8/9/12 Možnosti budování nových „přehrad“ PŘEHRADY A POVODNĚ – MOŽNOSTI REGULACE? Senát Parlamentu České republiky, 29. října 2013 Jaroslav Beneš Povodí Vltavy, státní podnik

8/9/12 Pojem „přehrada“ Termín přehrada zahrnuje vodní zákon v § 55 mezi vodní díla – stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vody, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům. Pojem přehrada je obecně srozumitelný, ale obvykle je chápán ve dvou rovinách:  přehrada jako hráz, která přehrazuje říční údolí a vytváří přehradní nádrž,  přehrada jako vodní nádrž, tvořená přehradní hrází a okolním terénem, což je metonymické rozšíření předchozího výrazu (Wikipedie). Přehradám se v ČR věnuje zejména Český přehradní výbor (ČPV, který ČR reprezentuje v Mezinárodní přehradní komisi (ICOLD). ČPV eviduje v ČR celkem 124 přehrad – hrází registrovaných ICOLD a dále dalších 19 přehrad, které v ICOLD registrovány nejsou.

8/9/12 Klasická přehrada – vodní dílo Orlík

8/9/12 Přehrady Štěchovice a Homole

8/9/12 Historie výstavby přehrad V registru ICOLD figurují přehrady mnoha typů. Dá se konstatovat, že každá historická etapa je charakteristická výstavbou určitého typu přehrad, resp. přehrad sloužících určitému převažujícímu účelu podle následujícího přehledu:  Rybníky – od počátku písemných záznamů – vrchol 15. a 16. stol.  Přehrady pro důlní účely – 17. až 19. stol. – Příbramsko, Banská Štiavnica.  Malé protipovodňové přehrady – konec 19. a poč. 20.stol. – např. přehrady v Jizerských a Krušných horách a dále Labská, Bystřička, Les Království, Pařížov, Jevišovice.  Menší přehrady pro energetické účely – 20. a 30. léta 20. stol. – např. Pastviny, Seč, Sedlice (větší – Vranov, Brno).  Velké přehrady pro energetiku a průmysl – 50. a 60. léta 20. stol. – např. Vltavská kaskáda, Těrlicko, Žermanice.  Velké a střední vodárenské přehrady + PVE – 70. a 80. léta 20. stol. – např. Švihov, Římov, Přísečnice, Šance + Dalešice, Dlouhé Stráně.  90. léta 20. stol. – dostavba rozestavěných přehrad a pak už nic ….

8/9/12 Základní koncepce výstavby přehrad Směrný vodohospodářský plán ČSR (1975) (PHP ČR) Generel LAPV Plány oblastí povodí (2009)

Kliknutím lze upravit styl předlohy. 8/9/12 Směrný vodohospodářský plán (SVP) V letech byl zpracován Směrný vodohospodářský plán ČSR (dále jen SVP). Při jeho zpracování bylo zkoumáno více než 500 lokalit pro možnou výstavbu přehrad. Výsledky pak byly shrnuty do Publikace SVP č. 13 „Vodní nádrže“ z roku 1975, který obsahoval seznam územně hájených a evidovaných lokalit pro výstavbu přehrad. Aktualizace tohoto seznamu byla realizována Publikací SVP č. 34 „Vodní nádrže“ z roku 1988, která obsahovala:  210 územně hájených lokalit pro výhledovou výstavbu přehrad, z toho bylo celkem 6 přehrad bylo od té doby dokončeno.  254 dalších evidovaných lokalit vhodných pro realizaci přehrad, avšak územně nehájených. Platnost SVP byla ukončena koncem roku 2009 schválením plánů oblastí povodí pořízených na základě vodního zákona podle Rámcové směrnice o vodách.

8/9/12 Generel (LAPV) Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod (LAPV) byl pořízen po mnohých peripetiích až v září roku Generel LAPV a základní zásady využití těchto území uvádí aktualizovaný seznam 65 lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod - přehrad; 2 kategorie A – dlouhodobé územní hájení (21 lokalit) reakce na klimatickou změnu – schopnost vytvořit či doplnit zdroje pro zásobování pitnou vodou + další funkce, B – přezkum + aktualizace v šestiletém cyklu (44 lokalit) protipovodňová ochrana, odběry vody + nadlepšování průtoků. Podklad pro návrh Politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace. Základní funkce – akumulace vod s možností využití ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha. Jedno z adaptačních opatření pro případné řešení dopadů klimatické změny.

8/9/12 Lokality pro akumulaci povrchových vod (LAPV)

8/9/12 Generel (LAPV) – hlavní principy sestavení Generel LAPV je zpracován v návaznosti na předchozí dlouhodobé územní hájení výhledových nádrží v SVP. Při výběru lokalit byla zohledněny následující aspekty:  eliminace rizik možné klimatické změny a jejích dopadů na zásobování pitnou vodou, na hydrologický režim a zvýšený výskyt povodní,  vhodnost morfologie a geologie lokality,  předpoklady pro vhodnou jakost akumulované vody,  vhodnost lokality pro víceúčelové využití,  dopady na stávající osídlení, popř. na známé rozvojové aktivity, na zájmy ochrany přírody a krajiny, na kulturní památky a na ložisková území. Do Generelu LAPV nebyly zařazeny lokality, u nichž je územní ochrana zabezpečena prostřednictvím zákona č. 114/1992 Sb. (základní ochranné podmínky zvláště chráněných území v kategorii národní park a národní rezervace) - 6 lokalit 3x KRNAP; NP Šumava; NP Podyjí; NPR Pluhův bor.

8/9/12 Možnosti budování nových přehrad Každá přehrada může zmírnit průběh povodně. Do jaké míry, to záleží jednak na velikosti (intenzitě) povodně a kapacitě dotyčné přehrady. Zásadním způsobem mohou průběh větších povodní (s pravděpodobností výskytu průtoků O 50 až Q 100 ) ovlivnit pouze velké víceúčelové přehrady. Vodárenské přehrady a to i ty velké mají jen omezené možnosti, jak průběh větších povodní ovlivnit. Současný stav a možnosti budování nových velkých přehrad dle generelu LAPV. současný stavGenerel LAPV Horní a stř. Labe --- (Rozkoš)--- VltavaLipno, Orlík, (Slapy)--- Berounka--- (Hracholusky)(Amerika, Strážiště)) Ohře a dol. LabeNechranice(Dvorečky, Chaloupky) OdraSlezská HartaSpálov DyjeDalešice, Nové MlýnyČučice Morava---Hanušovice, Hoštejn

8/9/12 Děkuji za pozornost Ing. Jaroslav Beneš – povodí Vltavy, státní podnik