MGR. MIROSLAV PROCHÁZKA, PH.D. KATEDRA PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE PFJU PROJEKT: PODPORA DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V LIBERECKÉM KRAJI Vybrané otázky dalšího vzdělávání

Cíle kurzu Reflexe vzdělávacích potřeb v oblasti vzdělávání dospělých Získání či utřídění znalostí i dovedností z oblasti pedagogiky a didaktiky vzdělávání mládeže a dospělých (formy výuky, projektování, hodnocení) Reflexe vlastních zkušeností z lektorské práce Posílení orientace na dospělé posluchače, jejich potřeby, zájmy, podmínky, osobnostní předpoklady

Tématické celky Specifika dospělých v procesu vzdělávání Pohledy na pojetí vzdělávání a výuky a na roli lektora vzdělávání dospělých –zmapování okruhů problémů / diskuse Problematika stylů učení dospělých posluchačů Komunikace s dospělými posluchači Zvládání zátěže ve spojení se vzděláváním dospělých

Charakteristika dospělých jako účastníků vzdělávání Co vše ovlivňuje dospělé – účastníky vzdělávání? 1. Dochází k přehodnocení role vzdělání v životě člověka Když jsme chodili do školy: - škola kvalifikační, šlo o hledání limitů, kdo obstojí, kdo ne, třídění dětí podle toho, co znají…překážky pro další rozvoj Současné pojetí vzdělávání: - škola ztrácí kvalifikační význam – co nyní? - Stává se institucí, jež postupně objevující dítě jako adresáta edukace s cílem sledovat dispozice a ty rozvíjet... nastartovat další rozvoj – najít místo, profesi pro nejlepší uplatnění

Charakteristika dospělých jako účastníků vzdělávání 2. Mění se pohled na schopnost člověka se vzdělávat schopnosti (to nejsou jen danosti, ale také vázanosti) – co je ovlivňuje? - možnosti a meze motivace posluchačů - schopnosti seberegulace posluchačů - ohrožení posluchačů edukační diskvalifikací (což jsou i limity vpravené jedinci sociálním okolím)

Co vzbuzuje u dospělých posluchačů edukační limity? Co nás limituje ve vzdělávání (Helus, 2008): Lidé, kteří ve škole selhávali,byli: - orientováni na bezprostřední zadání a na bezpr. okolí, bez sledování širších perspektiv - měli také předkládáno to, co se učí, jako výklad jakéhosi světa, ne prostoru pro přemýšlení - měli okolím implantovánu vzdělávací rezignaci nebo úzkost komunikovat své vzděl. možnosti

Co charakterizuje dospělé posluchače? V prvé řadě potřebují znát důvod, proč se musí vzdělávat a tudíž učit se, zvláště pak ve věkových kategoriích střední a starší dospělosti. - to se může ukázat například na začátku tréninku při výhradách účastníků k opakovanému zapojení do cvičení či diskuse - velký důraz budou dospělí klást na sdělení a diskutování cílů a na možnost promluvit do obsahu školení, kurzu, semináře…

V druhé řadě je nutné vzít v potaz charakter motivace dospělých. Motivace pro další vzdělávání je u dospělých převážně utilitární. Tzn., že pracovník musí získat konkrétní užitek, např. splnit požadované normy pro kvalifikaci, rekvalifikaci nebo získat aktuální poznatky nezbytné pro lepší výkon vlastní profese. Obecně ale platí, že dospělí mají silnější vnitřní motivaci a dlouhodobě vnitřní cíle, čímž se odlišují od věkových kategorií žáků, studentů.

Motivace k učení v rámci tréninku pak souvisí s vytvořením takových didaktických podmínek, které vyhovují dospělé populaci, usnadňují učení, podporují dosažení vzdělávacích cílů, působí pozitivně na učícího se jedince. Znamená to tedy, že učení dospělých podporuje konkrétní učební situace vztahující se především k vlastní praxi dospělého, aktivní poznávání, řešení problémů, skupinová práce, učivo vztahující se k současným kontextům profese dospělého, a také aktivní podíl na tvorbě učebních úloh, potažmo ovlivnění vzdělávacího obsahu.

MODEL MOTIVACE DOSPĚLÝCH K UČENÍ ( M. Borák, In Vašutová 2002)

V učení dospělých nelze opominout styl učení a poznávání. Je to určitý postup, který dospělý uplatňuje při učení se a inklinuje k němu v různých učebních situacích. Odpovídá jeho intelektovým a osobnostním předpokladům, má tedy vnitřní individuální kořeny. Styl učení zahrnuje to, jaké myšlenkové procesy jsou preferovány, jaké podpůrné nástroje jsou využívány, jaké podmínky jsou vyžadovány.

Jedná se o specifické strategie učení, které si studenti osvojují na základě svých vnitřních předpokladů (kognitivní styl) i vnějších vlivů školního (formálního) vzdělávání. Poznání kognitivního stylu = předpoklad respektování individuality, osobnosti posluchače. Poznání učebního stylu = předpoklad pro efektivní vedení posluchače, pro formování jeho studijních úspěchů.

Kognitivní styl nezávislost Percepce závislost úzké zaměření Pozornost široké zaměření ostrost Paměť neostrost analytické myšlení globální

Studijní styl dospělých Povrchový Aktivní Pasivní Utilitaristický (Strategický) Hloubkový Detail – porozumění - systém

Efektivní učení dospělých je zaručeno v propojení se zkušeností a aplikovatelností v praxi. - Týká se jak obsahu, tak metod. Tam, kde lze učivo asociovat, vybavovat si vlastní zkušenost, vyzkoušet si konkrétní činnosti a aplikovat na praxi, učení je snazší. - Dospělý často operují s vlastní zkušeností u zkoušek, což však může být projevem neznalosti teoretických poznatků.

Dospělý má často problém s výběrem a vybavením uložených znalostí, je však schopen pomocí aktivizujících metod znovuvybavení v nových souvislostech, při řešení problému, v kooperaci s kolegy, v partnerské komunikaci. Znalosti jsou často zakódované v dovednostech a činnostech a zahrnuté ve znalostech komplexních. Např. dospělý si nevybaví definici nebo vzorec, ale je schopen řešit problém nebo objasnit složitý odborný jev, aniž by musel vyslovit přesné znění definice.

Vzdělávající se dospělí trpí někdy ztrátou sebedůvěry, že se nedokáží naučit novým poznatkům, že neudělají zkoušku. Zdrojem bývá krátkodobé selhání nebo i neúspěch. - „Malý“ neúspěch může vyburcovat k intenzivnější učební činnosti a dobrému výkonu. Avšak opakovaný neúspěch může zcela odradit dospělého od učení se. Proto je namístě, aby lektor povzbuzoval, vytvářel prostor pro dosahování úspěchů a neúspěch s dospělým rozebral a pomohl mu v nápravě.

Strategie výuky a role lektora Determinanty proměn lektorské profese - Diverzifikace systémů vzdělávání (různé instituce, různé cíle a koncepce) - Nové vzdělávací požadavky na trhu práce (nové obory, nové požadované kompetence) - Nové formy studia (kombinované, distanční, modulový systém, kreditní systém) - Nové pojetí výzkumné činnosti - Osobnostní proměna posluchačů - Posuny v hodnotách společnosti

Strategie výuky a role lektora Role lektora (Vašutová, 2002) - Role poskytovatele informací a zkušeností - Role poradenská a participativní - Role tvůrčí a vyvíjející - Role hodnotící - Role manažerská - Role modelingu

Strategie výuky a role lektora Pedagogické kompetence - Zvládnutí interpersonálních strategií - Modelování strategie učení se studentů - Projektování vzděl. programů - Management studijních činností studentů - Podpora rozvoje osobnostních rysů studentů - Příprava studentů na celoživotní vzdělávání - Využívání heuristických, aktivizujících a participačních postupů ve výuce - Ovládání účinných a objektivních nástrojů hodnocení - Ovládání IT technologií - Pedagogická tvořivost - Schopnost sebehodnocení a sebereflexe

Strategie výuky a role lektora Charakteristiky dobré výuky (Ramsden, 1992) 1. Chtít se podělit se stud. o svoji lásku k předmětu 2. Připravit učivo tak, aby bylo zajímavé, stimulující 3. Být přístupný k práci se st. na jejich úrovni chápání 4. Umět vysvětlit učební látku 5. Cítit odpovědnost za to, zda je vše st. jasné, rozumějí 6. Projevovat zájem o st., respektovat je 7. Mít schopnost improvizovat, přizpůsobit se podmínkám 8. Využívat metody aktivního učení a kooperace 9. Užívat vhodné nástroje hodnocení

Strategie výuky a role lektora Strategie a kompetence lektora Výuka jako sdělování (transmise) informací Výuka jako organizování učebních aktivit studentů Výuka jako utváření příznivých podmínek pro učení studentů

Komunikace s dospělými posluchači Reakce na posluchače: 1. Otázka, na kterou neznám odpověď …………………………………………………………………………. 2. Dlouhá otázka …………………………………………………………………………. 3. Několikanásobná otázka …………………………………………………………………………. 4. Otázka mimo téma …………………………………………………………………………. 5. „Stupidní“ otázka ………………………………………………………………………….

Chyby v lektorské práci 1. Mám okno, ztratil jsem se v tom… 2. Trapas (kolize s tabulí, zakopávám o kabely, přeřeknutí…) 3. Chyba ve výkladu (neupozornili mne, ale sám jsem si toho všiml…x upozornili mne…) 4. Nevím, zda jsem to neříkal….

Obtížní účastníci VYRUŠOVÁNÍ - Používání mobilní techniky během prezentace - Pozdní příchody nebo předčasné odchody - Nevěnování pozornosti výkladu (čtení novin…) - Komunikace s ostatními účastníky

NEVHODÉ REAKCE POSLUCHAČŮ - Nedočkavec → nabídněte vysvětlení později - Provokatér → nechte jej představit, jeho otázku položte ostatním - Negativista → vyptejte se a zapojte ostatní - Rušič → zapojte jej, oslovujte jej - Znalec → využijte jej, dejte mu prostor

Sebeovládání a role stresu v lektorské práci Stres je neoddělitelnou součástí našeho života. Ke stresu dochází vždy, když naše tělo nebo mozek reagují na podnět. Není reálné se stresu zcela vyhnout. Situace způsobující stres označujeme jako stresory. Mírné dávky stresu udržují organismus v pohotovosti a zvyšují jeho výkonnost

Ke stresu dochází vždy, když vaše tělo nebo mozek reaguje na nějakou skutečnou nebo domnělou situaci. Psychická reakce: je prvotní, závisí na vnímání sebe sama, okolního světa Fyziologická reakce: svalstvo, trávicí systém, kardiovaskulární systém, kůže a imunitní systém Tělesná reakce na ohrožení: hormonální reakce, aktivizace organismu za 8 sekund, přísun krve do mozku a svalů, zostření vnímání – příprava na BOJ NEBO ÚNIK

Fyziologické příznaky škodlivého stresu: - pocit závratě, - pocení, rozšířené zornice, - sucho v ústech, ztuhlá ramena a šíje, - svíravý pocit v hrdle, - zrychlený a povrchní dech, zrychlený tep, pocit nevolnosti, - studené a vlhké dlaně, - pocit slabosti v nohou

Psychické příznaky škodlivého stresu: - apatie, vytěsňování, pocit nejistoty, - zapomnětlivost, - pocity úzkosti, pocit napětí a vzrušení, - děsivé sny, vysoký nervózní smích, - pocit nespokojenosti, pocit nepříjemných zážitků, podrážděnost, - poruchy koncentrace, pocit nešikovnosti, nutkání k pláči, touha „zmizet“, - přemrštěné reakce na slabé podněty

Fáze stresové reakce

vyhoření nadšení – plná angažovanost v práci zchladnutí – snížení motivace k práci, pesimismus zklamání z nenaplnění, ztráta zájmu o výkon apatie – odklánění, vyhýbání se činnostem, marnost vyhasnutí – stržení, naprostá rezignace, ztráta ideálů

Ovládnutí stresu 1. krok - vnímání stresorů

2. krok – práce se smysly

3. práce s myslí

4. práce s tělem