Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

University Of Finance & Administration MEZINÁRODNÍ OBCHODNÍ VZTAHY [B_MOV_B] pro AI.BA.PO – kombinované studium Pavla Břečková [Ing., Ph.D.]

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "University Of Finance & Administration MEZINÁRODNÍ OBCHODNÍ VZTAHY [B_MOV_B] pro AI.BA.PO – kombinované studium Pavla Břečková [Ing., Ph.D.]"— Transkript prezentace:

1 University Of Finance & Administration MEZINÁRODNÍ OBCHODNÍ VZTAHY [B_MOV_B] pro AI.BA.PO – kombinované studium Pavla Břečková [Ing., Ph.D.]

2 2.2. KS = 3 řízené konzultace (LS 2015)  Význam a struktura mezinárodního obchodu [MO]  Ukazatele MO  Mezinárodní obchodní vazby  Vstup a vztahy ČR - EU  Exportní strategie a zahraniční politika ČR  Mezinárodní průzkum trhu – podnikové prostředí  Nástroje obchodní politiky  Integrační uskupení  Globální prostředí v MO, obchodní bloky STRUKTURA PŘEDMĚTU

3 3.3. LITERÁRNÍ ZDROJE Povinná literatura : Cihelková Eva a kol.: Světová ekonomika – obecné trendy rozvoje. C.H.Beck v Praze 2009, 1.vydání (nebo jakékoli pozdější, je-li dostupné) Doporučená literatura / Recommended reading: Charles W. L. Hill: Global Business Today, McGraw-Hill/Irwin, 7th edition, 2011

4 Význam a struktura mezinárodního obchodu [MO] - Ukazatele MO - Mezinárodní obchodní vazby - Vstup a vztahy ČR - EU - Exportní strategie a zahraniční politika ČR - Mezinárodní průzkum trhu – podnikové prostředí - Nástroje obchodní politiky - Integrační uskupení - Globální prostředí v MO, obchodní bloky KS = 3 řízené konzultace (LS 2015)

5 5.5. Co je to obchod? = Obchod je postup, jak získat nenásilně to, čeho se v určitém okamžiku na určitém místě nedostává = Ekonomická činnost – směnu zboží (koupě a prodej) prostřednictvím peněz = Zahrnuje NÁKUP a PRODEJ  Co je MEZINÁRODNÍ OBCHOD? = směna, kterou provádějí právnické a fyzické osoby přes hranice státu s právnickými a fyzickými osobami jiných států MEZINÁRODNÍ obchod = SMĚNA přes hranice státu MEZINÁRODNÍ OBCHOD

6 Důvod zapojení země do MO? = skutečnost, že skoro žádná země NEPOKRYJE svým zbožím a surovinami své POTŘEBY, ale soustřeďuje se na výrobu výrobků, které jsou pro ni efektivní (= teorie komparativních výhod*)  Otevřenost ekonomiky** = stupeň zapojení země do mezinárodního obchodu *příští slide **Míra otevřenosti ekonomiky bývá nejčastěji vyjádřena pomocí poměru exportu výrobků a služeb k HDP MEZINÁRODNÍ OBCHOD

7 ABSOLUTNÍ výhoda Může-li národní hospodářství vyrábět určité zboží s absolutně nižšími náklady nežli jiné, říkáme, že má ve výrobě tohoto produktu absolutní výhodu Absolutně nižší náklady = žádný obchodní partner (země) nevyrábí dotyčný produkt levněji Specializací na tyto výrobky výměnou za jiné (které pro státy není tak efektivní vyrábět / vyrábět je nejsou schopny) dosahují tyto ekonomiky vyšší úrovně blahobytu, než pokud by se snažily vyrobit všechno samy = Absolutní výhody umožňují produkovat zboží při nižších nákladech než v zahraničních zemích Příklad 1: Právník, který je nejlepší písař ve městě, má absolutní výhodu ve znalosti práva i v rychlosti psaní oproti sekretářce. Příklad 2: Kanada má absolutní výhodu v pěstování pšenice, Kuba má absolutní výhodu ve výrobě doutníků, proto se každá ze zemí specializuje na „svoji“ oblast

8 KOMPARATIVNÍ výhoda Je mnohem častější - mezi každými dvěma zeměmi existuje komparativní výhoda. Tedy i když porovnáme Somálsko a USA, najdeme dva produkty, u kterých by se vyplatilo, kdyby se na ně každá ze zemí specializovala Podmínky absolutních výhod většina ekonomik nemá Pokud jsou náklady alternativ národního hospodářství při výrobě určitého statku nižší než u jiných ekonomik, říkáme, že má ve výrobě tohoto produktu komparativní výhodu Náklady alternativ = náklady ušlých příležitostí ekonomický subjekt se vzdá jiného statku nebo jiné činnosti ve prospěch toho nejhodnotnějšího statku nebo činnosti

9 Barter / Import / Export Klasickém zahraničním obchodu FDI / Portfolio investice Mezinárodní INVESTICE Licensing / Franchising / Management contracts etc. Další formy mezinár.obchodní aktivity 9.9. Spočívá v: MEZINÁRODNÍ OBCHOD

10 10. FDI = Foreign Direct Investment (Přímá zahraniční investice) investice za účelem AKTIVNÍ KONTROLY MAJETKU, aktiv nebo společností v zahraničí Formy FDI GREENFIELD (nový podnik / zařízení) AKVIZICE (nákup či sloučení s existující lokální firmou) Portfolio Investice Nákup zahr. finančních komodit (akcie, podíly, obligace, certifikáty….) za účelem JINÝM než KONTROLA Mezinárodní INVESTICE - obecně

11 11. GLOBAL MACRO MICRO

12 Zajímavá OTÁZKA [z ekonomické perspektivy] je, co může znamenat pro budoucnost: 19. století dominovala Velká Británie a Evropa jako koloniální síly 20. století dominovaly USA jako značná ekonomická síla 21. století bude kontrolováno Asií – a zejména Čínou 12. Světový obchod – možné scénáře

13 1. EKONOMICKÝ 2. POLITICKÝ 3. KULTURNÍ 13.  VOLNÝ Mezinárodní Obchod je cílem všech tržních ekonomik a předpokládá:  konvertibilitu (volnou převoditelnost měny)  volnou tvorbu cen  odstranění hospodářských a politických překážek (cla atd.) VÝZNAM MEZINÁRODNÍHO OBCHODU

14 14. Slabá soběstačnost (v případě války či změně politického systému) Závislost (čím je stát menší a ekon. vyspělejší, tím je MO důležitější a stát na něm závisí) MEZINÁRODNÍ OBCHOD - RIZIKA

15  Ekonomicko-racionalizační funkce  vychází z absolutních a komparativních výhod dané ekonomiky  Transformační  působí v procesu přeměny hodnoty společenského produktu => vliv na platební bilanci (next slide)  Transmisní  přechod nových technologií, designů apod.  Sortimentní  ovlivňování šířky a hloubky sortimentu dané země FUNKCE zahraničního obchodu

16  OBCHODNÍ BILANCE = přehled o objemu vývozu a dovozu za urč. období A) aktivní = export > import B) pasivní = export < import (Deficit obchodu)  PLATEBNÍ BILANCE = přehled o devizových příjmech a výdajích za období A) aktivní = příjmy ze zahraničí > platby do zahraničí B) pasivní = platby do zahraničí > příjmy ze zahraničí Základní UKAZATELE MO

17 17. TERITORIÁLNÍ KOMODITNÍ STRUKTURA MO

18 18. = portfolio všech obchodních teritorií, s nimiž firma (stát) obchoduje TERITORIÁLNÍ = portfolio všech komodit, s nimiž firma (stát) obchoduje KOMODITNÍ STRUKTURA MO

19 19. = zásady a opatření, která vláda využívá při řízení MO  ÚKOLY STÁTU: - zajišťování proporcionality (rovnoměrnosti) ve vztazích se zahraničím - ovlivňování rozsahu dovozu a vývozu + teritoriální a komoditní struktury - vytváření institucí pro rozvoj a spolupráci se zahraničím ZÁSAHY státu do MO

20 20.  PROTEKCIONISMUS - stát zasahuje do MO - chrání vnitřní trh před konkurencí ze zahraničí - podporuje vlastní výrobky při prosazovaní na zahraničních trzích  LIBERALISMUS - stát omezuje zásahy do MO - dovoz a vývoz bez restrikcí - volná směnitelnost umožňuje přístup k nákupu valut a deviz pro podnikání SMĚRY ŘÍZENÍ MO

21 21. Základní směry MO - Působení státu / Efektivnost / Užitek Cesta do PROBLÉMŮ Protekcionismus, ochrana domácích výrobků Stát: ↑ cen.hladiny, méně Q sortiment Efketivnost: omezována Právo: omezování os.svobody, více státu, ↑ přerozdělování Spotřebitel: platí ↑ za zboží, jisoty x vyšší daně Firmy: ochrana X neefektivnost Stát: ↑ míry korupce, uplácí voliče Cesta k RPOSPERITĚ Otevírání trhů, liberalismus, vystavení domácích výr.konkurenci Stát: ↓ cen.hladiny, širší sortiment + Q Právo: odpovědnost jedince, méně státu, ↓ přerozdělování Spotřebitel: platí nejnižší možnou cenu, nižší daň.zátěž Firmy: konkurence X příležitost Stát: ↓ míra korupce, pomoc potřebným

22 22. - Význam a struktura mezinárodního obchodu [MO] - Ukazatele MO - Mezinárodní obchodní vazby - Vstup a vztahy ČR - EU - Exportní strategie a zahraniční politika ČR - Mezinárodní průzkum trhu – podnikové prostředí - Nástroje obchodní politiky - Integrační uskupení - Globální prostředí v MO, obchodní bloky KS = 3 řízené konzultace (LS 2015) 2. ŘÍZENÁ KONZULTACE

23 23. ČR členem od (ve vlně 10 států – největší rozšíření v dějinách EU) Další rozšíření (o BG a RO) Chorvatsko V současnosti 28 států Vedení jednání o přistoupení dalších zemí ČR součástí EU

24 24.  1.pol. 90.let: ASOCIAČNÍ SMLOUVA (dohoda o přidružení)  Realita postupného sbližování na mikro i makro úrovni přinesla změny  BÍLÁ KNIHA (pro účely harmonizace: evropské zákony, směrnice převáděné do č.práva)  1997 – rozhodnutí o „velkém rozšíření EU“ (o 10 členských států) – ovšem rozděleno do dvou skupin zemí  o dva roky později dělící čáry smazány - helsinský summit v prosinci 1999 PROCES vstupování ČR do EU

25 Možnost oddálení až o 7 let (2+3+2) Volný POHYB PRACOVNÍCH SIL Omezení do r Protiváhou – PRODEJ PŮDY v ČR Stavební práce / topení v bytech Spotřební daň z cigaret / Domácí slivovice Sazba DPH na vybrané komodity Čističky odpadních vod 2010 / Klece pro slepice Životní prostředí 25. Překážky ve vyjednávání o vstupu do EU

26 26. česko-rakouský spor o Temelín citlivá otázka platnosti Benešových dekretů řešení statutu ruské enklávy Kaliningradu postavení maďarské menšiny na Slovensku či v Rumunsku Překážky velkého rozšíření obecně

27 Stát – ministerstva s vlivem na obchod: MPO + MZV Specializované agentury státu:  CzechInvest  CzechTrade  Česká centra  CzechTourism Další instituce – nestátní – činné v obchodu českých firem: - AMSP ČR (Asociace MSP ČR) - Svaz průmyslu a dopravy ČR - HK ČR Hlavní INSTITUCE na podporu MO

28 28. Role MZV v zahraniční obchodní politice 1. Ekonomická dimenze zahraniční politiky - vytváření podmínek pro rozvoj konkrétních obch.kontaktů - systém ZÚ (zastup.úřady) a OEÚ (obch.ekon.útvary) 2. Spolupráce s MPO a s dalšími resorty a institucemi - formulace hl.úkolů ZÚ ČR a jejich OEÚ (obch-ek.útvar) - hl.úkoly: * Zlepšit řízení ekon. služeb státu v zahraničí - kromě ZÚ působí také další příspěvkové org. MZV, MPO a MMR (CI, CzT, CzTour, CzCentres) *Organizování podnikatelských misí (spolu s HK a Svazem prům.a dopravy ČR) 3. Aktivity ve vztahu k EU 4. Proexportní činnost ČESKÝCH CENTER v zahraničí (obecná propagace země) Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

29 29. Ve smyslu mezinárodního obchodu: Měl by být prioritní zájem na prosperitě podnikání včetně mezinárodního obchodu (konkurenceschopnsti) Exportní strategie Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

30 30.  CzechCentres = obecná propagace ČR v zahraničí (kultura a dobré jméno) v gesci MZV Na tuto činnost navazuje činnost SPECIALIZOVANÁ (agenturní):  CzechInvest – v oblasti přímých zahraničních investic (FDI)  CzechTrade – v oblasti exportu  CzechTourism – v oblasti cestovního ruchu INSTITUCE na podporu MO

31 31. = přísp.org. MZV ČR - od 2008 působí 24 center ve 20 zemích (poslední v Argentině Buenos Aires) - posláním je prostřednictvím sítě českých center vytvářet dobré jméno a pozitivní obraz ČR v zahraničí spolu s uskutečňováním veřejné diplomacie v souladu s obecnou diplomacií a zahraničně- politickými prioritami státu. Hlavní činností organizace: *prezentace ČR v zahraničí především v oblasti kultury, obchodu a cestovního ruchu * Cílem organizace je upoutat zájem široké zahraniční veřejnosti a představit ČR jako vyspělý demokratický stát, s nímž lze navázat důvěryhodnou spolupráci - Česká centra převzala úlohu tzv. kulturních a informačních středisek, jež působila v zahraničí od 50.let Česká centra (Czech Centres)

32 32.  Investorská činnost (přímé zahr.investice)  Projekty na podporu MSP Podpora ze strukturálních fondů O CZECHINVEST = Agentura pro podporu podnikání a investic (st. příspěvková org. podřízená MPO ČR) ÚKOLEM: -posílit konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory MSP, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center. - Od 2004 síť třinácti RK v krajských městech Služby CzechInvestu: - informace o možnostech podpory pro MSP - implementace dotačních programů financovaných EU a státem - formální poradenství k projektům - správa databáze podnikatelských nemovitostí - podpora subdodavatelů – správa databáze č. dodavatelských firem - pomoc při realizaci investičních projektů - zprostředkování státní investiční podpory CZECHINVEST

33 33. - příspěvková org. MPO ČR - součást státního systému podpory exportu ÚKOL: - pomáhat českým vývozcům, především z řad MSP prosadit se na zahraničních trzích a rozvíjet jejich exportní aktivity - cílem: usnadnění jejich vstupu na mezinárodní trhy včetně úspory času a nákladů. - SÍŤ zahr. zastoupení ve 30 zemích. (znalost místního prostředí, kontakty a zkušenosti jsou hl.přidanou hodnotou, kterou CzT prostřednictvím portfolia svých služeb nabízí ) PRODUKTY: - Exportní akademie - Portál BusinessInfo -Sběr poptávek a distribuce (služba CzT denně) -Semináře a w-shopy, setkání se ZK -Databáze a služby ZK (průzkum trhu, vytipování partnerů, kontaktování…) CZECHTRADE

34 = příspěvková org. MMR ČR  zřízena v roce 1993 za účelem propagace země jako atraktivní turistické destinace na zahr. i domácím trhu  podporuje příjezdový – incomingový - a domácí cestovní ruch  Hlavní aktivity jsou směřovány do českých regionů a zvyšování jejich návštěvnosti  K propagaci České republiky v oblasti cestovního ruchu přispívá 26 zahraničních zastoupení CzechTourismzahraničních zastoupení CzechTourism

35 Další instituce – nestátní – činné v obchodu českých firem: AMSP ČR (Asociace MSP ČR) – Exportní manuál, Inkubátor USA, připomínkové místo Zpráva o MSP atd. Svaz průmyslu a dopravy ČR – mise, připomínkové místo HK ČR _____________________ Státní finanční ČEB (Česká exportní banka) EGAP – pojištění Další podpora MO + nástroje podpory

36 o jejich zavedení rozhoduje stát sám ze své suverénní moci TARIFNÍ a NETARIFNÍ Záměrem státu je: buď omezit DOVOZ nebo podpořit VÝVOZ AUTONOMNÍ (jednostranné) vstupují v platnost na základě výsledků mezinárodních jednání, úmluv bilaterální (dvoustranné): obchodní / platební dohody / úvěrové smlouvy / výměnné dohody multilaterální (mnohostranné): integrační uskupení / mezinárodní surovinové dohody SMLUVNÍ 36. Nástroje obchodní politiky státu

37 = cla Podle způsobu výběru: valorická – stanovena jako % celní hodnoty zboží specifická – stanovena jako pevná částka za fyzickou jednotku Podle pohybu zboží: Vývozní Dovozní Transmisní Podle účelu: fiskální – cla za účelem získání dodatečných příjmů pro státní pokladnu ochranné – ochrana domácí výroby prohibitivní – znemožnění dovozu určitého zboží – extrémní případ ochr. cla skleníková (výchovná) – ochrana nově vznikajícího nebo restruktural. odvětví odvetná (retorzní) – odvetné opatření negociační (bojové) – negociační prostředek k vynucení ústupku druhé strany diferenční – zvýhodnění nebo znevýhodnění dopravy v určitém směru TARIFNÍ nástroje obchodní politiky

38 38. NETARIFNÍ nástroje dovozní přirážka – v % - částka vybírána při dovozu všeho zboží dovozní depozitum – částka složená ve stanovené výši při dovozu bez úroku po stanovenou dobu množstevní omezení – KVÓTY – určení množství výrobku fyzicky nebo objemově, které se v dané době může dovézt nebo vyvézt minimální cena – spodní hranice, za kterou se smí zboží dovézt vyrovnávací clo – za účelem vyrovnávat rozdíl vzniklý poskytnutím subvence v zemi vývozu antidumpingové clo – dávka z dovozu dumpingových výrobků (dumping – pod výrobní cenou, či cenou obvyklou v zemi vývozce)

39 39. EXPORT Množství zboží a služeb, které určitý stát vyrobí a vyveze do zahraničí je-li hodnota vývozu vyšší než hodnota dovozu, rozdíl tvoří PŘÍRŮSTEK HDP IMPORT množství zboží a služeb, které určitý stát doveze ze zahraničí je-li hodnota dovozu vyšší než hodnota vývozu, rozdíl tvoří ÚBYTEK HDP EXPORT - IMPORT

40 40. Vládní vývozní úvěr St. půjčka poskytovaná jednou zemí druhé za podmínky, že zapůjčená suma bude použita k nákupům v zemi, která úvěr poskytla Státní záruka za úvěr dříve zejména při vývozu větších investičních celků dnes běžné např. v Trade finance I v drobném podnikání - ČMZRB Vývozní subvence daňová x celní restituce urychlení amortizace slevy z cen energií úvěry s nižší úrok. sazbou příspěvek na technologický vývoj Devalvace vlastní měny zlevnění vývozu x zdražení dovozu krátkodobě umělé zvýšení konkurenceschopnosti domácích firem Nástroje na podporu exportu

41 41. Snižuje rizika při rozhodování v mezinárodním podnikání: O vstupu na trh O komunikaci se zahraničními trhy O volbě marketingové strategie O formě vstupu na trh A další.. Sekundární data Byla již jednou shromážděna Jsou rychle a levně k dispozici Primární data Je třeba je získat Poměrně nákladná Spolupráce se specializovanou agenturou? Mezinárodní průzkum trhu PODNIKOVÉ PROSTŘEDÍ

42 42. „OD STOLU“ analýza sekundárních dat nízké náklady rychlá realizace TERÉNNÍ sběr a analýza primárních dat poměrně vysoké náklady delší časová realizace Druhy průzkumu

43 43. P – Politické a právní prostředí Právní prostředí: –Možnost kontroly vlastnictví –Možnost nákupu pozemků a nemovitostí –Možnost repatriace zisku do zahraničí –Vymahatelnost práva –Možnost založení nové firmy a ukončení podnikatelské činnosti Politické prostředí: –Politický systém a politická stabilita –Význam zájmových skupin –Vztah k zahraničním firmám –Korupční prostředí

44 44. E – Ekonomické prostředí –Hospodářská politika vlády: Zahraničněobchodní politika Kursová politika –Základní makroekonomické ukazatele a jejich vývoj –Podíl šedé ekonomiky

45 45. S – Sociální a kulturní prostředí Kultura: –Míra otevřenosti společnosti –Hierarchie potřeb –Hodnotová orientace (např. západní hodnoty) Instituce: –Rodina –Náboženské instituce –Vzdělávací instituce Další faktory: –Jazyk –Neverbální komunikace –Způsob oblékání –Estetické cítění

46 46. T – Technologické prostředí –Existence a kvalita základní infrastruktury: voda, energie, telefony, dálnice, silnice, železnice atd. –Kvalita a dostupnost komunikační infrastruktury: televize, rozhlas, telefony atd. –IT = možnost přenosu dat do zahraničí=> internacionalizace služeb, standardizace –Přístup k informacím –Elektronické obchodování (E-commerce, e- business) B2C, B2B, C2C (e-Bay např., bleší trh), C2B (pracovní síla, výběr.řízení přes internet – min. první kola) –Analýzy technologického prostředí: Počet uživatelů Internetu a vybavenost výpočetní technikou Počet telefonů…. Výdaje na výzkum a vývoj (% z HDP) Počet mezinárodních patentů

47 47. - Význam a struktura mezinárodního obchodu [MO] - Ukazatele MO - Mezinárodní obchodní vazby - Vstup a vztahy ČR - EU - Exportní strategie a zahraniční politika ČR - Mezinárodní průzkum trhu – podnikové prostředí - Nástroje obchodní politiky - Integrační uskupení - Globální prostředí v MO, obchodní bloky KS = 3 řízené konzultace (LS 2015) 3. ŘÍZENÁ KONZULTACE

48 48. EXPORT Množství zboží a služeb, které určitý stát vyrobí a vyveze do zahraničí je-li hodnota vývozu vyšší než hodnota dovozu, rozdíl tvoří PŘÍRŮSTEK HDP IMPORT množství zboží a služeb, které určitý stát doveze ze zahraničí je-li hodnota dovozu vyšší než hodnota vývozu, rozdíl tvoří ÚBYTEK HDP EXPORT - IMPORT

49 49. Vládní vývozní úvěr St. půjčka poskytovaná jednou zemí druhé za podmínky, že zapůjčená suma bude použita k nákupům v zemi, která úvěr poskytla Státní záruka za úvěr zejména při vývozu větších investičních celků Vývozní subvence daňová x celní restituce urychlení amortizace slevy z cen energií úvěry s nižší úrok. sazbou příspěvek na technologický vývoj Devalvace vlastní měny zlevnění vývozu x zdražení dovozu krátkodobě umělé zvýšení konkurenceschopnosti domácích firem Nástroje na podporu exportu

50 50. FUNKCE: fiskální ochranná nástroj regulace teritoriální a komoditní struktury zahraničního obchodu ekologická CLO = jedním z nejstarších finančních nástrojů, který se objevuje již ve starověku KVÓTA = kvantitativní restrikce - Principem stanovení MAX hranice možného vývozu nebo dovozu zboží či služeb Nástroje na omezení importu

51 51. Při dovozu zboží jsou vyměřovány a vybírány:  dovozní clo;  dovozní poplatky zavedené v rámci společné zemědělské politiky;  daň z přidané hodnoty;  spotřební daň Speciální formy cla: o antidumpingové clo o odvetné (retorzní) clo o vyrovnávací clo Druhy cel a poplatků

52  nejsme omezováni národními hranicemi bez ohledu na velikost a typ firmy  změna GLOBÁLNÍ konkurence v důsledku regionálních OBCHODNÍCH a VÝROBNÍCH dohod Globální prostředí

53 POLITICKÉ Integrace LDCs (Low Developed Countries) a centrálně plánovaných ekonomik do světové ekono- miky Překážky (& příležitosti) Plynoucí z ekon.nerovností Role OECD, WTO, World Bank, EU komise Environmentální zájmy EKONOMICKÉ Mezinár.ekonomické dohody (liberalizované toky obchodu & kapitálu) => vedly ke zřízení REGIONÁLNÍCH EKONOMIC- KÝCH USKUPENÍ - 3 hlavní obchodní bloky TRIAD + BRICS GATT ( ) =>WTO 2 mimořádné sporné body pro budoucnost: -Pracovní standardy -Environmentální záležitosti 53. TECHNOLOGICKÉ Economické cykly v 50-ti letých „vlnách“: -Prosperity -Recession -Depression -Recovery INFORMAČNÍ & KOMUNIKAČNÍ vlna (1980/90’) -Prostřednictvím SÍTÍ (networks) (comps, tech založená kom., výrobní, kontrolní systémy) TRANSPORT Faktory s významným vlivem na MO(V)

54 54. HOSP a MĚNOVÁ unieSpolečný trhCelní unie Pásmo volného obchodu Formy - stupně integračních uskupení

55 28 zemí, eurozóna, volný pohyb zboží, služeb, kapitálu, prac.sil EU - Evropská unie od r. 1992, (Mexiko, Kanada, USA) dohoda o odstranění cla a dalších bariér (dovozní licence a celní poplatky) NAFTA ostatní latinskoameriské země – seskupení volného obchodu (členy: Kolumbie, Mexiko a Venezuela) FTAA – Free Trade Area of Americas obch spojenectví 10 národů JV Asie (Laos, Barma, Thajsko, Kambodža, Vietnam, Brunej, Malajsie, Singapur, Indonésie) JV Asie = nejrychleji rostoucí ekonomika světa -> důležité vytvořit spojenectví, které by mohlo soupeřit s NAFTA nebo EU ASEAN Brazílie – Rusko- Indie – Čína – (Jižní Afrika) „analytické vytvoření“ (Goldman Sachs 2011) – ekonomičtí leadři budoucnosti BRIC(S) Základní mezinárodní uskupení

56 NAFTA ASEAN North American Free Trade Agreement USA, CANADA, MEXICO východní & jihovýchodní ASIE Indonesia, Malaysia, Philippines, Singapore a Thailand od 1967 Brunei, Burma (Myanmar), Cambodia, Laos a Vietnam EU 28 zemí TRIAD – hlavní obchodní bloky

57 Základní rysy pro rozhodnutí o expanzi – Dolar / Euro zóna – Business kultura / kulturní odlišnosti – Vymahatelnost práva – Business bariéry – Business hrozby / příležitosti 57. Světový obchod

58 NAFTA USA, Kanada, Mexiko FREE TRADE AREA (zóna vol- ného obchodu) od 1994 Populace: 457 millionů Hustota osídlení: 25.1/km2 GDP/capita: 35,490 USD Zásoby vody 7.4% TRIAD - NAFTA

59 EU členské státy společný trh / ekonomická unie GDP / capita: USD Populace: millionů - hustota: 115.9/km2 Voda 3.08% 59. TRIAD – Evropská unie

60 ASEAN Free Trade Area (zóna volného obchodu), J a JV Asie GDP / capita: 5,131 USD Populace: -600 millionů (8.8% svět.populace) - Hustota osídlení: 135/km2 60. TRIAD - ASEAN

61 BRICS Brazil, Russia, India, China 2010 – Jižní Afrika Rozvíjející se nebo nově industrializované země Vliv na globální záležitosti 2003 – definice Goldman Sachs Do r.2050 očekávka většího blahobytu než současní hlavní ekonomičtí hráči Ekonomický blok, nikoli politické či obchodní sdružení

62 BRICS - fakta China a India – zboží a služby Brazil a Russia – surové materiály 3 miliardy lidí - 40% světové populace HDP - 20% světového HDP ($ trillion) Národy - 18% svět.ekonomiky 2009 – 1. meeting v Rusku

63 Důvody vzniku BRICS Nejprve jen analytický nástroj (G.Sachs) Kooperace v budoucnu a vliv na světové události Zlepšování světové ekonomické situace Nová globální rezervní měna – diverzifikovaná, stabilní a předvídatelná Reformování finančních institucí Nová Rozvojová Banka (New Development Bank) -Alternativa ke Světové bance Contingent Reserve Arrangement – alternativa k IMF Žádná kontrola ze strany „západního světa“

64 Co je emerging market (EME) / rozvíjející se trh? –Emerging markets = trhy se společenskou či obchodní aktivitu v procesu RAPIDNÍHO RŮSTU a INDUSTRIALIZACE –Cca 28 takových trhů na světě (s Čínou a Indií coby zdaleka největšími) –ASEAN-Čína (Free Trade Area), oficiálně založena 2010 – je největším regionálním „emerging market“ na světě –Rozvíjející se (emerging) trh je v zásadě definován jako economika s nízkým až středním příjmem na hlavu (per capita income) Takové země tvoří cca 80% globální populace a reprezentují 20% celkových svět.ekonomik Termín „emerging market“ vznikl v 1981 def. Světovou bankou –Klíčovou charakteristikou EME je růst lokálních i zahraničních investic (portfolio i direct – přímých (FDI)). Růst investic často indikuje, že země je důvěryhodnou Rozvíjející / potenciální trhy (Emerging markets)

65 Specifické problémy spojené se vstupem na EM –Nedostatek informací (problematický sběr dat, jejich relevance) EMERGING MARKETS [EM] Vstup na rozvíjející se trh Analýza tržního potenciálu EM: –VELIKOST trhu –tržní INTENSITA – odhady blahobytu, kupní síly –míra tržního RŮSTU – HDP, spotřeba energií atd. –SPOTŘEBNÍ KAPACITA trhu – kapacita útraty (% střední třídy, jádro kupní síly) –komerční INFRASTRUKTURA – kanály pro komunikaci / distribuci –ekonomická SVOBODA – dominance principů volného trhu –OTEVŘENOST trhu –Country RISK

66 Klíčové pojmy: -Z čeho se skládá MO -Základní typy investic v MO (FDI a Portfolio) -Import x Export -Absolutní x Komparativní výhoda -Teritoriální a komoditní struktura MO -Obchodní politika státu - nástroje -Nástroje k podpoře exportu / omezení importu -Kvantitativní x fiskální restrikce -EU jako integrační uskupení a jeho role ve světovém obchodě -Význam MO (ekonomický, politický, kulturní) -Rozvíjející se trhy (emerging markets), charakteristiky, specifika -Instituce na podporu mezinárodního obchodu v ČR -Faktory s vlivem na mezinárodní obchod (ekonomické, politické, technologické) -Integrační uskupení, obchodní bloky v MO – TRIAD, BRICS Shrnutí + klíčové pojmy

67 Děkuji za pozornost Ing. Pavla Břečková, Ph.D.


Stáhnout ppt "University Of Finance & Administration MEZINÁRODNÍ OBCHODNÍ VZTAHY [B_MOV_B] pro AI.BA.PO – kombinované studium Pavla Břečková [Ing., Ph.D.]"

Podobné prezentace


Reklamy Google