Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor: Mgr. Blanka Žánová Název DUM: VY_32_Inovace_ Vývoj školství do 19.století Téma: Člověk a jeho svět - Dějiny ČR Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Anotace: Výkladová hodina pro žáky 5.ročníku, významné okamžiky českých dějin. Materiál je určen pro práci s interaktivní tabulí, pro dataprojektor nebo do počítačové učebny.

Vzdělanost a kultura -Zavedení povinné školní docházky v roce podstatné zvýšení poměru gramotných lidí - jednotná školní výchova ovlivnila pohled lidí na svět či způsoby vyhledávání a předávání informací.

Stav škol -Školní výuka klesla po třicetileté válce obecně na velice nízkou úroveň -Města si většinou nemohla dovolit provozovat víc než školu nižšího typu, kde se žáci mohli naučit jen číst, psát a počítat

 Stav školství zásadním způsobem pozvedla reforma uskutečněná v roce 1775  Byla financována z nově zřízeného školského fondu, který z většiny tvořil majetek zrušeného jezuitského řádu  Znamenala rozsáhlou transformaci všech typů nižších škol  Nebyly však propojeny v jednotný systém  Tento nedostatek odstranila až nová reforma v roce Reformy školství Vysvědčení z farní školy 1843

Úroveň učitelů Na pobělohorských školách chyběli často kvalifikovaní učitelé Mnohdy obec svěřila z nedostatku lepší příležitosti učení i lidem, kteří sami sotva dokázali číst a psát Často to bývali bývalí vojáci, úředníci Proto bylo nutné vybudovat učitelské přípravky

Učitelské přípravky Po roce 1775 mohli budoucí učitelé hlavních a triviálních škol získat kvalifikaci v kursech při pražské normální škole Podobné přípravky pak vznikaly i při nižších typech škol Doba přípravy byla krátká - zprvu tříměsíční, později roční Teprve od roku 1869 v souvislosti se školskou reformou byly zřizovány pro přípravu budoucích pedagogů čtyřleté učitelské ústavy Jejich absolventi nastupovali na základních školách jako tzv. podučitelé, po dvouletém působení pak skládali zkoušku, která je opravňovala k samostatnému působení Vysvědčení vydané C.k. českým ústavem ku vzdělávání učitelek v Praze, 1878

Postavení učitelů Postavení učitelů, byť byli i řádně vzděláni, nebylo, a to především z hlediska finančního ohodnocení jejich práce, nijak dobré Pro mnoho učitelů bylo existenční nutností přivydělávat si různými dalšími činnostmi, mimo obvyklé služby v kostele, např. jako písaři nebo hudebníci Už na konci 18. století byl sice stanoven maximální výnos učitelské služby, ale mnozí učitelé se ho ani zdaleka nedomohli. Jejich postavení se výrazněji zlepšilo až ve 2. polovině 19. století, kdy byly stanoveny pevné platy podle počtu odučených let i nárok na penzi

Učitelky Učitelské povolání bylo nejprve výsadní pro muže Zavedením povinné školní docházky a vytvořením samostatných dívčích škol bylo umožněno působení žen-učitelek Oproti svým mužským kolegům byly svázány řadou podmínek - pro učitelky například platil až do roku 1819 celibát, takže vyučovat mohly pouze svobodné nebo vdovy Žákyně dívčí školy Mužský pedagogický sbor

Triviální a hlavní školy Na základě reformy z roku 1775 vznikly místo dosavadních typů škol jednak školy triviální, kde se žáci učili číst, psát a počítat Vedle nich školy hlavní, kde se navíc vyučoval dějepis, zeměpis, matematika a fyzika Pouze v hlavních městech země byly ještě zřízeny tzv. školy normální, kde se vyučovalo totéž v rozšířené podobě

Obecné školy a měšťanky -Po reformě v roce 1869 byly dosavadní školy triviální a hlavní přeměněny na pětileté obecné školy -Na ty pak navazovaly buď tří- nebo čtyřleté měšťanky -Po vychození měšťanky mohli zájemci pokračovat ve studiu na některé škole vyššího typu Měšťanka v pražské Školní ulici

Gymnázia  První gymnázia byla zakládána už v polovině 17. století pod správou některých řádů jako například jezuitů nebo piaristů  Poskytovala ucelené humanitní vzdělání a byla přípravou pro univerzitní studium  Zájemci o studium na gymnáziu se museli prokazovat vysvědčením z hlavní nebo normální školy a po přijetí postupovali ve studiu nejprve v pěti, později až v osmi třídách Vysvědčení z piaristického gymnázia v Mladé Boleslavi 1843

Reálky Nejstarší reálky byly v Čechách zřizovány především ze soukromých prostředků přibližně od poloviny 18. století Na rozdíl od gymnázií poskytovaly všeobecné praktické vzdělání, mezi předměty na reálkách bylo např. strojnictví, účetnictví nebo obchodní vědy Zprvu fungovaly pouze jako odborné školy na úrovni základního školství, teprve v polovině 19. století byly postaveny na roveň gymnázií V 60. letech 19. století pak došlo v podobě reálných gymnázií k propojení obou systémů.

Odborné školy -Téměř současně s reálnými školami začala vznikat také celá řada odborných škol -V roce 1718 byla v Praze založena Stavovská inženýrská škola, jejíž absolventi měli být odborníky na stavby opevnění -další inženýrská škola vznikla v roce 1724 v Olomouci -Později byly mnohé tyto školy transformovány ve školy vysoké - to byl případ i výše zmiňované pražské inženýrské školy. Technická škola v Brně

Pražská univerzita Pražské univerzitě vyrostla na počátku 17. století silná konkurence v jezuitské klementinské koleji, která v roce 1616 získala statut vysokého učení s oprávněním udělovat vědecké hodnosti V roce 1654 byla obě vysoká učení spojena pod názvem Karlo- Ferdinandova univerzita Studenti se zde zapisovali ke studiu na čtyřech fakultách - právnické, lékařské, teologické a filosofické V roce 1882 byla univerzita rozdělena na dvě samostatné části - českou a německou. Doktorský diplom z pražské univerzity, 1850

Další typy škol- Nedělní škola Žáci, kteří vychodili základní školu, docházeli ještě na pravidelné nedělní opakovací hodiny Jejich smyslem bylo upevnit znalosti nabyté ve škole, děti se zde tedy měly procvičovat především ve čtení, psaní a v počtech Zprvu se toto nařízení týkalo veškeré mládeže do 20 let věku, později bylo sníženo pro věk do 15 let Osvědčení o návštěvách nedělní školy bylo např. podmínkou i pro získání výučního listu Institut nedělní školy byl zrušen teprve po školské reformě v roce 1869.

Další typy škol – Školy pro postižené Konec 18. století přinesl jistou možnost vzdělání i postiženým dětem Právě v této době byly založeny první specializované vzdělávací ústavy pro hluchoněmé a slepé Stranou nezůstala ani péče o děti slabomyslné Ústav pro slepé v Brně 1880

Správa škol Správa školních budov i obsazování učitelských míst a jejich vydržování spadalo až do poloviny 19. století do kompetence úřadů vrchnostenské správy, v 60. letech pak byl tento patronát přenesen na vlastní obec, ve které se škola nacházela Nezanedbatelný vliv měla po celé toto období také církev Významnou změnu ve správě škol přinesla reforma v roce 1869, kdy dozor nad školami převzal prostřednictvím místních, okresních a zemských školních rad stát Z protokolu učitelské konference školy ve Skalsku, 1877

Školní docházka Školskou reformou z roku 1775 byla poprvé stanovena povinná školní docházka všech dětí od 6 do 12 let Děti ale mohly být příslušnou dobu vzdělávány i doma, pak se ale musely dvakrát ročně dostavit do školy k přezkoušení V roce 1869 pak byla docházka prodloužena na 8 let Opětovné zkrácení umožnila až novela z roku 1883 a týkala se především sociálně slabých rodin, pro které nebylo finančně únosné vydržovat na škole dítě, které už se mohlo zapojit do pracovní činnosti Břidlicové tabulky na psaní

Školné  Za své vzdělávání musely děti vždy nějak platit  Do 80. let 18. století bylo bezplatné vyučování na gymnáziích, vládním nařízením zde byl pak stanoven školní plat obnášející ročně 12 zlatých  Studenti chudí nebo zvlášť nadaní a pilní však mohli být podle pozdějšího ustanovení od placení školného osvobozeni a mohli také využívat některou z forem stipendia Platební knížka na školné ze Žerčic,

Vyučovací jazyk Užívaný vyučovací jazyk na základních typech škol se řídil podle převládajícího jazyka té které oblasti Pro studium na gymnáziu však byla potřebná znalost němčiny v roce 1781 byla němčina zavedena jako vyučovací jazyk ve všech gymnazijních třídách a ve všech předmětech Až od 60. let 19. století se jako vyučovací jazyk na všech typech škol prosadila čeština Německá učebnice přírodopisu Český slabikář

Výroční zkoušky Na konci každého pololetí se až do 2. poloviny 19. století konaly ve školách veřejné zkoušky Přítomen jim býval místní duchovní, školní správce, místní úředníci a městská honorace Po skončení zkoušky byla čtena jména premiantů a dalších dobře prospívajících žáků, kteří také obdrželi odměny Tiskopis Odměny pilnosti a dobrého chování, 2. polovina 19. století

Zajímavosti V roce jak bylo řečeno tak „v zájmu vzájemnosti“ - sestavil Ústřední spolek učitelů v Čechách Řád pro rodiče. V posledním, 40. paragrafu byla tato výzva: „Obecenstvo snažně se žádá, by vší mocí podporovalo vychování školní a zejména k tomu působilo, aby mládež na místech veřejných slušně se chovala.“ Podle předpisů z roku 1869 a potvrzených roku 1874 nestál v čele obecné školy ředitel, ale řídící učitel (ředitelé byli až na měšťanských školách). Řídícímu učiteli vícetřídní obecné školy mohl být titul ředitele propůjčen pouze jako veřejné vyznamenání udělované zemskou školní radou.

Co sis zapamatoval? Bývalí vojáci, úředníci Muži Němčina Nejprve na 6 let, později na 8let Kdo byl před reformou jmenován učitelem? Kdo měl výsadní postavení v učitelském povolání? Jaký byl vyučovací jazyk? Na jakou dobu byla po reformě stanovena povinná školní docházka?

Chceš vědět víc?

Citace  CHALUPA, Petr a Věra ŠTIKOVÁ. Vlastivěda 5: Česká republika jako součást Evropy. Brno: Nová škola, s.r.o., ISBN  HRONEK, Milan. Vlastivěda 5. Olomouc: Prodos, ISBN    NEZNÁMÝ. Týdeník školství [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: skolstvi.cz/archiv-cisel/2009/07/zajimavosti-z-dejin-skolstvi/ skolstvi.cz/archiv-cisel/2009/07/zajimavosti-z-dejin-skolstvi/  MORKES. Týdeník školství [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: skolstvi.cz/archiv-cisel/2009/07/zajimavosti-z-dejin-skolstvi/ skolstvi.cz/archiv-cisel/2009/07/zajimavosti-z-dejin-skolstvi/  NEZNÁMÝ. jak žili [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: net.cz/mb-pravek-novovek/JT.htmhttp://programy.mb- net.cz/mb-pravek-novovek/JT.htm  Wikipedie.cz