a v případě akciových společností stanovení výměnného poměru akcií.

 Další častou formou zániku podniku je jeho zrušení s likvidací na základě rozhodnutí soudu. Tyto případy řeší explicitně obchodní zákoník a je v nich důležité dbát na vliv likvidace na věřitele, zaměstnance a společníky, protože jejich práva jsou obchodním zákoníkem chráněna a v jejich zájmu soud rozhoduje.

 Zániku společnosti rozhodnutím soudu je obvykle nedobrovolným důvodem. Soud rozhoduje zejména v následujících případech:  V uplynulých dvou letech se nekonala valná hromada nebo nebyly v uplynulém roce zvoleny orgány společnosti, kterým skončilo funkční období před více než jedním rokem (nestanoví-li obchodní zákoník jinak) anebo společnost po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost  Společnost pozbývá oprávnění k provozování podnikatelské činnosti  Zaniknou předpoklady vyžadované zákonem pro vznik společnosti nebo společnost nemůže vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky  Společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond  Společnost porušuje ustanovení § 56 odst. 3 obchodního zákoníku (tj. činnost, kterou podle zvláštních předpisů mohou vykonávat pouze fyzické osoby a je zapsána jako předmět podnikání obchodní společnosti nebo družstva, není zákonem stanoveným způsobem vykonávána)  Společnost neplní povinnost uloženou rozhodnutím Úřadu pro hospodářskou soutěž podle § 11 odst. 2 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

 Pokud o zrušení společnosti rozhoduje soud, pak ustanovuje likvidátora, v jiných případech určuje likvidátora statutární orgán společnosti (není-li společenskou smlouvou nebo stanovami určeno jinak).

 Likvidace firmy je jednou z forem rušení společnosti, která vyvolává zdání katastrofy a často bývá spojována s neschopností nebo neúspěchem v podnikání. Podnik však může být úspěšně likvidován i tehdy, jestliže žádné problémy nemá a výnos z likvidace může být pro vlastníky zajímavější než pokračování v podnikání, což bývá sice neobvyklá situace, ale i takové přináší ekonomická realita. Likvidace je zákonem řízený postup, při němž dochází k mimosoudnímu vyrovnání majetkových vztahů zanikající právnické osoby, podniku.

 Rozhodnutí o vstupu podniku do likvidace (tj. zrušení obchodní společnosti likvidací)  Předložení návrhu na rozdělení likvidačních zůstatků, (tj. sestavení likvidačního plánu)  Realizace plánu likvidátorem (tj. rozdělení likvidačního zůstatku a skončení likvidace)  Výmaz společnosti z obchodního rejstříku

 skládá se z mnoha kroků, které mohou dohromady trvat zpravidla několik měsíců, ale jak dokazuje česká praxe v případě velkých ekonomických celků i několik let. Postup likvidace podniku vyplývá ze zákona a může jej provádět pouze likvidátor. Tím je osoba, zpravidla fyzická osoba, na niž přechází působnost statutárního orgánu v rozsahu omezeném na likvidaci společnosti. Na likvidátora přechází právo jednat jménem společnosti a je placen z prostředků společnosti. Musí se jednat o osobu způsobilou k právním úkonům.

 Rozhodnutí o zrušení společnosti  Zjištění, zda není společnost předlužená (pokud ano, pak podání návrhu na prohlášení konkursu a následné konkursní řízení)  Oznámení a zveřejnění vstupu společnosti do likvidace, přechod pravomocí na likvidátora a registrace likvidace i likvidátora v obchodním rejstříku (název firmy v obchodním rejstříku se doplní o dovětek "v likvidaci"); likvidátor se stává statutárním orgánem společnosti  K datu likvidace se sestaví mimořádná účetní závěrka, která předchází dni vstupu do likvidace, ke kterému likvidátor sestavuje tzv. zahajovací likvidační rozvahu  Sestavení zahajovací likvidační účetní závěrky  Soupis aktiv, pasiv a mimobilančních položek  Sestavení rozpočtu a plánu likvidace

 Řešení pracovněprávních záležitostí  Likvidátor oznámí vstup společnosti do likvidace všem známým věřitelům a vyzve je, aby přihlásili své pohledávky  Jednání s úřady a bankami, jednání s obchodními partnery, úpravy a dodatky ke smlouvám  Prodej majetku (veřejná dražba, veřejná soutěž, přímý prodej, apod.)  Likvidace pohledávek (odkupem nebo upomínkami, atd.)  Vypořádání odvodů, daní a poplatků  Splacení úvěrů a vypořádání věřitelů  Předložení zprávy o průběhu likvidace (v okamžiku, kdy jsou uhrazeny veškeré závazky likvidované společnosti a zbývá pouze likvidační zůstatek)  Návrh rozdělení likvidačního zůstatku mezi společníky a předložení návrhu ke schválení společníkům (k témuž dni je sestavována likvidátorem mimořádná účetní závěrka; likvidátor sestavuje seznam společníků a vyplácí likvidační zůstatek)  Společnost zaniká výmazem z obchodního rejstříku, o který likvidátor požádá do 30 dnů od skončení likvidace (k tomuto dni sestavuje likvidátor také konečnou účetní závěrku, která tvoří součást přílohy k žádosti o výmaz z obchodního rejstříku)

 Konkurs je způsob administrace společnosti, kdy ta je předlužena a soudem je na ni, na základě návrhu věřitelů, uvaleno konkursní řízení. Rozdíl mezi konkursem a soudem nařízenou likvidací je důvod jejich vzniku. Soudem nařízená likvidace se provádí při zániku podniku z jiných důvodů než je předlužení. Konkurs je uvalen na společnost v případě jejího předlužení. Usnesení se vyvěsí na úřední desku soudu, zapisuje se do obchodního rejstříku a oznamuje katastrálním úřadům. Dnem prohlášení konkursu se dlužník stává úpadcem. Oprávnění nakládat s majetkem přechází na správce konkursní podstaty, kterého ustanovuje soud. Konkursní podstatu tvoří veškerý majetek dlužníka. Nesplatné závazky a pohledávky se stávají splatnými. Zanikají úpadcovy příkazy, plné moci, prokury a dosud nepřijaté návrhy na uzavření smluv.

 je upraveno zčásti zákonem 513/1991 Sb., obchodní zákoník, a především zákonem 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání.

 Správcem konkursní podstaty může být dle zákona č. 328/1991 Sb., zákona o konkursu a vyrovnání, pouze fyzická osoba, kterou do této funkce ustanoví konkursní soud. Nic ovšem nebrání tomu, aby tatáž fyzická osoba vykonávala funkci správce konkursní podstaty ve více konkursních řízení. Osobu správce konkursní podstaty vybírá soud, který při své volbě není vázán ani případným návrhem osoby podávající návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, ani názorem dlužníka samotného.  Kromě toho, že soud správce do funkce ustanovuje, je také soud jako jediný oprávněn jej této funkce zbavit. V této souvislosti je vhodné zmínit, že o zproštění správce konkursní podstaty funkce může soud rozhodnout i na návrh věřitelů. Takový návrh může zamítnout pouze tehdy, má-li o změně v osobě správce závažné pochybnosti.

 Zprostit správce funkce je ovšem oprávněn soud z důležitých důvodů i bez návrhu. Zprostí li soud správce jeho funkce, ustaví zároveň správce nového.  Správce konkursní podstaty vybírá soud zásadně ze seznamu správců, který je u soudu veden. Do tohoto seznamu správců lze zapsat jen bezúhonnou fyzickou osobu, která je plně způsobilá k právním úkonům, má přiměřenou odbornou způsobilost a se zápisem souhlasí. Do seznamu je dále možno zapsat i veřejnou obchodní společnost, která bude činnost správce vykonávat prostřednictvím svých společníků, o nichž prokáže, že splňují podmínky pro zapsání do seznamu. Správcem může soud ustavit pouze ve věci nepodjatou osobu. Osoba zapsaná do seznamu může své ustavení správcem odmítnout, jen jsou-li pro to důležité důvody.

 Pokud ještě nedošlo v konkursu k vydání rozvrhového usnesení, může úpadce navrhnout, aby konkurs byl ukončen nuceným vyrovnáním. Úpadce musí uvést, jaké vyrovnání nabízí, přičemž uspokojení pohledávek věřitelů musí být vyšší než v případě pokračování konkursu. Předpokladem, aby soud nucené vyrovnání akceptoval, je souhlas většiny věřitelů (3/4 přihlášených pohledávek), uspokojení oddělených věřitelů, pohledávek za podstatou, pohledávek 1. třídy, ostatním věřitelům musí být nabídnuto alespoň 15 % jejich pohledávek do 1 roku od podání návrhu. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky