Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Objektivně teleologický výklad Filip Melzer.  Vlastní objektivně teleologický výklad Výklad dle účelu a smyslu interpretovaného ustanovení „Telos“, Rudolf.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Objektivně teleologický výklad Filip Melzer.  Vlastní objektivně teleologický výklad Výklad dle účelu a smyslu interpretovaného ustanovení „Telos“, Rudolf."— Transkript prezentace:

1 Objektivně teleologický výklad Filip Melzer

2  Vlastní objektivně teleologický výklad Výklad dle účelu a smyslu interpretovaného ustanovení „Telos“, Rudolf von Jhering  Argumenty vyplývající z požadavku hodnotové bezrozpornosti právního řádu (axiologický výklad) Srov. požadavek bezrozpornosti vnitřního systému práva  Výklad podle nadřazeného práva Přehled druhů objektivně teleologického výkladu

3 Rudolf v. Jhering Der Zweck im Recht: „základní myšlenka tohoto díla spočívá v tom, že účel je stvořitel veškerého práva, tj. že není žádné právní normy, která by neděkovala za svůj původ nějakému praktickému motivu.“ Navazuje: Philipp Heck a zájmová jurisprudence

4 Vlastní objektivně teleologický výklad  Co je účel ustanovení?  „Jaký rozumný účel může být interpretovanému ustanovení hic et nunc přiřazen?“ Pracujeme s rozumnou pravděpodobností Může existovat zákonné ustanovení, které nesměřuje k dosažení žádného racionálního cíle?

5  Nejprve je nutné vyjít z účelu, který je zjistitelný z nesporné oblasti aplikované normy (jádra pojmu); „základní objektivně teleologický výklad“  Přichází-li v úvahu vícero alternativních účelů, je třeba užít dalších kritérií (viz dále); kvalifikovaný objektivně teleologický výklad

6 Argumenty vyplývající z požadavku hodnotové bezrozpornosti právního řádu  Požadavek vnitřní hodnotové bezrozpornosti právního řádu  Princip rovnosti v nejobecnějším smyslu: stejné posuzovat stejně, nestejné nestejně podle míry své rozdílnosti (srov. formální pojem spravedlnosti).  Výkladovým materiálem (pramenem argumentů) tedy je nikoli explicitní obsah určité normy (formálně systematický výklad), nýbrž teleologický a hodnotový základ určité normy, či vyššího normativního celku (právní institut, právní odvětví, právní řád apod.)

7 Ospravedlnění (justifikace) objektivně teleologického výkladu  Objektivizace, racionalizace rozhodování a jeho předvídatelnost – jinak: volné soudcovské uvážení.  Soudce musí co možná nejvíce jednat jako reprezentant právního společenství; jeho rozhodnutí musí být co možná nejvíce zařaditelné do platného právního řádu.

8 Argumentum a simili  Argument z podobnosti Argumentum a pari Argumentum per analogiam  Základem je určitý „pevný bod“, od kterého se odvozují další důsledky.  „Podobnost“: řešení stejného konfliktu zájmů  Otázka: existuje nějaký racionální důvod, proč by v posuzovaném případě měl zákonodárce rozhodnout odlišně?

9 Příklad: SJM  § 714 odst. 1: záležitosti, které nelze považovat za běžné  § 710 písm. b): obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny

10 Příklad: podstata absolutních práv HLAVA I VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ § 976 Absolutní majetková práva působí vůči každému, nestanoví-li něco jiného zákon. § 977 Jen zákon stanoví, která práva k majetku jsou absolutní. § 978 Od ustanovení této části se lze odchýlit ujednáním s účinky vůči třetím osobám, jen připouští-li to zákon. - Zde v podobě dotváření práva

11 Argumentum a fortiori  = argumentum a potiori  Zvláštní případ argumentů z podobnosti (srv. „pevný bod“)  Důkaz od silnějšího k slabšímu, který existuje ve dvou základních podobách

12  od vyššího k nižšímu  Přenáší právní následek určité normy na textem neurčitě zachycený stav, který jej podle smyslu této normy tím spíše vyžaduje (více, než pouze právně podobné) Argumentum a maiori ad minus

13  ALR I, I, § 91: „Právo k většímu nebo vícerému v sobě zahrnuje právo k menšímu nebo k menšímu počtu stejného druhu.“

14  Čl. 10 Ústavy: „Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.“  Lze dát přednost uvedené mezinárodní smlouvě i před podzákonným právním předpisem? Pl. ÚS 31/03

15 Argumentum a minori ad maius  od nižšího k vyššímu  Jestliže zákon s určitým skutkovým stavem nespojuje určitý právní následek, tím spíše (tím méně) jej nemá spojovat se skutkovým stavem, který se na účel příslušné normy vztahuje méně.  Je možná dohoda o zrušení smluvního vztahu v případě, pro který zákon zakotvuje možnost jednostranného odstoupení od smlouvy? I. ÚS 670/02

16  Pokud soudní řád správní označuje za nepřípustnou žalobu proti správnímu rozhodnutí, vůči němuž žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky [§ 68 písm. a) s. ř. s.], tím spíše (a minori ad maius) musí být nepřípustná žaloba proti rozhodnutí (zde: rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení podle § 84 a násl. zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích), které bylo vydáno v důsledku souhlasu účastníka řízení, a tedy jeho vědomého rozhodnutí, že přestupek nebude projednáván v řízení, jehož předmětem by bylo skutkové i právní posouzení jeho jednání.  NSS, 6 As 49/2003 – 46 (Sb.NSS 2005, 4:319)

17 Argumentace právními principy  „K omezení základních práv či svobod, i když jejich ústavní úprava omezení nepředpokládá, může dojít v případě jejich kolize. V těchto situacích je nutné stanovit podmínky, za splnění kterých má prioritu jedno základní právo či svoboda, a za splnění kterých jiné. Základní je v této souvislosti maxima, podle které základní právo či svobodu lze omezit pouze v zájmu jiného základního práva či svobody.(…)  Při posuzování možnosti omezení základního práva či svobody ve prospěch jiného základního práva resp. svobody lze stanovit tyto podmínky, za jejichž splnění má prioritu jedno základní právo či svoboda:  První podmínkou je jejich vzájemné poměřování, druhou je požadavek šetření podstaty a smyslu omezovaného základního práva resp. svobody ( čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod ).

18  Vzájemné poměřování ve vzájemné kolizi stojících základních práv a svobod spočívá v následujících kritériích:  Prvním je kritérium vhodnosti, tj. odpověď na otázku, zdali institut, omezující určité základní právo, umožňuje dosáhnout sledovaný cíl (ochranu jiného základního práva). V daném případě lze přisvědčit zákonodárci, že institut anonymního svědka umožňuje dosáhnout cíl, tj. zabezpečit ochranu nedotknutelnosti jeho osoby.  Druhým kritériem poměřování základních práv a svobod je kritérium potřebnosti, spočívající v porovnávání legislativního prostředku, omezujícího základní právo resp. svobodu, s jinými opatřeními, umožňujícími dosáhnout stejného cíle, avšak nedotýkajícími se základních práv a svobod. Odpověď na splnění kritéria potřebnosti v daném případě není jednoznačná: stát kromě legislativní konstrukce, umožňující anonymitu svědka, může k jeho ochraně použít i jiné prostředky (např. využití anonymní výpovědi pouze jako kriminalistického prostředku pro další vyšetřování, poskytnutí ochrany svědkovi atd.).

19  Třetím kritériem je porovnání závažnosti obou v kolizi stojících základních práv. V posuzovaném případě jedním z nich je právo na řádný proces, zabezpečující právo na osobní svobodu, druhým je právo na osobní nedotknutelnost. Tato základní práva jsou prima facie rovnocenná.  Porovnávání závažnosti v kolizi stojících základních práv (po splnění podmínky vhodnosti a potřebnosti) spočívá ve zvažování empirických, systémových, kontextových i hodnotových argumentů. Empirickým argumentem lze chápat faktickou závažnost jevu, jenž je spojen s ochranou určitého základního práva (v posuzovaném případě jde o nárůst případů vyhrožování a zastrašování svědků ze strany organizovaného zločinu). Systémový argument znamená zvažování smyslu a zařazení dotčeného základního práva či svobody v systému základních práv a svobod (právo na řádný proces je v této souvislosti součástí obecné institucionální ochrany základních práv a svobod). Kontextovým argumentem lze rozumět další negativní dopady omezení jednoho základního práva v důsledku upřednostnění jiného (v daném případě možnost zneužití institutu anonymního svědka v trestním procesu). Hodnotový argument představuje zvažování pozitiv v kolizi stojících základních práv vzhledem k akceptované hierarchii hodnot.

20  Součástí porovnávání závažnosti v kolizi stojících základních práv je rovněž zvažování využití právních institutů, minimalizujících argumenty podložený zásah do jednoho z nich. Tak kupříkladu argument v neprospěch omezení jednoho základního práva možností zneužití této úpravy lze eliminovat minimalizováním tohoto negativního důsledku zakotvením dalších procesních podmínek rozhodování o něm. Lze tudíž konstatovat, že, v případě závěru o opodstatněnosti priority jednoho před druhým ze dvou v kolizi stojících základních práv, je nutnou podmínkou konečného rozhodnutí rovněž využití všech možností minimalizace zásahu do jednoho z nich. Tento závěr lze odvodit i z ustanovení čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, a sice v tom smyslu, že základních práv a svobod musí být šetřeno nejenom při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod, nýbrž analogicky rovněž v případě jejich omezení v důsledku jejich vzájemné kolize.  Nález ÚS ze dne , sp.zn. Pl. ÚS 4/94.

21 Výklad podle nadřazeného (přednostního) práva  Ústavně konformní výklad Srov. výklad konformní s mezinárodními závazky ČR (čl. 1 odst. 2 Ústavy).  Eurokonformní výklad  Výklad podzákonného předpisu v souladu se zákonem

22 Příklad: ochrana osobnosti osob politicky činných § 81 NOZ (1) Chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. (2) Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. Ochrana osobnosti (§§ 81 a násl. NOZ, čl. 10 LPS) Právo kritiky (čl. 17 LPS) Demokratický princip (čl. 1 Ústavy, čl. 2 odst. 1 LPS)

23 Argumentum ad absurdum  Není samostatný argument  Hrubý rozpor s nejzákladnější teleologií interpretovaného ustanovení  „To přeci nemůže být pravda“

24 Výklad nesystémových legislativních řešení  singularia non sunt extendenda

25 Argumentace povahou věci  Co je to „věc“?  Co je to „povaha“?  Zákon o vysokých školách ve znění účinném do : § 26 (1) Akademický senát fakulty je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně devět členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu fakulty volí ze svých řad členové akademické obce fakulty. Volby jsou rovné, přímé, s tajným hlasováním. K platnosti voleb je třeba účasti nejméně 30 % členů akademické obce fakulty. …

26 Ekonomická analýza práva

27 Exkurs: Právně komparatistický výklad


Stáhnout ppt "Objektivně teleologický výklad Filip Melzer.  Vlastní objektivně teleologický výklad Výklad dle účelu a smyslu interpretovaného ustanovení „Telos“, Rudolf."

Podobné prezentace


Reklamy Google