Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Projektování přechodného období. Definice a účel přechodného období Přechodným obdobím se podle zákona o ekologickém zemědělství rozumí období, v průběhu.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Projektování přechodného období. Definice a účel přechodného období Přechodným obdobím se podle zákona o ekologickém zemědělství rozumí období, v průběhu."— Transkript prezentace:

1 Projektování přechodného období

2 Definice a účel přechodného období Přechodným obdobím se podle zákona o ekologickém zemědělství rozumí období, v průběhu kterého se uskutečňuje přeměna zemědělského hospodaření na ekologické zemědělství. Přechodným obdobím se podle zákona o ekologickém zemědělství rozumí období, v průběhu kterého se uskutečňuje přeměna zemědělského hospodaření na ekologické zemědělství. Účelem přechodného období je odstranit vliv negativních dopadů předchozí zemědělské činnosti na zemědělskou půdu, krajinu a životní prostředí a zavést metody hospodaření respektující tento zákon. Účelem přechodného období je odstranit vliv negativních dopadů předchozí zemědělské činnosti na zemědělskou půdu, krajinu a životní prostředí a zavést metody hospodaření respektující tento zákon.

3 Předpoklady přechodu na ekologický způsob hospodaření Stanovištní podmínky Stanovištní podmínky Struktura podniku Struktura podniku Lidský faktor Lidský faktor

4 Stanovištní podmínky Úroveň přirozeného produkčního potenciálu půd Úroveň přirozeného produkčního potenciálu půd Orniční horizont Orniční horizont PH PH Obsah humusu Obsah humusu Poškození emisemi Poškození emisemi

5 Stanovištní podmínky ekologické systémy hospodaření jsou vhodné na ekologické systémy hospodaření jsou vhodné na územích se zvláštním ekologickým režimemúzemích se zvláštním ekologickým režimem do horských a podhorských oblastído horských a podhorských oblastí

6 Struktura podniku Jednostranné zaměření podniku komplikuje konverzi Jednostranné zaměření podniku komplikuje konverzi Podniky bez živočišné výroby s vysokým zorněním a zastoupením tržních plodin a podniky úzce specializované pouze na ŽV jsou z hlediska konverze problematické Podniky bez živočišné výroby s vysokým zorněním a zastoupením tržních plodin a podniky úzce specializované pouze na ŽV jsou z hlediska konverze problematické

7 Struktura podniku Optimální jsou smíšené farmy: Optimální jsou smíšené farmy: s vyváženou rostlinnou a živočišnou produkcís vyváženou rostlinnou a živočišnou produkcí s pestřejším sortimentem produkces pestřejším sortimentem produkce využívající převážně statková krmiva a hnojivavyužívající převážně statková krmiva a hnojiva málo závislé na vnějších vstupechmálo závislé na vnějších vstupech

8 Lidský faktor Důvody vedoucí ke změně systému hospodaření: Důvody vedoucí ke změně systému hospodaření: šetření životního prostředíšetření životního prostředí podpora ohleduplného chovu zvířatpodpora ohleduplného chovu zvířat získání dotací či představa vyšších příjmůzískání dotací či představa vyšších příjmů možnost odbytu bioproduktůmožnost odbytu bioproduktů produkce hodnotnějších potravin pro vlastní potřebuprodukce hodnotnějších potravin pro vlastní potřebu výskyt pozemků v oblastech s limitovanými vstupyvýskyt pozemků v oblastech s limitovanými vstupy

9 Délka přechodného období Délka přechodného období činí podle zákona o ekologickém zemědělství Délka přechodného období činí podle zákona o ekologickém zemědělství 2 roky u orné půdy, luk a pastvin2 roky u orné půdy, luk a pastvin 1 rok u pastvin a výběhů pro nepřežvýkavce1 rok u pastvin a výběhů pro nepřežvýkavce 3 roky u stávajících trvalých kultur (vinic, chmelnic, sadů).3 roky u stávajících trvalých kultur (vinic, chmelnic, sadů). Vlastní přechod až k dosažení rovnováhy biologických procesů v půdě a zvýšení přirozené stability v osevních sledech i chovu zvířat, trvá déle, minimálně jednu rotaci osevního postupu, tj. 6 let i více. Vlastní přechod až k dosažení rovnováhy biologických procesů v půdě a zvýšení přirozené stability v osevních sledech i chovu zvířat, trvá déle, minimálně jednu rotaci osevního postupu, tj. 6 let i více.

10 Analýza stávající situace Rozbor produkce Rozbor produkce Analýza výživného stavu pozemků Analýza výživného stavu pozemků Hodnocení úrovně ochrany rostlin Hodnocení úrovně ochrany rostlin Hodnocení technických zásahů Hodnocení technických zásahů

11 Dílčí etapy projektování konverze Struktura plodin a osevní postup Struktura plodin a osevní postup Bilance živin a plán hnojení Bilance živin a plán hnojení Návrh vhodných druhů a odrůd Návrh vhodných druhů a odrůd Systém zpracování půdy včetně protierozních a zúrodňovacích opatření Systém zpracování půdy včetně protierozních a zúrodňovacích opatření Návrh opatření pro regulaci plevelů, chorob a škůdců Návrh opatření pro regulaci plevelů, chorob a škůdců

12 Struktura plodin Osevní postup je preventivním racionálním opatřením. Pro EZ je vhodný Osevní postup je preventivním racionálním opatřením. Pro EZ je vhodný Pestrý osevní postup s dostatečným počtem plodinPestrý osevní postup s dostatečným počtem plodin Vhodné střídání plodinVhodné střídání plodin

13 Vliv struktury osevního postupu na produkční schopnost polních plodin

14 Zásady střídání plodin Výběr kulturních plodin a jejich zastoupení v osevním postupu musí akceptovat stanovištní podmínky. Výběr kulturních plodin a jejich zastoupení v osevním postupu musí akceptovat stanovištní podmínky. Struktura plodin musí umožňovat střídání plodin obohacujících půdu o organickou hmotu (zdroje uhlíku), s plodinami ochuzujícími (odběratele uhlíku). Struktura plodin musí umožňovat střídání plodin obohacujících půdu o organickou hmotu (zdroje uhlíku), s plodinami ochuzujícími (odběratele uhlíku). Plodiny zhoršující strukturu půdy a její fyzikálně- chemické vlastnosti je nutné střídat s plodinami, které tyto vlastnosti zlepšují. Plodiny zhoršující strukturu půdy a její fyzikálně- chemické vlastnosti je nutné střídat s plodinami, které tyto vlastnosti zlepšují. Střídat plodiny se specifickými nároky na živiny, zvláště plodiny výrazně odčerpávající dusík s plodinami dusík fixujícími (bobovité). Střídat plodiny se specifickými nároky na živiny, zvláště plodiny výrazně odčerpávající dusík s plodinami dusík fixujícími (bobovité).

15 Zásady střídání plodin Zohledňovat vliv plodin odčerpávajících značné množství vláhy (vojtěška) na vodní režim půdy. Zohledňovat vliv plodin odčerpávajících značné množství vláhy (vojtěška) na vodní režim půdy. Střídat plodiny se slabším kořenovým systémem s mohutně kořenícími druhy stejně jako mělko a hlubokokořenící plodiny. Střídat plodiny se slabším kořenovým systémem s mohutně kořenícími druhy stejně jako mělko a hlubokokořenící plodiny. Nedostatečnou recyklaci organické hmoty z kořenových i nadzemních posklizňových zbytků nahrazovat pěstováním meziplodin. Nedostatečnou recyklaci organické hmoty z kořenových i nadzemních posklizňových zbytků nahrazovat pěstováním meziplodin. Vyšší druhovou pestrostí (zařazováním meziplodin, směsí odrůd či druhů, rozšířením osevního postupu) rozšířit diverzitu systému s cílem omezení škodlivých činitelů a podpory mikrobiální aktivity půdy. Vyšší druhovou pestrostí (zařazováním meziplodin, směsí odrůd či druhů, rozšířením osevního postupu) rozšířit diverzitu systému s cílem omezení škodlivých činitelů a podpory mikrobiální aktivity půdy.

16 Zásady střídání plodin Střídat plodiny málo a značně konkurenceschopné proti plevelům, k regulaci plevelů využít systémových opatření jako osevní sledy, meziplodiny, podsevy aj. Střídat plodiny málo a značně konkurenceschopné proti plevelům, k regulaci plevelů využít systémových opatření jako osevní sledy, meziplodiny, podsevy aj. Vybírat druhy a odrůdy rezistentní a tolerantní k významným škodlivým činitelům (choroby, škůdci), udržet dostatečný odstup v osevním postupu mezi plodinami napadenými stejnými chorobami a škůdci. Vybírat druhy a odrůdy rezistentní a tolerantní k významným škodlivým činitelům (choroby, škůdci), udržet dostatečný odstup v osevním postupu mezi plodinami napadenými stejnými chorobami a škůdci. Organizací osevního postupu zajistit co nejdelší pokryv půdy zelenými rostlinami během roku s cílem imobilizace a recyklace živin, regulace plevelů, omezení evaporace a eroze. Organizací osevního postupu zajistit co nejdelší pokryv půdy zelenými rostlinami během roku s cílem imobilizace a recyklace živin, regulace plevelů, omezení evaporace a eroze.

17 Zásady střídání plodin Plodiny střídat tak, aby po sklizni předplodiny bylo zajištěno dostatečně dlouhé období na přípravu půdy k následné plodině. Plodiny střídat tak, aby po sklizni předplodiny bylo zajištěno dostatečně dlouhé období na přípravu půdy k následné plodině. Omezit pěstování rostlin po sobě. Při opakovaném pěstování skupiny plodin střídat alespoň druhy, odrůdy, jarní a ozimé formy. Náročné druhy resp. odrůdy při opakovaném pěstování zařadit před méně citlivé. Omezit pěstování rostlin po sobě. Při opakovaném pěstování skupiny plodin střídat alespoň druhy, odrůdy, jarní a ozimé formy. Náročné druhy resp. odrůdy při opakovaném pěstování zařadit před méně citlivé.

18 Hospodářské aspekty sestavování osevních postupů Potřeba objemných i jadrných krmiv z vlastní produkce vyplývající z krmné bilance podniku. Potřeba objemných i jadrných krmiv z vlastní produkce vyplývající z krmné bilance podniku. Potřeba vlastních osiv a sadby resp. zajištění jejich smluvní produkce. Potřeba vlastních osiv a sadby resp. zajištění jejich smluvní produkce. Ekonomické, politické a produkční aspekty omezující pěstování plodin (kontingenty, ceny, dotace, limity ve vztahu k ochraně přírodních zdrojů ap.). Ekonomické, politické a produkční aspekty omezující pěstování plodin (kontingenty, ceny, dotace, limity ve vztahu k ochraně přírodních zdrojů ap.).

19 Hospodářské aspekty sestavování osevních postupů Uzavřené či předpokládané hospodářské smlouvy o prodeji tržních plodin. Uzavřené či předpokládané hospodářské smlouvy o prodeji tržních plodin. Stavební, technické a technologické vybavení podniku či smluvní zajištění pěstování, posklizňové úpravy eventuálně skladování produkce. Stavební, technické a technologické vybavení podniku či smluvní zajištění pěstování, posklizňové úpravy eventuálně skladování produkce. Pracovní a odborná kapacita podniku ve vztahu k zamyšlené změně struktury pěstovaných plodin. Pracovní a odborná kapacita podniku ve vztahu k zamyšlené změně struktury pěstovaných plodin.

20 Zastoupení hlavních plodin na orné půdě (podíl v %) podle typu podniku Typ podniku LeguminózyObilninyOkopaninyMeziplodiny 1 Produkce mléka Tržní plodiny + smíš. chov zvířat Tržní plodiny + chov prasat Tržní plodiny bez chovu skotu

21 Funkce organické hmoty v půdě zdroj živin pro pěstované rostliny zdroj živin pro pěstované rostliny zdroj energie pro půdní mikroorganismy zdroj energie pro půdní mikroorganismy zlepšování fyzikálně chemických vlastností půdy zlepšování fyzikálně chemických vlastností půdy zlepšování vodního režimu zlepšování vodního režimu

22 Funkce organické hmoty v půdě zvyšování asanační a pufrovací schopnosti půdy zvyšování asanační a pufrovací schopnosti půdy snižování ztrát živin vyplavením z půdy snižování ztrát živin vyplavením z půdy zvyšování antifytopatogenního potenciálu půdy zvyšování antifytopatogenního potenciálu půdy posilování imunitního systému rostlin posilování imunitního systému rostlin

23 Rychlost rozkladu hlavních organických zdrojů v půdě (Poločas rozkladu – mineralizace) MinimumMaximumPrůměr Kořenové exudáty 2 dny 5 dní 3 dny Odumírající kořínky 4 dny 18 dní 7 dní Odpad 6 dní 50 dní 15 dní Posklizňové zbytky 1 měsíc 40 měsíců 16 měsíců Kejda 2 měsíce 20 měsíců 7 měsíců Močůvka 5 dní 60 dní 20 dní Zelené hnojení 2 měsíc 4 měsíce 2 měsíce Průmyslný kompost 20 měsíců 50 měsíců 35 měsíců

24 Množství dusíku fixované některými plodinami (podle Lampkina) Plodina Množství fixovaného N (kg*ha -1 ) za rok Jetel bílý, tráva Jetel červený Vojtěška Fazol Hrách Lupina

25 Bilance živin Poskytuje základní informaci o tom: Poskytuje základní informaci o tom: kolik živin se získá v rostlinné výroběkolik živin se získá v rostlinné výrobě kolik se ztrácí prodejemkolik se ztrácí prodejem kolik představují ztráty živin a organické hmoty v podnikukolik představují ztráty živin a organické hmoty v podniku kolik zůstává na hnojeníkolik zůstává na hnojení

26 Postup při bilanci Stanovení struktury osevu, předpokládaných výnosů a celkové produkce Stanovení struktury osevu, předpokládaných výnosů a celkové produkce Výpočet potřeby živin za všechny osevní postupy a celkové potřeby živin Výpočet potřeby živin za všechny osevní postupy a celkové potřeby živin Výpočet množství živin představujících ztrátu prodejem Výpočet množství živin představujících ztrátu prodejem

27 Postup při bilanci Bilance zdroje živin Bilance zdroje živin ze srážekze srážek z posklizňových zbytkůz posklizňových zbytků ze statkových hnojivze statkových hnojiv Zdroje živin celkemZdroje živin celkem

28 Výběr druhů a odrůd plodin vhodných pro ekologické systémy hospodaření Lze pěstovat všechny druhy rostlin Lze pěstovat všechny druhy rostlin Efektivnost pěstování je omezena limity zákona o ekologickém zemědělství a prováděcí vyhláškou Efektivnost pěstování je omezena limity zákona o ekologickém zemědělství a prováděcí vyhláškou Cílem není maximalizace výnosu, ale optimální využití stanovištních podmínek pro produkci Cílem není maximalizace výnosu, ale optimální využití stanovištních podmínek pro produkci

29 Zásady výběru druhů určení vhodnosti pro dané stanoviště určení vhodnosti pro dané stanoviště znalost požadavků jednotlivých rostlinných druhů na prostředí znalost požadavků jednotlivých rostlinných druhů na prostředí přihlédnutí ke stabilitě plodin při konverzi přihlédnutí ke stabilitě plodin při konverzi

30 Plodiny pro EZ Nestabilní – nejméně vhodné pro konverzi Nestabilní – nejméně vhodné pro konverzi CukrovkaCukrovka ŘepkaŘepka PšenicePšenice Stabilní - nejvhodnější pro konverzi Stabilní - nejvhodnější pro konverzi JetelovinyJeteloviny JetelotrávyJetelotrávy TTPTTP

31 Vlastnosti kulturních plodin PlodinaKořenySnášenlivostPředplodinová hodnota Pokryv nost půdy Krycí plodina množstvíhloubka Pšenice ozimá Pšenice jarní žito ozimé ječmen ozimý ječmen jarní oves pohanka proso peluška bob vikev jarní řepka jarní řepice jarní řepka ozimá řepice ozimá brambory cukrovka kukuřice krmná řepa obj. polocukrovka jetel jetelotráva vojtěška luční porost dobrá++ vyhovující+ špatná- nevhodná

32 Zvláštnosti produkce ekologického osiva a sadby zvýšené nároky na zařazení v osevním postupu a agrotechniku zvýšené nároky na zařazení v osevním postupu a agrotechniku vzhledem k požadavkům na vlastnosti množitelských porostů při uznávání v porostu lze očekávat zvýšené nároky na ruční práci, při odstraňování jiných druhů rostlin a plevelů vzhledem k požadavkům na vlastnosti množitelských porostů při uznávání v porostu lze očekávat zvýšené nároky na ruční práci, při odstraňování jiných druhů rostlin a plevelů zvýšené nároky na použití organických hnojiv a udržování ostatních živin povolenými hnojivy na střední zásobě zvýšené nároky na použití organických hnojiv a udržování ostatních živin povolenými hnojivy na střední zásobě vysoká úroveň výběru výchozího rozmnožovacího materiálu vysoká úroveň výběru výchozího rozmnožovacího materiálu nutnost použití biologického mořidla Polyversum (Pythium Oligandrum) nutnost použití biologického mořidla Polyversum (Pythium Oligandrum)

33 Další nutné předpoklady ukončení přechodného období ukončení přechodného období velikost podniku velikost podniku odborná způsobilost a zkušenost s produkcí osiva a sadby odborná způsobilost a zkušenost s produkcí osiva a sadby znalost příslušných zákonů – zvláště Zákona č. 92/1996 Sb. ze dne 15. března 1996 o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin znalost příslušných zákonů – zvláště Zákona č. 92/1996 Sb. ze dne 15. března 1996 o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin zaplacení licenčních poplatků majiteli odrůdy a procesu certifikace osiva ÚKZUZ (pokud nemnožíte dohodou pro semenářskou firmu, která tyto úkony hradí za Vás) zaplacení licenčních poplatků majiteli odrůdy a procesu certifikace osiva ÚKZUZ (pokud nemnožíte dohodou pro semenářskou firmu, která tyto úkony hradí za Vás) technické zázemí technické zázemí

34 Zpracování půdy v ekologickém zemědělství Soubor zpravidla na sebe navazujících mechanických zásahů do půdy, které upravují poměr mezi pevnou, kapalnou a plynnou fází půdní a ovlivňují strukturu půdy a její fyzikální, chemické a biologické vlastnosti. Soubor zpravidla na sebe navazujících mechanických zásahů do půdy, které upravují poměr mezi pevnou, kapalnou a plynnou fází půdní a ovlivňují strukturu půdy a její fyzikální, chemické a biologické vlastnosti. Závisí na něm úprava a vytváření podmínek pro mikrobiální život a zpřístupňování živin v půdě rostlinám, kvalitní založení porostu a jeho optimální růst a vývoj během vegetace. Závisí na něm úprava a vytváření podmínek pro mikrobiální život a zpřístupňování živin v půdě rostlinám, kvalitní založení porostu a jeho optimální růst a vývoj během vegetace.

35 Ochrana rostlin v ekologickém hospodaření Mimořádný důraz na prevenci Mimořádný důraz na prevenci Odstranění příčin výskytu škodlivých činitelů a až poté léčení Odstranění příčin výskytu škodlivých činitelů a až poté léčení Využití přirozené regulace škodlivých činitelů Využití přirozené regulace škodlivých činitelů

36 Metody ochrany Ochrana rostlin v ekologickém hospodaření Nepřímé metodyPřímé metody Důraz se klade na prevenci, která se zabezpečí: Fyzikální: - mechanické - termické - vyrovnanou výživou Biochemické: - přípravky - bioagens - pěstováním vhodných rostlinných druhů a jejich diverzifikaci Chemické: - omezený počet preparátů - odrůdou - pěstebními technologiemi - využíváním pozitivních vlivů různých druhů a odrůd

37 Hlavní zásady regulace škodlivých organizmů Péče o úrodnost půdy a její vysokou biologickou aktivitu Péče o úrodnost půdy a její vysokou biologickou aktivitu Udržení vyváženého poměru škodlivých organismů a jejich antagonistů Udržení vyváženého poměru škodlivých organismů a jejich antagonistů Upřednostnění preventivních metod v ochraně rostlin Upřednostnění preventivních metod v ochraně rostlin Využití fyzikálních, biotechnických a biologických způsobů regulace při přímém zásahu proti škodlivým činitelům Využití fyzikálních, biotechnických a biologických způsobů regulace při přímém zásahu proti škodlivým činitelům

38 Nepřímé metody regulace původců chorob a škůdců Výživa Výživa Pěstování vhodných rostlinných druhů v souladu s půdními a klimatickými podmínkami Pěstování vhodných rostlinných druhů v souladu s půdními a klimatickými podmínkami Výběr odrůd Výběr odrůd

39 Nepřímé metody regulace původců chorob a škůdců Pěstování rostlin za takových podmínek, aby napadení chorobami a škůdci mělo co nejmenší hospodářský význam Pěstování rostlin za takových podmínek, aby napadení chorobami a škůdci mělo co nejmenší hospodářský význam Pěstební metody Pěstební metody Střídání plodin Střídání plodin

40 Střídání plodinv boji proti dormantním a aktivním stádiím patogenů vynechání hostitelských rostlin z pěstebního procesu, čímž se dosáhne přerušení vývojového cyklu patogena vynechání hostitelských rostlin z pěstebního procesu, čímž se dosáhne přerušení vývojového cyklu patogena zásobení půdy organickými substráty s cílem narušit dormanci pategonů zásobení půdy organickými substráty s cílem narušit dormanci pategonů pěstování předplodin a následných plodin, které kořenovými výhonky vyprovokují dormantní stádia patogenů ke klíčení. Po vyklíčení nenacházejí vhodné hostitele a nevytvářejí reprodukční orgány pěstování předplodin a následných plodin, které kořenovými výhonky vyprovokují dormantní stádia patogenů ke klíčení. Po vyklíčení nenacházejí vhodné hostitele a nevytvářejí reprodukční orgány

41 Faktory ovlivňující pozitivní přínos smíšených kultur pro omezení chorob a škůdců menší množství hostitelských rostlin na jednotku plochy (omezuje rozšíření specifických chorob a škůdců) menší množství hostitelských rostlin na jednotku plochy (omezuje rozšíření specifických chorob a škůdců) menší podíl napadených rostlin se sníženou úrodností a tím i celkově menším snížením výnosu menší podíl napadených rostlin se sníženou úrodností a tím i celkově menším snížením výnosu rozdílná náchylnost k napadení mezi jednotlivými rostlinami rozdílná náchylnost k napadení mezi jednotlivými rostlinami

42 Přímé opatření regulace chorob a škůdců Fyzikální metody Fyzikální metody Chemické metody Chemické metody Biologické metody Biologické metody

43 Fyzikální metody Mechanické ničení živočišných škůdců a původců chorob Mechanické ničení živočišných škůdců a původců chorob Termické fyzikální metody Termické fyzikální metody Mechanické fyzikální metody Mechanické fyzikální metody

44 Chemické metody Lákadla Lákadla Fagostimulanty Fagostimulanty Repelenty Repelenty Rostlinné výluhy Rostlinné výluhy

45 Biologické metody Antagonismus mikroorganizmů je přírodní fenomén, který se vyskytuje ve volné přírodě nezávisle od lidské činnosti. Tato přirozená biologická regulace přispívá k udržování biologické rovnováhy. Antagonismus mikroorganizmů je přírodní fenomén, který se vyskytuje ve volné přírodě nezávisle od lidské činnosti. Tato přirozená biologická regulace přispívá k udržování biologické rovnováhy. Ve volné přírodě nebo v polních kulturách se přítomnost mykoparazitických hub často projeví prostřednictvím změn v populaci patogena v oblasti epidemie. Ve volné přírodě nebo v polních kulturách se přítomnost mykoparazitických hub často projeví prostřednictvím změn v populaci patogena v oblasti epidemie.

46 Biologické metody Mykoparazitické houby jsou přirozenými nepřáteli fytopatogenních hub – původci chorob rostlin. Praktickým důkazem přirozené biologické regulace jsou tzv. supresívní půdy. Mykoparazitické houby jsou přirozenými nepřáteli fytopatogenních hub – původci chorob rostlin. Praktickým důkazem přirozené biologické regulace jsou tzv. supresívní půdy. Biologické preparáty založené na životních cyklech mykoparazitických a jiných hub. Biologické preparáty založené na životních cyklech mykoparazitických a jiných hub. Biologická regulace živočišných škůdců pomocí vajíčkových parazitů Biologická regulace živočišných škůdců pomocí vajíčkových parazitů

47 Regulace plevelů v ekologickém systému hospodaření Jeden z hlavních problémů při přechodu z konvenčního na ekologický způsob hospodaření Jeden z hlavních problémů při přechodu z konvenčního na ekologický způsob hospodaření Převládají plevelné druhy, které jsou dobře přizpůsobené stanovištním podmínkám navíc s velkou stanovištní amplitudou a konkurenční schopností v rostlinných společenstvech Převládají plevelné druhy, které jsou dobře přizpůsobené stanovištním podmínkám navíc s velkou stanovištní amplitudou a konkurenční schopností v rostlinných společenstvech

48 Regulace plevelů v ekologickém systému hospodaření Čím pestřejší je zaplevelení, tím více si plevele vzájemně konkurují, méně škodí kulturnímu druhu a tím lepší je možnost jejich regulace. Čím pestřejší je zaplevelení, tím více si plevele vzájemně konkurují, méně škodí kulturnímu druhu a tím lepší je možnost jejich regulace. V ekologických systémech hospodaření není cílem úplné zničení plevelů, ale udržení jejich výskytu pod prahem škodlivosti. V ekologických systémech hospodaření není cílem úplné zničení plevelů, ale udržení jejich výskytu pod prahem škodlivosti.

49 Rozšíření některých plevelů vlivem agrotechnických opatření Zvýšením podílu obilnin v osevních postupech na orné půdě došlo k šíření svízele přítuly, ovsa hluchého aj. Zvýšením podílu obilnin v osevních postupech na orné půdě došlo k šíření svízele přítuly, ovsa hluchého aj. Zvýšením podílu ozimů přibylo přezimujících druhů plevelů (chundelka metlice, heřmánkovec přímořský, svízel přítula, pcháč oset a pýr plazivý). Zvýšením podílu ozimů přibylo přezimujících druhů plevelů (chundelka metlice, heřmánkovec přímořský, svízel přítula, pcháč oset a pýr plazivý). Intenzivní hnojení zvláště kejdou podpořilo šíření ruderálních plevelů (šťovík širokolistý, ježatka, merlíkovité....). Intenzivní hnojení zvláště kejdou podpořilo šíření ruderálních plevelů (šťovík širokolistý, ježatka, merlíkovité....).

50 Rozšíření některých plevelů vlivem agrotechnických opatření Minimalizace při zpracování půdy se podílí na zvýšeném zastoupení vytrvalých plevelů, zvláště pýru plazivého a pcháče osetu. Minimalizace při zpracování půdy se podílí na zvýšeném zastoupení vytrvalých plevelů, zvláště pýru plazivého a pcháče osetu. Malé zastoupení jetelovin resp. sečených či spásaných pícnin je příčinou nárůstu plevelných druhů šířících se semeny. Malé zastoupení jetelovin resp. sečených či spásaných pícnin je příčinou nárůstu plevelných druhů šířících se semeny.

51 Opatření proti plevelům v EZ Preventivní opatření Preventivní opatření pestrý a vyvážený osevní postuppestrý a vyvážený osevní postup vhodné zpracování půdyvhodné zpracování půdy harmonické hnojeníharmonické hnojení správné setísprávné setí zábrana zavlečení na pole.zábrana zavlečení na pole.

52 Zásady zpracování půdy omezující šíření plevelů v EZ podmítka ošetřená opakovaně vláčením po vzejití plevelů podmítka ošetřená opakovaně vláčením po vzejití plevelů orba (při zaklopení pýru, utužené půdě) orba (při zaklopení pýru, utužené půdě) podzimní orba (podnícení semen ke klíčení, zmrznutí) podzimní orba (podnícení semen ke klíčení, zmrznutí) odstup mezi mechanickými zákroky (smykování, vláčení, plečkování). odstup mezi mechanickými zákroky (smykování, vláčení, plečkování).

53 Přímé zásahy proti plevelům v EZ Mechanické zásahy Mechanické zásahy PlečkováníPlečkování VláčeníVláčení Termická regulace Biologické metody

54 Ekonomika podniku v přechodném období analýza hospodaření jednotlivých odvětví podniku ve stávající situaci při konvenčním hospodaření podchycení veškerých nákladů podchycení veškerých nákladů zohlednění rozdílných relací mezi výnosy a náklady zohlednění rozdílných relací mezi výnosy a náklady

55 Změny nákladových relací při přechodu na ekologický způsob hospodaření Snížení nákladů Snížení nákladů Pěstování rostlinPěstování rostlin vyřazení herbicidů a dalších prostředků ochrany rostlin vyřazení herbicidů a dalších prostředků ochrany rostlin vyřazení minerálních lehce rozpustných hnojiv vyřazení minerálních lehce rozpustných hnojiv ukončení moření osiva ukončení moření osiva Chov zvířatChov zvířat vyřazení části léčiv, specifických látek (synchronizace říje) vyřazení části léčiv, specifických látek (synchronizace říje) vyřazení krmných přísad, přípravků vyřazení krmných přísad, přípravků omezení nebo vyřazení krmných směsí omezení nebo vyřazení krmných směsí

56 Změny nákladových relací při přechodu na ekologický způsob hospodaření Zvýšení nákladů Zvýšení nákladů Pěstování rostlinPěstování rostlin použití prutových bran, pleček, aj. mechanických prostředků či plamenových přístrojů proti plevelům použití prutových bran, pleček, aj. mechanických prostředků či plamenových přístrojů proti plevelům podsevy, meziplodiny (osivo, práce) podsevy, meziplodiny (osivo, práce) vyšší péče o statková hnojiva vyšší péče o statková hnojiva vyšší podíl ruční práce při pěstování brambor, zeleniny, ovoce vyšší podíl ruční práce při pěstování brambor, zeleniny, ovoce sklizeň, posklizňová úprava, zpracování, balení, prodej sklizeň, posklizňová úprava, zpracování, balení, prodej

57 Změny nákladových relací při přechodu na ekologický způsob hospodaření Zvýšení nákladů Zvýšení nákladů Chov zvířat zvýšení podílu statkových krmiv, objemných krmiv zkrmování vlastních jadrných krmiv vyšší spotřeba mléka sajícími telaty nákup zvířat pro chov z ekologicky hospodařících podniků dodatečné náklady za porážku, uložení, zpracování, odbyt prodloužení odbytových cest a forem, doprava, komunikace nákup zvířat pro chov z ekologicky hospodařících podniků dodatečné náklady na porážku, zpracování, chlazení

58 Živočišná produkce v konverzi Rozdíly mezi konvenční a ekologickou živočišnou produkcí, resp. užitkovostí jsou menší než v rostlinné produkci Rozdíly mezi konvenční a ekologickou živočišnou produkcí, resp. užitkovostí jsou menší než v rostlinné produkci Čím více se blíží způsob chovu i krmná dávka přirozeným metodám, tím menší snížení produkce lze v konverzi očekávat Čím více se blíží způsob chovu i krmná dávka přirozeným metodám, tím menší snížení produkce lze v konverzi očekávat V době konverze se obvykle snižuje zatížení zemědělské půdy dobytčími jednotkami V době konverze se obvykle snižuje zatížení zemědělské půdy dobytčími jednotkami


Stáhnout ppt "Projektování přechodného období. Definice a účel přechodného období Přechodným obdobím se podle zákona o ekologickém zemědělství rozumí období, v průběhu."

Podobné prezentace


Reklamy Google