Martin Gregora

 Podvýživa je stav nerovnováhy mezi potřebami organismu a skutečným příjmem, který vzniká v důsledku nedostatku živin důležitých pro stavbu těla nebo jeho správnou funkci. V užším smyslu slova pak hovoříme o stavu, který vzniká jako důsledek nedostatečného příjmu energie, kvalitních bílkovin a dalších živin.

 Podvýživou je ohrožen nejen hubený člověk, ale i člověk na pohled obézní. Nechtěný úbytek hmotnosti např. o 5 % za 3 měsíce již svědčí o riziku podvýživy. Nechtěná ztráta hmotnosti během nemoci je nežádoucí, většinou se totiž jedná o ztrátu svaloviny včetně srdečního a dýchacího svalstva.

 Podvýživa zůstává mnohdy přehlédnuta a nediagnostikována a to může ve svém důsledku vést ke znehodnocení efektu mnohdy i nákladné léčby, nemožnosti účinně rehabilitovat, a díky současnému omezení fyzické aktivity dochází k úbytku svalové hmoty a tělesné zdatnosti. Pacient přestává být soběstačný.

 Důsledkem podvýživy jsou úbytek svalové hmoty, infekční komplikace, zhoršené hojení ran, zhoršení celkového stavu i kvality života, zhoršené využití léků, zvýšená úmrtnost.

 Malnutricí trpí 50 procent seniorů. V případě hospitalizace trpí až 30 procent seniorů dokonce tzv. život ohrožující podvýživou. Většina podvyživených seniorů žije v domácnosti, kde je riziku podvýživy vystaveno až 60% seniorů.

 60 % onkologických pacientů je v riziku podvýživy a 40 % onkologických pacientů je podvyživených již při stanovení diagnózy. Neplánované hubnutí může mít zásadní vliv na úspěšnost léčby a ne nevýznamně ovlivňuje i mortalitu pacientů. Přesto je specializovaná nutriční péče doporučena pouze necelé desetině pacientů.

 V Evropě se podvýživa týká přes 30 milionů občanů a částka na léčbu nemocí z podvýživy se odhaduje na 170 miliard euro. Samotná léčba navyšuje potřebu zdravotní péče jak v nemocnicích (prodloužení doby hospitalizace, výskyt infekčních komplikací), tak v péči ambulantní.

 Odhad nákladů na léčbu nemocí z podvýživy v České republice je přibližně 60 miliard Kč. Tyto prostředky by mohly být dostatečnou prevencí zásadně sníženy. Náklady nutriční péče jsou ve srovnání s farmakoterapií významně nižší a jistě se vyplatí.

 Je nevyhnutelné aby pacient s nádorovým onemocněním trpěl podvýživou,strádal a díky tomu ukrajoval velký díl ze svého života?  O kolik se mohou snížit náklady na léčbu, když je pacient v dobré nutriční kondici ?  Jak je důležitý stav výživy pro prognozu kriticky nemocného pacienta?  Mělo by význam preventivní působení na seniory,jakési nutriční poradenství praktického lékaře?

 Jak rozetnout kruh kdy pacient příjde do nemocnice pro akutní onemocnění, je vyléčen, následeně byť ne v optimálním nutričním stavu propuštěn do domácí rekonvalescence, kde strádá nutričně i pohybově a není schopen se dostat do kondice, v jaké byl předtím než onemocněl a je jen krok od další nemoci a postupné invalidizace.