SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov Olomouc

Vznik SENZA družstva

Důvody založení družstva subjektivní situace  zkušenosti z poskytování sociální služby denní stacionář pro mládež a dospělé osoby se ZP  sociální izolace osob se ZP a osob dlouhodobě nezaměstnaných  přání uživatelů sociální služby „mít práci“  potřeba pracovní integrace a sociálního začleňování osob se zdravotním znevýhodněním objektivní situace  nezaměstnanost v regionu 10,5%, z toho 16,2% osob se sníženou/změněnou pracovní schopností (rok 2000)  nedostatek pracovních příležitostí pro OZP  nezájem zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se ZP

Specifika zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním  podřízení výrobního programu schopnostem, dovednostem a možnostem zaměstnanců  individuální přístup - individuální pracovní náplně, individuální pracovní doba, potřeba zacvičení, potřeba stálého vedení,…  specifický režim na pracovišti – přestávky, střídání pracovních činností,…  kvalitní zázemí - pracovní stoly, židle, nástroje a nářadí, mnohdy specificky upravené  plánování výroby - kalkulace se sníženou pracovní výkonností, častější pracovní neschopností

Výrobní program Orientace na služby  vývařovna, jídelna, později rozvoz obědů  prádelna, mandlovna, opravy prádla a oděvů  šicí dílna - ukončen provoz objektivní situace  drobné montážní práce - kooperace  balicí činnost  plastové výlisky  kompletace výrobků

Co se nám podařilo  trvalé pracovní uplatnění osob dlouhodobě nezaměstnaných a jejich sociální začlenění  jasné vymezení sociálního družstva – oddělení od poskytovaných sociálních služeb  personální obsazení výrobních profesí - zaměstnání osob se zdravotním znevýhodněním (bývalých uživatelů) a lidí, u kterých došlo ke snížení pracovní schopnosti v průběhu aktivního věku (přirozené příklady dobré praxe, přenos pracovních návyků i dovedností, apod.)  využití běžných potřeb obyvatel v dané lokalitě a regionu - orientace na služby obyvatelům a malým firmám a jejich rozšíření o služby, které na trhu chyběly  návrat orientace družstva na více kooperačních činností

Chyby v našem podnikání  nerovnováha ekonomické a sociální oblasti provozu družstva – přecenění sociálních aspektů na úkor ekonomických  nedostatečný finanční plán – provozování nevýdělečných činností (nutnost ukončení provozů ekonomicky nevýdělečných)  v určité fázi orientace výroby na jednoho velkého zákazníka – dopad ekonomické krize  snižování výdajů na nesprávném místě - slabý marketing  mimo služeb družstvo nemá vlastní produkt, který by mohlo uplatnit na volném trhu, podílí se na výrobě – velmi náročná organizace práce

Doporučení  výrobní program a celkovou strategii sociální firmy založit na znalosti místního prostředí - při tvorbě výrobního programu vycházet z přirozených potřeb v dané lokalitě (z vlastní erudice, konzultace s odborníky, apod.)  nepodcenit přípravu finančního plánu, počítat s riziky a potřebnou finanční rezervou, jasně stanovit finanční strategii  pokud firma začíná s dotačními prostředky stanovit finanční strategii po ukončení projektu – zajistit udržitelnost firmy  definujte své sociální a podnikatelské cíle, stanovte si parametry výkonnosti firmy i vlastní sociální přidané hodnoty

Doporučení  v případě návaznosti sociálního podniku na sociální služby jasně vymezit co je sociální služba a kdo jsou její uživatelé, co je podnikání a kdo jsou zaměstnanci firmy (jasně vymezit kdo je v organizaci klientem a kdo je zaměstnancem)  nepodcenit marketingovou strategii, včetně marketingového průzkumu - seznámit odbornou veřejnost, veřejnou správu apod. s přidanou hodnotou našeho podnikání (umění „se prodat“)  nepodceňujte rizika (např. liknavost úředníků veřejné správy, buďte při plánování připraveni na mimořádné události, které vyžadují mít dostatečné finanční rezervy)

Doporučení  na závěr zlaté pravidlo udržitelnosti – každý zaměstnanec musí i v sociální firmě „vydělat“ minimálně tolik prostředků, aby mohla být pokryta jeho mzda. Další náklady firmy (režijní, provozní, …) je možné hradit z různých alternativních či podpůrných zdrojů, ovšem pokud zaměstnanec nevydělá ani na svoji mzdu, není jeho místo dlouhodobě udržitelné.

Sociální podnikání  sociální podnikání = podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí, naplňují veřejně prospěšný cíl, který je formulován v zakládacích dokumentech sociálního podniku  hraje důležitou roli v místním rozvoji a často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním  pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku i zvýšení veřejného prospěchu  zisk je z větší části použit pro další rozvoj sociálního podniku  sociální podnik vzniká a rozvíjí se na konceptu tzv. trojího prospěchu – ekonomického, sociálního a environmentálního

Sociální prospěch  firma provozuje aktivity prospívajících společnosti či specifické skupině v obecném zájmu, např. obci, regionu  je založena ve prospěch občanů nebo z jejich iniciativy (přímo nebo nepřímo)  demokratické rozhodování (o osudu a rozvoji podniku, nikoli v provozně – manažerské rovině)

Ekonomický prospěch  sociální podnik není závislý na veřejných a soukromých institucích  vykonává soustavné a udržitelné ekonomické aktivity (= podniká), se kterými je spojen alespoň minimální podíl placené práce  nese vlastní (často zvýšená) ekonomická rizika  případný zisk je použit přednostně pro rozvoj sociálního podniku a/nebo pro naplňování veřejně prospěšných cílů (sociální mise)  může využívat vícezdrojového financování

Enviro a místní prospěch  sociální podnik spolupracuje se zainteresovanými partnery a respektuje jejich postoje  podílí se na přednostním uspokojování místních potřeb a využívání místních zdrojů  podporuje smysl pro sociální zodpovědnost na místní úrovni  využívá inovativní přístupy  zohledňuje ekologické aspekty

Mgr. Renata Čekalová Děkuji za pozornost a přeji hodně dobrých nápadů, trpělivosti a úspěchů.