Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci / BOZP 04. 05. 2009 Mgr. Ilona Kostadinovová Právnická fakulta Západočeské.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Bezpečnost a ochrana zdraví při práci / BOZP 04. 05. 2009 Mgr. Ilona Kostadinovová Právnická fakulta Západočeské."— Transkript prezentace:

1 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci / BOZP Mgr. Ilona Kostadinovová Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni

2 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Pojem a význam bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v České republice Systém dozoru nad BOZP Odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání

3 Literatura: Bělina, M. a kol.: Pracovní právo, C. H. Beck, Praha 2007, str Galvas, M. a kol. : Pracovní právo, Masarykova un. Brno 2004, str Šubrt, B. a kol.: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, ANAG 2007 Mikyska, M.: Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, ANAG

4 Prameny pracovního práva Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., v platném znění Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) Zákon o inspekci práce, zákon č. 251/2005 Sb., v platném znění Zákon o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, z. č. 174/1968 Sb., v platném znění Zákon o kolektivním vyjednávání, č. 2/1991 Sb., v platném znění Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců, z. č. 187/2006 Sb., v platném znění Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců - účinnost od , odloženo, s výjimkou části deváté čl. IX bodu 4 a části třicáté čl. XXX které nabývají účinnosti dnem 1. července 2006 (nová právní úprava v ČR)

5 Prováděcí právní předpisy Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci Nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu Vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Vyhláška 290/1995 Sb., kterou se stanoví seznam nemocí z povolání Vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a stížení společenského uplatnění Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích …..celá řada konkr. prov. předpisů Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání

6 Předpisy k pracovním úrazům a nemocem z povolání Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu Nařízení vlády č. 366/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady) – podle § 390 odst. 2 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., a podle § 447 odst. 4 občanského zákoníku, z. č. 40/1964 Sb. Vyhláška č. 53/2008 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají, ve znění vyhlášky č. 38/2005 Sb., a vyhlášky č. 250/2007 Sb. - podle § 16 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 134/1997 Sb.

7 Další prameny pracovního práva Normativní smlouvy Mezinárodní smlouvy Kolektivní smlouvy - § 22 – 29 zákoníku práce Vnitřní předpis - § 305 zákoníku práce Mzdové předpisy Organizační řád Pracovní řád - § 306 zákoníku práce Používání ochranných pracovních prostředků Jednání v souladu s dobrými mravy - § 13 odst. 5 zákoníku práce Ústavní soud a soudní rozhodnutí

8 Ústavní soud pozměnil zákoník práce - snížil pravomoci odborů, , z. č. 116/2008 Sb. Snížil například kontrolní pravomoc odborů, omezil výhody největších odborových organizací a posílil zaměstnanecké rady. Dál ale platí, že propuštění pracovníka musí zaměstnavatel s odbory projednat. Parlament nyní musí přijmout takovou právní úpravu, která bude v souladu s nálezem Ústavního soudu. Soud dnešním rozhodnutím také posílil zaměstnanecké rady, které budou moci fungovat i tam, kde již působí odborová organizace. Když se odboráři z různých svazů na jednom pracovišti navzájem nedohodnou, nemusí zaměstnavatel uzavírat kolektivní smlouvu s nejsilnější odborovou organizací.

9 Orgány státní správy činné na úseku zaměstnanosti, gesce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Správa služeb zaměstnanosti Úřady práce Oblastní inspektoráty práce Český báňský úřad Celní úřady Správa sociálního zabezpečení Česká správa sociálního zabezpečení, činnost okresních správ.

10 Inspekce práce, 251/2005 Sb. Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů Inspektor se ohlásí, zaměstnavatel je povinen poskytnout součinnost Namátkové kontroly Pravidelně plánované v kal. roce Na podnět Přestupky FO Správní delikty PO Pokuty

11 Péče o zaměstnance, §§ 224 – 247 NZP Pracovní podmínky pro bezpečný výkon práce Odborný rozvoj: Prohlubování kvalifikace, § 230 NZP - účast se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda, § 230 odst. 3 NZP Zvýšení kvalifikace, § 231 NZP Stravování, § 236 NZP - umožnit

12 Řízení výrobního procesu Zaměstnavatel - tzv. dispozičn í pravomoc nad zaměstnanci. Z á vazný pokyn - § 11 odst. 4 z á kon í ku pr á ce. Jeho vyd á v á n í n á lež í zaměstnavateli, jeho vedouc í m zaměstnancům; Pr á vo ukl á dat zaměstnancům ú koly, organizovat, ř í dit a kontrolovat jejich pr á ci. Je ot á zkou, zda vedouc í zaměstnanci jednaj í jm é nem svým nebo jm é nem zaměstnavatele; jde o to, komu se nesplněn í m pokynu protiv í me. Zde je na m í stě podotknout, že čin í -li vedouc í zaměstnanec pr á vn í ú kony za zaměstnavatele, ú činky se prom í taj í na zaměstnavatele. Pokyn může m í t formu jak individu á ln í, tak hromadnou.

13 Pokyny zaměstnavatele Co je plněn í m pracovn í ho ú kolu je upraveno v § 273 ZP, jedná se o tu činnost, kter á vyplýv á z pracovn í smlouvy, jin á činnost na pokyn zaměstnavatele, činnost na pokyn kolegy, činnost z vlastn í iniciativy a činnost, která je předmětem pracovní cesty. Tyto ot á zky jsou důležit é např. v ot á zk á ch n á hrady š kody; nicm é ně se nelze na zm í něný § 273 odvolat (vyvinit) tehdy, sp á ch á m-li splněn í m ú kolu trestný čin. Lze se pokynům zaměstnavatele br á nit? Samotný pokyn lze napadnout, jen m á -li formu pr á vn í ho ú konu, nem á -li tuto formu, mus í m počkat až se mnou zaměstnavatel rozv á že pracovn í poměr výpověd í a tuto výpověď (= pr á vn í ú kon) pak napadnout. Nikdo nen í povinen plnit ú koly přesahuj í c í pr á vn í r á mec. N á ležitosti pokynů jsou vyvozov á ny pracovněpr á vn í vědou. Výjimkou jsou bezpečnostn í normy. 1. Autor pokynu, 2. Adresát, 3. Výrok, 4. Podmínky, okolnosti, 5. Materiální podmínky

14 Právo na přidělování práce, § 13 odst. 3 ZP Zaměstnanec má právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Zaměstnanec má rovněž právo na rozvržení pracovní doby před zahájením práce. Výj. Konta pracovní doby (§ 86, 87 NZP), Kratší pracovní doba (§ 80 NZP) V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu, § 74 odst. 2 NZP.

15 Výkon práv a jejich hájení Zaměstnavatelé jsou povinni pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu se zákoníkem práce, s ostatními právními předpisy a s dobrými mravy, § 13 odst. 5 NZP. Výkon práva a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiného účastníka a nesmí být v rozporu s dobrými mravy, § 14 odst. 1 NZP. Zaměstnavatel nesmí zaměstnance postihovat nebo znevýhodňovat, domáhají-li se svých práv zákonným způsobem, § 14 odst.2 NZP. Stížnost zaměstnance - § 14 odst. 3 NZP Soudní vymáhání práv – dle občanského soudního řádu, z. č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obecné soudy.

16 Pracovní doba a její rozvržení Evidence pracovní doby, § 78 a násl. NZP Rovnoměrné/nerovnoměrné rozvržení, pružná pracovní doba, §§ NZP (nově konta pracovní doby § 86 NZP) Přestávky v práci, § 88 a 89 NZP) – na jídlo a oddech (lze dělit na části – 2x 15 minut, bezpečnostní (má přednost), ke kojení § 242 NZP (2 půlhodinové přestávky za směnu na každé dítě do 1 roku, dále do 3 měsíců 1 půlhodinová přestávka, započítává se do pracovní doby) Nepřetržitý odpočinek mezi směnami, § 90 NZP (12 hodin, lze zkrátit na 8 zaměstnanci staršímu 18 let) v týdnu § 92 NZP (35 hodin, u mladistvého 48 hodin) Pracovní pohotovost, § 78 odst. 1 NZP, je-li na pracovišti jde o pracovní dobu Práce přesčas a noční práce, §§ 93 a 94 NZP Dny pracovního klidu, § 91 NZP

17 Pracovní doba zaměstnanců v dopravě N. v. 589/2006 Sb. Sčítání odpracované doby ve více pracovních poměrech se týká: a) nákladní automobil nad 3, 5 t b) autobus v silniční dopravě – přepravuje-li více než 9 lidí a jde o nahodilou dálkovou silniční dopravu (nepatří sem linkové spoje do 50 km, jezdí-li podle pravidelného jízdního řádu)

18 Náhrada škody, § 248 a násl. Vypuštěna odpovědnost za vyrobení zmetku Zaměstnavatel odpovídá objektivně bez ohledu na zavinění. Zaměstnanec odpovídá pouze za zavinění, tedy porušil-li povinnosti vyplývající z pracovního poměru: a) Úmysl – přímý (chtěl) a nepřímý (věděla a byl s tím srozuměn) b) Nedbalost – vědomá (věděl, že může, spoléhal však, že nezpůsobí) a nevědomá (nevěděl, avšak vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl)

19 Odpovědnost zaměstnavatele za škodu 1. Obecná odpovědnost, § 265 NZP 2. Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání, § 365 NZP 3. Odpovědnost za škodu na odložených věcech, § 267 NZP – limit: navýšení částky na ,- Kč 4. Odpovědnost při odvracení škody, § 266 NZP – věcná škoda a účelně vynaložené náklady

20 Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání, § 365 a násl. NZP Zákoník práce upravuje do doby, než bude účinný nový zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, § 365 ZP Pracovní úraz, § 380 NZP Nemoci z povolání Druhy náhrad, § 369 NZP § 105 – povinnosti zaměstnavatele při úrazech a nemocech z povolání – evidovat v knize úrazů všechny pracovní úrazy, záznamy o úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny a k úmrtí zaměstnance § 106 odst. 4 písm. h – zaměstnanec je povinen bezodkladně oznamovat svému nadřízenému zaměstnanci svůj pracovní úraz a pracovní úraz jiného zaměstnance nebo jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin N. v. č. 494/2001 Sb. – vzor záznamu o úrazu

21 Druhy náhrad Ztráta na výdělku Bolest a ztížení společenského uplatnění Účelně vynaložené náklady spojené s léčením Věcná škoda Způsob a výši náhrady je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s odborovou organizací a zaměstnancem.

22 Plnění pracovních úkolů, § 273 ZP Výkon pracovních povinností. Činnost na příkaz zaměstnavatele. Činnost, která je předmětem pracovní cesty. Činnost na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, z vlastní iniciativy, Nepotřebuje-li zaměstnanec zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.

23 Přímá souvislost s plněním pracovních úkolů, § 274 ZP Úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce a nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení. Úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele. Vyšetření ve zdravotnickém zařízení na příkaz zaměstnavatele nebo v souvislosti s noční prací v objektu zaměstnavatele. Ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět v objektu zaměstnavatele. Školení organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvýšení jejich odborné připravenosti.

24 Zproštění odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnavatelem zcela, § 367 odst. 1 ZP: Prokáže-li zaměstnavatel, že škoda vznikla tím, že zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány V důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit. 》 Tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.

25 Zproštění odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnavatelem zčásti, § 367 odst. 2ZP: Prokáže-li zaměstnavatel, že škoda vznikla: V důsledku skutečností dle § 367 odst. 1, které byly jednou z příčin škody. Proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. 》 za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

26 Odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem a nemocí z povolání podle nového zákona o úrazovém pojištění, z. č. 266/2006 Sb. (účinnost od ) Plátcem pojistného je zaměstnavatel. Procentní sazba z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců pro pojistné na sociální zabezpečení v rozhodném období, kterým bude kalendářní měsíc. Sazby pojistného v příloze č. 2 zákona o úrazovém pojištění od 0, 28% k 5, 04% - převažující ekonomické činnosti OKEČ Příloha č. 1 – seznam nemocí z povolání

27 Úrazové pojištění zaměstnanců Nový zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců byl publikován pod č. 266/2006 Sb. a účinnosti by měl plně nabýt dnem 1. ledna 2010, část devátá čl. IX bodu 4 a část třicátá čl. XXX nabývají účinnosti již 1. Července V tomto zákoně je definován pojem pracovní úraz a nemoc z povolání, ztížení společenského uplatnění a poškození zdraví. Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců vymezuje v § 17 peněžité dávky z úrazového pojištění jako například bolestné, příspěvek za ztížení společenského uplatnění atd. a případné věcné dávky ve formě rehabilitace v úrazovém pojištění.

28 Dočasná pracovní neschopnost 2009 § 192 odst. 2 zákoníku práce - Průměrný výdělek se upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění - § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění. Příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění dle § 22 zákona č. 187/2006 Sb., se vynásobí koeficientem 0,175 a poté se zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Za dobu prvních 3 dní může být dohodnutá nebo vnitřním předpisem stanovená výše náhrady mzdy nebo platu, nesmí však převýšit průměrný výdělek.

29 Podpora při ošetřování člena rodiny Nemocné dítě mladší 10 let Jiný člen rodiny, jestliže to nezbytně vyžaduje jeho zdravotní stav Nejvýše po dobu prvních 9 kalendářních dnů, u osamělých 16 nebo trvá-li potřeba ošetřování Výše 60% DVZ

30 Dodržování léčebného režimu Pověření pracovníci jednotlivých pracovišť ČSSZ, tedy okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správy sociálního zabezpečení – prokazují se oprávněním ke kontrole, zaznamenají datum a čas kontroly. Platí i nadále podobná pravidla jako v roce Za porušení léčebného režimu může být nemocenské sníženo nebo odejmuto. Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, nemůže dát zaměstnanci výpověď ani s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pro porušení povinnosti, pokud jde o režim dočasně práce neschopného pojištěnce.

31 Nárok na nemocenské nemá, kdo si přivodil pracovní neschopnost: v úmyslu vylákat nemocenské zaviněnou účastí ve rvačce jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo při spáchání úmyslného trestného činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok.

32 Bezpečnost a ochrana zdraví Základní povinností zaměstnavatele je dbát na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Zaměstnavatel je povinen zajistit všechny osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovišti. Hradí náklady na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a uděluje příslušné pokyny vedoucím zaměstnancům na všech stupních řízení. V rozsahu jejich funkcí odpovídají vedoucí zaměstnanci za plnění úkolů zaměstnavatele. Cílem je předcházet nebo omezovat rizika ohrožující život zaměstnanců a jejich zdraví při práci.

33 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, část pátá zákoníku práce, §§ Základní povinností zaměstnavatele je dbát na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci všech osob, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovišti, § 101 odst. 5 ZP. Hradí náklady na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, § 101 odst. 6 ZP, tyto náklady nesmějí být přenášeny na zaměstnance, Uděluje příslušné pokyny vedoucím zaměstnancům na všech stupních řízení. V rozsahu jejich funkcí odpovídají vedoucí zaměstnanci za plnění úkolů zaměstnavatele, § 101 odst. 2 ZP. Cílem je předcházet nebo omezovat rizika ohrožující život zaměstnanců a jejich zdraví při práci, § 101 odst. 1 ZP.

34 § 101 odst. 3 ZP Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni se písemně vzájemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením. Dohoda mezi zúčastněnými zaměstnavateli by měla vyřešit provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění. Zúčastnění zaměstnavatelé jsou povinni: a) organizovat, koordinovat a provádět opatření tak, aby byli chráněni také zaměstnanci dalšího zaměstnavatele b) Dostatečně a bez zbytečného odkladu informovat o rizicích a opatřeních od jiných zaměstnavatelů odborovou organizaci nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a nepůsobí-li u něj přímo své zaměstnance.

35 Povinnosti zaměstnavatele, § 102 ZP Vhodná organizace BOZP a přijímání opatření k předcházení rizikům, § 102 odst. 1 ZP. Prevence rizik – všechna opatření vyplývající z právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik, § 102 odst. 2 ZP. Soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek. Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen přijímat a provádět technická, organizační a jiná opatření k jejich omezení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik vede zaměstnavatel dokumentaci, § 102 odst. 4 ZP. Opatření je povinen zaměstnavatel přizpůsobovat měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat zlepšování stavu. § 102 odst. 7 ZP. Zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, vyškolení a vybavení, § 102 odst. 6 ZP.

36 Povinnosti zaměstnavatelů, § 103 ZP § 103 odst. 1 písm. a), d) ZP – nepřipustit, aby zaměstnanci vykonávali zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala schopnostem a zdravotní způsobilosti zaměstnance, zejména sdělit, které zdravotnické zařízení poskytuje pracovnělékařskou péči a jakým druhům očkování, prohlídkám a vyšetřením jsou povinni se v souvislosti s výkonem práce podrobit § 103 odst. 1 písm. l) – zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanovených zvláštními právními předpisy, zejm. z. č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami § 103 odst. 2 ZP – zajistit školení

37 Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje, § 104 ZP Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v organizaci práce. Musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem, n. v. č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochrannné prostředky. Oděv, obuv při práci podléhající mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci. Mycí, čisticí, dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu. Ochranné nápoje na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním předpisem. Zaměstnavatel je poskytuje bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. V použitelném stavu a kontrolovat jejich používání. Nelze nahrazovat finančním plněním.

38 Povinnosti zaměstnance, § 106 ZP Právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na srozumitelné informace o rizicích jeho práce a o opatřeních na ochranu před jejich působením. Zaměstnanec je oprávněn odmítnou výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, § 106 odst. 2 ZP. Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí uplatňováním stanovených opatření a svou účastí na řešení otázek BOZP, § 106 odst. 3 ZP.. Je povinen dbát o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se dotýká jeho jednání, § 106 odst. 4 ZP.

39 § 106 odst. 4 písm. a) – i) ZP § 106 odst. 4 c) Znalost základních povinností v BOZP je nedílnou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance, § 106 odst. 4 d) znalost stanovených postupů § 106 odst. 4 e) – nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště - nekouřit na pracovištích a v jiných prostorech, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci § 106 odst. 4 i) podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek § 106 odst. 4 a) účastnit se školení BOZP § 106 odst. 4 b) podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetření nebo očkování § 106 odst. 4 f) oznamovat nedostatky a závady, hrozící vznik mimořádné události, písm. h) pracovní úrazy § 106 odst. 4 g) podílet se na odstraňování nedostatků zjištěných při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly

40 Účast zaměstnanců, § 108 ZP Právo účastnit se na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím: Odborové organizace. Zástupce pro oblast bezpečnosti a ochranu zdraví při práci. - účast při jednáních, právo na informace - vyslechnout jejich informace, připomínky a návrhy - projednat: 1. Podstatná opatření 2. Vyhodnocení rizik 3. Organizaci školení 4. Určení odborně způsobilé fyzické osoby k prevenci rizik

41 Zákon č. 309/2006 Sb. § 107 ZP – další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích, jakož i zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mim pracovněprávní vztahy stanoví zvláštní zákon.

42 Bezpečnost a ochrana zdraví §§ 101 – 108 NZP Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práciv pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, tzv. zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zákon upravuje požadavky na pracoviště a pracovní prostředí, výrobní pracovní prostředky a zařízení, organizaci práce a pracovní postupy a bezpečnostní značky. Dále jsou v něm upravena pravidla pro předcházení ohrožení života a zdraví zaměstnanců, zákaz výkonu některých prací, odborná způsobilost a zvláštní odborná způsobilost osob hodnotících rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců a postavení koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

43 Školení BOZP Vztahuje se k rizikům, s nimiž může zaměstnanec přijít do styku na pracovišti. Při nástupu. Při změně pracovního zařazení, druhu práce. Při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických a pracovních postupů. V případech, které mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Nekouřit na pracovištích, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.

44 Odborně způsobilý zaměstnance Nemá-li takového zaměstnance, je povinen zajistit jinou odborně způsobilou osobu. Střední vzdělání a praxe 3 roky. Zaměstnává-li zaměstnavatel: - nejvýše 25 zaměstnanců, může sám, má-li k tomu potřebné znalosti - 26 až 500 zaměstnanců, sám je-li odborně způsobilý nebo jinou nebo více odborně způsobilými osobami - více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami.

45 Notifikace inspekci práce, § 15 zákon č. 309/2006 Sb. V případech, kdy při realizaci stavby: Celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den. Celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu, Je zadavatel stavby povinen doručit oznámení o zahájení prací do 8 dnů od předání staveniště oblastnímu inspektorátu práce příslušnému podle místa staveniště. Koordinátor na staveništi!

46 Povinnosti zaměstnavatelů vůči úřadům práce §§ 34 – 38 zákona o zaměstnanosti, 435/2004 Sb. Zaměstnavatel má povinnost hlásit volná pracovní místa do 10 kalendářních dnů a jejich charakteristiku a neprodleně nejpozději do 10 kalendářních dnů oznamovat obsazení těchto míst. Na vyžádání úřadu práce vybere zaměstnavatel z volných pracovních míst místa vhodná pro uchazeče, kterým úřad práce věnuje ze zákona zvýšenou péči.

47 Odborová organizace § 18 b ZP – odborové orgány mají právo účastnit se pracovněprávních vztahů včetně kolektivního vyjednávání §§ 15, 22 NZP § 2 zákona o sdružování občanů, z. č. 83/1990 Sb. Občané mohou zakládat odborové organizace (sdružení). Dobrovolnost sdružení. Nikdo nesmí být nucen k členství ani k účasti na jejich činnosti. Ze sdružení může každý svobodně vystoupit. Sdružení je právnickou osobou. Do jejich postavení a činnosti mohou státní orgány zasahovat jen v mezích zákona. Práva a povinnosti člena upravují stanovy. Založit ji mohou nejméně 3 občané, z nichž alespoň jeden musí být starší 18 let. § 9a zákona o sdružování občanů, vzniká dnem následujícím po doručení návrhu na evidenci příslušnému Ministerstvu vnitra ČR.

48 Důvod výpovědi Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, § 50 odst. 3 ZP. Zaměstnavatel může dát výpověď pouze z důvodu výslovně stanoveného v § 52 ZP. Důvod musí být skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, jinak je výpověď neplatná. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

49 Důvody výpovědi dané zaměstnavatelem, § 52 písm. d) ZP Nesmí-li zaměstnanec dále konat práci pro pracovní úraz, onemocnění nebo ohrožení nemocí z povolání, dosáhl-li na pracovišti nejvyšší přípustné hranice Zaměstnanci náleží nárok na odstupné podle § 67 ZP ve výši nejméně 12ti násobku průměrného výdělku, Odstupné nenáleží, zprostí-li se zaměstnavatel odpovědnosti.

50 Důvody výpovědi dané zaměstnavatelem, § 52 písm. e) ZP Pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci.

51 Vážení posluchači, děkuji Vám za pozornost. Přeji příjemný zbytek dnešního dne. Mgr. Ilona Kostadinovová Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni


Stáhnout ppt "Bezpečnost a ochrana zdraví při práci / BOZP 04. 05. 2009 Mgr. Ilona Kostadinovová Právnická fakulta Západočeské."

Podobné prezentace


Reklamy Google