Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Patofyziologie krevního srážení 13.5.2009. Primární a sekundární hemostáza.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Patofyziologie krevního srážení 13.5.2009. Primární a sekundární hemostáza."— Transkript prezentace:

1 Patofyziologie krevního srážení

2 Primární a sekundární hemostáza

3 Role glykoproteinů IIb/IIa v destičkové agregaci a inhibice destičkové agregace inhibitory receptorů pro glykoproteiny IIb/IIa New England Journal of Medicine 332: 1554, with permission.

4 Koagulační kaskáda

5 Přirozené antikoagulační systémy

6 AT III –inhibuje aktivované vitamin K dependentní koagulační (fibrinolytické) faktory AT III –inhibuje aktivované vitamin K dependentní koagulační (fibrinolytické) faktory Protein C – inhibuje aktivované proteiny V a VIII Protein C – inhibuje aktivované proteiny V a VIII Protein S – inhibuje aktivované proteiny V a VIII (spolupráce s komplementem. Protein S – inhibuje aktivované proteiny V a VIII (spolupráce s komplementem.

7 Přirozené antikoagulační systémy Protein C a protein S

8 Fibrinolýza

9 Fibrinolýza

10 Hemostáza fyziologicky Tělo se udržuje v podmínkách rovnováhy mezi koagulací a fibrinolýzou. Tělo se udržuje v podmínkách rovnováhy mezi koagulací a fibrinolýzou. Aktivace koagulační kaskády vede k tvorbě trombinu, který konvertuje fibrinogen na fibrin; stabilní fibrinová zátka je konečným produktem hemostázy. Aktivace koagulační kaskády vede k tvorbě trombinu, který konvertuje fibrinogen na fibrin; stabilní fibrinová zátka je konečným produktem hemostázy. Fibrinolytický systém štěpí fibrinogen a fibrin. Při aktivaci tohoto sytému vzníká plasmin, který rozkládá fibrinové zátky. Fibrinolytický systém štěpí fibrinogen a fibrin. Při aktivaci tohoto sytému vzníká plasmin, který rozkládá fibrinové zátky. Při štěpení fibrinogenu a fibrinu vznikají FDP (produkty degradace fibrinu). Při štěpení fibrinogenu a fibrinu vznikají FDP (produkty degradace fibrinu). Pro celou homeostázu je kritická přítomnost trombinu. Pro celou homeostázu je kritická přítomnost trombinu.

11 DIC DIC je hyperkoagulační stav, který se objevuje při mnohých stavech. DIC je hyperkoagulační stav, který se objevuje při mnohých stavech. Dochází k neadekvátní hyperstimulaci koagulace s následným rozvojem trombózy a hemoragie. Dochází k neadekvátní hyperstimulaci koagulace s následným rozvojem trombózy a hemoragie. Hyperkoagulace se objevuje v počátečních fázích rozvoje DIC: v mikrocirkulaci mnohých orgánů vznikají malé tromby. Aktivuje se fibrinolýzy, dochází k vyčerpání koagulačních faktorů, což vede k závažnému krvácení. Hyperkoagulace se objevuje v počátečních fázích rozvoje DIC: v mikrocirkulaci mnohých orgánů vznikají malé tromby. Aktivuje se fibrinolýzy, dochází k vyčerpání koagulačních faktorů, což vede k závažnému krvácení. Difuzní trombóza mikrocirkulace i větších cév vede k ischemii a poškození cílových orgánů. Difuzní trombóza mikrocirkulace i větších cév vede k ischemii a poškození cílových orgánů.

12 DIC DIC akutní a chronický. DIC akutní a chronický. Chronický DIC je definován jako stav intravaskulární koagulace s malými poruchami hemostázy. Chronický DIC je definován jako stav intravaskulární koagulace s malými poruchami hemostázy. Vyskytuje se u pacientů s tumory a projevuje se jako lokalizované trombotické příhody (např. hluboké žilní trombózy). Vyskytuje se u pacientů s tumory a projevuje se jako lokalizované trombotické příhody (např. hluboké žilní trombózy). Akutní forma se považuje za extrémní stupeň intravaskulární koagulace s kompletním rozbitím všech fyziologických hemostatických vazeb. Vysoký stupeň mortality. Akutní forma se považuje za extrémní stupeň intravaskulární koagulace s kompletním rozbitím všech fyziologických hemostatických vazeb. Vysoký stupeň mortality.

13 Kritickým mediátorem pro DIC je uvolnění transmembránového glykoproteinu zvaného tkáňový faktor („tissue factor, TF). TF je přítomen na povrchu mnoha buněk (endotheliální buňky, makrofágy, monocyty), ale normálně nejsou v kontaktu s celou cirkulací. Kritickým mediátorem pro DIC je uvolnění transmembránového glykoproteinu zvaného tkáňový faktor („tissue factor, TF). TF je přítomen na povrchu mnoha buněk (endotheliální buňky, makrofágy, monocyty), ale normálně nejsou v kontaktu s celou cirkulací. Do kontaktu se dostávají v okamžiku poškození cévní stěny. Uvolňuje se po vystavení cévní stěny cytokinům (tumor necrosis factor) a endotoxinu. To hraje velkou roli při rozvoji DIC u septických stavů. Do kontaktu se dostávají v okamžiku poškození cévní stěny. Uvolňuje se po vystavení cévní stěny cytokinům (tumor necrosis factor) a endotoxinu. To hraje velkou roli při rozvoji DIC u septických stavů. TF se váže as koagulačními faktory, což vede k aktivaci obou cest koagulační kaskády. TF se váže as koagulačními faktory, což vede k aktivaci obou cest koagulační kaskády.

14

15 DIC Nadbytek cirkulujícího trombinu vede k aktivaci fibrinolýzy, což má za následek tvorbu FDP s mocnými antikoagulačními vlastnostmi, což dále podporuje rozvoj hemoragie. Nadbytek cirkulujícího trombinu vede k aktivaci fibrinolýzy, což má za následek tvorbu FDP s mocnými antikoagulačními vlastnostmi, což dále podporuje rozvoj hemoragie. Plasmin v nadbytku aktivuje také komplementový a kininové systémy. Tato aktivace vede ke klinickým symptomům jako šok, hypotenze a projevy zvýšené cévní permeability. Plasmin v nadbytku aktivuje také komplementový a kininové systémy. Tato aktivace vede ke klinickým symptomům jako šok, hypotenze a projevy zvýšené cévní permeability.

16 DIC Vyšší spotřeba se týká také přirozených antikoagulačních faktorů, což dále podporuje tendenci ke krevnímu srážení. Vyšší spotřeba se týká také přirozených antikoagulačních faktorů, což dále podporuje tendenci ke krevnímu srážení. Spotřeba srážecích faktorů vede nakonec ke krvácení. Spotřeba srážecích faktorů vede nakonec ke krvácení.

17 Hypokoagulační stavy Vrozené Vrozené Získané Získané

18 Nedostatek vitaminu K Nedostatek ve stravě Nedostatek ve stravě Neadekvátní syntéza střevními bakteriemi Neadekvátní syntéza střevními bakteriemi Abnormální absorbce z tenkého střeva Abnormální absorbce z tenkého střeva Léky (antivitaminy K-coumadin) Léky (antivitaminy K-coumadin)

19

20 Klinický obraz Krvácení u Krvácení u Hospitalizovaných pacientů s umělou výživou a antibiotiky Hospitalizovaných pacientů s umělou výživou a antibiotiky Novorozenci, zvláště nezralí, Novorozenci, zvláště nezralí, s nedostatečnou funkcí jater Abnormality absorbce tuků Abnormality absorbce tuků Deficity žlučových kyselin Deficity žlučových kyselin

21 von Willebrandův faktor Jeho funkce jsou kritickým iniciálním mostem mezi destičkovým kontaktem a poškozenou cévní stěnou. Jeho funkce jsou kritickým iniciálním mostem mezi destičkovým kontaktem a poškozenou cévní stěnou. VWF je nosič pro faktor VIII. VWF je nosič pro faktor VIII. Abnormality vWF vedou k nemoci von Willebranda, která je nečastější vrozenou poruchou spojenou s krvácením. Abnormality vWF vedou k nemoci von Willebranda, která je nečastější vrozenou poruchou spojenou s krvácením.

22 von Willebrand Faktor-genetika U nejčastějšího typu 1 molekulární základ nejasný. U nejčastějšího typu 1 molekulární základ nejasný. U některých pacientů vede inaktivující mutace v vWf genu k poklesu plasmatických hladin vWf, což vede ke krvácení; u jiných tatáž změna nevede k signifikantnímu problému. U některých pacientů vede inaktivující mutace v vWf genu k poklesu plasmatických hladin vWf, což vede ke krvácení; u jiných tatáž změna nevede k signifikantnímu problému. Proto se předpokládá existence genů-modifikátorů. Ty zřejmě zodpovídají za širokou variaci v hladinách vWf u zdravé populace. Proto se předpokládá existence genů-modifikátorů. Ty zřejmě zodpovídají za širokou variaci v hladinách vWf u zdravé populace.

23 (a) Syntéza faktoru VIII. (b) Hemofilie A má defektní syntézu faktoru VIIIc. (c) von Willebrandova nemoc má redukovanou syntézu vWF

24 Trombotic trombocytopenická purpura (TTP) Nedostatek proteinu, který normálně parciálně štěpí vWf. Nedostatek proteinu, který normálně parciálně štěpí vWf. Mutace v genu pro ADAMTS13 je přítomna téměř u všech pacientů s vrozenou formou TTP. Mutace v genu pro ADAMTS13 je přítomna téměř u všech pacientů s vrozenou formou TTP.

25 Defekty zodpovědné za vrozené hyperkoagulační stavy Rezistence na aktivovaný protein C (Faktor V Leiden) Rezistence na aktivovaný protein C (Faktor V Leiden) Deficit proteinu S Deficit proteinu S Deficit proteinu C Deficit proteinu C Deficit antitrombinu III Deficit antitrombinu III Hyperhomocysteinémie Hyperhomocysteinémie Alela 20210A v 3´oblasti genu pro prothrombin Alela 20210A v 3´oblasti genu pro prothrombin Dysplasminogenemie Dysplasminogenemie Vysoké hladiny PAI Vysoké hladiny PAI Dysfibrinogenémie Dysfibrinogenémie Zvýšený faktor VIII Zvýšený faktor VIII

26 Defekty zodpovědné za získané hyperkoagulační stavy Antifosfolipidový syndrom Antifosfolipidový syndrom Hyperhomocysteinémie Hyperhomocysteinémie Dysproteinémie Dysproteinémie Heparinem-indukovaný hypekoagulační stav Heparinem-indukovaný hypekoagulační stav Estrogeny Estrogeny hormonální antikoncepcehormonální antikoncepce hormone replacement therapyhormone replacement therapy

27 Defekty odpovědné za hyperkoagulační stav- nekoagulační faktory Malignity Malignity Těhotenství Těhotenství Immobilizace Immobilizace Operační výkon Operační výkon Trauma Trauma

28 Koagulační faktor V Genetická porucha faktoru V má za následek parahemofilii. Genetická porucha faktoru V má za následek parahemofilii. Bodová mutace v genu pro faktor V, která zvyšuje funkci proteinu (faktor V Leiden) se vyskytuje u 2–7 = populace a je přítomen až u 50% stavů spojených s poruchami koagulace. Bodová mutace v genu pro faktor V, která zvyšuje funkci proteinu (faktor V Leiden) se vyskytuje u 2–7 = populace a je přítomen až u 50% stavů spojených s poruchami koagulace. 10 % lidí s tímto faktorem bude mít v průběhu života závažný koagulační stav ve srovnání s 90%, kterř zůstanou asymptomatičtí. 10 % lidí s tímto faktorem bude mít v průběhu života závažný koagulační stav ve srovnání s 90%, kterř zůstanou asymptomatičtí.

29

30 Rezistence na aktivovaný protein C Rezistence na APC je způsobena bodovou mutací v genu pro faktor V (Leidenská mutace).Záměna Arg 506 Gly vede k tvorbě faktoru V, který je rezistentní na proteolytickou destrukci aktivovaným proteinem C. Rezistence na APC je způsobena bodovou mutací v genu pro faktor V (Leidenská mutace).Záměna Arg 506 Gly vede k tvorbě faktoru V, který je rezistentní na proteolytickou destrukci aktivovaným proteinem C. Normální faktor V je štěpen v místě argininu v pozici 506, přičemž 70% destrukce se děje v místě argininu v poloze 306 a 30% na argininu 679. Protein S spolupracuje s proteinem C v pozici argininu 306; proto v přítomnosti faktoru V Leiden systém částečně funguje: Naopak při současném výskytu deficitu proteinu S a faktoru V Leiden se protrombotický potenciál zvyšuje. Normální faktor V je štěpen v místě argininu v pozici 506, přičemž 70% destrukce se děje v místě argininu v poloze 306 a 30% na argininu 679. Protein S spolupracuje s proteinem C v pozici argininu 306; proto v přítomnosti faktoru V Leiden systém částečně funguje: Naopak při současném výskytu deficitu proteinu S a faktoru V Leiden se protrombotický potenciál zvyšuje.

31 Disorder Gene Frequen cy Cause of Hypercoagulabilit y APC resistance 3.6%-6.0%10%-64% Protein S deficiency 0.5%1.4%-7.5% Protein C deficiency 0.33%1.4%-8.6% Antithrombin deficiency 0.1%0.5%-4.9% Prothrombin 20210A 0.7%-6.0%5.0%-7.1% * From Olds et al. [26] APC = Activated protein C. Data on prothrombin 20210A are approximated from multiple sources. [23,64-66] Table 3. Charges for Hypercoagulability Tests* Complete blood count, including platelet morphology Prothrombin time, partial thromboplastin time Tests for connective tissue APC resistance determination (factor V Leiden) Antigenic and activity of protein C and protein S Antithrombin III antigen and activity Tests for lupus anticoagulant Heparin-induced antibody testing Homocysteine levels Methylenetetrahydrofolate reductase Prothrombin 20210A Total $1, * Data obtained from nationally recognized reference laboratory. APC = Activated protein C. Testing is often more expensive when ordered on hospitalized patients. Table 4. Factors Responsible for Altered Coagulation Values*Situation Antithrom bin Protein C Protein S PregnancyDecrease Increas e Decrease Oral contraceptive use Decrease Increas e Decrease Acute deep venous thrombosis Decrease Decrea se Decrease Disseminated intravascular coagulation Decrease Decrea se Decrease SurgeryDecrease Decrease Liver disease Decrease Decrea se Decrease InflammationNoneNoneDecrease HeparinDecreaseNone None/Incre ase Oral anticoagulants Increase Decrea se Decrease * Data from Adcock et al. [23] Malignancy can represent one or more of these factors, such as inflammation, liver disease, surgery, disseminated intravascular coagulation. References 1.Bauer KA: Hypercoagulable states. Hematology: Basic Principles and Practice. Hoffman R, Benz EJ Jr, Shattil SJ, et al (eds). New York, Churchill Livingstone, 1995, pp Allaart CF, Briet E: Familial venous thrombophilia. Haemostasis and Thrombosis. Bloom AL, Forbes CD, Thomas DP, et al (eds). London, Churchill Livingstone, 1994, p Svensson PJ, Dahlback B: Resistance to activated protein C as a basis for venous thrombosis. N Engl J Med 1994; 330: Koster T, Rosendaal FR, de Ronde H, et al: Venous thrombosis due to poor anticoagulant response to activated protein C: Leiden Thrombophilia Study. Lancet 1993; 342: Griffin JH, Evatt B, Wideman C, et al: Anticoagulant protein C pathway defective in majority of thrombophilic patients. Blood 1993; 82: Harris JM, Abramson N: Evaluation of recurrent thrombosis and hypercoagulability. Am Fam Physician 1997; 56: , Gandrille S, Greengard JS, Alhenc-Gelas M, et al: Incidence of activated protein C resistance caused by the ARG 506 GLN mutation in factor V in 113 unrelated symptomatic protein C-deficient patients. The French Network on the behalf of INSERM. Blood 1995; 86: Bertina RM, Koeleman BP, Koster T, et al: Mutation in blood coagulation factor V associated with resistance to activated protein C. Nature 1994; 369:64 9.Griffin JH, Heeb MJ, Kojima Y, et al: Activated protein C resistance: molecular mechanisms. Thromb Haemost 1995; 74: Zivelin A, Griffin JH, Xu X, et al: A single genetic origin for a common caucasian risk factor for venous thrombosis. Blood 1997; 89: Rees DC, Cox M, Clegg JB: World distribution of factor V Leiden. Lancet 1995; 346: Cox MJ, Rees DC, Martinson JJ, et al: Evidence for a single origin of factor V Leiden. Br J Haematol 1996; 92: Middeldorp S, Henkens CM, Koopman MM, et al: The incidence of venous thromboembolism in family members of patients with factor V Leiden mutation and venous thrombosis. Ann Intern Med 1998; 128: Hellgren M, Svensson PJ, Dahlback B: Resistance to activated protein C as a basis for venous thromboembolism associated with pregnancy and oral contraceptives. Am J Obstet Gynecol 1995; 173: Brenner B, Lanir N, Thaler I: HELLP syndrome associated with factor V R506Q mutation. Br J Haematol 1996; 92: Cumming AM, Tait RC, Fildes S, et al: Diagnosis of APC Resistance during pregnancy. Br J Haematol 1996; 92: Cumming AM, Tait RC, Fildes S, et al: Development of resistance to activated protein C during pregnancy. Br J Haematol 1995; 90: Mathonnet F, de Mazancourt P, Bastenaire B, et al: Activated protein C sensitivity ratio in pregnant women at delivery. Br J Haematol 1996; 92: Olivieri O, Friso S, Manzato F, et al: Resistance to activated protein C in healthy women taking oral contraceptives. Br J Haematol 1995; 91: Heinrich J, Budde T, Assmann G: Mutation in the factor V gene and the risk of myocardial infarction (Letter). N Engl J Med 1995; 333: Ridker PM, Hennekens CH, Lindpaintner K, et al: Mutation in the gene coding for coagulation factor V and the risk of myocardial infarction, stroke, and venous thrombosis in apparently healthy men. N Engl J Med 1995; 332: Koeleman BP, Reitsma PH, Allaart CF, et al: Activated protein C resistance as an additional risk factor for thrombosis in protein C-deficient families. Blood 1994; 84: Poort SR, Rosendaal FR, Reitsma PH, et al: A common genetic variation in the 3'-untranslated region of the prothrombin gene is associated with elevated plasma prothrombin levels and an increase in venous thrombosis. Blood 1996; 88: Ames PR, Tommasino C, D'Andrea G, et al: Thrombophilic genotypes in subjects with idiopathic antiphospholipid antibodies -- prevalence and significance. Thromb Haemost 1998; 79: Kamphuisen PW, Lensen R, Houwing-Duistermaat JJ, et al: Heritability of elevated factor VIII antigen levels in factor V Leiden families with thrombophilia. Br J Haematol 2000; 109: Olds RJ, Fitches AC, Geary CP: The multigenic basis for venous thrombosis. Br J Haematol 2000; 109: Mandel H, Brenner B, Berant M, et al: Coexistence of hereditary homocystinuria and factor V Leiden -- effect on thrombosis. N Engl J Med 1996; 334: den Heijer M, Koster T, Blom HJ, et al: Hyperhomocysteinemia as a risk factor for deep-vein thrombosis. N Engl J Med 1996; 334: Griffin JH, Evatt B, Zimmerman TS, et al: Deficiency of protein C in congenital thrombotic disease. J Clin Invest 1981; 68: Mahasandana C, Suvatte V, Marlar RA, et al: Neonatal purpura fulminans associated with homozygous protein S deficiency. Lancet 1990; 1: Marciniak E, Wilson HD, Marlar RA: Neonatal purpura fulminans: a genetic disorder related to the absence of protein C in blood. Blood 1985; 65: Marlar RA, Montgomery RR, Broekmans AW: Diagnosis and treatment of homozygous protein C deficiency. report of the Working Party on Homozygous Protein C Deficiency of the Subcommittee on Protein C and Protein S, International Committee on Thrombosis and Haemostatis. J Pediatr 1989; 114: Lane DA, Caso R: Antithrombin: structure, genomic organization, function and inherited deficiency. The Molecular Biology of Coagulation. Bailliere's Clinical Haematology. Tuddenham EGD (ed). London, Bailliere Tindall, 1989, p Abildgaard U: Antithrombin and related inhibitors of coagulation. Recent Advances in Blood Coagulation. Poller L (ed). Edinburgh, Churchill Livingstone, 1981, p Fermo I, Vigano D'Angelo S, Paroni R, et al: Prevalence of moderate hyperhomocysteinemia in patients with early-onset venous and arterial occlusive disease. Ann Intern Med 1995; 123: D'Angelo A, Selhub J: Homocysteine and thrombotic disease. Blood 1997; 90: Mayer EL, Jacobsen DW, Robinson K: Homocysteine and coronary atherosclerosis. J Am Coll Cardiol 1996; 27: Zivelin A, Rosenberg N, Faier S, et al: A single genetic origin for the common prothrombotic G20210A polymorphism in the prothrombin gene. Blood 1998; 92: Makris M, Preston FE, Beauchamp NJ, et al: Co-inheritance of the 20210A allele of the prothrombin gene increases the risk of thrombosis in subjects with familial thrombophilia. Thromb Haemost 1997; 78: Koster T, Blann AD, Briet E, et al: Role of clotting factor VIII in effect of von Willebrand factor on occurrence of deep-vein thrombosis. Lancet 1995; 345: Nachman RL, Silverstein R: Hypercoagulable states. Ann Intern Med 1993; 119: Kyrle PA, Minar E, Hirschl M, et al: High plasma levels of factor VIII and the risk of recurrent thromboembolism. N Engl J Med 2000; 343: Ginsberg JS, Wells PS, Brill-Edwards P, et al: Antiphospholipid antibodies and venous thromboembolism. Blood 1995; 86: Lockshin MD: Answers to the antiphospholipid-antibody syndrome? (editorial; comment). N Engl J Med 1995; 332: Santoro SA: Antiphospholipid antibodies and thrombotic predisposition: underlying pathogenetic mechanisms (editorial; comment). Blood 1994; 83: Bick RL: The antiphospholipid-thrombosis syndromes. fact, fiction, confusion, and controversy (Editorial). Am J Clin Pathol 1993; 100: Ginsberg JS, Brill-Edwards P, Johnston M, et al: Relationship of antiphospholipid antibodies to pregnancy loss in patients with systemic lupus erythematosus: a cross-sectional study. Blood 1992; 80: Galli M, Finazzi G, Barbui T: Annotation: thrombocytopenia in the antiphospholipid syndrome. Br J Haematol 1996; 93: Lemmers NW, Gels ME, Sleijfer DT, et al: Complications of venous access ports in 132 patients with disseminated testicular cancer treated with polychemotherapy. J Clin Oncol 1996; 14: Eastridge BJ, Lefor AT: Complications of indwelling venous access devices in cancer patients. J Clin Oncol 1995; 13: Nowak-Gottl U, Wermes C, Junker R, et al: Prospective evaluation of the thrombotic risk in children with acute lymphoblastic leukemia carrying the MTHFR TT 677 genotype, the prothrombin G20210A variant, and further prothrombotic risk factors. Blood 1999; 93: Boraks P, Seale J, Price J, et al: Prevention of central venous catheter associated thrombosis using minidose warfarin in patients with haematological malignancies. Br J Haematol 1998; 101: Hutten BA, Prins MH, Gent M, et al: Incidence of recurrent thromboembolic and bleeding complications among patients with venous thromboembolism in relation to both malignancy and achieved international normalized ratio: a retrospective analysis. J Clin Oncol 2000; 18: Warkentin TE, Elavathil LJ, Hayward CP, et al: The pathogenesis of venous limb gangrene associated with heparin-induced thrombocytopenia. Ann Intern Med 1997; 127: Argatroban approved for heparin-induced thrombocytopenia (News). Am J Health Syst Pharm 2000; 57: Adcock DM, Fink L, Marlar RA: A laboratory approach to the evaluation of hereditary hypercoagulability. Am J Clin Pathol 1997; 108: Henkens CM, Bom VJ, Van der Schaaf W, et al: Plasma levels of protein S, protein C, and factor X: effects of sex, hormonal state and age. Thromb Haemost 1995; 74: Henkens CM, Bom VJ, Seinen AJ, et al: Sensitivity to activated protein C; influence of oral contraceptives and sex. Thromb Haemost 1995; 73: Simonneau G, Sors H, Charbonnier B, et al: A comparison of low-molecular-weight heparin with unfractionated heparin for acute pulmonary embolism. the THESEE Study Group. Tinzaparine ou Heparine Standard: Evaluations dans l'Embolie Pulmonaire. N Engl J Med 1997; 337: Epstein DJ, Bergum PW, Bajaj SP, et al: Radioimmunoassays for protein C and factor X. plasma antigen levels in abnormal hemostatic states. Am J Clin Pathol 1984; 82: De Stefano V, Mastrangelo S, Schwarz HP, et al: Replacement therapy with a purified protein C concentrate during initiation of oral anticoagulation in severe protein C congenital deficiency. Thromb Haemost 1993; 70: Gabriel DA: The use of antithrombin III in the treatment of disseminated intrasvascular coagulation. Semin Hematol 1994; 31: Khamashta MA, Cuadrado MJ, Mujic F, et al: The management of thrombosis in the antiphospholipid-antibody syndrome. N Engl J Med 1995; 332: Hillarp A, Zoller B, Svensson PJ, et al: The A allele of the prothrombin gene is a common risk factor among Swedish outpatients with verified deep venous thrombosis. Thromb Haemost 1997; 78: Brown K, Luddington R, Williamson D, et al: Risk of venous thromboembolism associated with a G to A transition at position in the 3'-untranslated region of the prothrombin gene. Br J Haematol 1997; 98: Cumming AM, Keeney S, Salden A, et al: The prothrombin gene G20210A variant: prevalence in a U.K. anticoagulant clinic population. Br J Haematol 1997; 98: Funding Information Supported by the Baptist Regional Cancer Institute Research Foundation. Reprint Address Reprint requests to Neil Abramson, MD, Baptist Regional Cancer Institute, Department of Education and Research, Jacksonville, FL

32

33 Cévní nemoci Kongenitální Kongenitální  Hereditární hemoragická teleangiektazie  Nemoci pojivové tkáně Získané Získané  Závažné infekce Alergické Alergické Purpury Purpury Autoimunní nemoci Autoimunní nemoci Léky Léky  Steroidy Jiné Jiné

34 Děkuji vám za pozornost


Stáhnout ppt "Patofyziologie krevního srážení 13.5.2009. Primární a sekundární hemostáza."

Podobné prezentace


Reklamy Google