Objektivně teleologický výklad

Prezentace na téma: "Objektivně teleologický výklad"— Transkript prezentace:

1 Objektivně teleologický výklad
Filip Melzer

2 Přehled druhů objektivně teleologického výkladu
Vlastní objektivně teleologický výklad Výklad dle účelu a smyslu interpretovaného ustanovení „Telos“, Rudolf von Jhering Argumenty vyplývající z požadavku hodnotové bezrozpornosti právního řádu (axiologický výklad) Srov. požadavek bezrozpornosti vnitřního systému práva Výklad podle nadřazeného práva

3 Rudolf v. Jhering Der Zweck im Recht: „základní myšlenka tohoto díla spočívá v tom, že účel je stvořitel veškerého práva, tj. že není žádné právní normy, která by neděkovala za svůj původ nějakému praktickému motivu.“ Navazuje: Philipp Heck a zájmová jurisprudence

4 Vlastní objektivně teleologický výklad
Co je účel ustanovení? „Jaký rozumný účel může být interpretovanému ustanovení hic et nunc přiřazen?“ Pracujeme s rozumnou pravděpodobností Může existovat zákonné ustanovení, které nesměřuje k dosažení žádného racionálního cíle?

5 Nejprve je nutné vyjít z účelu, který je zjistitelný z nesporné oblasti aplikované normy (jádra pojmu); „základní objektivně teleologický výklad“ Přichází-li v úvahu vícero alternativních účelů, je třeba užít dalších kritérií (viz dále); kvalifikovaný objektivně teleologický výklad

6 Argumenty vyplývající z požadavku hodnotové bezrozpornosti právního řádu
Požadavek vnitřní hodnotové bezrozpornosti právního řádu Princip rovnosti v nejobecnějším smyslu: stejné posuzovat stejně, nestejné nestejně podle míry své rozdílnosti (srov. formální pojem spravedlnosti). Výkladovým materiálem (pramenem argumentů) tedy je nikoli explicitní obsah určité normy (formálně systematický výklad), nýbrž teleologický a hodnotový základ určité normy, či vyššího normativního celku (právní institut, právní odvětví, právní řád apod.)

7 Ospravedlnění (justifikace) objektivně teleologického výkladu
Objektivizace, racionalizace rozhodování a jeho předvídatelnost – jinak: volné soudcovské uvážení. Soudce musí co možná nejvíce jednat jako reprezentant právního společenství; jeho rozhodnutí musí být co možná nejvíce zařaditelné do platného právního řádu.

8 Argumentum a simili Argument z podobnosti Argumentum a pari
Argumentum per analogiam Základem je určitý „pevný bod“, od kterého se odvozují další důsledky. „Podobnost“: řešení stejného konfliktu zájmů Otázka: existuje nějaký racionální důvod, proč by v posuzovaném případě měl zákonodárce rozhodnout odlišně?

9 Příklad: SJM § 714 odst. 1: záležitosti, které nelze považovat za běžné § 710 písm. b): obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny

10 Příklad: podstata absolutních práv
HLAVA I VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ § 976 Absolutní majetková práva působí vůči každému, nestanoví-li něco jiného zákon. § 977 Jen zákon stanoví, která práva k majetku jsou absolutní. § 978 Od ustanovení této části se lze odchýlit ujednáním s účinky vůči třetím osobám, jen připouští-li to zákon. - Zde v podobě dotváření práva

11 Argumentum a fortiori = argumentum a potiori
Zvláštní případ argumentů z podobnosti (srv. „pevný bod“) Důkaz od silnějšího k slabšímu, který existuje ve dvou základních podobách

12 Argumentum a maiori ad minus
od vyššího k nižšímu Přenáší právní následek určité normy na textem neurčitě zachycený stav, který jej podle smyslu této normy tím spíše vyžaduje (více, než pouze právně podobné)

13 ALR I, I, § 91: „Právo k většímu nebo vícerému v sobě zahrnuje právo k menšímu nebo k menšímu počtu stejného druhu.“

14 Čl. 10 Ústavy: „Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.“ Lze dát přednost uvedené mezinárodní smlouvě i před podzákonným právním předpisem? Pl. ÚS 31/03

15 Argumentum a minori ad maius
od nižšího k vyššímu Jestliže zákon s určitým skutkovým stavem nespojuje určitý právní následek, tím spíše (tím méně) jej nemá spojovat se skutkovým stavem, který se na účel příslušné normy vztahuje méně. Je možná dohoda o zrušení smluvního vztahu v případě, pro který zákon zakotvuje možnost jednostranného odstoupení od smlouvy? I. ÚS 670/02

16 Pokud soudní řád správní označuje za nepřípustnou žalobu proti správnímu rozhodnutí, vůči němuž žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky [§ 68 písm. a) s. ř. s.], tím spíše (a minori ad maius) musí být nepřípustná žaloba proti rozhodnutí (zde: rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení podle § 84 a násl. zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích), které bylo vydáno v důsledku souhlasu účastníka řízení, a tedy jeho vědomého rozhodnutí, že přestupek nebude projednáván v řízení, jehož předmětem by bylo skutkové i právní posouzení jeho jednání. NSS, 6 As 49/2003 – 46 (Sb.NSS 2005, 4:319)

17 Argumentace právními principy
„K omezení základních práv či svobod, i když jejich ústavní úprava omezení nepředpokládá, může dojít v případě jejich kolize. V těchto situacích je nutné stanovit podmínky, za splnění kterých má prioritu jedno základní právo či svoboda, a za splnění kterých jiné. Základní je v této souvislosti maxima, podle které základní právo či svobodu lze omezit pouze v zájmu jiného základního práva či svobody.(…) Při posuzování možnosti omezení základního práva či svobody ve prospěch jiného základního práva resp. svobody lze stanovit tyto podmínky, za jejichž splnění má prioritu jedno základní právo či svoboda: První podmínkou je jejich vzájemné poměřování, druhou je požadavek šetření podstaty a smyslu omezovaného základního práva resp. svobody ( čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod ).

18 Vzájemné poměřování ve vzájemné kolizi stojících základních práv a svobod spočívá v následujících kritériích: Prvním je kritérium vhodnosti, tj. odpověď na otázku, zdali institut, omezující určité základní právo, umožňuje dosáhnout sledovaný cíl (ochranu jiného základního práva). V daném případě lze přisvědčit zákonodárci, že institut anonymního svědka umožňuje dosáhnout cíl, tj. zabezpečit ochranu nedotknutelnosti jeho osoby. Druhým kritériem poměřování základních práv a svobod je kritérium potřebnosti, spočívající v porovnávání legislativního prostředku, omezujícího základní právo resp. svobodu, s jinými opatřeními, umožňujícími dosáhnout stejného cíle, avšak nedotýkajícími se základních práv a svobod. Odpověď na splnění kritéria potřebnosti v daném případě není jednoznačná: stát kromě legislativní konstrukce, umožňující anonymitu svědka, může k jeho ochraně použít i jiné prostředky (např. využití anonymní výpovědi pouze jako kriminalistického prostředku pro další vyšetřování, poskytnutí ochrany svědkovi atd.).

19 Třetím kritériem je porovnání závažnosti obou v kolizi stojících základních práv. V posuzovaném případě jedním z nich je právo na řádný proces, zabezpečující právo na osobní svobodu, druhým je právo na osobní nedotknutelnost. Tato základní práva jsou prima facie rovnocenná. Porovnávání závažnosti v kolizi stojících základních práv (po splnění podmínky vhodnosti a potřebnosti) spočívá ve zvažování empirických, systémových, kontextových i hodnotových argumentů. Empirickým argumentem lze chápat faktickou závažnost jevu, jenž je spojen s ochranou určitého základního práva (v posuzovaném případě jde o nárůst případů vyhrožování a zastrašování svědků ze strany organizovaného zločinu). Systémový argument znamená zvažování smyslu a zařazení dotčeného základního práva či svobody v systému základních práv a svobod (právo na řádný proces je v této souvislosti součástí obecné institucionální ochrany základních práv a svobod). Kontextovým argumentem lze rozumět další negativní dopady omezení jednoho základního práva v důsledku upřednostnění jiného (v daném případě možnost zneužití institutu anonymního svědka v trestním procesu). Hodnotový argument představuje zvažování pozitiv v kolizi stojících základních práv vzhledem k akceptované hierarchii hodnot.

20 Součástí porovnávání závažnosti v kolizi stojících základních práv je rovněž zvažování využití právních institutů, minimalizujících argumenty podložený zásah do jednoho z nich. Tak kupříkladu argument v neprospěch omezení jednoho základního práva možností zneužití této úpravy lze eliminovat minimalizováním tohoto negativního důsledku zakotvením dalších procesních podmínek rozhodování o něm. Lze tudíž konstatovat, že, v případě závěru o opodstatněnosti priority jednoho před druhým ze dvou v kolizi stojících základních práv, je nutnou podmínkou konečného rozhodnutí rovněž využití všech možností minimalizace zásahu do jednoho z nich. Tento závěr lze odvodit i z ustanovení čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, a sice v tom smyslu, že základních práv a svobod musí být šetřeno nejenom při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod, nýbrž analogicky rovněž v případě jejich omezení v důsledku jejich vzájemné kolize. Nález ÚS ze dne , sp.zn. Pl. ÚS 4/94.

21 Výklad podle nadřazeného (přednostního) práva
Ústavně konformní výklad Srov. výklad konformní s mezinárodními závazky ČR (čl. 1 odst. 2 Ústavy). Eurokonformní výklad Výklad podzákonného předpisu v souladu se zákonem

22 Příklad: ochrana osobnosti osob politicky činných
§ 81 NOZ (1) Chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. (2) Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. Ochrana osobnosti (§§ 81 a násl. NOZ, čl. 10 LPS) Právo kritiky (čl. 17 LPS) Demokratický princip (čl. 1 Ústavy, čl. 2 odst. 1 LPS)

23 Argumentum ad absurdum
Není samostatný argument Hrubý rozpor s nejzákladnější teleologií interpretovaného ustanovení „To přeci nemůže být pravda“

24 Výklad nesystémových legislativních řešení
singularia non sunt extendenda

25 Argumentace povahou věci
Co je to „věc“? Co je to „povaha“? Zákon o vysokých školách ve znění účinném do : § 26 (1) Akademický senát fakulty je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně devět členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu fakulty volí ze svých řad členové akademické obce fakulty. Volby jsou rovné, přímé, s tajným hlasováním. K platnosti voleb je třeba účasti nejméně 30 % členů akademické obce fakulty. …

26 Ekonomická analýza práva

27 Exkurs: Právně komparatistický výklad