Regionální školství.

Prezentace na téma: "Regionální školství."— Transkript prezentace:

1 Regionální školství

2 ISCED 1997- Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání
ISCED 0 pre-primární vzdělávání ISCED 1 primární vzdělávání ISCED 2 nižší sekundární vzdělávání ISCED 3 vyšší sekundární vzdělávání ISCED 4 postsekundární vzdělávání nikoli terciární ISCED 5 první stupeň terciárního vzdělávání ISCED 6 druhý stupeň terciárního vzdělávání

3 Programy ISCED 3 (středoškolské)
3A (umožňují pokračovat v terciárním vzdělávání) 3B (pouze v určité části terciárního vzdělávání) 3C (neumožňují) Obdobně i ISCED 4.

4

5 Legislativa ZÁKON č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) VYHLÁŠKA č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách NAŘĺZENĺ VLÁDY č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání VYHLÁŠKA č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání VYHLÁŠKA č. 12/2005 Sb., o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami VYHLÁŠKA č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři VYHLÁŠKA č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání VYHLÁŠKA č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy VYHLÁŠKA č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku VYHLÁŠKA č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti Vzor služebního průkazu školního inspektora VYHLÁŠKA č. 33/2005 Sb., o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách VYHLÁŠKA č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem VYHLÁŠKA č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky VYHLÁŠKA č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích

6 Legislativa (II) VYHLÁŠKA č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání VYHLÁŠKA č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů VYHLÁŠKA č. 65/2005 Sb., kterou se stanoví členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění (vyhláška o krajských normativech) VYHLÁŠKA č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání VYHLÁŠKA č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních VYHLÁŠKA č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných VYHLÁŠKA č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání VYHLÁŠKA č. 107/2005 Sb., o školním stravování VYHLÁŠKA č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních VYHLÁŠKA č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání VYHLÁŠKA č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení) VYHLÁŠKA č. 458/2005 Sb., kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací péče ve střediscích výchovné péče VYHLÁŠKA č. 492/2005 Sb., o krajských normativech VYHLÁŠKA č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona VYHLÁŠKA č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích ZÁKON č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací sokromým školám, předškolním a školským zařízením

7

8 Vzdělávací systém v ČR Vzdělávací systém v České republice vychází z dlouhé tradice počínající rokem 1774, kdy byla zavedena povinná školní docházka. Dnes fungují v ČR všechny typy vzdělávání - od předškolního, přes základní, střední, vysoké, postgraduální až po celoživotní. 

9 Vzdělávací soustavu tvoří
školy mateřská škola, základní škola střední škola (gymnázium, SOŠ, SOU) konzervatoř, základní umělecká škola jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky školská zařízení školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických prac. školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání zařízení školního stravování školská účelová zařízení, výchovná a ubytovací zařízení školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči jh

10 Školy, které poskytují společensky uznaný stupeň vzdělání
základní školy (ZŠ) střední školy (SŠ) konzervatoře speciální školy vyšší odborné školy (VOŠ) vysoké školy (VŠ)

11 Druhy škol, které neposkytují stupeň vzdělání
mateřské školy (MŠ) střední a vyšší odborné školy, poskytující "odborné pomaturitní studium" základní umělecké školy (ZUŠ) jazykové školy instituce dalšího vzdělávání

12 Struktura vzdělávacího systému (regionální školství)
Předškolní vzdělávání - jesle, mateřské školy Základní vzdělávání základní školy, gymnázia, konzervatoře, speciální školy, zvláštní pomocné školy Střední vzdělávání gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště Vyšší odborné školy

13 Předškolní vzdělávání
vyhláška č. 14/2005 o předškolním vzdělávání ISCED 0- předprimární výchova je institucionálně zajišťováno mateřskými školami, popř. je realizováno v přípravných třídách základních škol se zpravidla organizuje pro děti ve věku od 3 do 6 (7) let. MŠ se dělí na třídy, je možné vytvářet homogenní, věkově heterogenní třídy třídy integrované MŠ s jednou třídou má nejméně 15 dětí, MŠ se dvěma a více třídami má nejméně v průměru 18 dětí ve třídě Neposkytuje stupeň vzdělání

14 Cíle předškolního vzdělávání
Úkolem institucionálního předškolního vzdělávání je doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni pomáhat zajistit dítěti prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení. Předškolní vzdělávání má smysluplně obohacovat denní program dítěte v průběhu jeho předškolních let a poskytovat dítěti odbornou péči. Mělo by usilovat, aby první vzdělávací krůčky dítěte byly stavěny na promyšleném, odborně podepřeném a lidsky i společensky hodnotném základě, a aby čas prožitý v mateřské škole byl pro dítě radostí, příjemnou zkušeností a zdrojem dobrých a spolehlivých základů do života i vzdělávání

15

16 Základní školy Vzdělávací programy: základní škola,
obecná škola (Obecná škola přinesla do klasického stylu jisté novum, zejména zdůrazněním společenskovědní oblasti a také větší volnost. Výrazně odlišuje 1. a 2. stupeň. ) národní škola (Obsahuje prvky, jejichž nezbytnost ve vzdělávání potvrdil vývoj, jako je např. multikulturalita, environmentální výchova, výchova ke zdravému životnímu stylu)

17 Základní školy Typy základních škol: základní školy Gymnázia
Konzervatoře speciální školy zvláštní školy pomocné školy

18 Cíle základního vzdělávání
Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. V základním vzdělávání se proto usiluje o naplňování těchto cílů: umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti

19 Cíle (2) vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za něodpovědný vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci

20

21

22 Vývoj počtu ZŠ podle zřizovatele

23

24 Střední školy Všeobecné nebo odborné vzdělání Typy středních škol:
Gymnázia Střední odborné školy (čtyřleté,ale i dvou nebo tříleté) konzervatoř (šestileté nebo osmileté studium zakončené absolutoriem) Nástavbové studium Střední odborná učiliště (dvou až tříletá, ale i čtyřletá) - nástavbové studium (dvou leté – maturitní zkouška)

25 Vývoj středoškolského vzdělávání
Významným a silným sektorem naší vzdělávací soustavy (tradice středního odborného školství) Do roku 1990 nabídka regulována (60 % na učilištích, 40 % na gymnáziích) Zrušení monopolu státu (církevní a soukromé školy, normativní financování) Největší změny – učňovské vzdělávání (do 90 let za něj neodpovídal stát, ale podniky, rozvoj postsekundárního neterciárního vzdělávání - nástavba)

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35 Vyšší odborné školy Poskytují nevysokoškolské terciální vzdělávání
Vysoká profesní specializace absolventů a dobré uplatnění na trhu práce VOŠ realizují veřejné, soukromé a církevní instituce. 3/3,5 leté studium Studium na všech typech VOŠ je placené Ukončení absolutoriem, vyšší odborné vzdělání (DiS.)

36

37

38

39 Formy výuky - denní formou vzdělávání je výuka organizovaná pravidelně každý den v pětidenním vyučovacím týdnu v průběhu školního roku, - večerní formou vzdělávání se rozumí výuka organizovaná v rozsahu 10 až 18 hodin týdně v průběhu školního roku, - dálkovou formu vzdělávání charakterizuje samostatné studium spojené s konzultacemi v rozsahu 200 až 220 konzultačních hodin ve školním roce, - distanční forma vzdělávání představuje samostatné studium uskutečňované prostřednictvím informačních technologií. Stejně jako u předchozí dálkové formy může být i distanční studium popřípadě spojeno s individuálními konzultacemi s lektorem. - kombinovanou formou vzdělávání se míní střídání denní a jiné formy vzdělávání. Studium tedy probíhá jak denně, tak dálkově či distančně.

40 Financování škol a školských zařízení ze státního rozpočtu
Finanční prostředky: škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem (platy, náhrady platů, mzdy, odměny, pojistné, příděly do fondů..) Škol a školských zařízení zřizovaných registrovanými církvemi (s výjimkou pořízení dlouhodobého majetku vyjma učební pomůcky Škol a školských zařízení zřizovanými obcemi s výjimkou školských výchovných a ubytovacích zařízení (platy, náhrady platů, mzdy, odměny, odstupné, pojistné, apod.) Škol zřizovaných kraji (s výjimkou jazykových škol (platy, náhrady platů, mzdy, ….

41 Způsob poskytování fin. prostředků
Podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů v jednotlivých formách a oborech. Nad rozsah hradí PO, které vykonávají činnost škol z dalších fin. prostředků zejména z vlastních příjmů, z prostředků zřizovatele, popř. jiných osob

42 Náklady na vzdělávání Přímé náklady na vzdělávání:
prostředky na platy, náhrady platů a odměny za pracovní pohotovost Odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr Odstupné Výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a SPZ a VZP Příděly do fondu kulturních a soc. potřeb Prostředky na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů ZP Výdaje na učební pomůcky, učebnice Výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků a na činnosti, které přímo souvisí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání

43 Ostatní neinvestiční výdaje
Výdaje na povinné pojištění zaměstnanců Výdaje na školení zaměstnanců Ostatní výdaje (ochranné pracovní oděvy, cestovné, stravování) Výdaje instruktorů na lyžařský výcvik

44 Normativy Vývoj od roku 94 Republikový normativ stanoví ministerstvo (výše výdajů na vzdělávání jednoho žáka/studenta v oblasti předškolního, základního, středního a VOŠ – zveřejňováno ve Věstníku Krajské normativy - KÚ

45 Krajské normativy Jednotka výkonu
Ukazatele rozhodné pro stanovení krajských normativů - průměrný počet jednotek připadajícího na 1 pedagogického pracovníka (Np) průměrný počet jednotek připadajícího na nepedagogického pracovníka (No) Průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka (Pp) Průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka (Po) Průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu (ONIV)

46 Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu na 1PP
Se stanoví z: průměrného počtu dětí/studentů (Ž) Průměrného počtu vyučovacích hodin (H) Průměrného počtu hodin přímé výuky (přímé speciálně pedagogicko-psychologické (VP) NP = Ž * VP/H

47 Členění krajských normativů a vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu
Na každou jednotku 1 krajský normativ (základní částka´+ příplatek) U VOŠ – normativy zvlášť pro jednotlivé obory U šestiletého a osmiletého gymnázia – zvlášť pro nižší a vyšší stupeň

48 Krajský normativ ONIV (v Kč na žáka)

49 Republikový normativ Republikové normativy (dále RN) podle § 161 školského zákona, ve znění pozdějších předpisů stanovuje ministerstvo jako výši výdajů připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního, základního, středního a vyššího odborného vzdělávání ve školách a školských zařízeních zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí na kalendářní rok. Objemem výdajů se zde míní celková výše přímých neinvestičních výdajů poskytovaných ze státního rozpočtu, členěných na mzdové prostředky (MP) + odvody a na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV). Součástí republikových normativů je také vyjádření limitu počtu zaměstnanců připadajících na 1000 dětí, žáků nebo studentů v dané věkové kategorii.

50 Stejně jako v roce 2006 vymezit pět základních kategorií podle poskytovaného vzdělávání:
a) dítě v předškolním vzdělávání (tzn. kategorie 3-5 let), b) žák plnící povinnou školní docházku (tzn. kategorie 6-14 let), c)žák v denní formě středního vzdělávání s výjimkou žáka plnícího povinnou školní docházku; bez žáků v denní formě nástavbového studia (tzn. kategorie let), d) student v denní formě vyššího odborného vzdělávání (tzn.kategorie 9-21 let), e) dítě, žák, student umístěný v krajských zařízeních ústavní výchovy (KZÚV) pro děti a mládež (tzn. kategorie 3-18 let v KZÚV).

51

52

53 Zaměstnanci a mzdové prostředky
Průměrný příjem učitelů za 1. Čtvrt (o 5,7 % oproti 2006) na Kč Gymnázia – ,- Školy pro žáky se spec. Potřebami Kč VOŠ Kč

54

55 Počet pracovníků ve školství

56 Geografická dostupnost škol
Před rokem 89 – školy rozmístěny rovnoměrně, na základě požadavků centrálního plánování Po roce 89 – prudký zásah tržního mechanismu (rychle se měnící poptávka), posilování středoškolských oborů s maturitou a ekonomicky zaměřených, vznikalo mnoho škol i za situace demografického poklesu.

57 1995 – novela zákona o státní správě a samosprávě, zřizovatel MŠMT, spádové oblasti pro ZŠ
1997 – optimalizace škol, motivy: ekonomické, pedagogické, strategické. Nyní s ní pokračují a rozhodující úlohu hrají kraje (po roce 2001)

58 Systém vzdělávacích programů
MŠMT zpracovává Národní program vzdělávání, který Vláda předkládá Posl. sněmovně a Senátu ke schválení pro každý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy, které vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání a jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů kurikulum: vzdělávací program, projekt, plán průběh studia a jeho obsah obsah veškerých zkušeností, které žáci získávají ve škole a v činnostech ke škole se vztahujících, jejich plánování a hodnocení

59

60

61

62 Hlavní princip reformy VS ve školství- demokratizace- zabezpečována hlavně:
decentralizací = přesun kompetencí z centrální úrovně státní správy na úroveň územních a obecních samospráv, participací = spoluúčast subjektů zainteresovaných na vzdělávání na spolurozhodování na jednotlivých stupních řízení a správy školství. Hlavným princípom reformy verejnej správy aj v oblasti školstva je demokratizácia zabezpečovaná hlavne: decentralizáciou = presun kompetencií z centrálnej úrovne štátnej správy na úroveň územných a obecných samospráv, až k ďalšiemu posilneniu autonómie škôl a úloh školských rád, participáciou = spoluúčasť subjektov zainteresovaných na vzdelávaní (soc. partneri, učitelia, rodičia, študenti, atď) na spolurozhodovaní na jednotlivých stupňoch riadenia a správy školstva. Cieľ = využiť transformačný proces vo verejnej správe k efektívnym zmenám v riadení školstva a vzdelávacej sféry tak, aby tieto zmeny prispeli k rozvoju a skvalitňovaniu vzdelávania.

63 Fáze reformy Přechod „státních“ škol a školských zřízení do krajské působnosti Zánik školských úřadů Nový model financování regionálního školství (finanční zabezpečení škol a školských zařízení přešlo do kompetence krajských a okresních úřadů – dříve školské úřady) veľká administratívna a technická náročnosť

64 Změna výkonu státní správy a samosprávy
Reforma veřejné správy se přímo nedotýká obsahu vzdělání a výchovy, ale zásadním způsobem mění výkon státní správy a samosprávy ve školství, majetkoprávní vztahy a způsob financování. zákon č. 284/2002 Zb., ktorým sa mení zákon č. 564/1990 Zb. o štátnej správe a samospráve v školstve, v znení neskorších predpisov Na rozdiel od I. fázy reformy, ktorá sa týkala predovšetkým prechodu majetku, vecí, práv a záväzkov z ústredných správnych úradov na kraje, cieľom 2. fázy reformy bolo ukončnenie činnosti okresných úradvo ku dňu , prechod ich pôsobnosti na iné orgány verejnej správy a tiež prechod majetkových práv a záväzkov a dalších práv okresných úradov k organizáciam, ktoré zriaďovali, na kraje a obce s rozšírenou pôsobnosťou. V oblasti školstva sa teda jednalo o prenesenie pôsobnosti okresných úradov pri výkone štátnej správy v školstve na kraje a obce s rozšírenou pôsobnosťou a o zabezpečení výkonu týchto činností.

65 Základní zásady vzdělávacího systému – školský zákon
zásady a cíle vzdělávání dvouúrovňový systém vzdělávacích programů, jimiž se má cílů dosahovat¨ výchovně vzdělávací soustavu, která je má realizovat. upravuje režim dlouhodobých záměrů a výročních zpráv prosazuje a kontroluje strategii vývoje vzdělávací soustavy na národní i regionální úrovni stanovuje délku povinné školní docházky pro jednotlivé vzdělávací úrovně stanovuje podmínky pro vstup, organizaci vzdělávání a ukončování vzdělávání nově definuje osoby se zvláštními vzdělávacími potřebami a dává přednost jejich integraci do běžných tříd upravuje správní problematiku – právní postavení škol, jejich registraci, financování, postavení a kompetence ředitele a kompetence jednotlivých správních úrovní (tj. obcí, krajů a MŠMT, popř. dalších ministerstev

66 Související zákony Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů - upravuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, jejich další vzdělávání a kariérní systém. Zákon o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením (č. 306/1999 Sb.) Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních (č. 109/2002 Sb.) upravuje výchovu dětí a mladistvých bez patřičného rodinného zázemí nebo s poruchami chování. Zákon o vysokých školách (č. 111/1998 Sb., několikrát novelizovaný) umožnil rozvoj neuniverzitního a soukromého sektoru v oblasti vysokého školství. Změnil právní postavení vysokých škol, které už (s výjimkou vysokých škol vojenské a policejní) nejsou institucemi státními, ale veřejnoprávními a disponují vlastním majetkem.

67 Státní správu ve školství zabezpečuje:
ředitel školy (předškolního nebo školního zařízení) obce s rozšířenou působností krajské úřady Česká školní inspekce MŠMT jiné ústřední orgány státní správy systém verejnej správy prešiel v posledných piatich rokoch veľkými zmenami. Riadenie školstva môžeme rozdeliť do troch etáp: do -štátnu správ vykonávali: riaditelia škôl a školských zariadení, obce, školské úrady, ČŠI- česká štátna inšpekcia,, MŠMT, a iné ústredné orgány štátnej správy - samospráva- obce, okresné školské rady, rady školy 2. od - štátna správa- školské úrady boli zrušené a ich funkcie prebrali dočasne okresné úrady a orgány kraja v prenesenej pôsobnosti. Okresné úrady prebrali právomoci školských úradov voči základným školám, predškolským a školským zariadeniam, ktorých zriadovateľom je obec. Toto bolo dočasné riešenie do - v rámci samosprávy boli zrušené okresné školské rady a na ich miesto nastúpili kraje 3. od - štátna správa- k došlo ku zrušeniu okresných úradov, ktorých úlohy prebrali obecné úrady obcí s rozšírenou pôsobnosťou

68 Ředitel zabezpečuje přímé řízení školy
jmenuje a odvolává svého zástupce Zodpovídá za: plnění učebních plánů a osnov odbornou a pedagogickou úroveň výchovně-vzdělávací práce školy efektivní využívání svěřených hospodářských prostředků vytváření podmínek pro činnost rady školy, pro výkon školské inspekce kontroluje práci pedagogických a ostatních pracovníků školy a studijní výsledky žáků

69 administrativní povinnosti: zodpovídá za vypracování výroční zprávy o činnosti a výroční zprávy o hospodaření školy, které předkládá radě školy rozhoduje o: odkladu anebo dodatečném odložení povinné školní docházky přijetí ke studiu na SŠ, speciálních SŠ a SOU přerušení studia přiznání a odejmutí stipendia podmínečném vyloučení ze studia o žádosti žáka o změně studijního anebo učebního odboru

70 Obce s rozšířenou působností
zpracovávají návrh rozpočtu zpracovávají a předkládají rozbor hospodaření pro zúčtování prostředků SR poskytovaných KÚ zabezpečuje podklady pro sumarizaci účetní závěrky a účetních a finančních výkazů shromažďují a zpracovávají data z dokumentací a evidencí Vedoucí útvaru OÚ, který je odpovědný za výkon státní správy v oblasti školství, mládeže a tělovýchovy je jmenován a odvoláván obcí se souhlasem KÚ

71 Krajský úřad v přenesené působnosti
zpracovává a každé 2 roky upřesňuje a zveřejňuje dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně-vzdělávací soustavy v kraji zpracovává a každoročně zveřejňuje výroční zprávu o stavu koncepce a rozvoje sítě škol a o stavu a rozvoji výchovně-vzdělávací soustavy v kraji přijímá opatření na základě výsledků školní inspekce rozhoduje o osvobození žáka od povinné školní docházky rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí ředitele školy povoluje udělení výjimky při přijímání žáků ke studiu na SŠ uděluje souhlas s jmenováním a odvoláním ředitele obecné školy

72 MŠMT ČR určuje centrální vzdělávací politiku a celkovou strategii, a to tím, že zpracovává dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy, který předkládá vládě. Předkládá výroční zprávu. Určuje obsah vzdělání. Formuluje Národní program vzdělávání. Předkládá jej k projednání vládě a ta jej předkládá ke schválení oběma komorám parlamentu. Vydává Rámcové vzdělávací programy, které jsou závazným základem pro tvorbu školních vzdělávacích programů. RVP vydává pro každou úroveň, pro jednotlivé obory na těchto úrovních a pro jazykové a základní umělecké vzdělávání.

73 Odpovídá za uplatňování státní finanční politiky v odvětví školství
Upravuje pracovněprávní oblast míru vyučovacích povinností učitelů, odbornou a pedagogickou způsobilost pedagogických pracovníků, zásady pro sestavování konkursních komisí na vybrané funkce ve školství, jmenuje a odvolává ředitele institucí, které přímo zřizuje, ústředního školního inspektora a na jeho návrh školní inspektory.

74 Česká školní inspekce kontrolní činnost
organizační složka státu přímo řízená MŠMT ČR vydává výroční zprávy o výsledcích kontrol, v závěru jsou doporučení, která mají usnadnit činnost škol a pomáhat lépe naplňovat jejich poslání. V čele ČŠI je ústřední školní inspektor, který navrhuje ministerstvu jmenování a odvolávání školních inspektorů.

75 Výkon samosprávy ve školství
Obec Kraj Rada školy

76 Školská samospráva- obec
zřizuje školy jako příspěvkové organizace s právní subjektivitou rozhoduje o: přijetí dětí do školy, pokud je jich více než počet, který je možné přijmout odvolání proti rozhodnutí ředitele ve správních věcech přijetí opatření na základe výsledků ČŠI školám zabezpečuje investiční výdaje a neinvestiční náklady kromě mzdových prostředků, učebnic, školních pomůcek a potřeb hrazených státem (na tyto položky jim může přispívat)

77 Obec dále ze SR obdrží příspěvek na úhradu neinvest. výdajů na žáka
se souhlasem kraje na základě výsledků výběrového řízení jmenuje a odvolává ředitele školy s ředitelem školy, kterou zřídila projednává: koncepci rozvoje rozpočet personální a sociální podmínky pracovníků požadavky obce na zkvalitnění péče poskytované školou zprávy o výsledcích vzdělávací činnosti zpravidla zřizuje komisi pro výchovu a vzdělávání

78 Kraj v samostatné působnosti
zřizuje: SŠ, SOU, VOŠ, konzervatoře speciální ZŠ, SŠ a předškolní zařízení jazykové školy, ZUŠ předškolní zařízení a školy s jiným vyučovacím jazykem než českým pomocné školy, dětské domovy, střediska služeb školám atd.

79 Krajský úřad dále zabezpečuje školám investiční výdaje a neinvestiční náklady kromě mzdových prostředků, učebnic, školních pomůcek a potřeb hrazených státem (na tyto položky jim může přispívat) se souhlasem ministra na základě výběrového řízení jmenuje a odvolává ředitele škol, které zřizuje přijímá opatření na základě výsledků školní inspekce

80 Rada školy orgán školy, má 6 – 15 členů, kteří jsou volení na dva roky
Náplň činnosti: schvaluje výroční zprávu školy, návrh rozpočtu , zprávu o hospodaření vyjadřuje se k studijním a učebním odborům, ke koncepčním záměrům rozvoje školy, ke jmenovaní a odvolání ředitele může požádat ČŠI o inspekci a školský odbor KÚ o kontrolu hospodaření školy

81 Školský zákon - kritika
Ředitelé často nevědí, jak se mají dle tohoto zákona chovat a řídit Žádná školská reforma nebude, nezmění-li se přístup státu k financování vzdělání. Žádná reforma nebude, nezmění-li se někteří učitelé Slučování a rušení malých vesnických škol

82 Reforma ve školství v ČR
1999 – tzv. zelená kniha (analýza „České vzdělání a Evropa“) 2001 – tzv. bílá kniha (Národní program rozvoje vzdělávání v České republice) – definice 6 základních cílů vzdělávání – podklad k realizaci školské reformy 2004 – školský zákon (zákon č. 561/2004 Sb.)

83 Reforma školství v ČR Klíčové kompetence – schopnosti a dovednosti uplatnitelné v praktickém životě Integrace předmětů – propojování obsahu předmětu (tzv. vzdělávací oblasti). Školní vzdělávací programy – „uvolňování rukou“ školám při plánování toho, co a jakým způsobem budou učit - RVP

84 Reforma školství v EU Zásady rozvoje školství
zásada rovného přístupu ke vzdělání Zvyšování průchodnosti systému a odstraňování slepých uliček Snaha o zvyšování kvality vzdělávání Podpora účasti stále širších vrstev populace na vyšších úrovních vzdělávání Budování možnosti celoživotního učení Sepětí s potřebami společnosti a trhu práce

85 Vzdělávací oblasti - EU
Komunikace v mateřském jazyce Komunikace v cizím jazyce Informační a komunikační technologie Matematické, přírodovědné a technické obory Podnikatelství Mezilidské a občanské kompetence Umění učit se Obecný kulturní přehled

86