Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Regionální školství. ISCED 1997- Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání ISCED 0pre-primární vzdělávání ISCED 1primární vzdělávání ISCED 2nižší.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Regionální školství. ISCED 1997- Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání ISCED 0pre-primární vzdělávání ISCED 1primární vzdělávání ISCED 2nižší."— Transkript prezentace:

1 Regionální školství

2 ISCED Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání ISCED 0pre-primární vzdělávání ISCED 1primární vzdělávání ISCED 2nižší sekundární vzdělávání ISCED 3vyšší sekundární vzdělávání ISCED 4postsekundární vzdělávání nikoli terciární ISCED 5první stupeň terciárního vzdělávání ISCED 6druhý stupeň terciárního vzdělávání

3 Programy ISCED 3 (středoškolské) - 3A (umožňují pokračovat v terciárním vzdělávání) - 3B (pouze v určité části terciárního vzdělávání) - 3C (neumožňují) Obdobně i ISCED 4.

4

5 Legislativa ZÁKON č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) VYHLÁŠKA č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách NAŘĺZENĺ VLÁDY č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání VYHLÁŠKA č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání VYHLÁŠKA č. 12/2005 Sb., o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami VYHLÁŠKA č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři VYHLÁŠKA č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání VYHLÁŠKA č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy VYHLÁŠKA č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku VYHLÁŠKA č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti Vzor služebního průkazu školního inspektora VYHLÁŠKA č. 33/2005 Sb., o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách VYHLÁŠKA č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem VYHLÁŠKA č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky VYHLÁŠKA č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích

6 Legislativa (II) VYHLÁŠKA č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání VYHLÁŠKA č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů VYHLÁŠKA č. 65/2005 Sb., kterou se stanoví členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění (vyhláška o krajských normativech) VYHLÁŠKA č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání VYHLÁŠKA č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných VYHLÁŠKA č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání VYHLÁŠKA č. 107/2005 Sb., o školním stravování VYHLÁŠKA č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních VYHLÁŠKA č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání VYHLÁŠKA č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení) VYHLÁŠKA č. 458/2005 Sb., kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací péče ve střediscích výchovné péče VYHLÁŠKA č. 492/2005 Sb., o krajských normativech VYHLÁŠKA č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona VYHLÁŠKA č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích ZÁKON č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací sokromým školám, předškolním a školským zařízením

7

8 Vzdělávací systém v ČR Vzdělávací systém v České republice vychází z dlouhé tradice počínající rokem 1774, kdy byla zavedena povinná školní docházka. Dnes fungují v ČR všechny typy vzdělávání - od předškolního, přes základní, střední, vysoké, postgraduální až po celoživotní.

9 Vzdělávací soustavu tvoří 1. školy mateřská škola, základní škola střední škola (gymnázium, SOŠ, SOU) konzervatoř, základní umělecká škola jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky 2. školská zařízení školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických prac. školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání zařízení školního stravování školská účelová zařízení, výchovná a ubytovací zařízení školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči

10 Školy, které poskytují společensky uznaný stupeň vzdělání - základní školy (ZŠ) - střední školy (SŠ) - konzervatoře - speciální školy - vyšší odborné školy (VOŠ) - vysoké školy (VŠ)

11 Druhy škol, které neposkytují stupeň vzdělání mateřské školy (MŠ) střední a vyšší odborné školy, poskytující "odborné pomaturitní studium" základní umělecké školy (ZUŠ) jazykové školy instituce dalšího vzdělávání

12 Struktura vzdělávacího systému (regionální školství) Předškolní vzdělávání - jesle, mateřské školy Základní vzdělávání - základní školy, gymnázia, konzervatoře, speciální školy, zvláštní pomocné školy Střední vzdělávání - gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště Vyšší odborné školy

13 Předškolní vzdělávání vyhláška č. 14/2005 o předškolním vzdělávání ISCED 0- předprimární výchova je institucionálně zajišťováno mateřskými školami, popř. je realizováno v přípravných třídách základních škol se zpravidla organizuje pro děti ve věku od 3 do 6 (7) let. MŠ se dělí na třídy, je možné vytvářet homogenní, věkově heterogenní třídy třídy integrované MŠ s jednou třídou má nejméně 15 dětí, MŠ se dvěma a více třídami má nejméně v průměru 18 dětí ve třídě Neposkytuje stupeň vzdělání

14 Cíle předškolního vzdělávání Úkolem institucionálního předškolního vzdělávání je doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni pomáhat zajistit dítěti prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení. Předškolní vzdělávání má smysluplně obohacovat denní program dítěte v průběhu jeho předškolních let a poskytovat dítěti odbornou péči. Mělo by usilovat, aby první vzdělávací krůčky dítěte byly stavěny na promyšleném, odborně podepřeném a lidsky i společensky hodnotném základě, a aby čas prožitý v mateřské škole byl pro dítě radostí, příjemnou zkušeností a zdrojem dobrých a spolehlivých základů do života i vzdělávání

15

16 Základní školy Vzdělávací programy: základní škola, obecná škola (Obecná škola přinesla do klasického stylu jisté novum, zejména zdůrazněním společenskovědní oblasti a také větší volnost. Výrazně odlišuje 1. a 2. stupeň. ) národní škola (Obsahuje prvky, jejichž nezbytnost ve vzdělávání potvrdil vývoj, jako je např. multikulturalita, environmentální výchova, výchova ke zdravému životnímu stylu)

17 Základní školy Typy základních škol: - základní školy - Gymnázia - Konzervatoře - speciální školy - zvláštní školy - pomocné školy

18 Cíle základního vzdělávání Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. V základním vzdělávání se proto usiluje o naplňování těchto cílů: umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti

19 Cíle (2) vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za něodpovědný vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci

20

21

22 Vývoj počtu ZŠ podle zřizovatele

23

24 Střední školy Všeobecné nebo odborné vzdělání Typy středních škol: Gymnázia Střední odborné školy (čtyřleté,ale i dvou nebo tříleté) - konzervatoř (šestileté nebo osmileté studium zakončené absolutoriem) - Nástavbové studium Střední odborná učiliště (dvou až tříletá, ale i čtyřletá) - nástavbové studium (dvou leté – maturitní zkouška)

25 Vývoj středoškolského vzdělávání Významným a silným sektorem naší vzdělávací soustavy (tradice středního odborného školství) Do roku 1990 nabídka regulována (60 % na učilištích, 40 % na gymnáziích) Zrušení monopolu státu (církevní a soukromé školy, normativní financování) Největší změny – učňovské vzdělávání (do 90 let za něj neodpovídal stát, ale podniky, rozvoj postsekundárního neterciárního vzdělávání - nástavba)

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35 Vyšší odborné školy Poskytují nevysokoškolské terciální vzdělávání Vysoká profesní specializace absolventů a dobré uplatnění na trhu práce VOŠ realizují veřejné, soukromé a církevní instituce. 3/3,5 leté studium Studium na všech typech VOŠ je placené Ukončení absolutoriem, vyšší odborné vzdělání (DiS.)

36

37

38

39 Formy výuky - denní formou vzdělávání je výuka organizovaná pravidelně každý den v pětidenním vyučovacím týdnu v průběhu školního roku, - večerní formou vzdělávání se rozumí výuka organizovaná v rozsahu 10 až 18 hodin týdně v průběhu školního roku, - dálkovou formu vzdělávání charakterizuje samostatné studium spojené s konzultacemi v rozsahu 200 až 220 konzultačních hodin ve školním roce, - distanční forma vzdělávání představuje samostatné studium uskutečňované prostřednictvím informačních technologií. Stejně jako u předchozí dálkové formy může být i distanční studium popřípadě spojeno s individuálními konzultacemi s lektorem. - kombinovanou formou vzdělávání se míní střídání denní a jiné formy vzdělávání. Studium tedy probíhá jak denně, tak dálkově či distančně.

40 Financování škol a školských zařízení ze státního rozpočtu Finanční prostředky: - škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem (platy, náhrady platů, mzdy, odměny, pojistné, příděly do fondů..) - Škol a školských zařízení zřizovaných registrovanými církvemi (s výjimkou pořízení dlouhodobého majetku vyjma učební pomůcky - Škol a školských zařízení zřizovanými obcemi s výjimkou školských výchovných a ubytovacích zařízení (platy, náhrady platů, mzdy, odměny, odstupné, pojistné, apod.) - Škol zřizovaných kraji (s výjimkou jazykových škol (platy, náhrady platů, mzdy, ….

41 Způsob poskytování fin. prostředků Podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů v jednotlivých formách a oborech. Nad rozsah hradí PO, které vykonávají činnost škol z dalších fin. prostředků zejména z vlastních příjmů, z prostředků zřizovatele, popř. jiných osob

42 Náklady na vzdělávání Přímé náklady na vzdělávání: - prostředky na platy, náhrady platů a odměny za pracovní pohotovost - Odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr - Odstupné - Výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a SPZ a VZP - Příděly do fondu kulturních a soc. potřeb - Prostředky na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů ZP - Výdaje na učební pomůcky, učebnice - Výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků a na činnosti, které přímo souvisí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání

43 Ostatní neinvestiční výdaje Výdaje na povinné pojištění zaměstnanců Výdaje na školení zaměstnanců Ostatní výdaje (ochranné pracovní oděvy, cestovné, stravování) Výdaje instruktorů na lyžařský výcvik

44 Normativy Vývoj od roku 94 Republikový normativ stanoví ministerstvo (výše výdajů na vzdělávání jednoho žáka/studenta v oblasti předškolního, základního, středního a VOŠ – zveřejňováno ve Věstníku Krajské normativy - KÚ

45 Krajské normativy Jednotka výkonu Ukazatele rozhodné pro stanovení krajských normativů - průměrný počet jednotek připadajícího na 1 pedagogického pracovníka (Np) - průměrný počet jednotek připadajícího na nepedagogického pracovníka (No) - Průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka (Pp) - Průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka (Po) - Průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu (ONIV)

46 Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu na 1PP Se stanoví z: - průměrného počtu dětí/studentů (Ž) - Průměrného počtu vyučovacích hodin (H) - Průměrného počtu hodin přímé výuky (přímé speciálně pedagogicko-psychologické (VP) NP = Ž * VP/H

47 Členění krajských normativů a vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu Na každou jednotku 1 krajský normativ (základní částka´+ příplatek) U VOŠ – normativy zvlášť pro jednotlivé obory U šestiletého a osmiletého gymnázia – zvlášť pro nižší a vyšší stupeň

48 Krajský normativ ONIV (v Kč na žáka)

49 Republikový normativ Republikové normativy (dále RN) podle § 161 školského zákona, ve znění pozdějších předpisů stanovuje ministerstvo jako výši výdajů připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního, základního, středního a vyššího odborného vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí na kalendářní rok. Objemem výdajů se zde míní celková výše přímých neinvestičních výdajů poskytovaných ze státního rozpočtu, členěných na mzdové prostředky (MP) + odvody a na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV). Součástí republikových normativů je také vyjádření limitu počtu zaměstnanců připadajících na 1000 dětí, žáků nebo studentů v dané věkové kategorii.

50 Stejně jako v roce 2006 vymezit pět základních kategorií podle poskytovaného vzdělávání: a) dítě v předškolním vzdělávání (tzn. kategorie 3-5 let), b) žák plnící povinnou školní docházku (tzn. kategorie let), c)žák v denní formě středního vzdělávání s výjimkou žáka plnícího povinnou školní docházku; bez žáků v denní formě nástavbového studia (tzn. kategorie let), d) student v denní formě vyššího odborného vzdělávání (tzn.kategorie 9-21 let), e) dítě, žák, student umístěný v krajských zařízeních ústavní výchovy (KZÚV) pro děti a mládež (tzn. kategorie 3-18 let v KZÚV).

51

52

53 Zaměstnanci a mzdové prostředky Průměrný příjem učitelů za 1. Čtvrt (o 5,7 % oproti 2006) na Kč Gymnázia – ,- Školy pro žáky se spec. Potřebami Kč VOŠ Kč

54

55 Počet pracovníků ve školství

56 Geografická dostupnost škol Před rokem 89 – školy rozmístěny rovnoměrně, na základě požadavků centrálního plánování Po roce 89 – prudký zásah tržního mechanismu (rychle se měnící poptávka), posilování středoškolských oborů s maturitou a ekonomicky zaměřených, vznikalo mnoho škol i za situace demografického poklesu.

57 1995 – novela zákona o státní správě a samosprávě, zřizovatel MŠMT, spádové oblasti pro ZŠ 1997 – optimalizace škol, motivy: ekonomické, pedagogické, strategické. Nyní s ní pokračují a rozhodující úlohu hrají kraje (po roce 2001)

58 Systém vzdělávacích programů MŠMT zpracovává Národní program vzdělávání, který Vláda předkládá Posl. sněmovně a Senátu ke schválení pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy, které vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání a jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů kurikulum: 1. vzdělávací program, projekt, plán 2. průběh studia a jeho obsah 3. obsah veškerých zkušeností, které žáci získávají ve škole a v činnostech ke škole se vztahujících, jejich plánování a hodnocení

59

60

61

62 Hlavní princip reformy VS ve školství- demokratizace- zabezpečována hlavně: decentralizac í = přesun kompetenc í z centr á lní ú rovně st á tní spr á vy na ú roveň ú zemn í ch a obecních samospráv, participací = spolu ú čast subjektů zainteresovaných na vzděl á ván í na spolurozhodován í na jednotlivých stupn í ch řízení a spr á vy š kolství.

63 Fáze reformy Přechod „státních“ škol a školských zřízení do krajské působnosti Zánik školských úřadů Nový model financování regionálního školství (finanční zabezpečení škol a školských zařízení přešlo do kompetence krajských a okresních úřadů – dříve školské úřady)

64 Změna výkonu státní správy a samosprávy Reforma veřejné správy se přímo nedotýká obsahu vzdělání a výchovy, ale zásadním způsobem mění výkon státní správy a samosprávy ve školství, majetkoprávní vztahy a způsob financování.

65 Základní zásady vzdělávacího systému – školský zákon zásady a cíle vzdělávání dvouúrovňový systém vzdělávacích programů, jimiž se má cílů dosahovat¨ výchovně vzdělávací soustavu, která je má realizovat. upravuje režim dlouhodobých záměrů a výročních zpráv prosazuje a kontroluje strategii vývoje vzdělávací soustavy na národní i regionální úrovni stanovuje délku povinné školní docházky pro jednotlivé vzdělávací úrovně stanovuje podmínky pro vstup, organizaci vzdělávání a ukončování vzdělávání nově definuje osoby se zvláštními vzdělávacími potřebami a dává přednost jejich integraci do běžných tříd upravuje správní problematiku – právní postavení škol, jejich registraci, financování, postavení a kompetence ředitele a kompetence jednotlivých správních úrovní (tj. obcí, krajů a MŠMT, popř. dalších ministerstev

66 Související zákony Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů - upravuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, jejich další vzdělávání a kariérní systém. Zákon o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením (č. 306/1999 Sb.) Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních (č. 109/2002 Sb.) upravuje výchovu dětí a mladistvých bez patřičného rodinného zázemí nebo s poruchami chování. Zákon o vysokých školách (č. 111/1998 Sb., několikrát novelizovaný) umožnil rozvoj neuniverzitního a soukromého sektoru v oblasti vysokého školství. Změnil právní postavení vysokých škol, které už (s výjimkou vysokých škol vojenské a policejní) nejsou institucemi státními, ale veřejnoprávními a disponují vlastním majetkem.

67 Státní správu ve školství zabezpečuje: ředitel š koly (před š kolního nebo š kolního zařízení) obce s roz ší řenou působností krajsk é ú řady Česk á š kolní inspekce M Š MT jin é ú střední org á ny státní spr á vy

68 Ředitel zabezpečuje přímé řízení š koly jmenuje a odvol á v á svého z á stupce Zodpov í d á za: plnění učebních pl á nů a osnov odbornou a pedagogickou ú roveň výchovně- vzděl á vac í pr á ce š koly efektivní využívání svěřených hospod á řských prostředků vytváření podmínek pro činnost rady š koly, pro výkon š kolské inspekce kontroluje pr á ci pedagogických a ostatn í ch pracovn í ků š koly a studijní výsledky žáků

69 administrativní povinnosti: zodpov í d á za vypracování výroční zpr á vy o činnosti a výroční zpr á vy o hospodařen í š koly, kter é předkl á d á radě š koly rozhoduje o: odkladu anebo dodatečném odložen í povinné š kolní doch á zky přijet í ke studiu na S Š, speci á lních S Š a SOU přeru š en í studia přiznán í a odejmut í stipendia podmínečném vyloučen í ze studia o žádosti žáka o změně studijního anebo učebního odboru

70 Obce s rozšířenou působností zpracov á vaj í n á vrh rozpočtu zpracov á vaj í a předkl á daj í rozbor hospodařen í pro z ú čtován í prostředků SR poskytovaných K Ú zabezpečuje podklady pro sumarizaci ú četní z á věrky a ú četn í ch a finančn í ch výkazů shromažďují a zpracov á vají data z dokumentací a evidenc í Vedoucí útvaru OÚ, který je odpovědný za výkon státní správy v oblasti školství, mládeže a tělovýchovy je jmenován a odvoláván obcí se souhlasem KÚ

71 Krajský úřad v přenesené působnosti zpracovává a každ é 2 roky upřesňuje a zveřejňuje dlouhodobý z á měr vzděl á ván í a rozvoje výchovně-vzděl á vací soustavy v kraji zpracov á vá a každoročně zveřejňuje výročn í zpr á vu o stavu koncepce a rozvoje sítě škol a o stavu a rozvoji výchovně-vzděl á vac í soustavy v kraji přij í má opatřen í na z á kladě výsledků š kolní inspekce rozhoduje o osvobozen í žáka od povinné š kolní doch á zky rozhoduje o odvolán í proti rozhodnutí ředitele š koly povoluje udělení výjimky při přij í mán í žáků ke studiu na SŠ uděluje souhlas s jmenováním a odvol á n í m ředitele obecné š koly

72 MŠMT ČR určuje centrální vzdělávací politiku a celkovou strategii, a to tím, že zpracovává dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy, který předkládá vládě. Předkládá výroční zprávu. Určuje obsah vzdělání. Formuluje Národní program vzdělávání. Předkládá jej k projednání vládě a ta jej předkládá ke schválení oběma komorám parlamentu. Vydává Rámcové vzdělávací programy, které jsou závazným základem pro tvorbu školních vzdělávacích programů. RVP vydává pro každou úroveň, pro jednotlivé obory na těchto úrovních a pro jazykové a základní umělecké vzdělávání.

73 Odpovídá za uplatňování státní finanční politiky v odvětví školství Upravuje pracovněprávní oblast a) míru vyučovacích povinností učitelů, b) odbornou a pedagogickou způsobilost pedagogických pracovníků, c) zásady pro sestavování konkursních komisí na vybrané funkce ve školství, d) jmenuje a odvolává ředitele institucí, které přímo zřizuje, ústředního školního inspektora a na jeho návrh školní inspektory.

74 Česká školní inspekce kontroln í činnost organizačn í složka st á tu přímo řízen á M Š MT ČR vyd á v á výročn í zpr á vy o výsledcích kontrol, v z á věru jsou doporučení, která mají usnadnit činnost škol a pomáhat lépe naplňovat jejich poslání. V čele ČŠI je ústřední školní inspektor, který navrhuje ministerstvu jmenování a odvolávání školních inspektorů.

75 Výkon samosprávy ve školství Obec Kraj Rada školy

76 Školská samospráva- obec zřizuje š koly jako př í spěvkov é organizace s pr á vní subjektivitou rozhoduje o: přijet í dět í do š koly, pokud je jich více než počet, který je možn é přijmout odvolán í proti rozhodnutí ředitele ve spr á vn í ch věcech přijet í opatřen í na z á klade výsledků ČŠI š kol á m zabezpečuje investičn í výdaje a neinvestičn í n á klady kromě mzdových prostředků, učebnic, š kolních pomůcek a potřeb hrazených st á tem (na tyto položky jim může přispívat)

77 Obec dále ze SR obdrž í př í spěvek na ú hradu neinvest. výdajů na žáka se souhlasem kraje na z á kladě výsledků výběrového řízení jmenuje a odvol á vá ředitele š koly s ředitelem š koly, kterou zřídila projedn á v á : koncepci rozvoje rozpočet person á ln í a soci á lní podmínky pracovn í ků požadavky obce na zkvalitnění péče poskytované š kolou zpr á vy o výsledcích vzděl á vac í činnosti zpravidla zřizuje komisi pro výchovu a vzděl á vání

78 Kraj v samostatné působnosti zřizuje: S Š, SOU, VO Š, konzervatoře speci á lní Z Š, S Š a před š kolní zařízení jazykov é š koly, ZU Š před š kolní zařízení a š koly s jiným vyučovac í m jazykem než českým pomocn é š koly, dětsk é domovy, střediska služeb š kol á m atd.

79 Krajský úřad dále zabezpečuje š kol á m investičn í výdaje a neinvestičn í n á klady kromě mzdových prostředků, učebnic, š kolních pomůcek a potřeb hrazených st á tem (na tyto položky jim může přispívat) se souhlasem ministra na z á kladě výběrového řízení jmenuje a odvol á v á ředitele š kol, kter é zřizuje přij í má opatření na z á kladě výsledků š kolní inspekce

80 Rada školy org á n š koly, m á 6 – 15 členů, kteř í jsou volen í na dva roky N á plň činnosti: schvaluje výročn í zpr á vu š koly, n á vrh rozpočtu, zpr á vu o hospodařen í vyjadřuje se k studijním a učebním odborům, ke koncepčn í m z á měrům rozvoje š koly, ke jmenovaní a odvol á ní ředitele může požádat ČŠI o inspekci a š kolský odbor K Ú o kontrolu hospodařen í š koly

81 Školský zákon - kritika Ředitelé často nevědí, jak se mají dle tohoto zákona chovat a řídit Žádná školská reforma nebude, nezmění- li se přístup státu k financování vzdělání. Žádná reforma nebude, nezmění-li se někteří učitelé Slučování a rušení malých vesnických škol

82 Reforma ve školství v ČR 1999 – tzv. zelená kniha (analýza „České vzdělání a Evropa“) 2001 – tzv. bílá kniha (Národní program rozvoje vzdělávání v České republice) – definice 6 základních cílů vzdělávání – podklad k realizaci školské reformy 2004 – školský zákon (zákon č. 561/2004 Sb.)

83 Reforma školství v ČR Klíčové kompetence – schopnosti a dovednosti uplatnitelné v praktickém životě Integrace předmětů – propojování obsahu předmětu (tzv. vzdělávací oblasti). Školní vzdělávací programy – „uvolňování rukou“ školám při plánování toho, co a jakým způsobem budou učit - RVP

84 Reforma školství v EU Zásady rozvoje školství - zásada rovného přístupu ke vzdělání - Zvyšování průchodnosti systému a odstraňování slepých uliček - Snaha o zvyšování kvality vzdělávání - Podpora účasti stále širších vrstev populace na vyšších úrovních vzdělávání - Budování možnosti celoživotního učení - Sepětí s potřebami společnosti a trhu práce

85 Vzdělávací oblasti - EU Komunikace v mateřském jazyce Komunikace v cizím jazyce Informační a komunikační technologie Matematické, přírodovědné a technické obory Podnikatelství Mezilidské a občanské kompetence Umění učit se Obecný kulturní přehled

86


Stáhnout ppt "Regionální školství. ISCED 1997- Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání ISCED 0pre-primární vzdělávání ISCED 1primární vzdělávání ISCED 2nižší."

Podobné prezentace


Reklamy Google