Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

BVV12Zk Základy obchodního práva 22. 10. 2012 Alena Pokorná.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "BVV12Zk Základy obchodního práva 22. 10. 2012 Alena Pokorná."— Transkript prezentace:

1 BVV12Zk Základy obchodního práva 22. 10. 2012 Alena Pokorná

2  §§ 76 – 92 ObchZ  právnická osoba  osobní obchodní společnost  nejméně dvě osoby podnikají pod společnou firmou  společníci ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem  založena vždy za účelem podnikání  nikoli tzv. podnikatel podle formy  vhodná pro malé a střední podnikání  služby, cestovní ruch, drobná řemeslná výroba, rodinné podniky

3  firma musí obsahovat označení:  „veřejná obchodní společnost“  „v.o.s.“  „veř. obch. spol.“  „a spol.“ (je možné, obsahuje-li firma jméno alespoň jednoho ze společníků)

4  FO i PO  nejméně dvě osoby  počet společníků není zákonem omezen  společníkem jen FO, která splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle živnostenského zákona (ŽZ) a u níž není dána překážka provozování živnosti stanovená ŽZ  je-li společníkem PO, vykonává práva a povinnosti spojená s účastí ve společnosti její statutární orgán, popřípadě jím pověřený zástupce, který splňuje podmínky podle ŽZ (v obou případech musí jít o FO)

5  společenská smlouva  písemná s úředně ověřenými podpisy  povinné náležitosti (nutná shoda):  firma a sídlo společnosti  určení společníků  předmět podnikání  dále vhodná ustanovení, která budou organizovat vlastní činnost společnosti a upraví právní postavení společníků (zákon většinou řeší dispozitivně) :  úprava významných dispozic s majetkem, způsob rozhodování o změně spol. smlouvy, pravidla pro obchodní vedení, úprava rozdělování zisku, kdo bude statutárním orgánem a jak bude jednat jménem společnosti, rozdělení likvidačního zůstatku, stanovení vypořádacího podílu atd.

6  existence společnosti vázána na konkrétní osoby společníků, společníci sami svou činností realizují účel, pro který byla společnost zřízena, předpokladem aktivní spolupráce, vzájemná důvěra, osobní iniciativa, rozsah kapitálových vkladů sekundární význam  práva a povinnosti  povinnosti  majetkové  nemajetkové  práva  majetková  nemajetková 

7  povinnost vkladová  menší význam - ZK se netvoří obligatorně, tudíž společníci nemusí ze zákona poskytnout do ZK vklad  pokud dohoda, pak vklady povinné a tvoří se ZK (nezapisuje se do OR), možné stanovit jen pro některé společníky a pro jiné nikoliv  společník povinen splatit svůj vklad ve lhůtě stanovené ve spol. smlouvě, jinak bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti, popřípadě po vzniku své účasti ve společnosti (vzniká-li účast za trvání společnosti)  hodnota nepeněžitého vkladu – ve spol. smlouvě, znalecký posudek se nevyžaduje  spol. smlouva by měla stanovit i způsob plnění vkladové povinnosti – jednorázově nebo ve splátkách, hotově nebo na účet  povinnost podílet se na úhradě ztráty  ztrátu zjištěnou účetní závěrkou nesou společníci rovným dílem (spol. smlouva může stanovit odlišně)

8  povinnost podílet se osobně na podnikatelských aktivitách společnosti  zákon ji výslovně neupravuje  projev osobní povahy společnosti  klíčový význam má v tomto spol. smlouva  jaké činnosti budou vykonávat, jak budou spolupracovat  povinnost zdržet se konkurenčního jednání  konkurenční jednání by mohlo vést ke střetu zájmů společníků a společnosti a mohlo by zájmy společnosti poškodit  spol. smlouva může upravit zákaz konkurence odchylně od zákona či úplně vyloučit

9  právo na podíl na zisku  zisk se dělí rovným dílem, spol. smlouva může stanovit jinak  nutno rozdělit všechen zisk mezi společníky, ti si potom svou část zisku zahrnou jako svůj příjem do vlastních daňových přiznání (u společnosti jako takové se zisk nezdaňuje)  společníci mohou po zdanění poskytnout své části společnosti zpět v podobě vkladu nebo úvěru  právo na vypořádání  vypořádací podíl  podíl na likvidačním zůstatku

10  právo podílet se na řízení společnosti  předpoklad, že společníci budou řídit společnost sami podle zásad, které mezi sebou dohodli  tři okruhy  rozhodování o statutárních otázkách, právech a povinnostech společníků (např. změna spol. smlouvy, zrušení spol., rozdělení zisku)  rozhodování o provozu podniku společnosti  navazování vnějších vztahů se třetími osobami  provádění činností ve všech třech oblastech náleží přímo společníkům, účast třetích osob je vyloučena  právo na informace

11  podíly společníků na společnosti jsou stejné, nestanoví-li spol. smlouva jinak  převod podílu  vhledem k osobnímu charakteru společnosti bude netypický a výjimečný (pokud, tak schválen všemi společníky)  přechod podílu  smrt FO i zánik PO  podíl se dědí/přechází na právního nástupce, pokud to spol. smlouva připouští a ve společnosti zůstanou kromě dědiců/právních nástupců alespoň dva společníci

12  zákon nepředepisuje vnitřní strukturu orgánů, která by byla podobná struktuře v kapitálových společnostech  právo řídit činnost společnosti mají přímo společníci  k přijetí rozhodnutí je třeba souhlas všech společníků, nestanoví-li zákon nebo spol. smlouva, že stačí souhlas většiny  pokud většinový princip, má každý ze společníků jeden hlas (spol. smlouva může stanovit jinak)

13  obchodní vedení (tento pojem zákon nedefinuje)  rozhodování o záležitostech provozu podniku běžné povahy, které je nutno zajišťovat opakovaně a kterými je realizován zapsaný předmět podnikání společnosti  tj. organizace a řízení podniku, který náleží společnosti, řízení zaměstnanců, rozhodování o provozních záležitostech, např. zásobování, odbyt, reklama, vedení účetnictví atd.  k obchodnímu vedení je oprávněn každý společník  dohodnou mezi sebou zásady, kterými se budou řídit  možnost pověřit ve spol. smlouvě jen některé společníky

14  vztahy společnosti ke třetím osobám  statutárním orgánem všichni společníci (spol. smlouva může stanovit, že jen někteří či jeden)  pokud více, oprávněn jednat jménem společnosti každý samostatně, nestanoví-li spol. smlouva jinak  omezit jednatelské oprávnění statutárního orgánu může jen spol. smlouva (vůči třetím osobám neúčinné)  ručení  společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem  společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně (neomezeně)

15  kromě obecných důvodů zrušení a zániku společnosti i důvody, jež vycházejí z osobního charakteru v.o.s. a spojují zrušení společnosti se zánikem účasti jednotlivých společníků na v.o.s.  výpověď společníka  smrt společníka, ledaže spol. smlouva připouští dědění podílu, podíl zdědil dědic (neodmítl dědictví) a ve společnosti zůstávají alespoň dva společníci  zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům některého ze společníků  atd.  zbývající společníci se mohou změnou společenské smlouvy dohodnout, že společnost trvá i nadále bez společníka, jehož se důvod zániku týká (do tří měsíců), ve společnosti musí zůstat alespoň dva společníci

16  změna spol. smlouvy je možná jen se souhlasem všech společníků  nyní: ke změně spol. smlouvy je nutný souhlas všech společníků, společníci se ale mohou ve spol. smlouvě dohodnout, že stačí většina  možnost upravit ve spol. smlouvě tzv. kaduční řízení (vyloučení společníka ze společnosti pro nesplnění vkladové povinnosti)  nyní: nelze; porušuje-li společník závažným způsobem svoje povinnosti, může společnost podat návrh na jeho vyloučení rozhodnutím soudu  možnost splácet vklady prací nebo službami (umožňuje-li to spol. smlouva)  nyní: nelze  upravena náhrada rozumných výdajů, které společník vynaložil při zařizování záležitostí společnosti  nyní: speciálně neupraveno  převod podílu je zákonem výslovně zakázán  nyní: v úpravě v.o.s. převod podílu výslovně zakázán není, vzhledem k osobnímu charakteru v.o.s. bude však převod podílu spíše netypický a výjimečný

17  §§ 93 – 104 ObchZ  právnická osoba  osobní (resp. smíšená) obchodní společnost  dva druhy společníků – komanditisté a komplementáři  právní úprava speciální k úpravě v.o.s. - ustanovení o v.o.s. se použijí přiměřeně i na k.s., pokud vlastní úprava k.s. nestanoví něco jiného  právní postavení komanditistů se přiměřeně řídí úpravou, která platí pro společníky s.r.o.  založena vždy za účelem podnikání  nikoli tzv. podnikatel dle formy

18  firma musí obsahovat označení:  „komanditní společnost“  „k.s.“  „kom. spol.“  obsahuje-li firma jméno komanditisty, ručí tento za závazky společnosti jako komplementář

19  FO i PO (PO je většinou komanditista)  nejméně dvě osoby - jeden komplementář a jeden komanditista  počet společníků není zákonem omezen  komplementáři  ručí za závazky společnosti neomezeně celým svým majetkem  komanditisté  ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v OR

20  společenská smlouva  písemná s úředně ověřenými podpisy  povinné náležitosti (nutná shoda):  firma a sídlo společnosti  určení společníků  předmět podnikání  určení, kteří ze společníků jsou komplementáři a kteří komanditisté  výše vkladu každého komanditisty  v praxi spol. smlouva obsahuje i další ustanovení o činnosti společnosti a právním postavení společníků

21  práva a povinnosti komplementářů  viz úprava postavení společníků v.o.s.  práva a povinnosti komanditistů  povinnosti  majetkové  nemajetkové  práva  majetková  nemajetková

22  povinnost vkladová  základní povinností komanditistů  povinen vložit do ZK vklad ve výši určené spol. smlouvou – min. 5 000 Kč (možná různá výše pro jednotlivé komanditisty)  povinnost splatit vklad ve lhůtě stanovené spol. smlouvou, jinak bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti, popř. po vzniku účasti na společnosti (vzniká-li účast komanditisty za trvání společnosti)  ZK se tvoří obligatorně, ale jeho výše se do OR nezapisuje  povinnost podílet se na úhradě ztráty  komanditisté nemají (pokud spol. smlouva nestanoví jinak)

23  povinnost podílet se osobně na podnikatelských aktivitách společnosti  komanditisté nemají (tuto povinnost může stanovit spol. smlouva )  povinnost zdržet se konkurenčního jednání  na komanditisty nedopadá (tuto povinnost může stanovit spol. smlouva )

24  právo na podíl na zisku  z důvodů daňových nutno primárně určit, jaký díl zisku připadne komplementářům a jaký díl zisku zůstává pro společnost, tento díl je potom po zdanění určen pro komanditisty  pokud spol. smlouva mlčí, zisk se dělí na dvě stejné části - dělení uvnitř obou částí se řídí spol. smlouvou, pokud pravidlo chybí, dělí se část připadající komplementářům stejným dílem a část, která po zdanění u společnosti připadla komanditistům, podle výše jejich splacených vkladů  právo na vypořádání  vypořádací podíl  podíl na likvidačním zůstatku

25  právo podílet se na řízení společnosti  nepřísluší oběma skupinám společníků v totožné míře  většímu riziku spojenému s činností společnosti jsou vystaveni komplementáři jako neomezeně ručící společníci, proto pouze tito oprávněni k obchodnímu vedení společnosti  navazování vztahů s třetími osobami mimo společnost přísluší opět jen komplementářům, kteří jsou statutárním orgánem společnosti  vyloučena účast třetích osob na řízení společnosti  právo na informace

26  podíly společníků na společnosti jsou stejné, nestanoví-li společenská smlouva jinak  převod  komplementáři jako ve v.o.s.  komanditisté jako v s.r.o.  přechod  komplementáři jako ve v.o.s.  komanditisté  smrt FO - dědí se, pokud spol. smlouva nevylučuje, na vlastní existenci společnosti nemá smrt komanditisty vliv  zánik PO (komanditisty) nevede ke zrušení společnosti., podíl PO na společnosti přechází na jejího právního nástupce, pokud tento přechod spol. smlouva nevylučuje

27  řídící působnost soustředěna v rukou komplementářů, ale o základních otázkách, které se týkají existence společnosti a důležitých prvků právního postavení společníků, rozhodují komplementáři společně s komanditisty  změna spol. smlouvy- souhlas všech společníků, nestanoví-li tento zákon jinak, spol. smlouva může stanovit, že stačí souhlas většiny komplementářů spolu se souhlasem většiny komanditistů  ostatní záležitosti - s ouhlas komplementářů společně s komanditisty většinou hlasů, nestanoví-li spol. smlouva jinak  při hlasování má každý společník jeden hlas, nestanoví-li spol. smlouva jiný počet hlasů  k obchodnímu vedení společnosti jsou oprávněni pouze komplementáři

28  vztahy společnosti ke třetím osobám  statutárním orgánem komplementáři  každý je oprávněn jednat jejím jménem samostatně, pokud ze spol. smlouvy nevyplývá něco jiného  všichni komplementáři nebo jen někteří z nich i jen jeden  omezení jednatelské působnosti, které by mohlo vyplývat ze spol. smlouvy, působí jen ve vnitřním vztahu společnosti a osoby, která je statutárním orgánem, vůči třetím osobám je neúčinné  komanditista může být k jednání za společnost statutárním orgánem zmocněn, jedná potom jako zástupce společnosti

29  ručení  společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem  komplementáři  ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem (neomezeně)  komanditisté  ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v OR

30  k.s. má 4 společníky, z toho 2 komplementáře a 2 komanditisty, ZK ve výši 40.000,-Kč, každý komanditista se zavázal ke splacení vkladu ve výši 20.000,-Kč, komanditista č. 1 splatil 20.000,-Kč, komanditista č. 2 splatil pouze 10.000,-Kč, tzn. komanditista č. 1 za závazky společnosti neručí, komanditista č. 2 ručí v rozsahu 10.000,-Kč (rozhodující zápis v OR!)  rozdíl oproti ručení v s.r.o. – viz níže!

31  kromě obecných důvodů zrušení a zániku společnosti i důvody, jež vycházejí z osobního charakteru k.s. a spojují zrušení společnosti s právními skutečnostmi, které vedou k zániku účasti jednotlivých komplementářů na k.s.  zánik účasti komanditisty ve společnosti zrušení a zánik společnosti zpravidla nezpůsobuje

32  zákon nestanoví minimální výši vkladu komanditisty  nyní: min. výše vkladu komanditisty činí 5.000,-Kč  nově se zavádí tzv. komanditní suma  standardně komanditisté ručí do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v OR  dle ZOK možnost alternativního ručení do výše tzv. komanditní sumy, která bude uvedena ve spol. smlouvě  komanditní suma nesmí být nižší než vklad  komanditní suma se snižuje v rozsahu, ve kterém komanditista splnil svou vkladovou povinnost  příklad:  vklad komanditisty činí 80.000,-Kč, komanditní suma činí 100.000,- Kč, splatil-li komanditista na vklad 50.000,-Kč, ručí v rozsahu 50.000,-Kč - tedy nikoliv pouze do výše nesplaceného vkladu (30.000,-Kč), ale do výše komanditní sumy, která se snížila na 50.000,-Kč), splatil-li komanditista na svůj vklad 80.000,-Kč (tj. celý vklad), ručí nadále do výše komanditní sumy, tedy v rozsahu 20.000,-Kč

33  Bejček, J., Hajn, P., Kotásek, J. a kol.: Nástin obchodního práva I. Úvodní část. Soutěžní právo. Obchodní společnosti a družstva. Brno: Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978- 80-210-5031-0.  Eliáš, K., Pokorná, J., Dvořák, T. a kol.: Kurs obchodního práva. Obchodní společnosti a družstva. 6. vydání. Praha: C.H.Beck, 2010. ISBN 978-80-740-0048-5.

34  Eliáš, K. a kol.: Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava: Sagit, 2012. 1119 s. ISBN 978-80-7208-922-2.  Havel, B. a kol.: Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava: Sagit, 2012. 281 s. ISBN 978-80-7208-923-9.


Stáhnout ppt "BVV12Zk Základy obchodního práva 22. 10. 2012 Alena Pokorná."

Podobné prezentace


Reklamy Google