Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mezinárodní obchod a obchodní politika

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mezinárodní obchod a obchodní politika"— Transkript prezentace:

1 Mezinárodní obchod a obchodní politika
13

2 O čem to bude? Minule Státní rozpočet Státní dluh Dnes
Absolutní a komparativní výhoda Protekcionizmus

3 Míra otevřenosti ekonomiky
Míra otevřenosti ekonomiky ČR = 70 % Míra otevřenosti ekonomiky USA = 11 %

4 Absolutní a komparativní výhoda
Absolutní výhoda země A spočívá v absolutně nižších nákladech na oba statky ve srovnání se zemí B (3x nižších u potravin a 2x nižších u oděvů). Komparativní výhoda určitého odvětví v jedné zemi oproti jiné zemi spočívá v relativně nižších nákladech daného odvětví, tj. nižších ve srovnání s poměrem domácích a zahraničních nákladů na jiný výrobek. (Země A má komparativní výhodu při výrobě potravin a země B při výrobě oděvů.)

5 Bariéry realizace komparativních výhod
Protekcionizmus Omezená odvětvová mobilita pracovních sil a kapitálu Dopravní, pojišťovací aj. náklady Deformace cen (např. při exportních subvencích) Výkyvy měnových kurzů

6 Protekcionizmus Protekcionizmus v mezinárodním obchodě je ochranářská hospodářská politika vlády ve prospěch domácích výrobců.

7 Nástroje protekcionizmu
Cla - specifická daní, která zvyšuje cenu dovážených statků Kvóty na množství dováženého zboží Exportní subvence vlády (přímé nebo nepřímé v podobě úvěrů aj.) Technické, hygienické, ekologické aj. normy a administrativní postupy při celním odbavování apod.

8 Cíle protekcionizmu Neekonomické cíle (vojenskopolitické zájmy, udržení národní tradice výroby aj.) Obava z příliš úzké specializace daného národního hospodářství a možná zranitelnost při výkyvech zahraniční poptávky Podpora domácí výroby s cílem udržení pracovních míst a vysoké zaměstnanosti Maximalizace spotřeby zlepšením tzv. směnných relací (terms of trade, T/T), tj. poměru indexu cen exportu a indexu cen importu

9 Účinek protekcionizmu 1/2
Křivka D představuje tržní poptávku po daném statku, křivka SD jeho tržní nabídku domácími výrobci. Sw je nabídková křivka zahraničních výrobců (neomezená možnost uspokojit rostoucí poptávku). Tržní rovnováha E1 je charakterizována cenou daného statku na světovém trhu pw a rovnovážným množstvím q1, z něhož část 0qo uspokojí domácí výrobci, část qoq1 zahraniční výrobci.

10 Účinek protekcionizmu 2/2
Po zavedení cla ve výši z vzroste cena na úroveň pw+z, křivka SW se posunuje do pozice SW s čarou a vzniká nová tržní rovnováha E2. Domácí výroba vzroste o rozsah qoq3 , zahraniční podíl na trhu poklesne o q2q1. Tzv. prohibitivní clo by bylo clo na úrovni domácí rovnovážné ceny pD a znemožňovalo by jakýkoliv dovoz. Stejný účinek jako clo by přineslo zavedení např. dovozní kvóty ve výši q3q2 .

11 Účinek protekcionizmu

12 Neúčinnost protekcionizmu
Protekcionizmus vede k vyšším nákladům domácích výrobců ve srovnání se zahraniční konkurencí a k vyšší než světové ceně. Vyšší zaměstnanosti a produkce je dosaženo jen krátkodobě a na úkor zahraničních ekonomik. (To povede k mezinárodnímu tlaku na zrušení protekcionistických opatření nebo k odvetným opatřením obchodních partnerů.)

13 Mezinárodní koordinace ekonomických intervencí (ekonomická integrace)
Volná koordinace (G 8, OECD, WTO) Pásmo (zóna) volného obchodu (ESVO - EFTA, CEFTA, NAFTA) Celní unie (Česko-Slovenská CU). Společný trh (volný pohyb zboží, ale i kapitálu a práce) Hospodářská unie (koordinace HP) Měnová unie (Evropská měnová unie)

14 Podmínky členství v měnové unii (Maastricht a Amsterdam – 1992, 1997)
Míra inflace maximálně o 1,5 % nad průměrem tří zemí s nejnižší inflací Deficit veřejných rozpočtů maximálně do 3 % v poměru k HDP Veřejný dluh maximálně do 60 % v poměru k HDP Dlouhodobé úrokové sazby maximálně 2 % nad průměrem tří zemí s nejnižšími sazbami Oscilace měnového kurzu 2,25 % v obou směrech

15 Shrnutí 1/3 Podle teorie absolutních výhod bude země vyvážet to zboží, u kterého má absolutně nejmenší náklady. Podle teorie kooperativních výhod bude země vyvážet to zboží, u kterého má relativně nejnižší náklady, neboli to zboží, u kterého je produktivnější. Pokud chce země vyrobit při daných zdrojích více určitého statku, musí se vzdát výroby jiného statku. Vzdání se jiného výrobku lze označit jako náklad obětovaných příležitostí. V případě možnosti mezinárodního obchodu se bude mezinárodní směnný poměr pohybovat někde v rozmezích národních směnných poměrů – neboli těch, za které se obchodovalo v uzavřených ekonomikách.

16 Shrnutí 2/3 Hranice výrobních možností udává kombinace dvou statků, které může země při daných zdrojích a dané technologii maximálně vyrobit Pokud stát nezasahuje žádným způsobem do mezinárodního obchodu, mluvíme o volném obchodě, pokud zasahuje mluvíme o protekcionizmu. Protekcionizmus, neboli ochranářská opatření, může nabývat podoby např. cel, dovozních kvót, dobrovolných vývozních restrikcí, exportních subvencí, veterinárních, hygienických, technických norem. Clo lze chápat jako určitou daň uvalenou na dovážené zboží. Dovozní kvóta udává maximální množství určitého zboží, které lze dovést.

17 Shrnutí 3/3 Někteří výrobci mohou sami omezit svůj vývoz do určité země – zpravidla pod tlakem dovážející země. Vláda může pomoci svým výrobcům vyvézt jejich zboží např. exportní subvencí, úvěrováním nebo pojištěním. Vlády omezující mezinárodní obchod např. z důvodu ochrany: ochrany domácích výrobců, zajištění zaměstnanosti, ochrany „nedospělého odvětví“, ochrany národních zájmů apod. Svobodný mezinárodní obchod má pozitivní dopady na zúčastněné země. Existují tendence omezovat překážky mezinárodnímu obchodu. Tyto snahy lze pozorovat např. u Světové obchodní organizace.


Stáhnout ppt "Mezinárodní obchod a obchodní politika"

Podobné prezentace


Reklamy Google