P ŘEHLED ZÁKLADNÍCH KONCEPČNÍCH ZMĚN, KTERÉ PŘINÁŠÍ NOZ Chomutov JUDr. Václav Bednář, Ph.D.

Z ÁKLADNÍ ZMĚNY V KONCEPCI Občanský zákoník jako základní kodex soukromého práva Jednotná úprava závazkového práva Změna paradigmat vnímání některých soukromoprávních institutů

Z ÁKLADNÍ ZMĚNY V KONCEPCI Vztah k dalším soukromoprávním předpisům Rozsah úpravy Ruší se 238 zákonných či podzákonných předpisů nebo jejich částí

T ERMINOLOGIE A JAZYK NOZ V soukromém právu mají být soukromoprávní pojmy, nikoliv procesní osoba x účastník relativní neúčinnost x odporovatelnost Zákoník se snaží být terminologicky jednotný smlouva x závazek x dluh smlouva – právní skutečnost z níž závazek vzniká závazek – obligace, závazkověprávní vztah dluh – povinnost k plnění vzniklá ze závazku

S TRUKTURA OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU Obecná část Rodinné právo Ne zapisované partnerství Absolutní majetková práva Včetně práva dědického Relativní majetková práva Závazky Závazky ze smluv uzavíraných se spotřebitelem Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

S OUKROMÉ PRÁVO Nezávislost práva soukromého na právu veřejném § 1 odst. 1 Zakotvení dispozitivnosti a kogentnosti Demonstrativní výčet kogentnosti § 1 odst. 2: Rozpor s dobrými mravy Úprava statusu osob (včetně ochrany osobnosti) Rozpor s veřejným pořádkem + Zákon odchýlení se od úpravy zakazuje

V ÝKLAD USTANOVENÍ SOUKROMÉHO PRÁVA § 2 právo není samoúčelné a připíná se k určité hodnotové soustavě, vyjádřené ve shodě s naším ústavním pořádkem právě a především zásadami práva přirozeného přirozená práva člověka představují limit pro zákon, a nikoli naopak navržené ustanovení zdůrazňuje, že zákon nelze vykládat jen z jeho slov, ale je nutno přihlížet především k jeho smyslu

Z ÁKLADNÍ ZÁSADY SOUKROMÉHO PRÁVA § 3 Právo na důstojnost, svobodu a vlastní štěstí Štěstí, co je štěstí? Demonstrativní výčet základních zásad některé další zvlášť zmiňuje jinde (např. zákaz šikany, ochranu dobré víry atd.)

L EGITIMNÍ OČEKÁVÁNÍ § 4 A 5 Není však možné pod rouškou ochrany jednotlivce podlamovat nezbytnou ochranu třetích osob Rozum průměrného člověka i dnes u spotřebitele V případě osoby, která se hlásí k určité skupině je pak třeba předpokládat zvýšené znalosti

L EGITIMNÍ OČEKÁVÁNÍ § 6,7 A 8 Příkaz jednat poctivě rozdíl oproti stávajícím § 3 Zákaz těžit z vlastní nepoctivosti Vyvratitelná domněnka poctivého a dobrověrného jednání Nezakazuje výkon práva, jímž se právo zneužívá, neboť zneužití není výkonem práva, nýbrž jde o protiprávní (nedovolený) čin, a proto mu nelze přiznat ochranu. Zjevné - prokazatelné

P OUŽITÍ ANALOGIE § 10 Stanovuje pravidla pro posouzení případu na který nedopadá výslovné ustanovení Vedle analogie i princip spravedlnosti a zásad soukromého práva

O CHRANA SOUKROMÝCH PRÁV § 12 A 13 Zakotvení ochrany orgánem veřejné moci Ačkoliv náš právní řád nestojí na precedentech, je třeba pro právní jistotu založit důvodné očekávání rozsudku.

S VÉPOMOC § 14 Mění se koncept stávající úpravy Stávající § 6 „ …přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit“ posuzováno objektivně NOZ dovolenost způsobu svépomoci je podmíněna tím, jak by se přiměřenost jevila osobě v postavení ohrožené strany. svépomoci sledující zajištění subjektivního práva (např. při zadržení zloděje)

O SOBY – HLAVA II Fyzické x právnické Nová terminologie: a. Právní osobnost b. Svéprávnost Právní osobnosti ani svéprávnosti se nelze vzdát Osnova též reaguje na nešvar, jímž se v novodobé legislativě s nebývalou četností přičítají práva, zejména však povinnosti entitám postrádajícím právní subjektivitu (nejčastěji orgánům či organizačním složkám právnických osob). § 17

O SOBY BLÍZKÉ § 22 Definuje kdo je osobou blízkou, vychází ze stávající úpravy Stanoví vyvratitelnou domněnku osoby blízké pro osoby spolu trvale žijící Odst. druhý reaguje na stávající neuspokojivou judikaturu podle něj se posuzuje stejně jako poměr osob blízkých i poměr k právnické osobě, je-li právnická osoba jinou osobou podstatně ovlivňována; to však může platit jen s důsledky omezenými na ochranu majetkových práv třetích osob.

U STANOVENÍ O ČLOVĚKU Přesněji řešeny otázky vzniku a zániku právní osobnosti Zejména pak důkaz smrti Upravena i problematika změny pohlaví, vyvratitelná domněnka okamžiku změny

Z LETILOST X SVÉPRÁVNOST Osnova rozlišuje mezi zletilostí a svéprávností Zletilost vázána čistě na věk Svéprávnost nikoliv, nově více možností jak dosáhnout plné svéprávnosti

N ABYTÍ SVÉPRÁVNOSTI Dosažením zletilosti Uzavřením manželství Přiznáním svéprávnosti (emancipace) - soud vyhoví: 1. Návrh nezletilého 2. Osvědčena schopnost sám se živit 3. Souhlas zákonného zástupce - v ostatních případech rozhodne soud

P ODPŮRNÁ OPATŘENÍ Předběžné prohlášení Nápomoc při rozhodování Zastoupení členem domácnosti Omezení svéprávnosti Primární je omezit zásah státní moci do rozhodování člověka o obstarání svých záležitostí Vycházeje z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením

P ŘEDBĚŽNÉ PROHLÁŠENÍ § 38 AŽ § 44 Možnost upravit předem, jak mají být mé záležitosti spravovány a kým (tím je opatrovník vázán) Forma primárně veřejná listina, případně soukromá s datem a dvěma svědky (identifikovatelnými) Soud následně nepřezkoumává povolání za opatrovníka, jen přezkoumá způsobilost spravovat s náležitou pečlivostí zájmy jiné osoby, konflikt zájmů Neplatné předběžné prohlášení, není bez právního významu, soud k němu přihlédne

N ÁPOMOC PŘI ROZHODOVÁNÍ § 45 AŽ § 48 Dává možnost osobě s duševní poruchou sjednat si pro své rozhodování podpůrce i více Smlouva písemná nebo ústní před soudem Smlouvu o nápomoci schvaluje soud Podpůrce nejedná za podporovaného, ale spolu s ním

N ÁPOMOC PŘI ROZHODOVÁNÍ § 45 AŽ § 48 Podpůrce nesmí ohrozit zájmy podporovaného, ani se na jeho úkor bezdůvodně obohatit Může namítat neplatnost právního jednání podporovaného Na návrh podpůrce nebo podporovaného soud podpůrce odvolá, případně i bez návrhu, pokud podpůrce porušuje závažně své povinnosti

Z ASTOUPENÍ ČLENEM DOMÁCNOSTI § 49 AŽ § 54 Ten, kdo nemá jiného zástupce, může jej zastoupit člen domácnosti Je třeba schválení soudu, který má zjistit názor zastoupeného Zástupce není oprávněn dát souhlas k zásahu do duševní nebo tělesné integrity s trvalými následky (stříhání, holení, darování krve ano) Omezení v nakládání s prostředky na účtu zastoupeného do měsíční výše životního minima

O MEZENÍ SVÉPRÁVNOSTI § 55 AŽ § 65 Nebude možné zbavit svéprávnosti Omezení na určitou záležitost nebo na dobu určitou max. na 3 roky Lze zahájit řízení o prodloužení, právní účinky původního trvají po dobu řízení max. 1 rok

O MEZENÍ SVÉPRÁVNOSTI § 55 AŽ § 65 Při jmenování opatrovníka soud přihlédne k přání opatrovance a jeho rodiny, nesmí tam být nedůvěra Vždy musí zůstat zachována způsobilost jednat v běžných záležitostech denního života Jednal-li bez opatrovníka, je jednání neplatné, jen v případě, že je mu na újmu

N EZVĚSTNOST § 66 AŽ § 70 Považuje se za vhodné upravit institut nezvěstnosti, který v dnešním právu chybí Nově „předstupeň“ pro prohlášení za mrtvého Reaguje se ale i na potřeby běžného života, kdy je jasné, že dotyčný není mrtvý.

D OMNĚNKA SMRTI § 71 AŽ §76 Prohlášení za mrtvého na návrh Soud určí den, který se pokládá za den jeho smrti Manželství (partnerství) zaniká ke dni, který je pokládán za den smrti. Manželství ani partnerství se již neobnovuje

P ROHLÁŠENÍ NEZVĚSTNÉHO ZA MRTVÉHO Plyne-li z okolností, že jsou vážné pochybnosti, zda je nezvěstný ještě živ (nezvěstnost sama o sobě nestačí), lze jej prohlásit za mrtvého. Pro ten účel se stanoví s ohledem na různé okolnosti lhůty v trvání tří, pěti a sedmi let v závislosti na charakteru rozhodné události.

P ROHLÁŠENÍ NEZVĚSTNÉHO ZA MRTVÉHO Člověka prohlášeného za nezvěstného lze prohlásit za mrtvého nejdříve 5 let, počítaných od konce roku, ve kterém byl prohlášen za nezvěstného Člověka, který je nezvěstný, ale nebyl prohlášen za nezvěstného, lze prohlásit za mrtvého po 7 letech od konce roku v němž byl naposledy viděn

P ROHLÁŠENÍ NEZVĚSTNÉHO ZA MRTVÉHO Zvláštní ochrana nezvěstných nezletilých Nelze je prohlásit za mrtvé dříve než uplynutím 25 roku od jejich narození Stal-li se člověk nezvěstný po události, při níž byl ohrožen život většího počtu osob, může být prohlášen za mrtvého uplynutím 3 let od konce roku, ve kterém se událost stala

T ĚLESNÁ A DUŠEVNÍ INTEGRITA § Tři pravidla spojená s integritou člověka Zásah do integrity člověka zásadně s jeho souhlasem Lidské tělo nesmí být zdrojem majetkového prospěchu I po smrti je tělo pod právní ochranou Lidské tělo není věc Zakazuje se naložit s pozůstatky nedůstojně Pravidlo pro vydání ostatků zemřelého

T ĚLESNÁ A DUŠEVNÍ INTEGRITA § Zásah do integrity je chápán šířeji než jen jako profesionální lékařská péče (tetování, léčitel atd.) Poučení o povaze zásahu a možných následcích Písemné poučení v případě zásahu podle § 96 Poučení a souhlas není třeba ve stavu nouze podle § 99

T ĚLESNÁ A DUŠEVNÍ INTEGRITA § Nakládání s tělem po smrti, vychází z vůle člověka Právo rozhodnout o svém pohřbu Nevyvratitelná domněnka nesouhlasu s pitvou a nakládáním s tělem § 115

P RÁVNÍ SKUTEČNOSTI

D OMNĚNKY A FIKCE Osnova sleduje důsledné rozlišení právních domněnek (vyvratitelných i nevyvratitelných) a fikcí a v tom směru volí jednotnou dikci shodnou s klasickou českou právní terminologií. Výrazem „ má se za to, že “ se označuje vyvratitelná právní domněnka, připouštějící důkaz opaku. Výrazem „ platí, že “ se označuje nevyvratitelná právní domněnka. Výrazem „ považuje se za “ nebo „ hledí se na “ se označuje právní fikce.

P RÁVNÍ JEDNÁNÍ Terminologie OZ: právní úkon (§ 34) „Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.“ § 545 NOZ: (není definice) „Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.“ Úprava zdánlivého právního jednání, k takovému to se nepřihlíží

P RÁVNÍ JEDNÁNÍ V zásadě bezformálnost Nově pojata možnost změny právního jednání - Vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje. (§ 564)

P RÁVNÍ JEDNÁNÍ Soukromá listina - Je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Veřejná listina - Je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídily, o době pořízení listiny, jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, dokud není prokázán opak. - Veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon; to neplatí, pokud trpí takovými vadami, že se na ni hledí, jako by veřejnou listinou nebyla.

P RÁVNÍ JEDNÁNÍ Jednání vůči nepřítomnému Vychází se z dnešních pravidel kontraktačního procesu konkrétně § 45 stávajícího OZ Stanovena domněnka doby dojití - Zásilka došla 3 pracovní den po odeslání - Je-li posíláno do jiného státu pak 15 pracovní den po odeslání

N EPLATNOST PRÁVNÍHO JEDNÁNÍ Zdánlivost x neplatnost Snaha primárně držet právní jednání v platnosti Ten kdo neplatnost způsobí, nemůže se jí dovolávat ani uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu

N ÁSLEDKY NEPLATNOSTI Zachováno dělení na neplatnost relativní a absolutní Preference neplatnosti relativní I jednání pod fyzickým či psychickým donucením bude relativně neplatné Absolutní § 588 Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

P ROMLČENÍ § 609 A NÁSL. Lépe zvolená konstrukce – dnes se primárně řeší jak se má zachovat veřejná moc (soud jej k námitce nepřizná) - Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. - Bylo-li plněno po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže dlužník požadovat zpět to, co plnil - K promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

P ROMLČENÍ § 609 A NÁSL. Zákon jasně rozlišuje mezi lhůtou a dobou Lhůta – čas vymezení osobě, aby si projevem vůle zachovala vlastní právo Doba – ostatní případy V tomto kontextu je třeba vnímat i pravidlo stanovené § 607

P ROMLČENÍ Také NOZ stanoví, která práva se promlčují a případné výjimky Promlčuje se právo na odčinění újmy na životě, zdraví, cti atd. nikoliv samotné právo na život, zdraví, čest atd. Promlčují se opětující se plnění z výživného Promlčení pohledávky nebrání zástavnímu věřiteli v uspokojení ze zástavy. Promlčuje se však i zástavní právo Nepromlčuje se právo vlastnické

P OČÁTEK BĚHU PROMLČECÍ LHŮTY § 619 Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. Další ustanovení, které stanoví počátek běhu promlčecí lhůty v konkrétních případech

D ÉLKA PROMLČECÍ LHŮTY § 629 Obecná promlčecí lhůta je 3 roky, nikoliv však stanovena čistě subjektivně Nejdéle s majetkové právo promlčí v 10 letech, kdy dospělo Možnost sjednat i lhůty kratší či delší. Nejméně rok nejdéle 15 let. Je-li kratší nebo delší lhůta ujednána v neprospěch slabší strany, nepřihlíží se k ujednání. Nepřihlíží se ani k ujednání kratší promlčecí lhůty, jde-li o právo na plnění vyplývající z újmy na svobodě, životě nebo zdraví nebo o právo vzniklé z úmyslného porušení povinnosti.

N ĚKTERÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O DÉLCE PROMLČECÍ LHŮTY Uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí- li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby. § 639 Přešla-li povinnost na dědice, skončí promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy bylo dědici nabytí dědictví potvrzeno. § 643

V ĚC V PRÁVNÍM SMYSLU Změna v koncepci pojetí věci Dochází k definici věci. Nelze přijmout argument, na jehož základě platný občanský zákoník již v roce 1964 definici věci v právním smyslu odmítl, totiž že věc je přírodní fakt, a že ji tedy právo nemůže definovat. Stávající stav nefunkční došlo k prolomení dogmatu o vlastnictví jen věcí hmotných např. zákon o ochranných známkách, zákon o průmyslových vzorech, zákon o podnikání na kapitálovém trhu, obchodní zákoník a další Zjednodušení úpravy

V ĚC V PRÁVNÍM SMYSLU Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Nerozhoduje vlastnictví. Stanovení ceny věci. Cena věci se určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem. Cena mimořádná Lidské tělo není věc (to může vyloučit jen zvláštní zákon a jen v jeho rámci)

Z VÍŘE Zvíře není věc Zavedena positivní definice zvířete (Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. ) §494 Ustanovení o věcech se na zvíře použijí jen přiměřeně

D ĚLENÍ VĚCÍ HMOTNÉ X NEHMOTNÉ § 496 Hmotné ( Hmotná věc je ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu.) + ovladatelné přírodní síly x Nehmotné ( Nehmotné věci jsou práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty. )

D ĚLENÍ VĚCÍ MOVITÉ X NEMOVITÉ § 498 Nemovité - jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon (právo stavby § 1240 a násl.) x Movité - všechny ostatní hmotné i nehmotné V rámci nemovitých věcí řešeny dnes sporné otázky jeskyní, ložisek vyhrazených nerostů atd.

S OUČÁST VĚCI Jsou řešeny podzemní stavby a jejich vlastnictví (sklípek atd.) Samostatně je řešena problematika inženýrských sítí Zvláštní pravidla pro stroje pevně spojené s budovami (není součástí nemovité věci zapsané do veřejného seznamu, byla-li se souhlasem jejího vlastníka zapsána do téhož seznamu výhrada, že stroj jeho vlastnictvím není.)

S UPERFICIES SOLO CEDIT Nejzásadnější změna u součásti věci Návrat k tradici Snaha odstranit stávající problémy Úprava stávajících poměrů §

P ŘÍSLUŠENSTVÍ VĚCI Dochází k vymezení příslušenství Je reagováno i na rozkolísanou judikaturu v souvislosti s právním osudem příslušenství při převodu věci hlavní (ano 28 Cdo 133/2001, ne R 7/87, R 75/04) § 510 (Má se za to, že se právní jednání a práva i povinnosti týkající se hlavní věci týkají i jejího příslušenství. ) Není stanoveno, že nemovitá věc nemůže být příslušenstvím věci movité

ABSOLUTNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA V NOZ

V LASTNICTVÍ Rozlišuje se mezi vlastnictvím (vše co někomu patří) a vlastnickým právem (subjektivní právo vlastníka k vlastnictví) Nečiní rozdílu mezi vlastnictvím a majetkem, tak jak po vzoru německé či sovětské úpravy činilo stávající soukromé právo Přináší positivní i negativní vyjádření vlastnického práva § 1012

O MEZENÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA § 1013 Podrobně upravuje omezení vlastnického práva Rozlišuje imise přímé (vždy zakázané) a nepřímé (posuzuje se přiměřenost) Stanoví pravidla pro situace, kdy se věc ocitne na cizím pozemku, včetně chovaného zvířete nebo roje včel v cizím obsazeném úlu Jasně řešena problematika podrostů a převisů

O MEZENÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA Regulace výsadby stromů na hranicích pozemků (3m x 3m ostatní 1,5m) § 1017 Zachováno legální věcné břemeno § 1021 Zřízení, oprava či bourání stavby je možné ze sousedního pozemku jen přiměřenou náhradu

N ABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA Částečně vychází ze stávající úpravy Stávající způsoby nabytí vlastnického práva lépe formuluje Zavádí nové způsoby nabytí

P ŘIVLASTNĚNÍ SI VĚCI Oproti stávající úpravě rozlišuje mezi věcmi opuštěnými, ztracenými a skrytými Upravena derelikce věci a na ní navázaná možnost její okupace Je používán pojem „věc, která nikomu nepatří“ nebo „věc opuštěná“ či výjimečně „věc bez pána“ ne věc ničí Připuštěno i opuštění nemovité věci

N ÁLEZ VĚCI Vyvratitelná domněnka ztráty před opuštěním § 1051 Změna pravidel pro nakládání s nalezenou věcí Změna v nabytí vlastnického práva k věci nalezené Zvláštní pravidla pro nález zvířete

N ABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA OD NEOPRÁVNĚNÉHO Nově je v občanském zákoníku výslovně zavedena možnost nabytí od neoprávněného § 1109 Do značné míry se vychází ze stávající úpravy v obchodním zákoníku Zvláštní ustanovení o koupi použité věci od obchodníka

P RÁVO STAVBY Právo stavby je nemovitou věcí Není služebností, je převoditelné a dědičné Samotná stavba není věcí, ale jeho součástí, byť i na ni se aplikují ustanovení o nemovitých věcech Může být zřízeno jen na dobu určitou – max. 99 let Pokud došlo k nabytí práva stavby vydržením pak na 40 let, ale soud.

P RÁVO STAVBY Podléhá evidenci v katastru nemovitostí Lze jej zřídit za úplatu či bezplatně Úplata v dávkách - stavební plat, pak reálné břemeno Právo stavby může být předmětem zástavy Při zániku práva stavby vypořádání stavebníka s vlastníkem pozemku

V ĚCNÁ BŘEMENA Občanský zákoník rozděluje věcná břemena na služebnosti a reálná břemena Služebnost – postihuje vlastníka věci, aby ve prospěch jiného něco trpěl nebo se něčeho zdržel Reálné břemeno – zavazuje vlastníka zatížené věci něco dát nebo konat vůči oprávněné osobě

D ĚKUJI ZA POZORNOST A NASHLEDANOU