Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Komplexní inovace výuky práva pro moderní společnost CZ.1.07/2.2.00/28.0080.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Komplexní inovace výuky práva pro moderní společnost CZ.1.07/2.2.00/28.0080."— Transkript prezentace:

1 Komplexní inovace výuky práva pro moderní společnost CZ.1.07/2.2.00/

2 Správní právo trestní 1  Pojem a druhy správních deliktů.  Přestupky: pojem a základy právní úpravy  K. Frumarová

3 Správní právo trestní - úvod  Správní x soudní trestání  Kritéria: objekt, závažnost, intenzita společenské difamace, povaha trestů, nebezpečnost/škodlivost, formulace skutkových podstat, propracovanost procesní úpravy, povaha orgánů  Správní právo trestní – subsystém SP

4 Ústavně a mezinárodněprávní požadavky na správní trestání  LZPS – čl.39 a 40 – neplyne výslovně, ale judikatura ÚS a NSS dovozuje povinnost tyto principy vztahovat i na správní delikty  R NSS č.1338/2007 – „trestnost správních deliktů se řídí obdobnými principy jako trestnost trestných činů“. Obdobně nález ÚS č.75/2002, sv.26, nález ÚS č.38/2004, sv.32

5 Mezinárodněprávní úprava  Mez. pakt o občanských a pol. právech  Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod – čl.6/1  Doporučení Výboru ministrů RE R (91) 1, o správních sankcích  Rezoluce Výboru ministrů RE (77) 31, o ochraně jednotlivce ve vztahu ke správním aktům  Judikatura ESLP

6 Zásady správního trestání  Princip zákonnosti (nulum crimen……)  Zákaz retroaktivity  Analogie v neprospěch vyloučena  Subsidiarita tr. postihu, význam prevence  Rovnost před zákonem  Základní procesní principy – princip řádného zákonného procesu, ne bis in idem, presumpce neviny, in dubio pro reo

7 Správní delikt - pojem  Není legálně definován  SD - protiprávní jednání (FO nebo PO), jehož znaky jsou stanoveny zákonem, za které ukládá správní orgán trest stanovený normou správního práva  SD = protiprávní jednání, jehož znaky jsou stanoveny zákonem, za něž správní orgán ukládá zákonem stanovený trest (R NSS č.1338/2007)

8 Pojmové znaky správního deliktu  Zákonné vyjádření skutkové podstaty  Protiprávnost  Škodlivost  Znaky skutkové podstaty – objekt, objektivní stránka, subjekt, subjektivní stránka  Trestnost  Zákonem stanovený procesní postup  Uplatnění v rámci veřejné správy

9 Členění správních deliktů  Přestupky  Disciplinární správní delikty  Pořádkové správní delikty  Jiné správní delikty: jiné delikty FO, jiné delikty PO, delikty podnikajících FO a PO (smíšené delikty)

10 Přestupky  Zvláštní zákony – přestupkový zákon (z.č.200/1990 Sb.) – správní řád  Čl.36 až 40 LZPS, čl. 6/1 Evropské úmluvy  Jde o formálně-materiální pojetí správního deliktu  Legální definice – zákon o přestupcích  Založena na kombinaci mater. a form. znaků a pozit. a negat. vymezení

11 Přestupek -pojem  Jde o „zaviněné jednání, které porušuje či ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v přest. či jiném zákoně, nejde-li o jiný SD postižitelný podle zvl. pr. předpisů anebo o tr.čin“ - §2 přest.z.  Celní zákon – samost.definice

12 Přestupek – skutková podstata  Objekt – spol. zájmy a vztahy zákonem chráněné; obecný/druhový/individuální.  Objektivní stránka – protiprávní jednání (konání i opomenutí), následek, příčinná souvislost  Subjektivní stránka – zavinění – psychický vztah pachatele k jednání; úmysl x nedbalost

13 Přestupek – skutková podstata  Subjekt – fyzická osoba, deliktně způsobilá – 15 let + příčetnost, vyloučen postih PO, mladistvý (osoba 15 – 18 let), pachatelem každá FO (i cizinec apod.) – urč. výjimky: osoby požívající výsad a imunit dle mez.práva; poslanci a senátoři – možnost volby  Tzv. speciální subjekt (např. účastník shromáždění)

14 Přestupky  Přestupkový zákon – působnost:  časová,  teritoriální,  osobní  Okolnosti vylučující protiprávnost  Skutečnosti mající za následek zánik trestnosti

15 Přestupky – sankce a ochranná opatření  Sankce:  nulla poena sine lege  napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci, zákaz pobytu  neznáme tresty spojené se zásahem do osobní svobody  Ochranná opatření:  nutno odlišovat od sankcí (zejm. co do účelu + neobsahuje mor.odsouzení)

16 Přestupky – sankce a ochranná opatření  omezující opatření a zabrání věci  Ukládání sankcí:  zásady zákonnosti, spravedlnosti, individualizace a přiměřenosti  sankci lze uložit samostatně či společně s jinou, nelze však uložit současně napomenutí a pokutu  správní uvážení, zákony zpravidla stanoví kritéria

17 Přestupky – sankce a ochranná opatření  možnost upuštění od uložení sankce  možnost prominutí či snížení pravomocně uložené sankce (pouze u zákazu činnosti)  souběh – zásada absorpční

18 Přestupkové řízení  Zvláštní druh správního řízení  Zvláštní zákony – přestupkový zákon – správní řád  Příslušnost: věcná (obecně platí, že přestupek má projednat ten orgán, v jehož oboru působnosti byl spáchán), místní (určena místem, kde byl přestupek spáchán), funkční (komise dle přest.z., komise rady obce dle zákona o obcích, odbor obecního úřadu)

19 Přestupkové řízení  Účastníci:  Obviněný z přestupku – jakmile je vůči němu učiněn první procesní úkon, presumpce neviny  Poškozený – FO nebo PO, jíž byla způsobena majetková škoda + výslovně nárok uplatnila (tzv. adhezní řízení)  Vlastník věci  Navrhovatel

20 Přestupkové řízení - průběh  Zahájení řízení – v převaze oficialita + dále legalita, §68/1 přest.z. – tzv. návrhové přestupky  Obligatorní ústní jednání, neveřejné  Dokazování  Smír – přestupek urážky na cti x smír dle SŘ  Adhezní řízení

21 Přestupkové řízení - průběh  Rozhodnutí o přestupku – ind.spr.akt, povahy současně deklaratorní i konstitutivní  Výrok (§77 přest.z. + SŘ), odůvodnění, poučení  Správní uvážení – sankce a jejich ukládání  Přezkum – opravné prostředky, zákaz reformatio in peius, nelze vyloučit suspenzivní účinek

22 Přestupkové řízení – zkrácená řízení  A) Blokové řízení  - rozhodnutí o uložení pokuty na místě  - přestupek spolehlivě zjištěn, bez ústního jednání a důkazního řízení  - nestačí domluva + ochota pokutu zaplatit  - sankce – výlučně pokuta  - nelze u návrh.přestupků, nelze uložit ochr.opatření, pov. náhrady nákladů ani náhrady škody

23 Přestupkové řízení – zkrácená řízení  - rozhodnutí ihned nabývá PM, nelze se odvolat  - jde o rozhodnutí v materiálním pojetí, nelze se však domáhat soudního přezkumu – R NSS čj. 6 As 49/  - odmítne – klasické řízení  B) Příkazní řízení  - vydání rozhodnutí bez ústního jednání a dokazování

24 Přestupkové řízení – zkrácená řízení  - vydá se tzv. příkaz – písemná forma, náležitosti  - podmínky – není pochyb, že se dopustil, věc nebyla vyřízena v blokovém ř., obviněný má plnou způsobilost, nejde o návrh.přestupek nebo o mladistvého  - sankce – napomenutí nebo pokuta  - opravný prostředek – odpor – ex lege se příkaz ruší – pokračuje klasické řízení

25 Přestupkové řízení – zkrácená řízení  - nelze uložit ochran.opatření, ani povinnost k náhradě nákladů či náhradě škody  - jde o spec.úpravu k úpravě příkazu dle §150 SŘ

26 Přestupky – výkon rozhodnutí  Může se týkat sankce, ochr.opatření či jiné povinnosti uložené v rozhodnutí (př. náhrada škody, náhrada nákladů)  Postup dle správního řádu (z.č.500/2004 Sb.) a daňového řádu (/z.č.280/2009 Sb.), popř. zákona č.219/2000 Sb. (ve vztahu k propadnutí či zabrání věci)

27 Přestupky – soudní přezkum  - dle soudního řádu správního (z.č.150/2002 Sb.)  - žaloba proti rozhodnutí SO dle §65 a násl., kasační stížnost, popř. ústavní stížnost, ESLP  Lze se domáhat zrušení rozhodnutí (pro nezákonnost či vady řízení), vyslovení nicotnosti, či v rámci tzv. moderačního práva upuštění nebo snížení trestu (podmínky)

28 Správní právo trestní 2  Disciplinární delikty  Pořádkové delikty  Jiné správní delikty K. Frumarová

29 Disciplinární delikty  jednání porušující disciplínu, pořádek uvnitř určité organizace, instituce  jde o delikt FO, kdy porušená povinnost souvisí s příslušností pachatele k určité veřejnoprávní organizaci  subjekt je tedy vždy speciální  objekt – disciplína, pořádek, kázeň ve vnitřních vztazích dané organizace; disciplína – lze chápat ve dvojím pojetí – jednak jako podřízení se jednotlivce určitému pořádku, jednak jako stanovený řád nějakého organizovaného celku, pravidel, podle nichž celek funguje – ve vztahu k disciplinárním deliktům jde o toto druhé pojetí  subj. stránka – odpovědnost za zavinění, postačuje z nedbalosti  jde o odpovědnost veřejnoprávní

30 Disciplinární delikty  skutkové podstaty bývají obecné  sankce – okruh široký - morální, peněžité, snížení hodnosti či odvolání z místa přestaveného, či až sankce znamenající zánik služebního či členského poměru  pro projednávání platí zásada legality  příslušný k projednání je některý orgán dané organizace  určité jedno protiprávní jednání může naplnit jak skutkovou podstatu přestupku, jiného SD FO či SD smíšeného, tak i současně podstatu disc. deliktu – v takovém případě je možný postih za oba delikty (viz §12/1, §66/3/d, §71/d, §76/1/ch přest. zákona),  od disciplin. deliktů je třeba odlišovat soukromoprávní disciplinární delikty (např. členů pol. stran, občanských sdružení - disciplinární odpovědnost je zde založena vnitřním předpisem, nikoli zákonem)

31 Disciplinární delikty Konkrétní právní úpravy:  služební zákon – z.č.218/2002 Sb. – tzv. kárné provinění = zaviněné porušení služební kázně (kázeň = plnění povinností plynoucích ze služ.zákona, právních předpisů, služebních předpisů a příkazů, vč. služebního slibu); za kárné provinění se ukládá kárné opatření; rozhodují kárné komise, kárné řízení se zahajuje na návrh příslušného služebního orgánu, rovněž může podat návrh sám zaměstnanec proti sobě samému (určité očištění); procesní úprava je poměrně kusá, subsidiárně se bude postupovat podle ustanovení o řízení ve věcech služebního poměru a následně dle SŘ

32 Disciplinární delikty  zákon č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezp. sborů - odpovědnost za tzv. kázeňský přestupek, kterým je zaviněné jednání, které porušuje služební povinnost, ale nejde o trestný čin anebo o jednání, které má znaky přestupku či jiného SD; za kázeňský přestupek se ukládá kázeňský trest: písemné napomenutí, snížení základního tarifu až o 25% na dobu nejvýše tří měsíců, odnětí služební medaile nebo odnětí služební hodnosti (tento naposledy uvedený trest je obligatorním důvodem propuštění ze služebního poměru, lze jej uložit pouze v zákonem stanovených případech). Řízení vede služební funkcionář, uplatňuje se zásada ústnosti. Postupuje se dle zákona o služebním poměru + subsidiárně pak platí správní řád.  Kromě kázeňských přestupků se ve služebněprávním režimu projednává i jednání příslušníka bezp.sboru mající znaky (obecného) přestupku.

33 Disciplinární delikty  zákon č.221/1999 Sb., o vojácích z povolání – kázeňský přestupek vojáka z povolání = zaviněné jednání, které je v rozporu s právními předpisy nebo vojenskými řády, předpisy a rozkazy, nejde-li o jiný SD nebo trestný čin; ukládá se kázeňský trest (napomenutí, písemná důtka, výstraha pro neodpovědný výkon služby a snížení platu až o 15 % až na dobu 6 měsíců); jako kázeňský přestupek se vyřizuje též jednání vojáka z povolání mající povahu (obecného) přestupku. Právo ukládat kázeňská tresty je součástí kázeňské pravomoci, kdy úplnou kázeňskou pravomocí disponuje prezident republiky a ministr obrany, v rozsahu stanoveném ve vojenských řádech ji pak mají služební orgány a nadřízení. Jako poradní orgány lze zřizovat kázeňské komise. Subsidiárně se užije na řízení správní řád.  Disc. odpovědnosti podléhají i vojáci, kteří konají vojenskou činnou službu formou vojenských cvičení (zákon č.220/1990 Sb.)

34 Disciplinární delikty  Specifickou skupina disciplinárních deliktů představují delikty členů profesních komor a některých dalších osob, které mají kvalifikovaný vztah k profesním komorám. Vedle pořádku ve vnitřních vztazích vystupuje jako relativně samostatný objekt těchto deliktů do popředí též řádný výkon profese a profesní etika. K projednávání disciplinárních deliktů mají profesní komory ze zákona zřízeny speciální disciplinární orgán kolegiátního typu. Vůči speciálním ustanovením o řízení se až na výjimky subsidiárně uplatní správní řád. Podrobnosti o disciplinárním řízení pak stanoví typicky statutární předpisy jednotlivých komor (např. kárné řády).

35 Pořádkové delikty  Podstatou pořádkového deliktu je porušení určité procesní povinnosti, jejímž následkem je ztížení, maření, narušování určitého správního právem upraveného postupu.  Uplatňuje se zpravidla v rámci nějakého procesního postupu či kontrolního, dozorového procesu.  jednání/nečinnost, kdy subjekt (FO či i PO) neplní procesní povinnost, úřad ho nutí uložením pořádkové sankce ke splnění,  uplatnění sankce tak nemá ani tak funkci trestu, do popředí vystupuje především zajišťovací funkce,  objekt – řádný průběh a účel nějakého správního procesu, postupu  objektivní stránka spočívá v určitém jednání (konání i opomenutí), které maří či jinak ztěžuje průběh postupu, popř. ohrožuje jeho účel  subjekt – FO i PO (viz např. SJS 880/2001)  subjektivní stránka – zde se názory teorie i judikatury liší.

36 Pořádkové delikty  trestem je zpravidla pořádková pokuta  neplatí ne bis in idem, jde o skutek nový, byť obsahově totožný, lze sankci uložit i opakovaně, zpravidla bývá stanovena max.hranice (pro jednotlivou pokutu, někdy i pro jejich úhrn)  princip oportunity  rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty nebylo původně přezkoumatelné ve správním soudnictví – srov.nález ÚS č.161/1999 Sb. ÚS, sv.16, publikován pod č.2/2000 Sb., dnes – přezkum dle s.ř.s.  někdy v zákonech zakotveno oprávnění prominout uloženou sankci či ji snížit  je zakotven v řadě předpisů  pořádkové pokuty jsou ukládány rozhodnutím ve správním řízení, příslušný je SO, který provádí řízení, v němž došlo k porušení procesní povinnosti

37 Pořádkové delikty Příklady právních úprav těchto deliktů:  Správní řád – srov. §62, § 137 odst. 2  Přestupkový zákon – srov. § 60  Stavební zákon – srov. § 173  Zákon o státní kontrole – srov. § 19, a další.

38 Jiné správní delikty A) Jiné správní delikty FO  tato kategorie deliktů se objevila po roce 1950, v současnosti se od ní ustupuje  přívlastek „jiné“ – znamená vlastně „jiné než přestupky“ – jde o hmotněprávní delikty FO, které nejsou přestupky ani disciplinárními delikty  tyto jiné správní delikty FO jsou speciální vůči přestupkům, ve vztahu k disciplinárním SD může dojít k paralelnímu uplatnění odpovědnosti, naopak jsou subsidiární k tr.činům  původně - správní delikt zaměstnance – tj. delikt se speciálním subjektem, objektivní stránka spočívá v porušení povinností, jež mají tito pracovníci na některém úseku činnosti zaměstnavatele, o deliktu rozhoduje SO stojící mimo vnitřní strukturu zaměstnavatele (zpravidla dozorčí orgán), úprava ve zvláštních zákonech (§48/1/f zákona č.202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách)

39  postupně se prosazuje správná tendence odklonu od takovýchto úprav a nahrazování přestupky  ostatní jiné SD FO netvoří homogenní skupinu, odpovědnost za ně je často konstruována jako objektivní  někdy je subjekt tohoto deliktu označen výslovně jako FO (§43/1/a) zákona č.114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě), jindy je subjektem FO jako vlastník nebo uživatel určitého statku (§55/2/a) zákona č.289/1995 Sb., o lesích, §14/1/d) zákona č.122/2000 Sb, o ochraně sbírek muzejní povahy), či je subjektem FO, která bez uděleného oprávnění (souhlasu, povolení, licence…) vykonává kvalifikované činnosti (x pokud by ale takové oprávnění měla a vykonávala by činnost v rozporu s právními předpisy, mohla by se dopustit SD podnikatele) – př. §35/5 zákona č.78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty. I u těchto SD je patrná tendence nahrazovat je odpovědností za přestupek.

40  na rozdíl od přestupků neexistuje ani částečná kodifikace jiných SD FO  právní úprava je roztříštěna v řadě právních předpisů, je velmi stručná a kusá  tyto SD jsou projednávány dle s.ř. + drobné odchylky ve zvláštních zákonech  některé právní úpravy umožňují projednat tyto delikty v blokovém řízení  nedostatečná úprava - absentují záruky řádného správně trestního procesu - de lege ferenda by mělo dojít ke zrušení této kategorie SD

41 B) Správní delikty PO  lze vymezit jako protiprávní jednání PO, jehož znaky jsou stanoveny zákonem, za které ukládá SO zákonem stanovenou sankci  příčinou zavedení správně právní odpovědnosti PO byla zejména velká ekonomická síla, vliv a význam průmyslových a obchodních společností, rozsah jejich práv a povinností, s jejichž výkonem jsou spojena značná rizika a mnohdy závažná protiprávní jednání  důležitý je především znak subjektu – je jím PO jako celek, nikoli její statutární orgány, jednotliví zaměstnanci nebo členové  pramenem právní úpravy jsou zvláštní zákony, nicméně vyskytují se ve „své čisté podobě“ velmi ojediněle, většina zákonů dnes upravuje SD PO v kombinaci se správními delikty fyzických podnikajících osob  - procesní postup dle s.ř. + dílčí odchylky stanovené ve zvl.zákonech, opět nedostatečná pr.úprava  - příklad - §23a/1 zákona ČNR č.280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách.

42 C) Smíšení delikty (SD právnických osob a podnikajících FO)  po roce 1989 –podnikání a provozování řady kvalifikovaných činností soukromými subjekty, přičemž podnikající FO, musí dodržovat stejné povinnosti a podmínky jako právnické osoby, které tyto činnosti vykonávají  výkon těchto činností přináší zvýšenou možnost ohrožení veřejných zájmů i práv a zájmů jednotlivců, proto zvláštní zákony často stanoví pro provádění činností různé podmínky, předpoklady, způsobilost atd.; naplnění zákonných podmínek a předpokladů bývá formálně vyjádřeno např. vydáním povolení, souhlasu, koncese, licence…  to vedlo ke sjednocení podmínek odpovědnosti PO a podnikajících FO,  lze vymezit jako: protiprávní jednání PO nebo FO, které jsou oprávněny k výkonu urč. činností, jehož znaky jsou uvedeny v zákoně a za které ukládá SO sankci stanovenou zákonem  hlavním znakem těchto SD je povaha činnosti, nikoli povaha osoby

43  ani tyto SD nejsou kodifikovány, nejsou upraveny obecně základy odpovědnosti, systém sankcí a jejich ukládání, ani specifika postupu při projednávání;  pramenem právní úpravy jsou zvláštní zákony (např. celní zákon, stavební zákon, živnostenský zákon, katastrální zákon…atd.), přičemž právní úprava se zpravidla omezuje na výčet skutkových podstat a sankce, lhůty pro jejich ukládání a určení orgánu, který o nich rozhoduje  pokud je subjektem tohoto SD fyzická osoba – nutno vždy zkoumat, zda se protiprávního jednání dopustila v souvislosti s urč. kvalifikovanou činností či nikoli (viz např. S 558-SJS 16-18/1999)  odpovědnost za tento druh SD je objektivní, v některých (zejména novějších) zákonech bývají zakotveny liberační důvody  sankce zpravidla pokuta, popř. jiná majetková sankce  řízení: dle SŘ + odchylky, které stanoví zvláštní zákony mají charakter jednotlivostí a opět nepostihují všechny zvláštnosti správního trestního řízení;

44 Děkuji za pozornost!


Stáhnout ppt "Komplexní inovace výuky práva pro moderní společnost CZ.1.07/2.2.00/28.0080."

Podobné prezentace


Reklamy Google