Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Pojem a základy právní úpravy 8.6.20151. Řízení o přestupcích je zvláštním správním řízením, které je definováno legální definicí obsaženou v ustanovení.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Pojem a základy právní úpravy 8.6.20151. Řízení o přestupcích je zvláštním správním řízením, které je definováno legální definicí obsaženou v ustanovení."— Transkript prezentace:

1 Pojem a základy právní úpravy

2 Řízení o přestupcích je zvláštním správním řízením, které je definováno legální definicí obsaženou v ustanovení § 9 správního řádu „Správní řízení je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá.“

3 Příslušnost správních orgánů k projednávání přestupků dělíme na věcnou, místní a funkční. Věcnou příslušnost stanovuje správní orgán a jeho stupeň, který bude o přestupku rozhodovat v prvním stupni. Funkční příslušnost určuje, který z orgánů téže kategorie, případně téhož systému státních orgánů rozhoduje v přestupkovém řízení. Přestupky dle ustanovení § 52 přestupkového zákona projednávají: A) obecní úřady nebo zvláštní orgány obcí a B) jiné správní orgány, jestliže tak stanoví zvláštní zákon

4 Ad A) Projednávání přestupků je zde výkonem přenesené působnosti, k čemuž jsou obcím poskytovány příspěvky ze státního rozpočtu. Obci je stanovena pravomoc na základě přestupkového zákona projednávat tyto přestupky: proti pořádku ve státní správě ve věcech, které jsou jim svěřeny, proti pořádku v územní samosprávě, proti veřejnému pořádku, proti majetku, jakož i přestupky proti občanskému soužití, s výjimkou těch, které byly spáchány porušením zvláštních právních předpisů o provozu na pozemních komunikacích, a přestupky na úseku vyhledávání, ochrany, využívání a dalšího rozvoje přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod a lázeňských míst

5 Obec může zajistit výkon přestupkové agendy trojím způsobem: 1) zřídit komisi k projednávání přestupků jako zvláštní orgán obce dle § 106 obecního zřízení, k jejímuž zřízení je oprávněn starosta, který rovněž jmenuje a odvolává její členy. Tato komise jedná a rozhoduje v tříčlenném složení vždy za předsednictví osoby s právnickým vzděláním nebo se zvláštní odbornou způsobilostí pro projednávání přestupků. Této komisi může být svěřena veškerá pravomoc k projednávání přestupků nebo i jen k vyřizování některých druhů přestupků. Pro jednání komise platí ustanovení § 134 správního řádu o řízení před kolegiálním orgánem, které stanoví, že řízení před tímto orgánem vede jeho předseda, který vydává usnesení samostatně, vyjma těchto věcí: usnesení o tom, zda osoba je či není účastníkem řízení a usnesení o zastavení řízení, jakož i o úkonu, který není rozhodnutím

6 Kolegiální orgán rozhoduje hlasováním, přičemž je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů a toto usnesení je přijato nadpoloviční většinou hlasů. Hlasování řídí předseda, který hlasuje až naposled. O hlasování se sepíše protokol, který podepíší všichni členové této komise a osoba, která ho sepsala. Při nahlížení do spisu není možno nahlížet do tohoto protokolu. Komise za účelem upravení postupu řízení vydává jednací řád

7 2) zřídit komisi rady obce, dle § 102 odst. 2 písm. h) obecního zřízení, jenž je zřizována radou obce, která současně jmenuje a odvolává z funkce jejího předsedu a její členy. I v tomto případě jí může starosta dle § 103 odst. 4 písm. c) obecního zřízení po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit výkon přenesené působnosti v určitých věcech, např. rozhodování o přestupcích, čímž se stává dle § 122 odst. 2 obecního zřízení též výkonným orgánem. Dle § 122 odst. 3 uvedeného zákona může být předsedou komise jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti komisi svěřené přenesené působnosti a tato komise se obecně usnáší většinou hlasů všech svých členů. Pro tuto komisi pověřenou projednáváním přestupků však podle § 53 odst. 3 věta třetí přestupkového zákona platí stejné podmínky jako pro zvláštní orgán, kterým je komise k projednávání přestupků. Z tohoto zákonného ustanovení plyne, že i přestupkový zákon výslovně počítá s tím, že k projednávání přestupků za zákonem stanovených podmínek může být věcně příslušná i komise rady obce. Pro tuto komisi platí obdobně ustanovení § 134 správního řádu o řízení před kolegiálním orgánem

8 3) jestliže nebyla zřízena žádná z výše uvedených komisí, je k projednávání přestupků dle § 109 odst. 3 písm. b) přestupkového zákona příslušný obecní úřad, a to pověření pracovníci oddělení, které bylo radou obce, na základě rozdělení pravomocí mezi jednotlivé odbory a oddělení obecního úřadu, touto činností pověřeno. Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta, tajemník (byla-li jeho funkce zřízena) a další zaměstnanci dle svého zařazení. V malých obcích, kde obecní úřad představuje pouze starosta, může řešit přestupky pak on sám. Pravděpodobnější ale je, že u takto malých obcí dojde k uzavření veřejnoprávní smlouvy, na jejímž základě přestupkovou agendu bude pro tuto obec vykonávat jiná obec. Zvláštní úprava je stanovena v ustanovení § 53 odst. 4 přestupkového zákona pro hlavní město Prahu

9 K projednávání přestupků patřících do působnosti obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou přenesenou působnosti je věcně příslušný jen daný obecní úřad, což vyplývá z § 61 odst. 1 písm. b) a c) obecního zřízení, které stanoví, že výkon přenesené působnosti je u pověřeného obecního úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností vykonávána jen těmito úřady, tedy k projednání přestupků patřících do působnosti pověřených obecních úřadů a obecních úřadů s rozšířenou působností, nelze svěřit do působnosti komise k projednávání přestupků nebo komise rady obce. Tyto komise by mohly u pověřených obecních úřadů a obecních úřadů s rozšířenou působností projednávat jen přestupky, které projednávají v základní přenesené působnosti na úrovni jedničkových úřadů

10 Jinými správními orgány, které rozhodují o přestupcích, jsou např.: orgány Policie ČR, krajské úřady, finanční úřady, katastrální úřady, úřady práce, celní úřady

11 Místní příslušnost k projednání přestupku je stanovena primárně dle místa jeho spáchání, tzn., že k jeho projednání je příslušný ten správní orgán, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán. Jestliže nelze zjistit místo spáchání přestupku nebo přestupek byl spáchán v cizině státním občanem České republiky nebo cizincem, který má trvalý pobyt na území České republiky, projedná tento přestupek správní orgán, v jehož územním obvodu pachatel má nebo měl naposledy trvalý pobyt. Pokud by podání o oznámení přestupku bylo doručeno správnímu orgánu, který není věcně nebo místně příslušný, pak tento bezodkladně postoupí usnesením toto podání dle § 12 správního řádu příslušnému orgánu a uvědomí o tom podatele. Jedná-li se ovšem o správní orgán, kterému bylo takto již podání postoupeno a tento se rovněž necítí být příslušným, pak může danou věc usnesením postoupit dalšímu správnímu orgánu nebo vrátit postupujícímu správnímu orgánu jen se souhlasem svého nadřízeného správního orgánu

12 Postup před zahájením řízení bývá též nazýván jako přípravné řízení a jeho úkolem je prověřit, zda jsou splněny podmínky pro zahájení přestupkového řízení, přičemž toto stádium začíná v okamžiku, kdy se správní orgán dozví o spáchání přestupku. Správní orgán se může o spáchání přestupku dozvědět různými způsoby s tím, že nejběžnějšími jsou: na základě oznámení jiného státního orgánu, orgánu policie nebo obce, právnické osoby nebo i od občana, nebo poznatek z vlastní činnosti, nebo postoupení věci orgánem činným v trestním řízení. Státní orgány, orgány Policie České republiky a obce mají vůči orgánu příslušnému k projednání přestupku oznamovací povinnost a jsou mu povinny poskytovat i součinnost dle § 58 přestupkového zákona

13 Nejčastějším oznámením o spáchání přestupku bývá v praxi od orgánů policie buď městské, nebo České republiky, což je upraveno jak v § 58 přestupkového zákona, tak i zákonem o Policii ČR a zákonem o obecní policii. Dle přestupkového zákona se může jednat o: oznámení jednoduché nebo na základě šetření. Jednoduchým oznámením oznamuje policie spáchání přestupku, o němž se dozvěděla a současně, k jehož projednání není sama příslušná. V oznámení uvede zejména klasifikaci přestupku, důkazní prostředky, které jsou známy a které prokazují, že jde o přestupek a osobu podezřelou z jeho spáchání

14 Naproti tomu u oznámení přestupku na podkladě šetření, které se vztahuje na oznámení přestupků proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití (když okolnosti nasvědčují tomu, že v jejich důsledku došlo k ublížení na zdraví), dále proti majetku, proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, proti pořádku ve státní správě, spáchaných na úseku státní správy v působnosti Policie České republiky a přestupky přestupkového zákona uvedené v jeho § 29 odst. 1 písm. ch), § 30 odst. 1 písm. d) až j) a § 35 odst. 1 písm. f), je orgán policie povinen učinit nezbytná šetření ke zjištění osoby podezřelé ze spáchání přestupku a k zajištění důkazních prostředků nezbytných pro pozdější dokazování před správním orgánem. O výše uvedeném šetření se sepíše záznam, který je součástí oznámení o spáchání přestupku, jež musí předložit orgán policie příslušnému správnímu orgánu ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl

15 Aby policie mohla tyto povinnosti řádně plnit, tak ji zákon o Policii ČR svěřuje řadu oprávnění. Policista je oprávněn provádět ohledání místa přestupku, ohledání věci mající vztah ke spáchanému přestupku a v souvislosti s tím zjišťovat stopy. Může provést i orientační vyšetření při podezření na ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou pomocí dechové zkoušky nebo odběrem slin anebo potu, či toto zjistit prostřednictvím odborného lékařského vyšetření. Dále může vyzvat určitou osobu, aby se dostavila na určité místo k sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení, pokud tato osoba výzvě nevyhoví, může být i předvedena

16 Toto podání vysvětlení nemůže být správním orgánem použito jako důkaz, protože na základě zásady bezprostřednosti a přímosti mohou být u správního orgánu jako důkazy použity pouze ty, které byly provedené tímto orgánem, a to až po zahájení přestupkového řízení, které je dle § 46 odst. 1 správního řádu u věcí zahajovaných z moci úřední zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil jeho zahájení účastníkovi řízení nebo prvnímu z nich, přičemž v přestupkovém řízení jsou účastníci vymezeni dle § 27 odst. 1 správního řádu a § 72 přestupkového zákona. Lze ale předvolat ke svědecké výpovědi policistu, který sepsal daný záznam o podání vysvětlení

17 Osoba ovšem nesmí být nucena podat vysvětlení věcí, ohledně nichž je zákonem vázána mlčenlivostí a této povinností nebyla zbavena a rovněž může odepřít podat vysvětlení v případě, že by tímto sobě nebo osobě blízké způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za správní delikt. Osoba, která podala vysvětlení, má právo na náhradu nutných výdajů a ušlého výdělku, které musí uplatnit do 7 dnů ode dne, na který byla výzvou povolána podat vysvětlení. Na náhradu těchto nákladů nemá nárok osoba, jež se dostavila ve vlastním zájmu nebo ten, kdo je odpovědný za šetřené protiprávní jednání

18 Na základě výše provedeného šetření může orgán policie, aniž by danou věc předal příslušnému správnímu orgánu, tuto věc: 1) odložit, jestliže a) není dáno podezření z přestupku b) nelze-li přestupek projednat, nebo c) do jednoho měsíce ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující podezření, že jej spáchala určitá osoba, přičemž pokud tyto důvody pominou, pak se věc oznámí příslušnému správnímu orgánu

19 2) odevzdat jinému příslušnému orgánu, jde-li a) o jednání mající znaky přestupku, který se projednává podle zvláštních předpisů, nebo b) o jiný správní delikt než přestupek, anebo c) nasvědčují-li skutečnosti, že jde o trestný čin. Pokud věc nebyla odložena nebo odevzdána jinému příslušnému orgánu, tak ji orgán policie po provedeném šetření předá příslušnému správnímu orgánu. Dozvěděla-li se policie o spáchání přestupku na základě oznámení občana, pak je povinna ho na jeho žádost do třiceti dnů vyrozumět o provedených opatřeních

20 Dalším běžným způsobem oznámení o spáchání přestupku je oznámení od občana. Zde se musí odlišovat pouhé oznámení o spáchání přestupku na rozdíl od návrhu na jeho projednání, jenž lze projednat právě pouze na základě tohoto návrhu. Návrhové přestupky představují v přestupkovém řízení výjimku z principu oficiality, jelikož zahájení řízení o všech ostatních přestupcích je úřední povinností správních orgánů, zato zde je řízení ovládáno zásadou dispoziční, kdy přestupkové řízení je zahájeno pouze na návrh oprávněné osoby

21 Přestupkový zákon ve svém ustanovení § 68 odst. 1 stanovuje jako návrhové přestupky tyto: 1) nedbalostní ublížení na zdraví, úmyslné narušení občanského soužití vyhrožováním, újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním a přestupky proti majetku dle § 50 uvedeného zákona za podmínky, že všechny byly spáchány mezi blízkými osobami, přičemž tento vztah se posuzuje k okamžiku spáchání přestupku a 2) porušení zvláštního právního předpisu, tj. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, které způsobí dopravní nehodu, při které je jinému ublíženo na zdraví 3) přestupek ublížení na cti tím, že někoho urazí nebo vydá v posměch, přičemž tato skupina přestupků se projednává vždy jen na návrh postižené osoby

22 K podání tohoto návrhu je zákonem stanovena subjektivní lhůta, která činí 3 měsíce ode dne, kdy se navrhovatel o přestupku dozvěděl nebo ode dne postoupení věci orgánem činným v trestním řízení. Tato lhůta je hmotně právní, a proto nestačí, aby návrh byl podán poslední den této lhůty k poštovní přepravě, ale musí být nejpozději tohoto dne doručen příslušnému správnímu orgánu. Návrh na zahájení řízení musí splňovat náležitosti žádosti o zahájení řízení jak dle ustanovení § 68 odst. 2 přestupkového zákona, tak i dle ustanovení § 45 správního řádu a i obecnějšího ustanovení § 37 téhož zákona, týkajícího se jakéhokoliv podání vůči správnímu orgánu

23 Správní orgán je povinen navrhovatele na základě zásady poučovací poučit o možných důsledcích podaného návrhu, tj. bude-li řízení zahájené na jeho návrh zastaveno z důvodů, že skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není přestupkem, dále skutek nespáchal obviněný z přestupku, popř. že spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému z přestupku prokázáno nebo vezme-li navrhovatel svůj návrh na zahájení řízení zpět nebo, ač byl navrhovatel řádně a včas předvolán k ústnímu jednání, se ho bez náležité omluvy nebo bez důležitého důvodu nezúčastní, bude mu uložena povinnost nahradit státu náklady spojené s projednáváním přestupku

24 Pouhé oznámení o spáchání přestupku je možno podat také písemně nebo ústně s tím, že v tomto případě bude s oznamovatelem dle § 18 správního řádu sepsán protokol. Oznamovatel může požádat, aby ho správní orgán do třiceti dnů od oznámení vyrozuměl o učiněných opatřeních. Tato povinnost správního orgánu odpadá vůči oznamovateli, který by se stal následně účastníkem řízení

25 Přestupkové řízení může být rovněž zahájeno na základě postoupení věci orgánem činným v trestním řízení, a to v kterémkoliv jeho stádiu. Věc může být správnímu orgánu postoupena již státním zástupcem na základě výsledků přípravného řízení dle ustanovení § 171 odst. 1 trestního řádu, jestliže výsledky přípravného řízení ukazují, že nejde o trestný čin, že však jde o skutek, který by mohl být jiným příslušným orgánem posouzen jako přestupek, jiný správní delikt nebo kárné provinění. O postoupení se rozhoduje usnesením, které se oznamuje obviněnému a poškozenému, kteří proti němu mohou podat stížnost, jež má odkladný účinek

26 I soud již při předběžném projednání obžaloby může dle ustanovení § 188 trestního řádu postoupit věc za splnění totožných podmínek jako v ustanovení § 171 odst. 1 zmíněného zákona. Zde může proti rozhodnutí o postoupení věci podat stížnost, která má rovněž odkladný účinek, obviněný a státní zástupce. A v neposlední řadě může k tomuto závěru dojít i soud v hlavním líčení, kdy dle ustanovení § 222 odst. 2 trestního řádu může věc postoupit jinému orgánu, jestliže shledá, že nejde o trestný čin, avšak zažalovaný skutek by mohl být jiným orgánem posouzen jako přestupek nebo kárné provinění, o nichž je tento orgán příslušný rozhodovat. Proti tomuto usnesení může podat stížnost jen státní zástupce a i tady je zachován odkladný účinek. Myslitelné je rovněž zahájení přestupkového řízení na základě vlastních poznatků správního orgánu, např. na základě jeho kontrolní a dozorové činnosti

27 Za účelem prověření došlého oznámení o spáchaném přestupku může správní orgán Tímto úkonem správní orgány nezahajují správní řízení a neběží jim tak lhůty pro vydání rozhodnutí. Tento institut je upraven v ustanovení § 60 přestupkového zákona, které je ustanovením speciálním vůči ustanovení § 137 správního řádu. Vysvětlení může správní orgán požadovat jen tehdy, nelze-li rozhodné skutečnosti zjistit jiným úředním postupem, což odpovídá zásadě uvedené v ustanovení § 6 správního řádu, jež na základě rychlosti a hospodárnosti řízení má správní orgán co nejméně zatěžovat dotčené osoby. Podat vysvětlení nemůže být požadováno, pokud by se jednalo o utajovanou informaci. Vysvětlení také může odmítnuto, jestliže by osobě podávající vysvětlení nebo osobám jí blízkým hrozilo nebezpečí postihu za přestupek nebo trestný čin

28 Pro předvolání k podání vysvětlení se použije analogicky ustanovení § 59 správního řádu pro předvolání k ústnímu jednání. Za účelem zajištění dostavení se předvolané osoby k podání vysvětlení lze ukládat pořádkové pokuty, a to dle přestupkového zákona jak osobě, která odmítá podat vysvětlení, tak i osobě předvolané k podání vysvětlení, která se bez závažných důvodů k němu nedostavila. Naopak pro řízení podléhající režimu správního řádu lze pořádkovou pokutu uložit pouze osobě, která odmítla podat vysvětlení a nikoliv osobě, která se k němu nedostavila. V přestupkovém řízení je možno tuto pokutu uložit až do výše 5.000,- Kč, a to i opakovaně. Tato pořádková pokuta uložená orgánem obce je příjmem této obce, a pokud byla uložená jiným správním orgánem, tak je příjmem státního rozpočtu České republiky

29 Jako další zajišťovací prostředek lze využít i institut předvedení, protože přestupkový zákon je zákonem speciálním vůči zákonu obecnému, tj. správnímu řádu, tzn., že ve věcech, které neupravuje ustanovení § 60 přestupkového zákona, lze subsidiárně aplikovat ustanovení § 137 správního řádu, které odkazuje na použití ustanovení § 60 správního řádu o předvedení

30 O podaném vysvětlení se sepíše úřední záznam, který obsahuje údaje o identifikaci osoby (tj. jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu), která tyto skutečnosti sdělila, vylíčení předmětných skutečností a datum, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Tento záznam není možno použít jako důkazní prostředek v přestupkovém řízení, protože byl pořízen před zahájením řízení, když v tomto řízení lze použít až důkazy zde provedené. Institut vysvětlení není možno použít v návrhovém přestupkovém řízení, protože v návrhovém řízení je toto zahájeno již podáním kvalifikovaného návrhu dle § 44 odst. 1 správního řádu a vysvětlení lze použít pouze před zahájením řízení za účelem prověření oznámení o spáchaném přestupku

31 Přestupkový orgán vedle vlastního šetření může za účelem prověření oznámení o přestupku požádat o provedení některých úkonů i státní orgány a orgány policie. Možnost obrátit se na tyto orgány zůstává přestupkovým orgánům i během projednávání přestupků a při výkonu přestupkových rozhodnutí. Státní orgán a orgán policie je povinen tuto žádost ovšem vrátit, nebyl-li by k provedení požadovaných úkonů příslušný. To neznamená, že by si správní orgány tímto způsobem např. žádaly výslechy svědků prostřednictvím policie či jiného státního orgánu, neboť tento postup by byl v rozporu s ustanovením § 50 správního řádu, podle něhož podklady pro vydání rozhodnutí opatřuje správní orgán a pouze důkazy provedené správním orgánem ve správním řízení mohou být použity jako důkazy. A rovněž by byla porušena poučovací povinnost vůči svědkovi, která správnímu orgánu vyplývá z ustanovení § 55 správního řádu

32 K tomuto speciálnímu ustanovení § 59 přestupkového zákona se vztahuje obecné ustanovení § 135 správního řádu, které nadto poskytuje možnost správnímu orgánu obrátit se na Policii České republiky za účelem poskytnutí součinnosti při provádění svého úkonu v případech: a) hrozí-li, že se někdo pokusí ztížit nebo zmařit provedení úkonů správního orgánu, nebo b) hrozí-li nebezpečí osobám nebo majetku. Pokud by však správní orgán po orgánu policie požadoval doručení písemnosti, nečinil by tak podle dvou výše uvedených ustanovení, ale dle ustanovení § 19 odst. 1 správního řádu týkajícího se doručování

33 Již v přípravném řízení je správní orgán povinen zkoumat jednu z podmínek řízení, tj. zda je věcně a místně příslušný k projednání konkrétního přestupku. Pokud by v této otázce existovaly pochybnosti, tak jeho úkolem je zaměřit se na prověřování oznámení nejprve tímto směrem. Jestliže by došlo během přípravného řízení i po zahájení tohoto řízení ke změně rozhodných skutečností pro určení místní nebo věcné příslušnosti co do stupně a nestanoví-li zákon jinak, tak řízení na základě zásady perpetuatio fori uvedené v ustanovení § 132 správního řádu dokončí správní orgán původně příslušný a tento správní orgán o tom informuje správní orgán, na který by příslušnost jinak přešla

34 Tento postup odpovídá i zásadě „co nejméně zatěžovat účastníky řízení“ obsažené v ustanovení § 131 odst. 6 správního řádu, které stanoví, že ke změnám příslušnosti by mělo docházet jen v důvodných případech tak, aby řízení nezatěžovalo účastníky více, než kdyby ke změnám příslušnosti nedocházelo. Tento postup se nevztahuje na případy, kdy věcná příslušnost přejde na úplně jiný orgán, tj. např. zjistí-li se, že uvedený skutek není přestupkem, ale trestným činem

35 Pokud správní orgán není věcně příslušný, tak věc usnesením postoupí příslušnému orgánu, tj.: 1) státnímu zástupci nebo orgánu policie, nasvědčují-li skutečnosti, že jde o trestný čin, 2) orgánu příslušnému podle zvláštních předpisů, bude-li se jednat o skutek, který spáchaly: a) osoby podléhající vojenské kázeňské pravomoci, příslušníci bezpečnostních sborů nebo b) osoby během výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence,

36 3) správnímu orgánu příslušnému k projednání skutku, který je jiným správním deliktem než přestupkem, 4) orgánu příslušnému podle zvláštních právních předpisů k projednání přestupků, kterého se dopustili poslanci nebo senátoři, pokud požádali o jejich projednání v disciplinárním řízení. O výše uvedeném postupu správní orgán uvědomí toho, kdo podání učinil

37 Orgán, kterému byla věc postoupena, ji může postoupit dalšímu správnímu orgánu nebo vrátit postoupivšímu orgánu jen se souhlasem svého nadřízeného orgánu. Usnesení o postoupení se pouze poznamenávají do spisu. Ke změně místní příslušnosti může dojít tak, že správní orgán za účelem usnadnění projednání přestupku nebo z jiného důležitého důvodu může věc postoupit i bez souhlasu účastníků řízení jinému věcně příslušnému správnímu orgánu, v jehož územním obvodu se pachatel zdržuje nebo pracuje

38 Správní orgán může věc i odložit, tj. ukončit její prošetřování před správním orgánem a nezahájit její projednávání, za podmínek stanovených v ustanovení § 66 přestupkového zákona, který určuje, že správní orgán musí věc odložit, jestliže osoba podezřelá z přestupku: 1) požívá výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, nejedná- li se o osoby poslanců nebo senátorů. Z přestupkového zákona jsou vyňaty tyto osoby, a proto je nelze podle tohoto zákona stíhat. 2) v době spáchání přestupku nedovršila patnáctý rok svého věku nebo trpěla duševní poruchou, pro niž nemohla rozpoznat, že svým jednáním porušuje nebo ohrožuje zájem chráněný zákonem, nebo ovládat své jednání. U těchto osob chybí základní znak skutkové podstaty, tj. příčetnost

39 3) zemřela před zahájením řízení. Zde zanikl odpovědný subjekt, a proto není vůči komu vést stíhání. Odpovědnost za přestupek je osobní odpovědností a nelze za ni stíhat právní nástupce obviněného. 4) došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo postoupení věci, kdy v přípravném řízení nebyly prokázány okolnosti, že by byl spáchán přestupek a došlé oznámení ani nesplňuje podmínky pro postoupení věci. 5) o skutku se koná trestní stíhání nebo řízení u jiného příslušného správního orgánu. Jelikož přestupky jsou vůči trestným činům subsidiární, tak má přednost projednání uvedeného jednání jako trestného činu a na základě předstižního práva věc projedná ten orgán, který jednání zahájil jako první, a proto se věc odloží také v případě, že se o ní vede řízení u jiného příslušného orgánu

40 6) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo orgánem činným v trestním řízení nebo v blokovém řízení. Na základě zásady „ne bis in idem“ nelze za tentýž skutek uložit sankci dvakrát, a proto se projednání dané věci musí zastavit. 7) o skutku již bylo rozhodnuto v disciplinárním řízení a uložené opatření se považuje za postačující. Zde neplatí zásada „ne bis in idem“, ale pokud se sankce uložená v disciplinárním řízení jeví jako dostačující, pak na základě procesní ekonomie by bylo nadbytečným zahajovat o tomto skutku přestupkové řízení

41 8) odpovědnost za přestupek zanikla. Odpovědnost za přestupek může zaniknout uplynutím doby, amnestií a smrtí pachatele. Aby přestupek nebylo možno projednat z důvodu prekluze, tak musí od jeho spáchání uplynout 1 rok, k čemuž se přihlíží ex officio. Pokud zemře pachatel, tak zanikne odpovědný subjekt, přičemž tato odpovědnost nepřechází na jeho právní nástupce, a proto je nutno věc odložit. Pokud by bylo ovšem vydáno rozhodnutí o vině pachatele za spáchaný přestupek, které by nabylo právní moci a jako trest za toto protiprávní jednání by byla uložena sankce, která se neváže přímo k osobě pachatele, např. pokuta, tak tato povinnost přechází na jeho dědice jako pasivum dědictví. Dále odpovědnost za přestupek zaniká na základě uložené amnestie dle § 90 přestupkového zákona, kterou uděluje vláda České republiky a vztahuje se pouze na přestupky spáchané před jejím vyhlášením. Pokud by k těmto skutečnostem došlo až po zahájení řízení, tak se řízení dle § 76 odst. 1 písm. f) přestupkového zákona zastaví

42 9) návrh na zahájení řízení o přestupku byl podán opožděně. Tento důvod k odložení věci se týká návrhových přestupků dle § 68 přestupkového zákona, na jehož základě musí být návrh k jejich projednání podán ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o přestupku nebo o postoupení věci orgánem činným v trestním řízení dozvěděl, pokud tato lhůta nebyla dodržena, tak se věc odloží. 10) nezjistí se do šedesáti dnů ode dne, kdy se o přestupku správní orgán dozvěděl, skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě

43 Na rozdíl od povinnosti správního orgánu věc odložit, ji tento orgán může odložit v případě, že sankce, kterou lze za přestupek uložit, je bezvýznamná vedle trestu, který byl nebo bude podle očekávání uložen osobě podezřelé z přestupku za jiný čin v trestním řízení. Rozdíl oproti povinnosti věc odložit, kdy se o skutku koná trestní stíhání nebo o něm bylo rozhodnuto orgánem činným v trestním řízení, kde se vždy jedná o totožné skutky, tak tady se věc může odložit, jde-li o protiprávní činy s rozdílnými skutkovými podstatami. O odložení věci se nevydává rozhodnutí, ale o odložení se vyrozumí pouze poškozený, z čehož vyplývá, že proti odložení nelze podat opravný prostředek

44 Odložení věci je upraveno i v ustanovení § 43 správního řádu, které stanoví, že řízení o žádosti není zahájeno a správní orgán věc usnesením odloží v případě, že: 1) vůči správnímu orgánu byl učiněn úkon, který zjevně není žádostí, nebo z něj nelze zjistit, kdo jej učinil, nebo 2) bylo učiněno podání, k jehož vyřízení není věcně příslušný žádný správní orgán. Toto ustanovení lze použít pro řízení o návrhových přestupcích, neboť pro osobu navrhovatele dle § 68 odst. 1 přestupkového zákona je odložení věci zásahem do práv a povinností, a proto by bylo vhodné o tom vyhotovit rozhodnutí i v materiálním slova smyslu, kdy se o tom na rozdíl od přestupkové úpravy odložení vydá usnesení dle § 43 odst. 2 správního řádu, proti němuž je dle § 81 odst. 1 téhož zákona přípustné odvolání

45 Řízení o přestupcích může být zahájeno dvěma způsoby. Prvním způsobem zahájení přestupkového řízení je na základě principu oficiality, kdy správní orgán na podkladě oznámení o přestupku mu doručenému nebo z vlastního poznatku, pokud daná věc nebyla odložena ani postoupena jinému orgánu, uvedené řízení zahájí bezodkladně, nejpozději však do šedesáti dnů. Druhým způsobem zahájení přestupkového řízení je na základě návrhu u návrhových přestupků. Toto řízení je zahájeno dnem, kdy návrh došel věcně a místně příslušnému orgánu. Řízení z moci úřední je naopak zahájeno až dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení účastníkovi řízení, tj. účastníkovi, kterému rozhodnutí založí, změní nebo zruší práva anebo povinnosti nebo prohlásí, že toto právo nebo povinnost má či nemá, přičemž vždy bude tímto účastníkem minimálně obviněný, a je-li takovýchto účastníků řízení více, tak kdy toto oznámení bylo učiněno vůči prvnímu z nich

46 Oznámení řízení může správní orgán učinit písemně nebo ústně s tím, že oznámení musí obsahovat označení správního orgánu, předmět řízení (tj. označení přestupku a jak, kde, kým, a kdy byl spáchán, přičemž tyto náležitosti jsou velmi podstatné hlavně v oznámení o zahájení řízení podezřelému, aby nebylo dotčeno jeho právo na obhajobu), jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Naproti tomu u zahájení řízení na základě návrhu, jestliže by návrh mohlo podat jen více osob společně, je řízení zahájeno okamžikem, kdy tak učiní poslední z nich. V přestupkovém řízení by tento případ byl možný, např. pokud by se jednalo o přestupek dle § 50 přestupkového zákona, kdy by zcizená věc byla v podílovém spoluvlastnictví více osob, a tyto osoby by k pachateli byly v příbuzenském vztahu. Správní orgán musí ostatní, jemu známé účastníky řízení bezodkladně vyrozumět o zahájení řízení. Tuto povinnost má i vůči osobě, která se stala účastníkem tohoto řízení až v jeho průběhu

47 Řízení není možné zahájit, jestliže by zde byly překážky litispendence nebo rei iudicata, tj. o téže věci bylo již zahájeno řízení jiným správním orgánem nebo tatáž věc byla již pravomocně rozhodnuta

48 Přestupkový zákon za účastníky řízení označuje: a) obviněného z přestupku, který se obviněným stává okamžikem, kdy správní orgán vůči němu učinil první procesní úkon. Celou dobu řízení musí být dodržována zásada „presumpce neviny“, tzn., že na obviněného se musí hledět jako na nevinného, dokud mu vina nebyla spolehlivě prokázána

49 b) poškozeného, pokud jde o projednávání náhrady majetkové škody způsobené přestupkem. Aby se poškozený stal účastníkem řízení, musí se s nárokem na náhradu škody připojit k řízení. Postavení účastníka řízení jako poškozeného se často domáhají i pojišťovny, toto postavení jim však v žádném případě nemůže být přiznáno, a to z důvodu, že mezi jim vzniklou škodou a spáchaným přestupkem neexistuje přímá příčinná souvislost, neboť tato vzniká v důsledku spáchaného přestupku vůči určité osobě, která pokud se připojí k přestupkovému řízení, tak se stává jejím účastníkem, tj. poškozeným, a tato osoba pak vedle tohoto nároku nahlásí někdy vzniklou škodu i jako pojistnou událost. Ale vztah mezi pojišťovnou a pojištěncem, zde poškozeným, vzniká na základě smluvního soukromoprávního vztahu, který není závislý na individuálním správním aktu vydaným správním orgánem

50 c) vlastníka věci, která může být zabrána nebo byla zabrána, v části řízení týkající se zabrání věci, d) navrhovatele, na jehož návrh bylo zahájeno řízení o návrhovém přestupku. Všichni tito účastníci jsou účastníky neopomenutelnými, přičemž v řízení o návrhovém přestupku se jedná o účastníky řízení dle ustanovení § 27 odst. 1 písm. a) správního řádu a v řízení zahájeném z úřední povinnosti o účastníky řízení dle ustanovení § 27 odst. 1 písm. b) uvedeného zákona

51 Jestliže v průběhu přestupkového řízení vzniknou pochybnosti o tom, zda určitá osoba je či není účastníkem řízení, tak ji správní orgán považuje za účastníka řízení do doby, dokud se neprokáže opak. O tom, zda osoba je či není účastníkem řízení, vydá správní orgán usnesení, které oznamuje pouze této osobě a ostatní účastníky řízení o tom pouze vyrozumí. Proti tomuto rozhodnutí může osoba, které se týká, podat odvolání. Ani takto vydané usnesení či proti němu podané odvolání nebrání správní orgánu v dalším projednávání a rozhodnutí věci. Jestliže by odvolacím orgánem bylo odvolateli vyhověno a tento zmeškal úkon, který by jako účastník mohl učinit, je oprávněn tento úkon učinit do 15 dnů od oznámení rozhodnutí o odvolání

52 Účastníkům řízení musí být během celého řízení zaručena jejich práva stanovená zákonem, čímž se zajišťuje zákonnost správního řízení. Nedodržení jakéhokoliv práva účastníka řízení zaručeného mu zákonem nebo ratifikovanou mezinárodní smlouvou je důvodem pro zrušení rozhodnutí ve věci samé. Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy až do vydání rozhodnutí, mají právo vyjádřit v řízení své stanovisko, správní orgán jim musí na jejich žádost poskytnout informace o řízení, před vydáním rozhodnutí musí být účastníkům dána možnost vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí s tím, že to se netýká navrhovatele, pokud se jeho návrhu v plném rozsahu vyhovuje či účastníka, který se tohoto práva vzdal. Naopak účastníci řízení mají vůči správnímu orgánu povinnost prokázat svou totožnost

53 V předvolání musí být uvedeno, kdo, kdy, kam, v jaké věci a z jakého důvodu se má dostavit a jaké budou právní následky v případě, že se nedostaví. Předvolání k ústnímu jednání bude zpravidla i prvním úkonem vůči podezřelému, prostřednictvím něhož tento bude seznámen s tím, že proti němu bylo zahájeno přestupkové řízení a musí v něm být uvedeno, jakého přestupku se týká a od tohoto okamžiku je považován za obviněného. Předvolaný je povinen se dostavit včas na určené místo, přičemž pokud by se ze závažných důvodů nemohl dostavit, je povinen se s uvedením důvodu správnímu orgánu omluvit. Zda omluvu správní orgán akceptuje, bude záležet na jeho správním uvážení. Obecně se má za to, že nemoc, doložená lékařským potvrzením, je důvodem pro omluvu, naopak důvodem omluvy není výkon zaměstnání

54 Jestliže správní orgán již po proběhnutém ústním jednání, kterému byl obviněný přítomen nebo ke kterému byl řádně předvolán, a přesto se k němu nedostavil, zamýšlí vyslechnout další svědky při ústním jednání, pak k tomuto ústnímu jednání musí opětovně předvolat obviněného, přestože se již účastnil předchozího jednání nebo k němu byl předvolán. Důvodem tohoto postupu je ochrana zákonem stanovených práv obviněného, které vyplývají především z ustanovení § 74 odst. 1 přestupkového zákona, který stanoví, že správní orgán v prvním stupni koná ústní jednání a v nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne se k tomuto jednání dostavit, ač byl řádně předvolán nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu. Tuto povinnost samozřejmě správní orgán nemá vůči účastníkovi, který se práva účasti na ústním jednání vzdal

55 Nepředvoláním k ústnímu jednání obviněného by byl současně porušen i čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy, podle níž má obviněný právo klást svědkům otázky, a přestože má uvedená úmluva chránit především pachatele trestných činů, tak pro přestupkové řízení se dle evropské judikatury má aplikovat obdobně. Výše uvedené pochybení nemůže zhojit ani skutečnost, že správní orgán by následně před vydáním rozhodnutí ve věci samé dle ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu obviněného seznámil s podklady pro vydání rozhodnutí před jeho vydáním

56 Správní orgán v prvostupňovém řízení nařídí ústní jednání, ke kterému předvolá účastníky řízení, svědky, příp. další osoby důležité pro toto jednání. Předvolání je jedním ze zajišťovacích prostředků spolu s předvedením, předběžným opatřením, pořádkovou pokutou, vykázáním z místa konání úkonu a zárukou za splnění povinnosti. Předvolání musí být písemné, doručuje se do vlastních rukou, přičemž doklad o jeho doručení se založí do spisu, když by mělo být doručeno s dostatečným předstihem, a to nejméně pětidenním. Pokud je podezřelý ze spáchání přestupku zastoupen, je nutno doručit jak právnímu zástupci, tak i zastoupenému, jelikož tento má něco v řízení osobně vykonat, a proto je mu dle § 34 odst. 2 správního řádu také nutno doručit. Lze předvolat i ústně, ale pokud se daná osoba nedostaví, tak se tento úkon musí opakovat, protože u tohoto způsobu nelze dokladovat, že se tak skutečně stalo, a pouhý záznam do spisu o telefonickém předvolání není dostatečně průkazný, že uvedená osoba byla skutečně předvolána

57 Správní orgán může za účelem zajištění dostavení se účastníka či svědka k nařízenému ústnímu jednání použít i institut předvedení, tj. vydat usnesení, na jehož základě bude tato osoba předvedena, a to v případě, pokud se předvolané osoby na předvolání bez náležité omluvy, tj. nestačí jakákoliv prostá omluva, nebo bez dostatečných důvodů nedostaví. Usnesení správní orgán vyhotoví ve trojím vyhotovení s tím, že jedno si ponechá, další dvě doručí spolu se žádostmi o předvedení předváděcímu orgánu, kterým bude Policie České republiky či obecní policie, pokud je v místě působnosti správního orgánu zřízena, a tento orgán předá jedno vyhotovení usnesení předváděnému při výkonu předvedení

58 Samotné ústní jednání musí proběhnout před prvostupňovým orgánem. Odvolací orgán již tuto povinnost nemá. Ústní jednání je neveřejné. Neopomenutelný účastník řízení může navrhnout, aby jednání bylo veřejné, a správní orgán mu vyhoví, pokud tím nemůže být způsobena újma ostatním účastníků. Přitom dbá na ochranu utajovaných informací a na ochranu práv účastníků, tj. zejména práva na ochranu osobnosti, jakož i na ochranu mravnosti, přičemž z posledně zmiňovaného důvodu mohou být z účasti na ústním jednání vyloučeny nezletilé osoby. O tomto návrhu správní orgán rozhodne usnesením, které se pouze poznamená do spisu

59 Jednání se obvykle začíná tím, že zapisovatel vyvolá věc a vyzve účastníky řízení a svědky ke vstupu do místnosti, kde se bude jednání konat. Projednává-li přestupek komise, tak předsedající ověří totožnost osob, které se dostavily, a vyzve svědky, aby opustili jednací místnost do doby, než budou vyzváni k podání svědecké výpovědi. Pokud se na jednání nedostavil obviněný, tak lze věc projednat jen tehdy, jestliže se odmítl dostavit, ač byl řádně předvolán nebo se nedostavil bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu. Předsedající v průběhu celého jednání zajišťuje diktování protokolu o ústním jednání zapisovateli. Na začátku sdělí obsah spisu a poté následuje výslech obviněného, před kterým ho poučí o jeho právech a povinnostech, tj. především o právu vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, uplatňovat skutečnosti a navrhovat důkazy na svou obhajobu, podávat návrhy a opravné prostředky. K výpovědi ani k doznání nesmí být obviněný na základě zásady zákazu sebeobviňování donucován

60 Následně se provádí dokazování, především prostřednictvím svědeckých výpovědí svědků, kteří rovněž musí být poučeni o svých právech a povinnostech. Ostatní členové komise mají rovněž právo klást obviněnému a svědkům otázky. Na závěr dokazování se musí předsedající dotázat obviněného, zda navrhuje provádění dalších důkazů, přičemž se může k dané věci naposledy vyjádřit. Následně jsou účastníci řízení a svědci vyzvání k podpisu protokolu o ústním jednání a předsedající je vyzve, aby opustili jednací místnost za účelem porady přestupkové komise. Rovněž o poradě a hlasování se sepisuje protokol, který obsahuje rozhodnutí o vině a uložené sankci, včetně rozhodnutí o případné náhradě škody a nákladech řízení

61 V tomto protokolu se uvádí, zda bylo hlasováno jednomyslně nebo většinou hlasů a podepíší ho všichni členové komise a zapisovatel, tento protokol se pak vloží do obálky, která se zalepí a přetiskne kulatým razítkem. Poté zapisovatel vyzve účastníky řízení, aby se vrátili do jednací místnosti, a předsedající vyhlásí rozhodnutí, které následně ústně odůvodní a poučí účastníky o možnosti podání odvolání proti tomuto rozhodnutí. Dotáže se obviněného, zda se vzdává práva na zaslání písemného vyhotovení rozhodnutí či práva na odvolání. Současně ho vyzve, aby znovu podepsal protokol o jednání, čímž stvrdí, že vyslechl rozhodnutí a poučení o odvolání

62 Dalším donucovacím prostředkem k zajištění účasti požadované osoby na ústním jednání je ukládání pořádkových pokut. Správní orgán může uložit pořádkovou pokutu až do výše ,- Kč, přičemž musí dbát na to, aby nebyla v hrubém nepoměru k závažnosti následku a k významu předmětu řízení, když pokutu lze ukládat i opakovaně (neplatí zde zásada ne bis in idem). Pokutu ukládá orgán, který provádí úkon, za něž je pokuta ukládána. Navíc lze přestupkovou pokutu ukládat za provinění proti přestupkovému řízení jednotlivě a při opakovaných proviněních i opakovaně

63 V přestupkovém řízení se spojí ke společnému projednání vícero přestupků jednoho pachatele nebo přestupky více pachatelů, jestliže spolu souvisejí. V obou případech musí však být splněna základní podmínka, a to, že k jejich projednání je příslušný jeden správní orgán. Řízení ke společnému projednání lze spojit až okamžikem, kdy byla jednotlivá řízení zahájena, tj. u řízení zahájených z moci úřední poté, co bylo obvinění obviněnému v každém řízení oznámeno, protože pouhým oznámením přestupku není přestupkové řízení zahájeno a spojit ke společnému řízení lze jen řízení zahájená. U návrhových přestupků tento problém odpadá, protože toto řízení je zahájeno již dnem, kdy návrh došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Výhodou takovéhoto řízení pro pachatele vícero přestupků bude použití absorpční zásady, na jejímž základě se mu uloží sankce podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji postižitelný, přičemž zákaz činnosti mu lze uložit, jestliže ho lze uložit za některý z těchto přestupků

64 V přestupkovém řízení lze použít i opačný postup, tj. vyloučit ze společného řízení věc některého pachatele přestupku za účelem urychlení řízení nebo z jiného důležitého důvodu. Tímto důvodem může být kupř. i skutečnost, že se jedná o přestupek mladistvého, který bude vhodné projednat v samostatném řízení. Spojit řízení ke společnému projednání usnesením lze z moci úřední nebo na požádání účastníka řízení

65 Správní orgán přestupkové správní řízení zastaví, nastane-li některý z důvodů pro jeho zastavení stanovený zákonem. Zastavení řízení upravuje správní řád ve svém ustanovení § 66 a k němu je speciálním ustanovením § 76 přestupkového zákona, který se použije prvotně a uvedené ustanovení správního řádu podpůrně. Důvody pro zastavení řízení dle přestupkového zákona jsou: 1) skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není přestupkem, tj. skutková podstata přestupku nebyla naplněna nebo jednání obviněného nebylo protiprávní. 2) skutek nespáchal obviněný z přestupku, v takovém případě musí být řízení zastaveno, a pokud byla zjištěna jiná osoba, která se uvedeného skutku měla dopustit a jestliže již nedošlo k zániku odpovědnosti za spáchaný přestupek, tak se zahájí řízení z úřední povinnosti proti této osobě. U návrhových přestupků by musel být podán nový návrh na zahájení řízení, pokud ovšem již nedošlo k uplynutí tříměsíční lhůty, v níž může být podán, která začíná běžet od dne, kdy se o spáchání přestupku navrhovatel dozvěděl

66 3) spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému z přestupku prokázáno, z čehož plyne, pokud nebylo bez jakýchkoliv pochybností obviněnému jednoznačně prokázáno spáchání přestupku, tak musí být řízení na základě zásady „in dubio pro reo“, tj. pochybnosti svědčí ve prospěch obviněného, zastaveno. 4) obviněný z přestupku požívá výsad imunit podle mezinárodního práva nebo zákona, nejde-li o osobu poslance nebo senátora, v tomto případě bylo v průběhu řízení zjištěno, že osobní působnost přestupkového zákona se dle jeho § 9 na uvedenou osobu na základě exempce nevztahuje, a proto musí být řízení zastaveno. 5) obviněný z přestupku v době spáchání přestupku nedovršil patnáctý rok svého věku nebo trpěl duševní poruchou, pro niž nemohl rozpoznat, že svým jednáním porušuje nebo ohrožuje zájem chráněný zákonem, nebo ovládat své jednání, kdy v těchto případech jde o nezpůsobilý subjekt

67 6) odpovědnost za přestupek zanikla, protože došlo již k uplynutí prekluzivní lhůty, která je v § 20 přestupkového zákona stanovena jedním rokem ode dne spáchání přestupku, k čemuž musí správní orgán přihlédnout z úřední povinnosti a řízení zastavit. 7) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo orgánem činným v trestním řízení, tj. byla zjištěna překážka „rei iudicate“ na jejímž základě v souladu se zásadou „ne bis in idem“ musí být řízení rovněž zastaveno. 8) za přestupek již byla uložena bloková pokuta, protože uložení blokové pokuty je rovněž rozhodnutím ve věci samé

68 9) o skutku již bylo rozhodnuto v disciplinárním řízení a rozhodnutí se považuje postačující, kde se uplatňuje zásada přiměřenosti správního trestání, na jejímž základě správní orgán na základě správního uvážení tuto skutečnost zváží a případně přestupkové řízení zastaví. 10) obviněný z přestupku nebo navrhovatel zemřel, kdy přestupkový zákon vychází z osobní odpovědnosti za spáchaný přestupek a pokud zanikl odpovědný subjekt, tak řízení musí být zastaveno. Pokud zemřel navrhovatel, tak jelikož se jedná o řízení zahájená na základě dispoziční, tak není nikdo, kdo by mohl tímto návrhem disponovat a řízení musí být rovněž zastaveno

69 11) navrhovatel vzal svůj návrh na zahájení řízení zpět nebo se, ač řádně a včas předvolán, se k ústnímu jednání bez náležité omluvy nebo bez důležitého důvodu nedostavil. Vzít návrh zpět je projevem zásady dispozitivnosti řízení zahájených na návrh a v druhém případě se bere, že pokud se navrhovatel bez omluvy nebo důležitého důvodu k ústnímu jednání nedostavil, tak ztratil o tuto věc zájem, a proto je řízení zastaveno. Při podání návrhu na projednání přestupku by měl být navrhovatel upozorněn, že pokud bude řízení zastaveno z těchto dvou důvodů, tak mu bude uložena povinnost k náhradě nákladů řízení. 12) v řízení o přestupku urážky na cti došlo ke smíru, čímž odpadl důvod řízení. 13) věc byla po zahájení řízení postoupena podle § 71 přestupkového zákona, kdy tento postup vyplývá z § 2 přestupkového zákona, na jehož základě jsou přestupky ve vztahu subsidiarity k trestným činům a jiným správním deliktům

70 Na základě uvedených důvodů ztrácí smysl a účelnost v přestupkovém řízení dále pokračovat, a proto za splnění kteréhokoliv z nich je řízení dle uvedeného zákona zastaveno. Vedle toho může správní orgán řízení zastavit, jestliže sankce, kterou lze za přestupek uložit, je bezvýznamná vedle trestu, který byl nebo bude podle očekávání uložen obviněnému z přestupku za jiný čin v trestním řízení

71 Na základě správního řádu je pro přestupkové řízení použitelné zastavení řízení dle ustanovení § 66 odst. 2, kdy odpadl důvod správního řízení, což se může stát v případě, že řízení bylo zahájeno z moci úřední a během tohoto řízení se zjistilo, že se jedná o návrhový přestupek a oprávněná osoba návrh na projednání tohoto přestupku ve stanovené lhůtě nepodala. Dále lze na základě správního řádu řízení zastavit dle ustanovení § 66 odst. 1 písm. c), tj. jestliže podaný návrh na projednání přestupku trpí podstatnými vadami, které brání jeho projednání a ve lhůtě určené správním orgánem nebyly tyto vady navrhovatelem odstraněny

72 Za mladistvého se dle ustanovení § 19 odst. 1 přestupkového zákona považuje osoba, která v době spáchání přestupku dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku. Před dovršením patnáctého roku věku není osoba přestupkově odpovědná, což stanovuje ustanovení § 5 odst. 1 zákona. Přestupkový zákon modifikuje sankce pro tyto osoby tak, že pokuta se jim snižuje na polovinu, přičemž však nesmí být vyšší než 2 000,- Kč a v blokovém řízení nelze těmto osobám uložit pokutu vyšší než 500,- Kč s tím, že pokutu až do výše 1 000,- Kč lze uložit mladistvému, pokud zákon nebo zvláštní zákon připouští v blokovém řízení uložit pokutu vyšší než 1 000,- Kč. Dále lze mladistvému uložit zákaz činnosti nejdéle na dobu jednoho roku za podmínky, že výkon této sankce nebrání přípravě na jeho povolání

73 Z hlediska procesní stránky a ochrany práv mladistvých musí správní orgán k ústnímu jednání, ve kterém je mladistvý obviněným, předvolat kromě něho i jeho zákonného zástupce, tj. většinou rodiče (a pokud by byli jeho rodiče rozvedeni, tak oba jeho rodiče, pokud by snad jeden z nich nebyl zbaven rodičovské způsobilosti) a orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí, kterým je zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do tohoto obecního úřadu. Aby mohlo jednání proběhnout i bez případné přítomnosti těchto osob, tak jim musí být vykázáno zmíněné předvolání. Těmto osobám musí být rovněž doručeno i rozhodnutí o přestupku, jinak by rozhodnutí v této věci vůbec nenabylo právní moci

74 Těmto osobám společně s nezletilým je i po vydání rozhodnutí svěřeno právo k hájení práv nezletilého a to tím, že mohou v jeho prospěch podat odvolání proti přestupkovému rozhodnutí. A tyto osoby mohou také v případě uložení sankce zákazu činnosti požádat o upuštění od zbytku jejího výkonu, a to po uplynutí poloviny její doby. K zajištění plné procesní ochrany nezletilým je vyloučeno i projednání jejich přestupků v příkazním řízení

75 Rozhodnutí je vyvrcholením celého správního řízení, kdy správní orgán na základě nashromážděných důkazních prostředků a proběhnuvších ústních jednání rozhodne ve věci samé. Rozhodnutí je individuální správní akt, který může být konstitutivní nebo deklaratorní, popř. také procesní povahy. Konstitutivní rozhodnutí v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby, deklaratorní rozhodnutí v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá, a procesní rozhodnutí rozhoduje v zákonem stanovených případech o procesních otázkách

76 Rozhodnutí se vyhotovuje v písemné formě a skládá se z těchto tří částí: výrokové části, odůvodnění a poučení účastníků

77 Výrok neboli enunciát musí obsahovat řešení otázky, která byla předmětem přestupkového řízení. Přičemž dle ustanovení § 77 přestupkového zákona nezbytnými náležitostmi výroku týkající se řešení této otázky jsou: popis spáchaného přestupku s označením místa a času jeho spáchání, vyslovení viny, druh a výměra sankce, popř. rozhodnutí o upuštění od uložení sankce, dále případné započtení doby do doby zákazu činnosti, uložení ochranného opatření, nárok na náhradu škody a náhrada nákladů řízení. Dalšími náležitostmi uvedeného výroku jsou: právní ustanovení, na jehož základě správní orgán rozhodl a označení účastníků dle ustanovení § 27 odst. 1 správního řádu

78 Toto označení účastníků se týká všech možných účastníků řízení, kteří mohou být ve výroku uvedeni, tj. nejen obviněného z přestupku, ale pokud se např. ve výroku rozhoduje i o náhradě škody, tak musí být správně označen i poškozený, přičemž fyzické osoby se označují jménem, příjmením, datem narození a místem trvalého pobytu. Právnické osoby se pak označují názvem a sídlem. Součástí výroku musí být též stanovení lhůty ke splnění uložené povinnosti

79 Odůvodnění rozhodnutí by mělo obsahovat vylíčení celého průběhu správního řízení, včetně ústních jednání. Správní orgán se musí vyjádřit i k provedeným důkazním prostředkům a naopak zdůvodnit, proč některé důkazy odmítl a na základě jakých úvah se řídil při jejich vyhodnocování. Ani skutečnost, že se obviněný ke svému činu doznal, nezbavuje správní orgán v rozhodnutí řádně odůvodnit provedené dokazování, na jehož základě mu byla prokázána vina. Dostatečná pozornost by měla být věnována i námitkám účastníků řízení a jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí, se kterými by se správní orgán měl náležitě vypořádat. A závěrem odůvodnění je nutné zdůvodnit právní hodnocení věci a volbu sankce, která byla pachateli uložena, přičemž nepostačuje, že tato sankce byla uložena v rámci zákonného rozpětí. Odůvodnění není třeba, jestliže správní orgán prvního stupně v plném rozsahu vyhoví všem účastníkům řízení, např. v případě autoremedury

80 Poslední náležitostí rozhodnutí je poučení, ve kterém se uvede, zda je možné podat proti rozhodnutí odvolání, v jaké lhůtě, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává. Pokud by jednotliví účastníci řízení měli rozdílné procesní postavení z hlediska možnosti podat odvolání, tak toto poučení musí směřovat vůči všem těmto účastníkům řízení. Naopak správní orgán není povinen poučit účastníka řízení o možnosti podat žalobu ve správním soudnictví po vyčerpání všech řádných opravných prostředků

81 Jestliže se poškozený se svým návrhem na náhradu škody připojil k přestupkovému řízení, tak správní orgán musí v rozhodnutí rozhodnout i o jeho nároku na náhradu škody. Přitom správní orgán, pokud nejde o návrhový přestupek, působí k tomu, aby škoda byla dobrovolně nahrazena. Pokud nedojde k dobrovolnému uhrazení škody, může správní orgán uložit rozhodnutím povinnost k její náhradě za těchto podmínek: 1) poškozený uplatnil nárok na její náhradu v přestupkovém řízení, tj. po jeho zahájení, nebo u orgánu policie v trestním řízení, pokud věc byla postoupena správnímu orgánu k projednání. 2) majetková škoda byla způsobena v souvislosti se spácháním přestupku, z čehož plyne, že mezi spáchaným přestupkem a vzniklou škodou musí existovat příčinná souvislost

82 3) obviněný musí být uznán vinným ze spáchání přestupku, jímž měla být způsobena škoda a 4) škoda a její výše byla spolehlivě zjištěna, přičemž výši škody by měl věrohodně doložit poškozený. Pokud škoda nebyla spolehlivě zjištěna nebo nebyla prokázána její výše, tak správní orgán odkáže poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody na soud

83 Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo, tj. ušlý zisk, vedle toho se v přestupkovém řízení hradí i ztráta na výdělku, která byla přestupkem způsobena újmou na zdraví, protože tato ztráta na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti, která nastala jako důsledek jednání pachatele přestupku, je majetkovou škodou. Naopak v přestupkovém řízení není možno nárokovat škodu za ztížení společenského uplatnění, bolestné, morální újmu, protože se v těchto případech nejedná o majetkovou škodu. Když poškozený zemře, pak správní orgán o náhradě škody nerozhoduje, protože není, komu by tento nárok byl přiznán, pokud by ovšem bylo o nároku o náhradě škody už rozhodnuto a rozhodnutí by nabylo právní moci a poškozený zemřel až po tomto okamžiku, tak nárok na náhradu škody se stává aktivem dědictví dědiců poškozeného

84 Zvláštním institutem v přestupkovém řízení je smír, o který se musí správní orgán pokusit u návrhových přestupků urážky na cti, kde má smířit navrhovatele a obviněného z přestupku. Jestliže byl smír dosažen, tak se poznamená do spisu nebo do protokolu o ústním jednání, nevydává se o něm samostatné rozhodnutí, řízení se zastaví dle ustanovení § 76 odst. 1 písm. k) přestupkového zákona, přičemž uzavření tohoto smíru nepodléhá schválení správního orgánu

85 V přestupkovém řízení se povinnost k úhradě nákladů uloží: 1) občanovi, který byl uznán vinným z přestupku 2) a dále navrhovateli, pokud bylo řízení na jeho návrh zastaveno z důvodů, že: a) skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není přestupkem, b) skutek nespáchal obviněný z přestupku, c) spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému z přestupku prokázáno nebo d) navrhovatel vzal svůj návrh na zahájení řízení zpět, nebo ač byl řádně a včas předvolán, se k ústnímu jednání bez náležité omluvy nebo bez důležitého důvodu nedostavil, přičemž o těchto důsledcích musí správní orgán navrhovatele na základě poučovací zásady poučit

86 Mimo to může správní orgán uložit povinnost nahradit náklady řízení, které by jinak správnímu orgánu nebyly vznikly, osobě, která jejich vznik způsobila porušením své povinnosti. Z důvodů zvláštního zřetele hodných lze úplně nebo částečně upustit od náhrady nákladů řízení. Důvody pro tento postup musí být navrhovatelem či pachatelem přestupku doloženy, nestačí pouhé konstatování, že povinná osoba je kupř. starobní či invalidní důchodce. Rovněž nelze upustit od náhrady nákladů řízení pouze z důvodu, že bylo upuštěno od uložení sankce. Jestliže se jedním rozhodnutím rozhoduje o přestupcích více pachatelů či o společném přestupku více pachatelů, tak povinnost k náhradě nákladů řízení v souladu s principem individuality správněprávní odpovědnosti vzniká každému z nich samostatně v plné výši, tj. nelze částku nákladů řízení mezi ně poměrnou částí rozdělit

87 Náhrada nákladů řízení je příjmem obce, jejíž orgán rozhodl o přestupku v prvním stupni, a pokud o přestupku rozhodl jiný správní orgán České republiky, tak je příjmem státního rozpočtu České republiky

88 Monografie  HENDRYCH, Dušan. Správní právo: obecná část. 7. vydání. Praha : C.H. Beck,  SLÁDEČEK, Vladimír. Obecné správní právo. 2. vydání. Praha : ASPI,  MATES, Pavel a kol. Základy správního práva trestního. 4. vydání Praha: C. H. Beck, Rigorózní práce  PEŘINOVÁ, Eva. Přestupky a přestupkové řízení. Brno: MU Brno, s


Stáhnout ppt "Pojem a základy právní úpravy 8.6.20151. Řízení o přestupcích je zvláštním správním řízením, které je definováno legální definicí obsaženou v ustanovení."

Podobné prezentace


Reklamy Google