ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, Praha 10 | Zaměstnávání osob se zdravotním postižením - konference, , Zlín ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY POPULACE V PRODUKTIVNÍM VĚKU V ČR Krajská správa ČSÚ ve Zlíně

2 Výsledky statistického šetření: Ad hoc modul 2011, který se uskutečnil ve vybraných domácnostech pro Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) ve všech čtvrtletích roku Cílovou skupinou ad hoc modulu byly osoby ve věku let. Účast v šetření byla dobrovolná. Záměrem AHM 2011 bylo především zjistit informace ohledně situace zdravotně postižených osob na trhu práce. Odkaz na adresu s publikovanou analýzou na webu ČSÚ: ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY POPULACE V PRODUKTIVNÍM VĚKU V ČR

3  zmapovat současný stav v této oblasti  získat poznatky, které by mohly vést ke zlepšení situace osob se zdravotním postižením na trhu práce  vytvořit informační předpoklady pro hledání řešení této problematiky  cílem tohoto šetření nebylo zjistit EVIDOVANÝ, celkový počet zdravotně postižených osob, ani rozsah zdravotního postižení, např. podle diagnóz apod. Výsledkem jsou subjektivní odpovědi respondentů na otázky o existenci a charakteru svých dlouhodobých zdravotních problémů Výsledky AHM 2011 měly upozornit na problematiku zdravotně postižených osob v těchto směrech:

4  zmapovat současný stav v této oblasti  získat poznatky, které by mohly vést ke zlepšení situace osob se zdravotním postižením na trhu práce  vytvořit informační předpoklady pro hledání řešení této problematiky AHM 2011 se skládal ze 4 základních témat: ■ Informace o zdravotních problémech (onemocněních) a omezeních základních pohybových aktivit či smyslových vjemů respondentů ■Kvantifikace počtu osob se zdravotními problémy podle jejich ekonomického postavení, sektoru NH, druhu práce ■Dopady na omezení v práci (počet odpracovaných hodin, druh vykonávané práce, dojíždění do práce) ■Využití asistence (osobní, úprava pracovního prostředí, úprava pracovní doby) při práci apod.

5 ■Ve skupině 15-64letých respondentů mělo dlouhodobé zdravotní problémy 1) více než 18 % osob (po převážení na celou populaci ČR to bylo cca 1,341 mil. osob) ■Zdravotní problémy pociťují o něco častěji ženy (19,5 %, tj. 707,1 tis.osob) než muži (17,1 %, tj. 633,8 tis.os.) 1)dlouhodobé zdravotní problémy jsou podle přijaté mezinárodní definice takové problémy, které trvají, nebo je pravděpodobné, že budou trvat, nejméně šest měsíců. Pro tyto problémy je typické, že mají permanentní charakter a lze očekávat potřebu dlouhodobé zdravotní péče. Základní výsledky šetření za ČR

6

7  Vnímání zdravotního stavu v populaci je přirozeně silně závislé na věku respondentů, resp. jejich stáří  Do cca 30 let považuje své zdravotní problémy za dlouhodobé necelých 7 % populace, ve věkové skupině let je to již více než 42 % osob (mužů i žen)  Předělem od nějž se podíl osob se zdravotními problémy rychle zvyšuje je u žen přibližně věk 37 let, u mužů je to později - přibližně od 42 let  V cca 20 ti-letém období (v rozmezí 40 až 59 roků věku) převyšuje podíl žen se zdravotními problémy podíl mužů Zdravotní problémy – faktor věku a pohlaví

8

9 ■Srovnání vychází z Výběrového šetření pracovních sil, jedná se o průměr let 2011 až 2013 ■Podmnožina souboru osob se zdravotními problémy zachycených v AHM 2011 ■Potvrzen rychlý růst zdravotně postižených osob cca od 40 let věku, dřívější nástup u žen, u mužů cca o 5 let později (ZL kraj) Rozdíly ČR-ZL kraj: ■Především u žen ve věku 44 až 54 let v ZL kraji je podíl zdravotně postižených nad střední hodnotou v ČR ■U mužů ZL kraje nadprůměrně vysoký podíl ve skupině let, mírně vyšší v nejmladších skupinách 15 – 34 let Rozdělení zdrav.postižených osob podle věku - srovnání populace ČR a Zlínského kraje

10

11 ■Problémy se zády či krkem (více ženy než muži) ■Nemoci srdce a oběh.soustavy (více muži než ženy) ■Problémy s dolními končetinami (více muži než ženy) S větším odstupem následují : ■Problémy s horními končetinami (více ženy než muži) ■Kožní nemoci, vč.alergií ■Plicní nebo dýchací potíže, nemoci žaludku ad. Onemocnění pohybového aparátu a oběhové soustavy tak považovaly za hlavní příčinu svých problémů téměř dvě třetiny osob s dlouhotrvajícími zdravotními potížemi. Hlavní skupiny zdravotních problémů

12

13 1.skupina – růst potíží s věkem ■Problémy s horními a dolními končetinami ■Problémy se zády a krkem ■Nemoci srdce a oběhu 2.skupina – pokles problémů s věkem ■Kožní nemoci ■Plicní, dýchací potíže ■Deprese, psychické problémy Pozn. Počet onemocnění srdce a oběhového ústrojí je v celém sledovaném období u mužů od nejmladšího věku zřetelně vyšší než u žen a vyrovnává se až po dosažení šedesáti let. Výskyt vybraných onemocnění podle věku osob se zdrav.problémy

14

15 ■Téměř polovina osob se základním vzděláním (ve věku 30 + ) trpí dlouhodobými zdrav.problémy ■S růstem vzdělání podíl těchto osob klesá, ve skupině středního stupně vzdělání s maturitou na 17 % a ve skupině vysokoškoláků až na 12 % ■Tento trend je patrný u obou pohlaví, přičemž na všech stupních formálního vzdělání je vyšší podíl žen se zdravotními problémy než u mužů Četnost zdravotních problémů v návaznosti na dosažené vzdělání

16

17

18 ■Relativně méně trpí dlouhodobými problémy pracující osoby (13,3 % proti 18,3 % v celé skupině letých), o něco častěji pociťovaly dlouhodobé zdravotní problémy ženy (14,6 % proti 12,3 % u mužů) ■Cca 25 % nezaměstnaných mužů i žen má zdravotní potíže ( především pohyb.aparátu a podpůrného) ■To má samozřejmě vliv na jejich pracovní uplatnění, protože podíl dlouhodobě nemocných je téměř dvojnásobně vyšší, než je tomu ve skupině pracujících osob ■Osoby ekonomicky neaktivní – převažuje význam zdravotních potíží ve věku 55 + Osoby se zdravotními problémy v závislosti na jejich ekonomickém postavení

19 ■Ve skupině nezaměstnaných, u nichž je četnost zdravotních problémů výrazně vyšší než u skupiny zaměstnaných, se míra nezaměstnanosti zvyšuje s věkem: ■Vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti je ve skupině žen let (ZL kraj) ■Nadprůměrná nezaměstnanost je ve skupině mužů let (ZL kraj) Srovnání nezaměstnanosti ČR – ZL kraj v pětiletých věkových skupinách

20

21 ■Podíl osob se zdravotním handicapem je vyšší v odvětvích primárního a sekundárního sektoru, především pak žen Pozn. ■ZL kraj má druhý nejvyšší podíl zaměstnanosti ve zprac.průmyslu (SLDB 2011) ■Přitom ve zpracovatelském průmyslu je nižší podíl starších pracovníků, než je tomu v celém národním hospodářství ■Zaměstnanost v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví je v ČR nejvyšší v rámci celé EU a zdravotní stav velké části respondentů komplikuje setrvání v dosavadní práci po dosažení důchodového věku Zdrav.problémy pracujících osob podle sektoru národního hospodářství

22

23 ■Značný počet respondentů s dlouhotrvajícími zdravotními problémy uvedl, že zároveň trpí omezenou pohybovou aktivitou anebo poruchou svých smyslových vjemů ■hlavní druh omezení - nejčastěji byly uváděny problémy s chůzí a problémy se zvedáním či nošením břemen nebo dalších předmětů ■Lze pozorovat rozdíly ve výskytu omezení podle povahy zaměstnání ■Dělníci, pracovníci obsluhy strojů a zařízení ve výrobních odvětvích a provozní pracovníci služeb všeobecně více pociťují omezení své pohybové aktivity či poruchu smyslových vjemů Zdravotní problémy v kombinaci s omezením pohyb.aktivit a poruchami smyslů

24

25 Omezení v práci ■Jedná se buď o reálné problémy ve skupině pracujících, nebo i o dopad těchto negativních vlivů na případné pracovní zařazení nezaměstnaných či neaktivních ■Největší dopad mají tyto limitující faktory na druh práce, kterou respondent vykonává nebo může vykonávat ■Velmi často je uváděno, že zdravotní problémy mají omezující vliv i na počet hodin v práci ■ Poněkud menší dopad mají nebo mohou mít tyto problémy na dojíždění do práce ■Odpovědi respondentů se však výrazně liší podle jejich ekonomického postavení ■ Vliv zdravotních problémů či omezení byl ve skupině pracujících podstatně méně frekventovaný, než ve skupině osob ekonomicky neaktivních nebo nezaměstnaných

26 ■Odpovědi respondentů se však výrazně liší i podle jejich ekonomického postavení. Vliv zdravotních problémů či omezení byl ve skupině pracujících podstatně méně frekventovaný, než ve skupině osob ekonomicky neaktivních nebo nezaměstnaných. Ekonomicky neaktivní s dlouhotrvajícími zdravotními problémy či omezeními často uvádějí, že jejich stav ovlivňuje jejich rozhodování o případné pracovní aktivitě. To se týká v prvé řadě „mladších“ šedesátníků. Polovina neaktivních se zdravotními problémy v této pětileté skupině se domnívá, že její případné další pracovní zařazení je podmíněno nalezením vhodného druhu práce. Významná část z nich předpokládá, že by pracovali nižší počet hodin. ■Problémem je skutečnost, že požadavky nezaměstnaných na pro ně vhodné pracovní místo jsou srovnatelné se skupinou ekonomicky neaktivních.

27

28 ■Značný počet respondentů byl názoru, že jejich případné zaměstnání by vyžadovalo specifické uspořádání pracovní činnosti (nižší počet hodin, flexibilní pracovní doba, nižší nároky na fyzickou námahu) ■Nemalý počet osob podmiňoval své pracovní zařazení dostupností vhodných pomůcek či speciálních zařízení ■Řada respondentů bez práce navíc uvedla, že jejich zdravotní stav vyžaduje osobní asistenci ■Lze předpokládat, že případné pracovní zařazení či prodloužení pracovní aktivity je u velké části těchto osob podmíněno zajištěním patřičných nároků sociálního, odborného a finančního charakteru. ■V současnosti využívá osobní asistenci minimální počet zdravotně postižených osob, které pracují Faktory ovlivňující pracovní aktivitu

29

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, Praha 10 | Děkujeme za pozornost