Setkání zástupců odborových organizací ke kritickému nedostatku zdravotníků v nemocnicích

2 ZDRAVOTNICKÝ PRACOVNÍK Jaký má být?  efektivní  výkonný  vysoce kvalitní  vzdělaný  empatický  vždy připravený pomoci Věstník MZ ČR, částka 7, 2004, Metodické opatření č.8 + etický kodex

3 Zdravotnický pracovník Co je mu dnes nabízeno?  stresující pracovní podmínky, snižují se počty zaměstnanců ve službách  špatné pracovní zařazení – zaměstnavatelé chtějí levné zaměstnance,  nedostatečné finanční ohodnocení  zhoršené pracovní vztahy, zvyšující se % případů násilí od pacientů a od spolupracovníků  nedostatečné uznání veřejnosti

4 Dotazníkové šetření OSZSP ČR k personální situaci v nemocnicích  Realizace dvou dotazníkových šetření 2014, 2015  Přibližně stejný počet respondentů  Stejně formulované dotazy  o kolik pacientů se stará jedna sestra?  pracují zaměstnanci ve zdravotnictví souběžně na více odděleních?  změnilo se u vás personální obsazení?  můžete se o své pacienty starat jak byste chtěli a měli?  je vás na vaši práci dostatek?  mají finanční úspory vliv na kvalitu péče a počet zaměstnanců?  můžete v průběhu pracovní směny čerpat přestávky v práci?  je vaše práce vyčerpávající?

5 Počet sester pečujících o pacienty  Z dotazníku vyplývá:  nejčastěji se setry na lůžkách intenzivní péče starají o 2 – 3 pacienty, a to v každé směně, výsledek je srovnatelný s loňským.  při směně ve svátek o víkendu a na noční směně v letošním roce roste procento udávající péči o 4 pacienty (12 – 17% v letošním roce a to oproti 11 – 14% v loňském roce). Snížil se počet respondentů, kteří pečují o 5 nebo 5 a více pacientů. Vloni toto udávalo až 13%, letos pouze 1 – 5%.  sestry na lůžkách standardní péče se ve všech směnách nejčastěji starají o 11 – 15 pacientů. I zde je vidět vzrůstají počet pacientů při práci ve svátek nebo na noční směně.  na nočních směnách mají sestry nejčastěji na starost 16 – 20; a dokonce více než 31 pacientů. Tyto výsledky jsou téměř shodné s těmi loňskými.  v letošním roce však více (32%) respondentů odpovědělo, že na noční směně pracuje na lůžkách standardní péče pouze 1 všeobecná sestra (příp. pouze 1 porodní asistentka), přičemž vloni jich bylo 24%.  na lůžkách následné péče se sestry na denní směně nejčastěji starají o 16 – 20 pacientů (27 a 28%) a o 11 – 15 pacientů, na nočních směnách nejčastěji pečují o 31 a více pacientů (37%).  více než 30% respondentů uvedlo, že na noční směně pracuje pouze jedna všeobecná sestra anebo jen zdravotnický asistent!

6 Souběh práce zaměstnanců na jiných odděleních a srovnání personálního obsazení  na otázku, zda vykonává nějaký zaměstnanec souběžně práci na jiném oddělení, odpovědělo v loňském roce kladně 28% respondentů, v letošním to bylo již téměř polovina (46,5%).  nejčastěji vykonávají souběžně práci zaměstnanci lůžek intenzivní péče (58%), lůžek následné péče (54%), lůžek sociální péče a porodních sálů (50%), nejméně pak zaměstnanci laboratoří (29%). Oproti loňsku tak došlo k výraznému nárůstu.  44% dotazovaných uvedlo snížení počtu personálu, a to zejména na lůžkách standardní péče (49%), v kategorii „jiné“ 48% a na lůžkách intenzivní péče (42%).  S ohledem na zřizovatele lze říci, že u všech zřizovatelů došlo k poklesu počtu personálu přibližně ve stejném procentuálním zastoupení ( %).  Celkově nejvyšší pokles zaměstnanců byl zaznamenán stejně jako loňský rok u profese všeobecných sester (89%), a to na všech pracovištích kromě laboratoří.

7 Mohou se zdravotníci starat o pacienty jak by měli a chtěli?  Většina respondentů (70%) odpověděla, že se nemohou o pacienty postarat tak dobře, jak by chtěli, nebo měli. Nejčastěji to byli sanitáři a ošetřovatelé (83% a 82%), dále zdrav. asistenti, všeobecné sestry a porodní asistentky (71 – 74%). Tuto skutečnost uvedli všichni pracovníci (100%) na lůžkách sociální péče a většina zaměstnanců (71 – 82%) léčeben, lůžek následné a lůžek standardní péče.  To, že se o své pacienty mohou postarat, uvedlo pouze 18% zdravotníků. V porovnání s dotazníkovým šetřením v minulém roce se situace na všech pracovištích (mimo laboratoř a ambulanci) zhoršila  Při hodnocení dostatečnosti počtu personálu většina respondentů (75%) uvedla, že je nezbytné okamžité navýšení personálu.

8 Vliv objemu financí na kvalitu zdravotní péče a počet zaměstnanců  Většina dotazovaných (72%) udává, že finanční úspory mají dopad na kvalitu poskytované péče, a to v přibližně stejném procentuálním zastoupení u všech zřizovatelů a na všech typech pracovišť. Při specifikaci respondenti nejčastěji uváděli dopad na odměňování zaměstnanců (85%) a na zdravotnický materiál (66%).  Na rozdíl od minulého roku se letos většina respondentů (83%) domnívá, že finanční úspory mají vliv na počet zaměstnanců, vloni toto uvedlo pouze 21%.  Dále respondenti v letošním roce upozorňovali na nabírání méně kvalifikovaných a tudíž „levnějších“ zaměstnanců.

9 Přestávky v práci, pocit vyčerpání, vztahy  Přestávku na jídlo a oddech čerpá pravidelně pouze 23% dotazovaných. Nepravidelně (ne v každé směně) čerpá přestávku 42% respondentů. Přestávku nečerpá, ale formálně ji vykazuje 33%, a to nejčastěji zdrav. asistenti, všeobecné sestry a porodní asistentky (34 – 43%).  Vyčerpání po práci pociťuje 98% dotazovaných, přičemž 60% často a 38% občas. Odpověď „ano, často“ označilo 99% zaměstnanců na lůžku sociální péče, 65% zaměstnanců na lůžku standardní péče, 64% zaměstnanců na lůžku následné péče a 60% pracovníků psychiatrie, operačních a porodních sálů, sterilizace apod. Položku „ano, občas“ označilo 63% zaměstnanců v laboratoři a 51% zdravotníků v léčebnách. Oproti minulému roku došlo převážně k mírnému nárůstu častého pocitu vyčerpanosti  Porovnáním dotazníkových šetření z obou let lze bohužel říci, že ke zhoršení vztahů mezi kolegy došlo na všech pracovištích (s výjimkou laboratoří a léčeben) a u všech profesí (s výjimkou porodních asistentek). Rovněž vztahy s nadřízenými se oproti roku 2014 zhoršily téměř na všech odděleních (mimo lůžek soc. péče a laboratoří) a u všech profesí (s výjimkou porodních asistentek a laborantů).

10 Co dalšího trápí zdravotníky  Respondenti nejčastěji poukazovali na velmi náročnou administrativu, nedostatek personálu, málo odpočinku, či nízké finanční ohodnocení.  Sestry mají minimální čas na pacienty a komunikaci s nimi, jelikož na mnoha odděleních je na prvním místě řádné vedení dokumentace a audity, nikoliv řádná péče o pacienty.  Mnohé trápí také atmosféra na pracovišti, špatná komunikace s vedením a neúcta k sesterskému povolání jako takovému. Personál vyčerpává nadmíra stresu a pocit demotivace.  Mnoho zdravotníků kritizuje špatně nastavený systém vzdělávání sester.  Celkově převládá pocit, že se situace ve zdravotnictví neustále zhoršuje.

11 Nízké počty zaměstnanců  Praktické dopady  snížení bezpečí zaměstnanců i pacientů  stresující pracovní podmínky,  zvyšující se % případů násilí od pacientů, ale také od spolupracovníků – šikana  odchody stávajících zdravotníků, noví nenastupují  PERSONÁLNÍ KRIZE V NEMOCNICÍCH

12 PROČ?  Ekonomické a právní důvody  Vyhláška č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb  Nastavení minimálních personálních standardů – zvýšení počtu pacientů na jednu sestru  Rozšíření možnosti nahradit všeobecnou sestru zdravotnickým asistentem  Nastavení počtů zaměstnanců jednotlivých profesí vágním způsobem

13 Zásadní připomínky odborů k návrhu personální vyhlášky  Odborový svaz očekává, že účinností vyhlášky o minimálním personálním zabezpečení nebude dotčena kvalita poskytované zdravotní péče a požaduje, aby byly limity nastaveny tak, aby nedocházelo ke snižování počtu zdravotnického personálu. Zásadně nesouhlasíme s tím, aby se požadavky na personální zabezpečení v jednotlivých oborech snižovaly oproti stávající právní úpravě. Současné požadavky na personální zabezpečení považujeme za zcela minimalistické a domníváme se, že jejich snížením by se ještě více zhoršila kvalita zdravotní péče poskytovaná v jednotlivých oborech.  Nesouhlasíme s tím, aby personální zabezpečení bylo sledováno podle přepočtených úvazků. Požadujeme, aby bylo sledováno podle fyzického počtu zaměstnanců, a to v jednotlivých směnách během 24 hodin. Jen takové pojetí výpočtu minimálního personálního zabezpečení zdravotní péče pokládáme za odrážející faktický stav tak, aby byla zajištěna kvalitní zdravotní péče a zaměstnanci byli schopni odpovídajícím způsobem tuto kvalitní odbornou péči poskytovat podle svého nejlepšího svědomí a dle svých schopností a měli k jejímu poskytování vytvořeny i odpovídající podmínky.

14 Zásadní připomínky odborů k novele personální vyhlášky května 2013  Odborový svaz při tvorbě vyhlášky č. 99/2012 Sb. vítal a ocenil snahu MZ o vytvoření personálních standardů. Současně, ale vyslovil obavu z navrženého, které vnímal jako změny vedoucích k redukci počtu zaměstnanců – zdravotnických pracovníků, a tím ke snížení kvality poskytované zdravotní péče.  Musíme konstatovat, že naše obavy se potvrdily. Mnoho poskytovatelů zdravotních služeb s odvoláním na znění vyhlášky přistoupilo ke snížení počtu zdravotnických pracovníků až na právě vyhláškou stanovená minima. V řadě zařízení se z minimálního počtu zákonitě stalo maximum.  MZ při tvorbě vyhlášky nevzalo v potaz již experty odvedenou práci. Žádáme MZ o přehodnocení přístupu a o nové stanovení počtů zdravotnických pracovníků na základě výsledků ověřených praxí. Stávající právní stav skutečné potřeby personálního zabezpečení poskytování zdravotních služeb podstatně podhodnocuje. Požadujeme, nad rámec novely, aby personální zabezpečení bylo nastaveno podle potřeb pacientů a z toho vyplývajícího fyzického počtu zaměstnanců, a to v jednotlivých směnách během 24 hodin.

15 Jak dál v přípravě zákona pro nelékařská zdravotnická povolání?  Současná personální krize není primárně způsobená systémem vzdělávání.  Hlavním důvodem nedostatku personálu je přetěžování zdravotníků, jejich nadměrná zátěž, stresující pracovní prostředí a nízké finanční ohodnocení.  Propastné rozdíly v odměňování zaměstnanců, podle právních forem nemocnic, způsobují regionální rozdíly při zajišťování zdravotní péče a odliv zdravotníků z některých nemocnic. 

16 ŘEŠENÍ  Zásadní kroky pro personální stabilizaci:  zvýšení počtu personálu v nemocnicích, které musí být finančně zajištěno,  zvýšení odměn za práci  sjednocení, dnes diskriminačního, systému odměňování.  Tvrzení, že se personální situace – nedostatek zdravotníků, vyřeší změnou systému vzdělávání je naivní.

17 Děkuji za pozornost děkuji za pozornost a pomoc