Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

P RÁVO EU – POJEM A PRAMENY Prezentace 2015. S PECIFIKA EU Specifická struktura orgánů EU: Komise – evropské zájmy Rada EU – zájmy členských států Parlament.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "P RÁVO EU – POJEM A PRAMENY Prezentace 2015. S PECIFIKA EU Specifická struktura orgánů EU: Komise – evropské zájmy Rada EU – zájmy členských států Parlament."— Transkript prezentace:

1 P RÁVO EU – POJEM A PRAMENY Prezentace 2015

2 S PECIFIKA EU Specifická struktura orgánů EU: Komise – evropské zájmy Rada EU – zájmy členských států Parlament – zájmy lidu existence vlastní /normotvorné/ vůle – Komise tvorba vlastního práva – Rada –EP specifické uplatnění ve vnitrostátní sféře členských států – přímá aplikace 2

3 P RAVOMOCI EU Svěřeny EU k dosahování cílů (zakládací smlouvy) dány trvalým svěřením od členských států (dle judikátu ESD, svěřeny na dobu neurčitou) Judikát ESD 6/64 Costa „Přenos práv a povinností, odpovídajících ustanovením Smlouvy, učiněný státy z jejich vnitřního právního řádu do práva Společenství, vytváří tedy definitivní omezení jejich suverénních práv, jemuž nemůže odporovat pozdější jednostranný akt neslučitelný s pojmem Společenství “ 3

4 D ĚLENÍ PRAVOMOCÍ Dělení pravomocí: Výlučné EU Společné - sdílené EU a členskými státy Koordinační, podpůrné a doplňkové (k výlučným pravomocem členských států) 4

5 VÝLUČNÉ PRAVOMOCI EU Výlučné pravomoc i EU - taxativně 6 oblastí: celní unie společná měna společná obchodní politika hospodářská soutěž zachování biologických mořských zdrojů v rámci politiky rybolovu uzavírání vnějších smluv Na základě legislativního aktu EU, nutných k výkonu vnitřní pravomoci (obchodní smlouvy), 5

6 S POLEČNÉ ( SDÍLENÉ ) PRAVOMOCI pravomoci sdílené mezi členskými státy a EU patří mezi ně ty, které SEU neoznačuje jako pravomoci výlučné nebo doplňkové právně závazné akty mohou vytvářet a přijímat Unie i členské státy. Platí pro vnitřní trh, sociální politiku, regionální politiku, zemědělství a rybolov, ochranu spotřebitele, ekologii, dopravu, transevropské sítě, energetiku 6

7 S POLEČNÉ ( SDÍLENÉ ) PRAVOMOCI členské státy mohou své pravomoci využít, pokud EU v této oblasti Není aktivní vůbec, nebo po čase se přestala být aktivní ALE oblasti výzkumu, technologického rozvoje, vesmíru, rozvojové spolupráce a humanitární pomoci EU může být aktivní, jen pokud nebrání ČS 7

8 K OORDINAČNÍ, PODPŮRNÉ A DOPLŇKOVÉ PRAVOMOCI EU slouží k podpoře výkonu pravomocí členských států v zdravotnictví, průmysl, kultura, cestovní ruch, školství a sport, civilní ochrana, správní spolupráce povinnost koordinace v rámci EU se týká hospodářských politik členských států a dále politik zaměstnanosti 8

9 S POLEČNÁ BEZPEČNOSTNÍ A ZAHRANIČNÍ POLITIKA Zvláštní postavení pravomocí v důsledku zvýšené úlohy členských států (prostřednictvím Evropské rady a Rady ministrů) Role Evropské komise (EK) a Evropského parlamentu omezeny Posílení role EK vytvořením funkce vysokého představitele EU pro zahraniční politiku, který předsedá Radě ministrů pro zahraniční věci V jejím rámci možnost nasazení bezpečnostních (policejních) jednotek EU (v Evropě i ve světě)

10 P RÁVO EU - POJEM svými kořeny vychází právo EU ze základních demokratických hodnot, uznávaných všemi členskými státy, a jím odpovídajících obecných právních principů mezi tyto hodnoty patří např. rovnost všech států v rámci integrace respekt k základním lidským a občanským právům vzájemná solidarita zajištění stability ekonomického rozvoje a z ní plynoucích jistot tradičně byly tyto hodnoty vyjádřeny v již preambulích zakládajících smluv Evropských společenství a v mnohostranných mezinárodních úmluvách, k nimž se státy ES/EU hlásily (EÚLP)

11 P RAMENY PRÁVA EU Prameny = formy, v nichž je obsaženo objektivní právo (právní normy) Prameny práva EU se odlišují od pramenů jiných právních systémů (NP i MPV) v otázkách tvorby (kodifikace) kdo právní normy vytváří o členské státy o orgány Evropské unie podle jakých pravidel postupuje ( legislativní proces upravený v SFEU) V otázkách užití (aplikace) Aplikováno na dvou úrovních - unie a členských států právní akty vydávané orgány EU (v rámci naplňování společných politik EU) představují základ práva EU

12 P RAMENY PRÁVA EU - PŘEHLED A. PRIMÁRNÍ PRÁVO EU (“ AKTY ČLENSKÝCH STÁTŮ”) B. SEKUNDÁRNÍ PRÁVO EU (AKTY PŘIJÍMANÉ ORGÁNY EU) a/ nařízení b/ směrnice c/ rozhodnutí d/ doporučení a stanoviska C. JUDIKATURA a tzv. SOFT LAW D. OBECNÉ ZÁSADY PRÁVNÍ (“nepsané právo” EU) E. MEZINÁRODNÍ SMLOUVY

13 A. PRIMÁRNÍ PRÁVO EU základní pramen práva EU zakládající smlouvy ES, EU + jejich revize Listina základních lidských práv EU (2000, změna LS) Subsidiární (pomocné) smlouvy předpokládané zakládacími smlouvami ES (článek 136) (např. Lucemburská smlouva o Evropském patentu pro vnitřní trh (1975) akty reprezentantů členských států - rozhodnutí zástupců členských států, jež se setkali v rámci zasedání Rady EU či Evropské rady (PŘÍKLAD : Act of 25 March 1993 amending the Protocol on the Statute of the European Investment Bank, empowering the Board of Governors to establish a European Investment Fund )

14 A. PRIMÁRNÍ PRÁVO EU ústavní charakter pro Unii : výchozí základ celého právního systému EU („ústavní pořádek“ EU) Specifický pramen MPV viz. např. změny Článek 48 SEU Vláda kteréhokoli členského státu nebo Komise může Radě předkládat návrhy na změnu smluv, na nichž je Unie založena. Zaujme-li Rada po konzultaci s Evropským parlamentem a v případě potřeby i Komise stanovisko pro svolání konference zástupců vlád členských států, svolá předsedající Rady tuto konferenci, aby se společně dohodly změny, jež by v těchto smlouvách měly být provedeny. Institucionální změny v měnové oblasti jsou rovněž konzultovány s Evropskou centrální bankou. Změny vstupují v platnost po ratifikaci všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy. o viz. též předmět těchto smluv – předání části suverenity na jiný subjekt (EU) zakládací smlouvy – SEU, SFEU, SESAE, Revize a doplňky - JEA, MAA, AMS, NIC, LS, Smlouva společných orgánech, smlouvy o přístupu Listina základních lidských práv EU /od roku 2009/I 14

15 B.S EKUNDÁRNÍ PRÁVO lze z hlediska právní úpravy dělit na typické právní akty atypické právní akty. Typické ( nomenklaturní ) právní akty (uvedeny v čl. 288 SFEU) nařízení směrnice, rozhodnutí, doporučení stanoviska Atypické právní akty (tzv. Soft law) opatření hlavních směry programy akční programy sdělení a komunikace.

16 N AŘÍZENÍ závazný právní akt normativního charakteru/ přímo váže všechny členské státy přímo váže všechny občany členských států Bezprostřední aplikovatelnost Unifikovaná právní úprava pro celou Unii NAŘÍZENÍ č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství RADA EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na článek 217 Smlouvy, podle nějž pravidla pro používání úředních jazyků v orgánech Společenství stanoví Rada jednomyslně, aniž jsou tím dotčena pravidla obsažená v jednacím řádu Soudního dvora; vzhledem k tomu, že každý ze čtyř jazyků, v nichž je sepsána Smlouva, je uznáván za úřední jazyk v jednom nebo více členských státech Společenství, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Úředními a pracovními jazyky orgánů Unie jsou angličtina, bulharština, čeština, dánština, estonština, finština, francouzština, irština, italština, litevština, lotyština, maďarština, maltština, němčina, nizozemština, polština, portugalština, rumunština, řečtina, slovenština, slovinština, španělština a švédština. Článek 2 Texty zasílané orgánům členským státem nebo osobou podléhající jurisdikci členského státu se sepisují v jednom z úředních jazyků dle volby odesílatele. Odpověď se podává v témže jazyce.

17 S MĚRNICE cíl směrnice - harmonizace národních právních řádů zohlednění národních specifik směrnice automaticky „nenahrazuje“ národní právní předpis, členské státy jsou povinny upravit své národní právo podle ustanovení EU norem dvoustupňový legislativní proces : pro jednotlivce závazná až provedená vnitrostátní právní úprava vnitrostátní ekvivalent – obecně závazný předpis Směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy … … vzhledem k tomu, že …, PŘIJALA TUTO SMĚRNICI: Článek 1 … vynechány … Článek 6 Členské státy zavedou do svého právního řádu nezbytná opatření, aby umožnily každé osobě, která se cítí poškozena nedodržením zásady rovného zacházení ve smyslu článků 3, 4 a 5, domáhat se nápravy soudní cestou případně poté, co se obrátila na jiné příslušné orgány. Článek 7 Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření na ochranu pracovníků před propouštěním, které je reakcí zaměstnavatele na stížnost podanou na úrovni podniku nebo soudní žalobu usilující o dodržování zásady rovného zacházení. 17

18 S TÁT SMĚRNICI NEPROVEDE možné důsledky: 1. porušení povinnosti – řízení dle čl SFEU 2. přímý účinek směrnice – konstatoval Evropský soudní dvůr (případ Ratti,1978) 3. odpovědnost za škodu – konstatoval Evropský soudní dvůr (případ Frankovich,1981) 18

19 R OZHODNUTÍ normativní (popř. individuální) právní akt závazný pro subjekty, jimž je adresován Může vázat jeden, několik nebo všechny členské státy, nebo jen soukromé osoby PŘÍKLADY Rozhodnuti Evropského parlamentu a Rady č. 3052/95/ES ze dne 13. prosince 1995, kterým se stanoví postup výměny informací o vnitrostátních opatřeních odchylných od zásady volného pohybu zboží v rámci Společenství Rozhodnutí Komise ze dne 22.dubna 1998 o uvádění na trh geneticky upravené kukuřice v souladu se směrnicí Rady ES č. 90/220/EEC) 19

20 D OPORUČENÍ A STANOVISKA nejsou právně závazné (proto jen akty, nikoliv právní akty EU) ochrana důvěry, posílení právní jistoty přiblížení situace svým adresátům Doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/952/ES o ochraně nezletilých osob a lidské důstojnosti a o právu na odpověď v souvislosti s konkurenceschopností evropského průmyslu audiovizuálních a on-line informačních služeb EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, vzhledem k těmto důvodům: … DOPORUČUJÍ: I. aby členské státy v zájmu podpory rozvoje průmyslu audiovizuálních a on-line informačních služeb přijaly opatření nezbytná pro zajištění ochrany nezletilých osob a lidské důstojnosti ve všech audiovizuálních a on-line informačních službách tím, že: 1. zváží zavedení opatření v rámci svého vnitrostátního práva nebo právní praxe, pokud jde o právo na uveřejnění odpovědi nebo rovnocenné prostředky nápravy v souvislosti s on-line médii, při dodržení vnitrostátních a ústavních právních předpisů, a aniž by byla dotčena možnost upravit způsob jeho výkonu, aby se zohlednily zvláštnosti každého typu média;… 20

21 SOFT LAW Atypické předpisy, výslovně neupravené ve smlouvách a vydávané převážně Komisí k existujícímu primárnímu nebo sekundárnímu právu ( popř. rozvíjející judikaturu ESD) Opatření (Measures) Opatření (Measures) Sdělení (communication) Sdělení (communication) Prohlášení (declaration) Prohlášení (declaration) Pravidla (Rules) Pravidla (Rules) Programy (Action Plan) Programy (Action Plan) hlavní směry (Guidelines) hlavní směry (Guidelines)

22 C. OBECNÉ ZÁSADY PRÁVNÍ principy převzaté ze systémů národních práv obecné zásady společné právním řádům členských států (normy, které vyjadřují elementární představy o právu a spravedlnosti, jaké musí splňovat každý právní řád) obecné zásady dovozované ESD ze samotné povahy Společenství Hlavní zásady Ochrana základních lidských práv Právní jistota Proporcionalita nediskriminace z důvodu státní příslušnosti solidarita mezi členskými státy Institucionální rovnováha

23 D. JUDIKATURA SOUDŮ EU judikatura ESD není z hlediska právní formy pozitivním právem je pramenem z hlediska obsahu (čl. 220 SFEU – ESD formuluje právní pravidla, která nejsou výslovně obsažená v psaném právu, avšak vyplývají z jeho norem) některé judikáty znamenají vyvození a formulaci nového pravidla vytvářejí nové pojmy práva EU či teorie Koncept přímého účinku práva Společenství v členských státech přednost práva EU před právní úpravou národní

24 D ALŠÍ PRAMENY Vnější smlouvy Juditát ESD 81/73 Haegeman „smlouvy uzavřené mezi ES a třetími státy nebo mezinárodními organizacemi podle čl. 300 SES tvoří od okamžiku, kdy vstoupí v platnost, integrální součást komunitárního práva. Podle odst. 7 tohoto článku jsou takovéto smlouvy závazné pro orgány ES i pro členské státy“ 24

25 D ALŠÍ PRAMENY Smíšené smlouvy mezinárodní smlouvy uzavírané společně EU a členskými státy se třetími státy nebo mezinárodními organizacemi např. smlouva s WTO, smlouva o Evropském hospodářském prostoru, 1994Dle judikátu Soudního dvora EU jsou také součástí práva EU 25

26 T VORBA PRÁVA EU Postup při přijímání aktů Unie u praven v SFEU (ne v SEU) Vymezena role institucionálního trojúhelníku EU (Komise, Rada a Evropský parlament) komunikace mezi všemi navzájem je podmínkou úspěšného završení legislativního procesu (= tzv. trialog ) Čl. 295 SFEU: „Evropský parlament, Rada a Komise se navzájem konzultují a vzájemnou dohodou upravují způsoby své spolupráce.“

27 Z PŮSOBY PŘIJÍMÁNÍ LEGISLATIVY ( PŘED L ISABONSKOU SMLOUVOU ) Postupně 3 základní způsoby přijímání legislativy: 1. Konzultační procedura – nejstarší, rozhoduje Rada, EP konzultován (ale stanovisko není závazné) 2. Procedura spolupr áce – zavedl JEA, role EP posílena (může být ale jednomyslně přehlasován Radou) 3. Procedura spolurozhodování – zavedla Maastrichtská smlouva, Amsterodamská smlouva zjednodušila – rovnocenné postavení Rady a EP (možnost veta) Liší se zejména mírou zapojení EP, společný znak = návrhový monopol Komise Požadovaný postup pro danou oblast vždy vymezen v zakládajících smlouvách (= > postupné rozšiřování použití procedury spolurozhodování)

28 Z PŮSOBY PŘIJÍMÁNÍ LEGISLATIVY ( PŘED L ISABONSKOU SMLOUVOU ) vedle toho ještě procedura souhlasu (zavedl JEA) = tzv. schvalovací postup – Rada a EP hlasují odděleně, k přijetí aktu nutný souhlas obou Zjednodušené řízení, rozpočtové řízení.. Možnost delegovat rozhodovací pravomoc na Komisi (např. soutěžní právo = blokové výjimky ze zákazu kartelových dohod) Lisabonská smlouva Procedura spolurozhodování = řádný legislativní postup Ostatní způsoby (konzultace a spolupráce) = zvláštní legislativní postup

29 ŘÁDNÝ LEGISLATIVNÍ PROCES čl. 294 SFEU Bývalá procedura spolurozhodování Rada zde rozhoduje kvalifikovanou většinou 2 čtení (+ případně dohodovací výbor a 3. čtení) Postup: 1. čtení: pokud Rada schválí postoj EP, akt přijat – pokud ne = > 2. čtení: EP rozhoduje o postoji Rady: schválí (= > akt přijat), odmítne (= > akt není přijat) navrhne změny = > Rada tyto změny přijme (akt je přijat) nebo odmítne (nastupuje dohodovací výbor) Dohodovací výbor (zástupci Rady a EP): pokud nedohodne společný návrh = akt není přijat x pokud dohodne = > 3. čtení – společný návrh z dohodovacího výboru musí být do 6 týdnů schválen oběma institucemi (EP a Radou), pokud jedna z nich neschválí = > akt není přijat

30 Z VLÁŠTNÍ LEGISLATIVNÍ POSTUPY Vždy je v konkrétním ustanovení specifikován Obvykle jednomyslnost Rady + konzultace nebo souhlas EP 1) Konzultace První z legislativních postupů povinnost Rady nepostupovat se schválením legislativního návrhu EK před obdržením názoru EP (Rada se ho ale nemusí držet) 2) Procedura souhlasu Nejsilnější pozice EP (ale nemůže navrhovat změny) Přijímání nových členů, řízení o porušení základních principů EU, … 3) Zjednodušená procedura Např. nezávazné právní akty (doporučení a stanoviska)

31 K ONEC PREZENTACE


Stáhnout ppt "P RÁVO EU – POJEM A PRAMENY Prezentace 2015. S PECIFIKA EU Specifická struktura orgánů EU: Komise – evropské zájmy Rada EU – zájmy členských států Parlament."

Podobné prezentace


Reklamy Google