Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Neurodegenerativní nemoci 28. 4. 2010. Patogeneze? Zánět Ztráta axonů Metabolismus.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Neurodegenerativní nemoci 28. 4. 2010. Patogeneze? Zánět Ztráta axonů Metabolismus."— Transkript prezentace:

1 Neurodegenerativní nemoci

2 Patogeneze? Zánět Ztráta axonů Metabolismus

3 Elektrická a magnetická detekce změn EEG Transkraniální magnetická stimulace (TMS) Positronová emisní tomografie (PET) Magnetická rezonance (MRI)

4 Obrázky PET

5 Komunikace mezi neurony Akční potenciál dle zákona „vše nebo nic“ Elektrický impuls podél axonu Influx kationtů v důsledku tlaku, napětí, světla nebo stimulace dalšími neurony Excitační a inhibiční synapse Existence prahu Je nutno dosáhnout prahu podráždění Je možno měnit charakteristiky akčního potenciálu

6 Hematoencefalická bariéra Vhodnější možná termín bariéra mezi krví a mozkomíšním mokem Dynamický proces molekulárního průniku vzhledem k průtoku CSF. Koncentrace CSF proteinů zavisí na tom, odkud pocházejí (krev nebo mozek). Koncentrace proteinů pocházejících z krve se kontinuálně zvyšuje na jejich cestě z komor do páteřního kanálů v důsledku pasivní difúze. Pohybová energie CSF pocházi z tlakového rozdílu mezi arteriálním a venózním systéme. Pokud hematoenecefalická bariéra nefunguje optimálně, koncentraci kevních bílkovin moduluje v primárně průtok CSF; pokles průtoku CSF zvyšuje miolekulární průnik krevních bílkovin

7 Inzulín, glukóza a mozek Tradičně bylo vychytávání glukózy mozkem a oxidativní energetický metabolismus v mozku považovány za inzulín-nesenzitivní Později se ukázalo, že inzulínem regulovaný metabolismus je v gliích neuronálními cestami insulin/IR. Dnes se má za to, že i mozek lze považovat za tkáň senzitivní na glukózu i inzulín. Tuto hypotézu podporuje překrývající se distribuce inzulínu, IR, GLUT1 a GLUT4 transporterů v jistých oblastech mozku, zejména v hipokampu a v plexus chorioideus.

8 Inzulín, glukóza a mozek Hladiny inzulínu po jídle maximálně stimulují celkový metabolismus glukózy v kůře mozkové, buď přímo (jako v periferních tkáníchú, nebo nepřímo cestou inzulínem, stimulované neuronální aktivace. Jako transportér se zřejmě uplatňuje částečně senzitivní na inzulín GLUT1 v gliích, protože hlavní neuronální transportér pro glukózu je inzulín nesenzitivní. Inzulín patrně stimuluje akumulaci glukózy v gliích a jeho metabolizaci na laktát pro neurony, což, jak se zdá, je sekundární akce po neuronální aktivaci inzulínem.

9 Inzulín, glukóza a mozek Inzulín je také schopen inhibovat uptake NA, což aktivuje gliální NA β-adrenoreceptory, což má za následek uvolnění glukózy ze zásob glykogenu v gliích. Jakýkoliv problém v souhře inzulínu a metabolismu glukózy v neuronech ohrožuje syntézu ATP, což vede k apoptóze.

10 Schematic of the hypothesized remote cell death mechanisms. After axotomy neuronal and glial changes take place. Axonal lesion can trigger nitric oxide synthase synthesis and changes in the expression of cannabinoid receptors with the appearance of the cannabinoid receptor type 2 in neurons. Neurons that do not present these changes rapidly degenerate. Neuronal changes are associated with both microglial and astrocytic activations. Selective activation of CB2 receptor is associated with neuronal survival and inhibition of the reactive gliosis.

11

12  -Synuklein Tento presynaptický protein (140 AK) je hlavní složkou intracelulárních agregátů tzv. Lewyho tělísek (PD). Zatím identifikovány tři missense mutace v genu SNCA, který kóduje synuklein u pacientů s familiárním parkinsonismem s poklesem kognitivních funkcí. Dynamika synukleinu in vivo je závislá na mnoha metabolických funkcích, zejména souvisejících s proteasomovou a lysosomální aktivitou. Pokles koncentrace v CSF u neurodegenerativních nemocí; neví se přesně, proč.

13

14

15

16

17

18 Amyloid-  -Peptidy Různě dlouhé amyloid-  (A  ) peptidy vznikají během enzymatického štěpení 120 kDa transmembránového amyloidového prekurzorového proteinu (APP) třemi různými sekretázami  -sekretázou (BACE-1),  - sekretázou a metaloproteázou  -sekretázou. Vznikající peptidy mají různou tendenci agregovat, což záleží na jejich délce a stupni postranslační oxidace. Amyloidní plaky v mozku pacientů s AD se skládají zejména z karboxyterminálně prodloužených form A peptidů, jako je A 1-42.

19

20 LRP=low-density lipoprotein receptor-related protein

21 K předchozímu obrázku. Clearance Aβ se může uskutečnňovat několika cestami: 1 Transcytóza řízená LRP (purpurová, receptor) přes hematoencefalickou bariéru (červeně, kapiláry) odstraňuje Aβ z CSF a přesunuje jej do krve. Tato degradace Aβ ve svalovině cév a v pericytech snižuje Aβ také v extracelulárním prostoru (modře, buňky), 2 solubilní LRP (purpurová, solubilní receptor) zvyšuje clearance Aβ a snižuje hladiny volného Aβ v cirkulaci 3 Aβ chaperony v CSF jako izoformy ApoE mohou redukovat clearance Aβ způsobem závislým na izoformě (apoE4 > apoE3 nebo apoE2) 4 clearance Aβ mikrogliemi a perivaskulárními mozkovými makrofágy (oranžová, buňky) z mozkového parenchymu a perivaskulárních prostor, 5 přímá enzymatická degradace Aβ v mozku (zeleně, enzymy), 6 eliminace Aβ z perivaskulárních prostor pasivní drenáží, ovlivněnou pulsním arteriálním průtokem 7 jiné?

22 Tau Protein Fosfoprotein tau (68 kDa) je nativně nezavinutý protein spojený s mikrotubuly, který je zodpovědný za stabilizaci mikrotubulů. Neurofibrilární změť se často nachází u pacientů s AD. Jedná se o proteinová filamenta ve formě stabilních nerozpustných polymerů tohoto tau proteinu. Afinita k mikrotubulům je dána různou mírou fosforylace na 79 možných místech. U nemocí s těmito strukturami je tau protein hyperfosforylován ještě dříve, než dojde k tvorbě změtí. Hodnota CSF celkového proteinu tau u pacientů s AD pg/mL u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci (CJD) pg/mL Obecněji jako obecný marker pro ztrátu neuronů

23 Tau Protein Kvantifikace fosforylace tau proteinu v CSF může pomoci v DD pro AD oproti jiným neurodegenerativním nemocem.

24

25 Alzheimerova nemoc Cerebrovaskulární a neuronální dysfunkce vedoucí k progresivní ztrátě kognitivních funkcí Tau protein a extracelulární amyloidové plaky, jejich základní součástí je peptid amyloid β (Aβ). Aβ (38–43 AK) je to vedlejší proteolytický produkt amyloidového prekurzorového proteinu (APP) tvořeného následným štěpením β-sekretázou a γ-sekretázou Oligomeric Aβ druhy (nejmenší jsou dimery) jsou nejvíce synaptotoxické. Časný začátek AD (<1%) je způsoben mutacemi v APP, presenilinu 1 (PSEN1) nebo presenilinu 2 (PSEN2), které vedou ke zvýšené tvorbě APP.

26 MYOCD a SRF hypotéza arteriální patofyziologie u AD. Vysoké hladiny SRF-MYOCD V AD VSMC připsívák hypoperfúzimozku u AD (bílá cesta) zvýšenou expresí kontraktilních proteinů (=„ smooth muscle (SM) α-actin, calponin, a myosin heavy chain (MHC) a zvýšeby increasing the expression of genes that regulate calcium homeostasis. This leads to arterial hypercontractility, reduced resting cerebral blood flow (CBF) and attenuated CBF responses to brain activation, which ultimately creates a chronic hypoperfusion state. Furthermore, SRF-MYOCD potentiate CAA and focal brain Aβ accumulation (yellow pathway) via CArG-box dependent activation of SREBP2, which acts as transcriptional suppressor of LRP, a key Aβ clearance receptor

27 ER – endoplasmic reticulum; GA – Golgiho aparát neurofibrillary tangles

28

29 ALS Amyotrofická laterální skleróza Progresivní, fatální onemocnění se selektivní ztrátou horních i dolních motoneuronů Končetinová a obličejová motorická slabost, atrofie, spasticita, smrt. Prevalence 4–6 na osob. Sporadická (sALS) Familiární forma (fALS). Mutace v genu pro Cu/Zn SOD1.. Výskledek komplexní neurotoxické kaskády, která zahrnuje abnormální agregaci proteinů, dysfunkci proteosomu, defekty axonálního transportu, oxidativní poškození, mitochondriální defekty, poruchy homeostázy kalcia, aktivaci apoptozy.

30 Sclerosis multiplex Nejčastější zánětlivé onemocnění CNS Přítomnost fokálních T buněk, makrofágových infiltrátů, demyelinizace a axonální ztráta. Dvě základní formy: Relabující remitentní, 90%, hlavně ženy (2:1) Primární progresivní. CD4+ autoreaktivní T buňky. HLA-DR15 haplotyp u Kavkazanů (DRB1 1501, DRB5 0101, DQA1 0102, DQB1 0602) nese nejsilnější genetické riziko.

31 Current understanding of the pathogenesis of MS and potential therapeutic targets. Neuroinflammation has been classically described as the starting point in the pathology of MS. Myelin-specific T cells are believed to orchestrate the autoimmune attack that leads to oligodendrocyte damage and demyelination. Another hallmark of MS, however, is neuronal damage involving both axonal and neuronal loss. Demyelination, axonal transection, and neuronal loss are partly mediated by inflammation but might also occur independently of inflammatory activity. This current understanding of MS pathology impacts directly on therapy development. Ideally, patients need therapies that target both the process of inflammation and the process of neurodegeneration.

32 Děkuji vám za pozornost


Stáhnout ppt "Neurodegenerativní nemoci 28. 4. 2010. Patogeneze? Zánět Ztráta axonů Metabolismus."

Podobné prezentace


Reklamy Google